Chřestýšovci

906090 napsal(a):
Mě by taky zajímalo kolik druhů se u nás chová a kolik se dá sehnat! T. albolabris a T.p. popeorum určitě není problém! T. stejnegeri a T. purpureoculatus snad taky ne. Na burze jsem dokonce viděl dospělého T.wagleri za 5400.- odchyt (kdo chce, tak mám kontakt), ale to není nikde jistý, jestli jsou takové zvířata schopny života! Navíc i kdyby byl zdravý a bez parazaitů, tak chov je prý značně náročný!
Já mám mladý pár albolabrisů od výborného chovatele z Českého krumlova, který je velice ochotný poradit (patří mu velké dík!). Mám je v teráriu (zatím) 40x40x40 bez lokálního vyhřívání (s topnou podložkou). Teplota kolem 25 st.C a s miskou na vodu! Na zemi jsem je nikdy neviděl! Jsou pořád na jednom místečku v rožku na větvy mezi rostlinami. Sameček mě připadne mnohem klidnější, než samička! Někdy mi připadne až apatickej! Je pořád na jednom místě a nic ho nezajímá! Samička po rosení se "projde" po větvích a pak se zase vrátí na svoje místo za samečkam. Rosím denně, protože z misky mi nepijou!(nebo spíš jsem je ještě neviděl pít z misky). Svítím od 9 do 20:30. Přes léto jim den trošku prodloužím! Sameček žere mnohem míň, jak samička. Samička žere skákavky v noci! Přes den si jich nevšimne. Skákavka se zdá být neúměrně velká, ale Chřestýšovci to zvládnou (užovky mi o tolik větší potravu nežerou)!
...To je můj chov! Pište i zkušenější, jak a co chováte! A hlavně, jestli množíte! Zdar Jindra

Já mám v současnosti albolabrise již v 3 generaci.Odchovy jsem měl já osobně dosud jen dva.Z celkem 11 zvířat co jsem dosud choval se dožila nejdelšího věku u mne jedna samice která se dožila 6-ti let.Již jsem se tu jednou na to ptal a proto využívám tohoto tématu a ptám se opět.Dožil se některý jedinec u někoho v chovu delšího věku?Pak mne zajímá příjem potravy zejména u samců.Všichni samci co jsem dosud choval přijímali potravu tak mizerně,že se ani nedivím jejich proporcím těla v porovnání se samicemi.Je běžné,že samec je schopný přežívat a normálně se i pářit když sežere za rok běžně pouze okolo 10-ti malých myší?

kladno napsal(a):
Já mám v současnosti albolabrise již v 3 generaci.Odchovy jsem měl já osobně dosud jen dva.Z celkem 11 zvířat co jsem dosud choval se dožila nejdelšího věku u mne jedna samice která se dožila 6-ti let.Již jsem se tu jednou na to ptal a proto využívám tohoto tématu a ptám se opět.Dožil se některý jedinec u někoho v chovu delšího věku?Pak mne zajímá příjem potravy zejména u samců.Všichni samci co jsem dosud choval přijímali potravu tak mizerně,že se ani nedivím jejich proporcím těla v porovnání se samicemi.Je běžné,že samec je schopný přežívat a normálně se i pářit když sežere za rok běžně pouze okolo 10-ti malých myší?

osobní zkušenost s tím nemám, ale chovatel, od kterého mám mladý mě říkal, že jeho samci žerou 5x - 6x do roka! A menší stavba těla, než u samic je normální! Jsou mnohem menší a samice mohutnější. T.p.popeorum samec nežral pět měsíců a tři dny a přesto sílil...

906090 napsal(a):
osobní zkušenost s tím nemám, ale chovatel, od kterého mám mladý mě říkal, že jeho samci žerou 5x - 6x do roka! A menší stavba těla, než u samic je normální! Jsou mnohem menší a samice mohutnější. T.p.popeorum samec nežral pět měsíců a tři dny a přesto sílil...

Vim, ze to nema co do cineni s chrestysovceme,a le nechcete prestat pouzivat ty priserne vykricniky? VH

906090 napsal(a):
Mě by taky zajímalo kolik druhů se u nás chová a kolik se dá sehnat! T. albolabris a T.p. popeorum určitě není problém! T. stejnegeri a T. purpureoculatus snad taky ne. Na burze jsem dokonce viděl dospělého T.wagleri za 5400.- odchyt (kdo chce, tak mám kontakt), ale to není nikde jistý, jestli jsou takové zvířata schopny života! Navíc i kdyby byl zdravý a bez parazaitů, tak chov je prý značně náročný!
Já mám mladý pár albolabrisů od výborného chovatele z Českého krumlova, který je velice ochotný poradit (patří mu velké dík!). Mám je v teráriu (zatím) 40x40x40 bez lokálního vyhřívání (s topnou podložkou). Teplota kolem 25 st.C a s miskou na vodu! Na zemi jsem je nikdy neviděl! Jsou pořád na jednom místečku v rožku na větvy mezi rostlinami. Sameček mě připadne mnohem klidnější, než samička! Někdy mi připadne až apatickej! Je pořád na jednom místě a nic ho nezajímá! Samička po rosení se "projde" po větvích a pak se zase vrátí na svoje místo za samečkam. Rosím denně, protože z misky mi nepijou!(nebo spíš jsem je ještě neviděl pít z misky). Svítím od 9 do 20:30. Přes léto jim den trošku prodloužím! Sameček žere mnohem míň, jak samička. Samička žere skákavky v noci! Přes den si jich nevšimne. Skákavka se zdá být neúměrně velká, ale Chřestýšovci to zvládnou (užovky mi o tolik větší potravu nežerou)!
...To je můj chov! Pište i zkušenější, jak a co chováte! A hlavně, jestli množíte! Zdar Jindra

Zdarec,
albolabrisy se mi množili každým rokem,ale rozkrmování těch tkaniček je už horší. Při manipulaci s jednou takovou potvůrkou jsem dostal razítko jedním zubem. Od stejnegeri jsem měl 4 poměrně velká ( 25cm ) mláďata a všechna začala žrát při prvním krmení. Ale byla to docela haluz, protože do poslední chvíle jsem byl přesvědčen, že jejich mamina je samec. Jinak terárium 40x40x40 se mi jeví spíš na velké pavouky, pokud to jsou tedy míry v cm. Trimoši ve velkém teráriu se spoustou rostlin, to je pohled

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

karlík napsal(a):
Zdarec,
albolabrisy se mi množili každým rokem,ale rozkrmování těch tkaniček je už horší. Při manipulaci s jednou takovou potvůrkou jsem dostal razítko jedním zubem. Od stejnegeri jsem měl 4 poměrně velká ( 25cm ) mláďata a všechna začala žrát při prvním krmení. Ale byla to docela haluz, protože do poslední chvíle jsem byl přesvědčen, že jejich mamina je samec. Jinak terárium 40x40x40 se mi jeví spíš na velké pavouky, pokud to jsou tedy míry v cm. Trimoši ve velkém teráriu se spoustou rostlin, to je pohled

ešče jedna....

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

karlík napsal(a):
ešče jedna....

Podle nemoderované diskuze a inzerátů se dá říct, že sehnat se dá T.albolabris, stejnegeri, p.popeorum, p.sabahi, gramienus, insularis, purpureomaculatus a wagleri. Co se také nedá přehlédnout je, že žádná diskuze o Chřestýšovcích (a vlastně jakákoliv o jedovatých hadech) se neobejde bez vzájemného urážení chovatelů navzájem. Pohledy na chov, toxicitu a agresivitu se značně rozcházejí a každý si chce prosadit to svoje. Také nechybí názor, že jeďáky si pořizují (mj.) puberťáci, kteří se chcou pouze pochlubit kamarádům. Proto na takové téma nikdo nereaguje,což je škoda, protože je tady celá řada zkušených chovatelů, kteří mohou obohatit články z knih o svoje zkušenosti. Proto ty výkřičníky

906090 napsal(a):
Podle nemoderované diskuze a inzerátů se dá říct, že sehnat se dá T.albolabris, stejnegeri, p.popeorum, p.sabahi, gramienus, insularis, purpureomaculatus a wagleri. Co se také nedá přehlédnout je, že žádná diskuze o Chřestýšovcích (a vlastně jakákoliv o jedovatých hadech) se neobejde bez vzájemného urážení chovatelů navzájem. Pohledy na chov, toxicitu a agresivitu se značně rozcházejí a každý si chce prosadit to svoje. Také nechybí názor, že jeďáky si pořizují (mj.) puberťáci, kteří se chcou pouze pochlubit kamarádům. Proto na takové téma nikdo nereaguje,což je škoda, protože je tady celá řada zkušených chovatelů, kteří mohou obohatit články z knih o svoje zkušenosti. Proto ty výkřičníky

Líbí se mi, že alespoň někdo má tady stejnej názor na ty urážky jako já. Co by mě ale zajímalo z chovu chřestýšovců je jejich náročnost a hlavně toxicita.Už jsem se na to jednou ptal, ale setkal jsem se jen s hromadou urážek a nikdo mi konkrétně neodpověděl.Chci vědět, jak vypadá otrava - nateklý ruce,krvácení a podobně. Potom také vhodnost pro začínajícího chovatele jedovatých hadů.Chovám Corallus, Python a Elaphe a tak by mě zajímalo, jestli je Trimerák vhodnej had pro začátečníka.Díky za odpovědi.

h vysin napsal(a):
Líbí se mi, že alespoň někdo má tady stejnej názor na ty urážky jako já. Co by mě ale zajímalo z chovu chřestýšovců je jejich náročnost a hlavně toxicita.Už jsem se na to jednou ptal, ale setkal jsem se jen s hromadou urážek a nikdo mi konkrétně neodpověděl.Chci vědět, jak vypadá otrava - nateklý ruce,krvácení a podobně. Potom také vhodnost pro začínajícího chovatele jedovatých hadů.Chovám Corallus, Python a Elaphe a tak by mě zajímalo, jestli je Trimerák vhodnej had pro začátečníka.Díky za odpovědi.

Jo, taky bych se přidal pro podporu nějakých informací o chřestíšovcích, chtěl bych s nimi začít - od 7 let chovám hady, tedy teď mám 10 let zkušeností s herpetologií a pár jedáků už sem v ruce taky měl, ale chtěl bych je i chovat a nevím s čím začít, nejvíc přemýšlím o chřestíšovcích, protože už sem čet hodně článků a shodují se v tom, že chřestíšovci nemají zase tak toxický jed, navíc jejich velikost nasvědčuje i tomu, že jedu mají docela málo. A podle toho co jsem kdy viděl jsou to i vcelku klidní hadi.

uroboros napsal(a):
Jo, taky bych se přidal pro podporu nějakých informací o chřestíšovcích, chtěl bych s nimi začít - od 7 let chovám hady, tedy teď mám 10 let zkušeností s herpetologií a pár jedáků už sem v ruce taky měl, ale chtěl bych je i chovat a nevím s čím začít, nejvíc přemýšlím o chřestíšovcích, protože už sem čet hodně článků a shodují se v tom, že chřestíšovci nemají zase tak toxický jed, navíc jejich velikost nasvědčuje i tomu, že jedu mají docela málo. A podle toho co jsem kdy viděl jsou to i vcelku klidní hadi.

Nikdy se nedá říct, jak je který had jedovatý.Největší důkaz je zmapování jedovatosti 20-ti různých jedinců jednoho druhu (Vipera berus) v knize pana Voženílka - Ty zmije. Záleží to na velikosti jedince, na tom, jak je nasranej, jestli pustí celou dávku toxinu, nebo jen "suché kousnutí", jestli zasáhne jedním, nebo více zubama, jak je člověk vnímavý, jestli není alergický...U Trimeráků (podle mého) je to tak, že když se člověk dokáže ovládat a nepanikařit, uškrit si končetinu kousek nad kousnutím, vytlačit si jed z rány a říct nekomu nejblyžšímu ať ho odvede k lékaři, tak by se nic moc stát nemělo. S bolestí kolem otoku se musí počítat! Pokud si někdo nevěří a myslí, že by se z kousnutí zbláznil, tak by měl zvážit pořízení jeďáka. Tohle je můj názor na věc. Co je 110% blbost si hned pořídit třeba gabunku! S kousnutím se musí počítat a u gabunky by to byl vážně průser a nějaký sebeovládání by bylo úplně o ničem! Z tohodle názoru odvozuju, že Trimeresurus albolabris není špatný pro začátek. Já chtěl začít Psohlavcama (kvůli jejich kousavosti), přejít na Hlavatky kočičí (Telescopus fallax; kvůli jejich "jedovatosti") a teprve po naučení manipulace s takovými zvířaty přejít na Trimeráky, ale nemám rád, když si někdo pořídí zvíře a za chvilku ho dá pryč, když ho přestane bavit, proto jsem Psohlavce nepořizoval a sehnat Hlavatku je podle mě umění (viděl jsem je až 18.2.06 v Praze 1,1 za 1500.-). Trimeráky nemám dlouho, ale zatím se mě jeví, jako klidné zvířata, které nekousnou bez varování (není pravidlo!!!). Dá se říct, že moje Užovka červená je kousavější, jako Trimeráci. Rozhodně je důležité mít o těchto hadech co nejvíc informací. Nejen internet a knihy, ale i osobní zkušenosti nějakého chovatele. Já se nepovažuji za zkušeného chovatele, ale mám nějaké známé, kteří mě vždy odpoví a pomůžou, proto bych byl rád, kdyby dotazy týkající se této problematiky přišly na můj mail! Hlavně proto abych věděl co všechno se může stát. Jindra

906090 napsal(a):
Nikdy se nedá říct, jak je který had jedovatý.Největší důkaz je zmapování jedovatosti 20-ti různých jedinců jednoho druhu (Vipera berus) v knize pana Voženílka - Ty zmije. Záleží to na velikosti jedince, na tom, jak je nasranej, jestli pustí celou dávku toxinu, nebo jen "suché kousnutí", jestli zasáhne jedním, nebo více zubama, jak je člověk vnímavý, jestli není alergický...U Trimeráků (podle mého) je to tak, že když se člověk dokáže ovládat a nepanikařit, uškrit si končetinu kousek nad kousnutím, vytlačit si jed z rány a říct nekomu nejblyžšímu ať ho odvede k lékaři, tak by se nic moc stát nemělo. S bolestí kolem otoku se musí počítat! Pokud si někdo nevěří a myslí, že by se z kousnutí zbláznil, tak by měl zvážit pořízení jeďáka. Tohle je můj názor na věc. Co je 110% blbost si hned pořídit třeba gabunku! S kousnutím se musí počítat a u gabunky by to byl vážně průser a nějaký sebeovládání by bylo úplně o ničem! Z tohodle názoru odvozuju, že Trimeresurus albolabris není špatný pro začátek. Já chtěl začít Psohlavcama (kvůli jejich kousavosti), přejít na Hlavatky kočičí (Telescopus fallax; kvůli jejich "jedovatosti") a teprve po naučení manipulace s takovými zvířaty přejít na Trimeráky, ale nemám rád, když si někdo pořídí zvíře a za chvilku ho dá pryč, když ho přestane bavit, proto jsem Psohlavce nepořizoval a sehnat Hlavatku je podle mě umění (viděl jsem je až 18.2.06 v Praze 1,1 za 1500.-). Trimeráky nemám dlouho, ale zatím se mě jeví, jako klidné zvířata, které nekousnou bez varování (není pravidlo!!!). Dá se říct, že moje Užovka červená je kousavější, jako Trimeráci. Rozhodně je důležité mít o těchto hadech co nejvíc informací. Nejen internet a knihy, ale i osobní zkušenosti nějakého chovatele. Já se nepovažuji za zkušeného chovatele, ale mám nějaké známé, kteří mě vždy odpoví a pomůžou, proto bych byl rád, kdyby dotazy týkající se této problematiky přišly na můj mail! Hlavně proto abych věděl co všechno se může stát. Jindra

Já doma psohlavce mam už 3 roky, ale rozhodně s nima nezacházim jako s kousavim hadem, nebo jedákem, beru je vklidu od mala do ruky, ale to je teď mimo. Nevím, jak bych se zachoval v případě uštknutí, ale myslím si, že bych byl klidnej, já sem vůbec dost klidnej člověk, u uštknutí se prostě nesmí panikařit - zrychlení tepu, nesmí se nikam "běhat" a tak, tohle všechno znam - pro neznalé je to kůli tomu, že by se jed šířil po těle rychleji. Gabunu si pořizovat nechci, teda zatím, dokud nebudu mít hodně moc zkušeností s jinýma jedákama, první chyba u gabuny bývá většinou také poslední. Přemýšlím právě o těch chřestíšovcích nebo o nějakých bojgách, viz telescopka nebo něco jiného, ty nejsou aspoň tak jedovaté, ale s porovnání s timerákem bych řek že jsou agresivnější.

uroboros napsal(a):
Já doma psohlavce mam už 3 roky, ale rozhodně s nima nezacházim jako s kousavim hadem, nebo jedákem, beru je vklidu od mala do ruky, ale to je teď mimo. Nevím, jak bych se zachoval v případě uštknutí, ale myslím si, že bych byl klidnej, já sem vůbec dost klidnej člověk, u uštknutí se prostě nesmí panikařit - zrychlení tepu, nesmí se nikam "běhat" a tak, tohle všechno znam - pro neznalé je to kůli tomu, že by se jed šířil po těle rychleji. Gabunu si pořizovat nechci, teda zatím, dokud nebudu mít hodně moc zkušeností s jinýma jedákama, první chyba u gabuny bývá většinou také poslední. Přemýšlím právě o těch chřestíšovcích nebo o nějakých bojgách, viz telescopka nebo něco jiného, ty nejsou aspoň tak jedovaté, ale s porovnání s timerákem bych řek že jsou agresivnější.

Já mam taky psohlavce 1,2 a samec se dá taky vzít do ruky.Občas se sice nasere a kousne, ale jde to, zato ty samice jsou horší.Tu Gabunku jak tu o ni všichni mluvíte bych si chtěl taky pořídit, ale jelikož odcházim tenhle rok na školu, tak bych jí nemoh nechat rodičum na krku. Líbí se mi ty zmije (Bitis) a nebo chřestýšovci (Trimeresurus), tak uvidíme někdy později.Každopádně díky za informace o jedovatosti a tak.

906090 napsal(a):
Nikdy se nedá říct, jak je který had jedovatý.Největší důkaz je zmapování jedovatosti 20-ti různých jedinců jednoho druhu (Vipera berus) v knize pana Voženílka - Ty zmije. Záleží to na velikosti jedince, na tom, jak je nasranej, jestli pustí celou dávku toxinu, nebo jen "suché kousnutí", jestli zasáhne jedním, nebo více zubama, jak je člověk vnímavý, jestli není alergický...U Trimeráků (podle mého) je to tak, že když se člověk dokáže ovládat a nepanikařit, uškrit si končetinu kousek nad kousnutím, vytlačit si jed z rány a říct nekomu nejblyžšímu ať ho odvede k lékaři, tak by se nic moc stát nemělo. S bolestí kolem otoku se musí počítat! Pokud si někdo nevěří a myslí, že by se z kousnutí zbláznil, tak by měl zvážit pořízení jeďáka. Tohle je můj názor na věc. Co je 110% blbost si hned pořídit třeba gabunku! S kousnutím se musí počítat a u gabunky by to byl vážně průser a nějaký sebeovládání by bylo úplně o ničem! Z tohodle názoru odvozuju, že Trimeresurus albolabris není špatný pro začátek. Já chtěl začít Psohlavcama (kvůli jejich kousavosti), přejít na Hlavatky kočičí (Telescopus fallax; kvůli jejich "jedovatosti") a teprve po naučení manipulace s takovými zvířaty přejít na Trimeráky, ale nemám rád, když si někdo pořídí zvíře a za chvilku ho dá pryč, když ho přestane bavit, proto jsem Psohlavce nepořizoval a sehnat Hlavatku je podle mě umění (viděl jsem je až 18.2.06 v Praze 1,1 za 1500.-). Trimeráky nemám dlouho, ale zatím se mě jeví, jako klidné zvířata, které nekousnou bez varování (není pravidlo!!!). Dá se říct, že moje Užovka červená je kousavější, jako Trimeráci. Rozhodně je důležité mít o těchto hadech co nejvíc informací. Nejen internet a knihy, ale i osobní zkušenosti nějakého chovatele. Já se nepovažuji za zkušeného chovatele, ale mám nějaké známé, kteří mě vždy odpoví a pomůžou, proto bych byl rád, kdyby dotazy týkající se této problematiky přišly na můj mail! Hlavně proto abych věděl co všechno se může stát. Jindra

Zdarec borci,
vůbec se nedivím, že spousta chovatelů neodpoví. Po přečtení takových řádků, totiž musí spoustu lidí napadnout, že jakákoliv odpověď je zbytečná, protože vlastně všechno víte, krom toho, že jste ještě většinou žádného jedáka nechovali ( myšleno bez urážky ). Napsat, že malý had je míň nebezpečný mi přijde docela zajímavé - viz. Echis sp. Jinak Trimoši jsou samozřejmě vhodní pro začátek jako spousta jiných hadů, musím ale opět oponovat s tím, že to jsou málo kousaví hadi a nekoušou bez varování- jak jsi na dostřel, tak to koupíš! Co se týče škrčení končetiny po kousnutí, tak bych se nabál to pustit do celého těla....Hlavatka kočičí - to je ale hnus, kdyby nebyl v závorce lat. název, tak bych myslel, že je to nejspíš opice.

karlík napsal(a):
Zdarec borci,
vůbec se nedivím, že spousta chovatelů neodpoví. Po přečtení takových řádků, totiž musí spoustu lidí napadnout, že jakákoliv odpověď je zbytečná, protože vlastně všechno víte, krom toho, že jste ještě většinou žádného jedáka nechovali ( myšleno bez urážky ). Napsat, že malý had je míň nebezpečný mi přijde docela zajímavé - viz. Echis sp. Jinak Trimoši jsou samozřejmě vhodní pro začátek jako spousta jiných hadů, musím ale opět oponovat s tím, že to jsou málo kousaví hadi a nekoušou bez varování- jak jsi na dostřel, tak to koupíš! Co se týče škrčení končetiny po kousnutí, tak bych se nabál to pustit do celého těla....Hlavatka kočičí - to je ale hnus, kdyby nebyl v závorce lat. název, tak bych myslel, že je to nejspíš opice.

Nejsem začátečník v chovu hadů, ale jedáky jsem prostě ještě nechoval a chci s tim začít, sice už sem pár jedáků v ruce měl, ale to je tak všechno, tak si necham raději poradit. Nakonec se stejně budu řídit podle sebe, ale je dobrý mít informace i odjinud.

karlík napsal(a):
Zdarec,
albolabrisy se mi množili každým rokem,ale rozkrmování těch tkaniček je už horší. Při manipulaci s jednou takovou potvůrkou jsem dostal razítko jedním zubem. Od stejnegeri jsem měl 4 poměrně velká ( 25cm ) mláďata a všechna začala žrát při prvním krmení. Ale byla to docela haluz, protože do poslední chvíle jsem byl přesvědčen, že jejich mamina je samec. Jinak terárium 40x40x40 se mi jeví spíš na velké pavouky, pokud to jsou tedy míry v cm. Trimoši ve velkém teráriu se spoustou rostlin, to je pohled

Terárko s trimoušema je super. A teď si představ terárko s Atherisama :-)

906090 napsal(a):
Nikdy se nedá říct, jak je který had jedovatý.Největší důkaz je zmapování jedovatosti 20-ti různých jedinců jednoho druhu (Vipera berus) v knize pana Voženílka - Ty zmije. Záleží to na velikosti jedince, na tom, jak je nasranej, jestli pustí celou dávku toxinu, nebo jen "suché kousnutí", jestli zasáhne jedním, nebo více zubama, jak je člověk vnímavý, jestli není alergický...U Trimeráků (podle mého) je to tak, že když se člověk dokáže ovládat a nepanikařit, uškrit si končetinu kousek nad kousnutím, vytlačit si jed z rány a říct nekomu nejblyžšímu ať ho odvede k lékaři, tak by se nic moc stát nemělo. S bolestí kolem otoku se musí počítat! Pokud si někdo nevěří a myslí, že by se z kousnutí zbláznil, tak by měl zvážit pořízení jeďáka. Tohle je můj názor na věc. Co je 110% blbost si hned pořídit třeba gabunku! S kousnutím se musí počítat a u gabunky by to byl vážně průser a nějaký sebeovládání by bylo úplně o ničem! Z tohodle názoru odvozuju, že Trimeresurus albolabris není špatný pro začátek. Já chtěl začít Psohlavcama (kvůli jejich kousavosti), přejít na Hlavatky kočičí (Telescopus fallax; kvůli jejich "jedovatosti") a teprve po naučení manipulace s takovými zvířaty přejít na Trimeráky, ale nemám rád, když si někdo pořídí zvíře a za chvilku ho dá pryč, když ho přestane bavit, proto jsem Psohlavce nepořizoval a sehnat Hlavatku je podle mě umění (viděl jsem je až 18.2.06 v Praze 1,1 za 1500.-). Trimeráky nemám dlouho, ale zatím se mě jeví, jako klidné zvířata, které nekousnou bez varování (není pravidlo!!!). Dá se říct, že moje Užovka červená je kousavější, jako Trimeráci. Rozhodně je důležité mít o těchto hadech co nejvíc informací. Nejen internet a knihy, ale i osobní zkušenosti nějakého chovatele. Já se nepovažuji za zkušeného chovatele, ale mám nějaké známé, kteří mě vždy odpoví a pomůžou, proto bych byl rád, kdyby dotazy týkající se této problematiky přišly na můj mail! Hlavně proto abych věděl co všechno se může stát. Jindra

Nechci aby to vyznělo špatně. Ale každej had minimálně jednou překvapí svého chovatele, že zaútočí bez varování. A spoléhat se na to, že ten můj had je jinej je ta nejlepší cesta na ARO. Navíc, vzhledem k potravní specializaci jsou všichni stromoví hadi vybaveni poměrně dlouhými zuby. U trimoušů toto pravidlo platí, takže případná intoxikace jde poměrně hodně hluboko do tkáně. U stejnegeří samice jsem našel zuby 27 mm dlouhé.
Závěrem tedy, stát se může cokoli, proto nikdy nespoléhej na hada, ale vždy na sebe.

GG

gadjukin napsal(a):
Terárko s trimoušema je super. A teď si představ terárko s Atherisama :-)

jj, Atherisky jsou taky moc krásný.....

uroboros napsal(a):
jj, Atherisky jsou taky moc krásný.....

Chtěl bych upřesnit to, co jsem myslel tím, že jedovatost hada záleží i na velikosti jedince. Pokud se mýlím, tak bych byl rád za vaše reakce...Myslím, že mládě Chřestýšovce nepustí takovou dávku jedu, jako dospělí jedinec. Rozhodně jsem nemyslel, že druhy malého vzrůstu nejsou tak jedovatí, jako druhy dorůstající se větších velikostí!! Je pravda, že mláďata Chřestýšovců jsou hodně vzteklí a dokonce kamarád má takovou zkušenost, že při vyndávání malého z terária se Chřestýšovec sám kousl (tím, jak kousal kolem sebe). To mě připadne docela dobrej důkaz vzteklosti těchto hadů.
Taky jsem nechtěl tvrdit, že se Psohlavci nedají vzít do ruk. A také věřím tomu, že jeďáci (a nejen oni) dokáží překvapit i toho nejzkušenějšího (kolikrát, že byl kousnutý pan Voženílek??).
Přišla řeč na Atherisky...Měl jsem možnost mít Atheris squamiger 1,2 za 4500.- T.albolabris 1,1 jsem koupil za 300.- - co je pro začátečníka lepší ať usoudí každý sám!

906090 napsal(a):
Chtěl bych upřesnit to, co jsem myslel tím, že jedovatost hada záleží i na velikosti jedince. Pokud se mýlím, tak bych byl rád za vaše reakce...Myslím, že mládě Chřestýšovce nepustí takovou dávku jedu, jako dospělí jedinec. Rozhodně jsem nemyslel, že druhy malého vzrůstu nejsou tak jedovatí, jako druhy dorůstající se větších velikostí!! Je pravda, že mláďata Chřestýšovců jsou hodně vzteklí a dokonce kamarád má takovou zkušenost, že při vyndávání malého z terária se Chřestýšovec sám kousl (tím, jak kousal kolem sebe). To mě připadne docela dobrej důkaz vzteklosti těchto hadů.
Taky jsem nechtěl tvrdit, že se Psohlavci nedají vzít do ruk. A také věřím tomu, že jeďáci (a nejen oni) dokáží překvapit i toho nejzkušenějšího (kolikrát, že byl kousnutý pan Voženílek??).
Přišla řeč na Atherisky...Měl jsem možnost mít Atheris squamiger 1,2 za 4500.- T.albolabris 1,1 jsem koupil za 300.- - co je pro začátečníka lepší ať usoudí každý sám!

Jedaky nechovam ale jedno ti reknu... je jedno jestli te kousne mlade nebo dospelec pokud te kousne ses v prdeli U dospelaka tam dostanes velkou davku u mladete by se reklo mala davka zadny nebezpeci ale priroda si to umi zaridit a tudiz mlade potrebuje taky zabit aby se nezarlo tak je vcelku vseobecne znamo ze maji nekolikrat nekdry to sou i radove desitky silnejsi jed....

Takze na tvoji otazku o mladeti chrestysovce...

Nepusti tolik jako dospelej jedinec, ale to zase vyvazi tim ze jed bude nekolikrat vice koncentrovanejsi takze to mas stejne jedno...

cyborgx napsal(a):
Jedaky nechovam ale jedno ti reknu... je jedno jestli te kousne mlade nebo dospelec pokud te kousne ses v prdeli U dospelaka tam dostanes velkou davku u mladete by se reklo mala davka zadny nebezpeci ale priroda si to umi zaridit a tudiz mlade potrebuje taky zabit aby se nezarlo tak je vcelku vseobecne znamo ze maji nekolikrat nekdry to sou i radove desitky silnejsi jed....

Takze na tvoji otazku o mladeti chrestysovce...

Nepusti tolik jako dospelej jedinec, ale to zase vyvazi tim ze jed bude nekolikrat vice koncentrovanejsi takze to mas stejne jedno...

Myslíš, že mladej had zabíjí stejně velkou kořist jak had dospělej, aby musel mít jed koncentrovanější? Zauvažuj nad tim.

Za 300,- bych si vzal páry klidně dva.... Od koho je máš?

uroboros napsal(a):
Myslíš, že mladej had zabíjí stejně velkou kořist jak had dospělej, aby musel mít jed koncentrovanější? Zauvažuj nad tim.

Za 300,- bych si vzal páry klidně dva.... Od koho je máš?

Myslím si,že Trimeresurus albolabris je vhodný pro začínajícího chovatele jeďáků ale chtěl bych zde upozornit na rozšířený mýtus,že hadi při útoku obvykle dosahnou na vzdálenost 1/3 délky svého těla.Tato zásada platila pokud jsem choval nejedovaté druhy spolehlivě.Cca před 10-ti lety,když jsem si pořídil první jeďáky(3 mláďata albolabrisů) sem na tuhle pověru hned po dvou měsících chovu doplatil.Ani jedno z těchto mláďat nepřijímalo potravu od počátku samo a byl jsem nucen je uměle krmit.Stačilo je vždy vydráždil pohybem holátka v peánu aby se mladý chřestýšovec zakousl,pak jsem hole pustil a hádek sám již myšátko spolykal.Při délce každého jedince cca 40 cm jsem byl přesvědčen,že peán cca 20 cm dlouhý mi stačí.Úplně mi překvapilo na jakou vzdálenost se povedlo jednomu jedinci vymrštit.Minul peán a zůstal mi viset jedovými zuby na ukazováčku.Prostě je nutný při manipulaci s těmito hady být opatrnější.

uroboros napsal(a):
Myslíš, že mladej had zabíjí stejně velkou kořist jak had dospělej, aby musel mít jed koncentrovanější? Zauvažuj nad tim.

Za 300,- bych si vzal páry klidně dva.... Od koho je máš?

Možná nemusí mít jed koncentrovanější,v každém případě může a u spousty druhů má jiné složení a tudíž i účinky.Je to dáno tím,že mládě může mít jiné potravní spektrum.Proto je třeba rozlišovat mezi učinky jedu dospělého hada,nebo mláděte.

kladno napsal(a):
Myslím si,že Trimeresurus albolabris je vhodný pro začínajícího chovatele jeďáků ale chtěl bych zde upozornit na rozšířený mýtus,že hadi při útoku obvykle dosahnou na vzdálenost 1/3 délky svého těla.Tato zásada platila pokud jsem choval nejedovaté druhy spolehlivě.Cca před 10-ti lety,když jsem si pořídil první jeďáky(3 mláďata albolabrisů) sem na tuhle pověru hned po dvou měsících chovu doplatil.Ani jedno z těchto mláďat nepřijímalo potravu od počátku samo a byl jsem nucen je uměle krmit.Stačilo je vždy vydráždil pohybem holátka v peánu aby se mladý chřestýšovec zakousl,pak jsem hole pustil a hádek sám již myšátko spolykal.Při délce každého jedince cca 40 cm jsem byl přesvědčen,že peán cca 20 cm dlouhý mi stačí.Úplně mi překvapilo na jakou vzdálenost se povedlo jednomu jedinci vymrštit.Minul peán a zůstal mi viset jedovými zuby na ukazováčku.Prostě je nutný při manipulaci s těmito hady být opatrnější.

Jaku tebe probíhla "otrava" po kousnutí?

Nepopíram, že mají mláďata mají jed jiného složení, pokud se mládě živými například obojživelníky nebo jinými plazy, tak musí mít jed účinější než dospělý, co se živý savci a ptáky. Ale rohodně to není tak, že když se v mládí i dospělosti živý tím samím, tak mladí mají jed koncentrovaný.

uroboros napsal(a):
Myslíš, že mladej had zabíjí stejně velkou kořist jak had dospělej, aby musel mít jed koncentrovanější? Zauvažuj nad tim.

Za 300,- bych si vzal páry klidně dva.... Od koho je máš?

Proc bych mel na tim zauvazovat? Krom toho muzes mi rict kde jsem napsal ze mlade zabiji stejnou korist jako dospelej??? Ja pouze rekl ze mlade ma koncentrovanejsi jed .. mozna by bylo vhodnejsi rict jedovatejsi jak dospelej jedinec. A proc to jsem uz taky rekl .... staci se podivat jakej je rozdil mezi dospelim jedincem a mladetem co do velikosti.

cyborgx napsal(a):
Proc bych mel na tim zauvazovat? Krom toho muzes mi rict kde jsem napsal ze mlade zabiji stejnou korist jako dospelej??? Ja pouze rekl ze mlade ma koncentrovanejsi jed .. mozna by bylo vhodnejsi rict jedovatejsi jak dospelej jedinec. A proc to jsem uz taky rekl .... staci se podivat jakej je rozdil mezi dospelim jedincem a mladetem co do velikosti.

Snažim se ti vysvětlit, že mladí hadi nemají jed koncentrovanější, maximální mají jiné složení jedu, protože se živý něčím jiným. Neni to tak, že jak rostou, tak se jim zvětšují jedové váčky a jed se v nich ředí.

uroboros napsal(a):
Snažim se ti vysvětlit, že mladí hadi nemají jed koncentrovanější, maximální mají jiné složení jedu, protože se živý něčím jiným. Neni to tak, že jak rostou, tak se jim zvětšují jedové váčky a jed se v nich ředí.

Když už jsme u toho kousání a otrav, tak bych se chtěl zeptat, jestli by proti kousnutí jako ochrana stačily třeba kožený pracovní rukavice, nebo rukavice na motorku.Přece musí bejt možnost nějakej ochrany, kromě opatrnosti.

uroboros napsal(a):
Snažim se ti vysvětlit, že mladí hadi nemají jed koncentrovanější, maximální mají jiné složení jedu, protože se živý něčím jiným. Neni to tak, že jak rostou, tak se jim zvětšují jedové váčky a jed se v nich ředí.

to ja nerikam jen jsem chtel rict ze mlade neni ani v nejmensim bezpecnejsi jak dospelak krom toho mladata maji tendenci vpustit do koristi maximalni davku . A kdyz uz jsem rikal ze jed je koncentrovanjsi myslel jsem ti co do jedovatosti a jeho ucinnosti ne co do procentualni koncentrace.

h vysin napsal(a):
Když už jsme u toho kousání a otrav, tak bych se chtěl zeptat, jestli by proti kousnutí jako ochrana stačily třeba kožený pracovní rukavice, nebo rukavice na motorku.Přece musí bejt možnost nějakej ochrany, kromě opatrnosti.

..... v rukavicich nebudes mit zadnej cit.... jedina ochrana je opatrnost navic na zvire nebudes sahat jen tak jako treba na nejedaka od toho mas ruzne haky ci kleste kdy si hada pridrzis (pritlacis) a teprve az jsi si jistej , ze je znehybnenej sahnes na nej holou rukou.

cyborgx napsal(a):
to ja nerikam jen jsem chtel rict ze mlade neni ani v nejmensim bezpecnejsi jak dospelak krom toho mladata maji tendenci vpustit do koristi maximalni davku . A kdyz uz jsem rikal ze jed je koncentrovanjsi myslel jsem ti co do jedovatosti a jeho ucinnosti ne co do procentualni koncentrace.

Teď už bych s tebou souhlasil. Ještě k těm rukavicím, známej používá kožený rukavice když jedáky krmí z pinzety, ale je to spíš taková psichická opora. Jinak, pokud máš rukavice a držíš hole v pinzetě, tak had vnímá teplo pouze toho holete a na ruku ti útočit nebude. Jinak samozřejmě souhlasim s tim, že v rukavicích člověk nemá cit a hada nikdy bezpečně nechytne.

uroboros napsal(a):
Teď už bych s tebou souhlasil. Ještě k těm rukavicím, známej používá kožený rukavice když jedáky krmí z pinzety, ale je to spíš taková psichická opora. Jinak, pokud máš rukavice a držíš hole v pinzetě, tak had vnímá teplo pouze toho holete a na ruku ti útočit nebude. Jinak samozřejmě souhlasim s tim, že v rukavicích člověk nemá cit a hada nikdy bezpečně nechytne.

Zakousnutý v prstě mi zůstal jen krátkou chvíli.Otrava se prakticky až na slabý otok nijak neprojevila.Já si myslím,že se jednalo o kousnutí,, na sucho".Jsem přesvědčen,že většina uštknutí chovatelů těchto hadů je na sucho.Když člověk pak ale vidí účinnost jedu na kořist,tak to je hrozivý.Proto si myslím,že není dobře tyto hady podceňovat.

kladno napsal(a):
Zakousnutý v prstě mi zůstal jen krátkou chvíli.Otrava se prakticky až na slabý otok nijak neprojevila.Já si myslím,že se jednalo o kousnutí,, na sucho".Jsem přesvědčen,že většina uštknutí chovatelů těchto hadů je na sucho.Když člověk pak ale vidí účinnost jedu na kořist,tak to je hrozivý.Proto si myslím,že není dobře tyto hady podceňovat.

Podceňovat jedovatý hady prostě nejde, to je tak dostat se hodně rychle pod drn. Máš štěstí, že ti nedal plnou dávku jedu, ale zajímalo by mě, jak probíhá otrava po uštknutí. Nevíte někdo o nějakym článku nebo něčem, nemáte s tim někdo zkušenosti?

uroboros napsal(a):
Podceňovat jedovatý hady prostě nejde, to je tak dostat se hodně rychle pod drn. Máš štěstí, že ti nedal plnou dávku jedu, ale zajímalo by mě, jak probíhá otrava po uštknutí. Nevíte někdo o nějakym článku nebo něčem, nemáte s tim někdo zkušenosti?

Nejlíp to zjistíš na sobě, zprostředkovaně to není ono, každý člověk je jiný, to samé platí i u hadů. Mě se po kousnutí 15cm prckem ( při odstraňování zbytku exuvie ) jedním zubem udělal v místě vpichu mírný otok, který byl zabarven vysráženou krví, na dotek byl prst hodně bolestivý a mízní uzliny v podpaží jsem měl jako kameny, do týdne příznaky postupně odezněly. Před pořízením si takového hada je nutné si uvědomit, že s ním budeš muset manipulovat. Není nic horšího, než had dřepící v teráriu se zbytky exuvie, plný roztočů jen proto, že jeho hrdý majtel má strach na něj chytnout. Jinak na manipulaci je nejlepší holá ruka, tlusté rukavice jsou na motorku a svařování, tenké pro gynekologa.

karlík napsal(a):
Nejlíp to zjistíš na sobě, zprostředkovaně to není ono, každý člověk je jiný, to samé platí i u hadů. Mě se po kousnutí 15cm prckem ( při odstraňování zbytku exuvie ) jedním zubem udělal v místě vpichu mírný otok, který byl zabarven vysráženou krví, na dotek byl prst hodně bolestivý a mízní uzliny v podpaží jsem měl jako kameny, do týdne příznaky postupně odezněly. Před pořízením si takového hada je nutné si uvědomit, že s ním budeš muset manipulovat. Není nic horšího, než had dřepící v teráriu se zbytky exuvie, plný roztočů jen proto, že jeho hrdý majtel má strach na něj chytnout. Jinak na manipulaci je nejlepší holá ruka, tlusté rukavice jsou na motorku a svařování, tenké pro gynekologa.

Zdravím...s kýmkoliv jsem mluvil o Chřestýšovcích, tak mě upozornil na jejich schopnost se vymrštit do vzdálenosti 2/3 délky svého těla. Chovatel, od kterého mám albolábry mi pro jistotu řekl, že to dokáží do délky 3/4 délky svého těla.
Rozhodně manipilace v tlustých rukavicách není nejmoudřejší nápad. Je to nejlepší cesta, jak ublížit hadovi. Gumové rukavice jsou úplně na nic! Je dobré si ne moc tlusté, kožené rukavice namočit vodou. Zvýší se tím cit a míň kloužou.
Také mě zaujal názor (zkušenost), že mladého albolabrise stačí vydráždit holetem v peanu. Já dal skákavku na větev, kde byli oba Chřestýšovci. Jak známo skákavka nezůstane na místě, ale snaží se šmátrat po okolí. Svými neohrabanými pohyby se po větvy dostala až k Chřestýšovcům. Netrvalo dlouho a dostala se až na ně. Lezla po nich a oba se spíš snažili uhnout. Dokonce při pádu skákavky málem spadla i samice Chřestýšovce. Po celou dobu se jen samice stáčela "do esíčka", ale ani jednou nekousla. Myslel jsem, že kořist je příliš velká, tak nechtěli ani kousat. Z tohoto omylu mě vyvedla samička druhé ráno, když byla dvakrát tlustší, jak normálně. Z toho odvozuji, že loví pouze v noci a ve dne je vůbec nic nezajímá. Taky je pravda, že jsem holou rukou vracel skákavku na větev asi 3x, takže jsem byl na dostřel a ni jednou se samička nesnažila zaútočit. Jsou naprosto klidní a spíš apatičtí (NZ 7/05). Snad si na to nezvyknu
For uroboros (Honza Zátka): Kontakt, ani jméno sem psát nebudu (nevím, jestli by si to přál), ale jestli ho chceš, tak mi napiš na mail! Napsat můžu, že popsal ve fauně své zkušenosti s potížemi při krmení albolabrů a p.popeorů! Je to výborný chlap, který má velice zkušeností a za zdraví jeho zvířat se můžu zaručit. Je velmi ochotný (pro mě je obrovským zdrojem informací) a já mu za to moc děkuji! Albolabry má v první generaci a jejich potomky prodává. Říkal, že shání nového samce, takže svůj chov bude mít geneticky čistý, ale to se pak domluv s ním. Popeire má nepříbuzný pár. Také nabízí A.b.bilineatus A když ho požádáš, tak ti rozepíše, kdy byli narozené a kolikrát a kdy krmil a jestli násilně, nebo jestli žrali sami. Také ti napíše, kdy se svlékali. Jako mě Zdar

thomasi napsal(a):
Hoďte sem něco foteček. Docela by mne zajímalo co druhů se u nás vůbec chová.

Tady je můj jediný trimeresurák a to albolabris...

Chtěl bych upozornit na parádní přehlídku různých druhů Trimeresuráků na stránce www.coastalreptiles.com/trimeresurus.htm

906090 napsal(a):
Zdravím...s kýmkoliv jsem mluvil o Chřestýšovcích, tak mě upozornil na jejich schopnost se vymrštit do vzdálenosti 2/3 délky svého těla. Chovatel, od kterého mám albolábry mi pro jistotu řekl, že to dokáží do délky 3/4 délky svého těla.
Rozhodně manipilace v tlustých rukavicách není nejmoudřejší nápad. Je to nejlepší cesta, jak ublížit hadovi. Gumové rukavice jsou úplně na nic! Je dobré si ne moc tlusté, kožené rukavice namočit vodou. Zvýší se tím cit a míň kloužou.
Také mě zaujal názor (zkušenost), že mladého albolabrise stačí vydráždit holetem v peanu. Já dal skákavku na větev, kde byli oba Chřestýšovci. Jak známo skákavka nezůstane na místě, ale snaží se šmátrat po okolí. Svými neohrabanými pohyby se po větvy dostala až k Chřestýšovcům. Netrvalo dlouho a dostala se až na ně. Lezla po nich a oba se spíš snažili uhnout. Dokonce při pádu skákavky málem spadla i samice Chřestýšovce. Po celou dobu se jen samice stáčela "do esíčka", ale ani jednou nekousla. Myslel jsem, že kořist je příliš velká, tak nechtěli ani kousat. Z tohoto omylu mě vyvedla samička druhé ráno, když byla dvakrát tlustší, jak normálně. Z toho odvozuji, že loví pouze v noci a ve dne je vůbec nic nezajímá. Taky je pravda, že jsem holou rukou vracel skákavku na větev asi 3x, takže jsem byl na dostřel a ni jednou se samička nesnažila zaútočit. Jsou naprosto klidní a spíš apatičtí (NZ 7/05). Snad si na to nezvyknu
For uroboros (Honza Zátka): Kontakt, ani jméno sem psát nebudu (nevím, jestli by si to přál), ale jestli ho chceš, tak mi napiš na mail! Napsat můžu, že popsal ve fauně své zkušenosti s potížemi při krmení albolabrů a p.popeorů! Je to výborný chlap, který má velice zkušeností a za zdraví jeho zvířat se můžu zaručit. Je velmi ochotný (pro mě je obrovským zdrojem informací) a já mu za to moc děkuji! Albolabry má v první generaci a jejich potomky prodává. Říkal, že shání nového samce, takže svůj chov bude mít geneticky čistý, ale to se pak domluv s ním. Popeire má nepříbuzný pár. Také nabízí A.b.bilineatus A když ho požádáš, tak ti rozepíše, kdy byli narozené a kolikrát a kdy krmil a jestli násilně, nebo jestli žrali sami. Také ti napíše, kdy se svlékali. Jako mě Zdar

Rukavicema na jeďáky je blbost!!!!! Kardinální. Víc k tomu asi není co říct.

906090 napsal(a):
Zdravím...s kýmkoliv jsem mluvil o Chřestýšovcích, tak mě upozornil na jejich schopnost se vymrštit do vzdálenosti 2/3 délky svého těla. Chovatel, od kterého mám albolábry mi pro jistotu řekl, že to dokáží do délky 3/4 délky svého těla.
Rozhodně manipilace v tlustých rukavicách není nejmoudřejší nápad. Je to nejlepší cesta, jak ublížit hadovi. Gumové rukavice jsou úplně na nic! Je dobré si ne moc tlusté, kožené rukavice namočit vodou. Zvýší se tím cit a míň kloužou.
Také mě zaujal názor (zkušenost), že mladého albolabrise stačí vydráždit holetem v peanu. Já dal skákavku na větev, kde byli oba Chřestýšovci. Jak známo skákavka nezůstane na místě, ale snaží se šmátrat po okolí. Svými neohrabanými pohyby se po větvy dostala až k Chřestýšovcům. Netrvalo dlouho a dostala se až na ně. Lezla po nich a oba se spíš snažili uhnout. Dokonce při pádu skákavky málem spadla i samice Chřestýšovce. Po celou dobu se jen samice stáčela "do esíčka", ale ani jednou nekousla. Myslel jsem, že kořist je příliš velká, tak nechtěli ani kousat. Z tohoto omylu mě vyvedla samička druhé ráno, když byla dvakrát tlustší, jak normálně. Z toho odvozuji, že loví pouze v noci a ve dne je vůbec nic nezajímá. Taky je pravda, že jsem holou rukou vracel skákavku na větev asi 3x, takže jsem byl na dostřel a ni jednou se samička nesnažila zaútočit. Jsou naprosto klidní a spíš apatičtí (NZ 7/05). Snad si na to nezvyknu
For uroboros (Honza Zátka): Kontakt, ani jméno sem psát nebudu (nevím, jestli by si to přál), ale jestli ho chceš, tak mi napiš na mail! Napsat můžu, že popsal ve fauně své zkušenosti s potížemi při krmení albolabrů a p.popeorů! Je to výborný chlap, který má velice zkušeností a za zdraví jeho zvířat se můžu zaručit. Je velmi ochotný (pro mě je obrovským zdrojem informací) a já mu za to moc děkuji! Albolabry má v první generaci a jejich potomky prodává. Říkal, že shání nového samce, takže svůj chov bude mít geneticky čistý, ale to se pak domluv s ním. Popeire má nepříbuzný pár. Také nabízí A.b.bilineatus A když ho požádáš, tak ti rozepíše, kdy byli narozené a kolikrát a kdy krmil a jestli násilně, nebo jestli žrali sami. Také ti napíše, kdy se svlékali. Jako mě Zdar

Zdravím...V příspěvku co popisuji vydráždění mláděte Trimeresura holetem v peánu jde v podstatě o jeho obranou reakci.Důležitý je snažit se pomalu jemným dotykem holátka hadího ocasu vyprovokovat hada k útoku a v momentě kdy si do holete kousne,je důležité holátko okamžitě pustit.Tento způsob rozkrmování se často používá u mláďat Morelia viridis.Sám jsem si to na zelených krajtách odskoušel v roce 2000.Chce to jen dostatek trpělivosti.V současnosti, když sem měl již i vlastní odchov albolabrisů, tuto techniku rozkrmení nepoužívám.Je to náročný na čas.Při rozkrmování mláďat albolabrisů se mi osvědčuje:přimačknout hádě za hlavou k podložce,pouze zasunout myší nožičku opatrně do tlamky a hádka zavěsit ocáskem na větvičku.Většina mláďat pak sama nožičku spolyká.Tímto postupem jsem dokázal nakrmit celý poslední odchov (13 mláďat) během 15 minut.Chce jen určitý cvik.Ještě k účinosti jedu.Myslím si,že k většině uštknutí tímto druhem dochází na sucho.Já jsem byl tímto druhem kousnut,za dobu cca 10 let co je chovám již celkem 3x.Ve všech případech se intoxikace nijak významně neprojevila.Vždy maximálně pouze lokální reakce.Přitom při pozorování-účinnost jedu na hlodavce je až děsivá.Proto je nutná asi maximální opatrnost při chovu tohoto druhu.Na závěr bych se při týto příležitosti chtěl ještě zeptat: Znáte někdo někoho kdo by měl závažnější zdravotní potíže po kousnutí Trimeresurus albolabris?

906090 napsal(a):
Chtěl bych upozornit na parádní přehlídku různých druhů Trimeresuráků na stránce www.coastalreptiles.com/trimeresurus.htm

Nemate niekto skúsenosť zo skrmovaním Xenopus leavis alebo Hymenochirus boettgeri ? Mne pred par rokmi po nakŕmeni xenopuskami jeden trimak uhynul nahle, hneď v druhy deň. Preto ich od vtedy neskrmujem bolo to prvi a možno aj posledny krat. inak mu nič nebolo len bol krmeny na silu. Xenopusku zožral sam hneď pri prvej priležitosti. Mojo

mojo napsal(a):
Nemate niekto skúsenosť zo skrmovaním Xenopus leavis alebo Hymenochirus boettgeri ? Mne pred par rokmi po nakŕmeni xenopuskami jeden trimak uhynul nahle, hneď v druhy deň. Preto ich od vtedy neskrmujem bolo to prvi a možno aj posledny krat. inak mu nič nebolo len bol krmeny na silu. Xenopusku zožral sam hneď pri prvej priležitosti. Mojo

Přesně tohle se stalo kamarádovi před lety.Nevím tedy zda tenkrát šlo o albolabrise nebo stejnegeri ale dopadlo to úplně stejně.On jim tehdy nabídnul taky mláďata drápatek.Mláďata hadů je okamžitě začali chytat po teráriu a doslova se snima nacpali.Do druhého dne všechny kusy uhynuli.

mojo napsal(a):
Nemate niekto skúsenosť zo skrmovaním Xenopus leavis alebo Hymenochirus boettgeri ? Mne pred par rokmi po nakŕmeni xenopuskami jeden trimak uhynul nahle, hneď v druhy deň. Preto ich od vtedy neskrmujem bolo to prvi a možno aj posledny krat. inak mu nič nebolo len bol krmeny na silu. Xenopusku zožral sam hneď pri prvej priležitosti. Mojo

Zrovna jsem zjistil, že u nás v nemocnici FN Plzeň asi tak před 8 lety byl ošetřen jeden 45-letý muž po kousnutí mládětem albolabrise. Jednolo se o intoxikaci do ukozaváčku jen jedním zubem, ale i tak došlo k rozvoji výrazného lokálního otoku a zarudnutí pravé horní končetiny až do výše loketní ohbí. Přo laboratorním vyšetření krve byly zaznamenány mírné odchylky ve faktorech ovlivňujících srážlivost krve až s lehkým náznakem syndromu diseminované intravaskulární koagulace. EKG bylo v pořádku. Jako terapie byl podán bolus kortikoidů, fraxiparin a infuse minerálů. Lokálně byla celá končetina chlazena a byl aplikován heparoid v masti. Druhý den byl pacient propuštěn k domácímu léčení. Jejich jed také silně poškozuje ledviny.

uroboros napsal(a):
Zrovna jsem zjistil, že u nás v nemocnici FN Plzeň asi tak před 8 lety byl ošetřen jeden 45-letý muž po kousnutí mládětem albolabrise. Jednolo se o intoxikaci do ukozaváčku jen jedním zubem, ale i tak došlo k rozvoji výrazného lokálního otoku a zarudnutí pravé horní končetiny až do výše loketní ohbí. Přo laboratorním vyšetření krve byly zaznamenány mírné odchylky ve faktorech ovlivňujících srážlivost krve až s lehkým náznakem syndromu diseminované intravaskulární koagulace. EKG bylo v pořádku. Jako terapie byl podán bolus kortikoidů, fraxiparin a infuse minerálů. Lokálně byla celá končetina chlazena a byl aplikován heparoid v masti. Druhý den byl pacient propuštěn k domácímu léčení. Jejich jed také silně poškozuje ledviny.

Tiež som dostal lekciu od mladeho albolabrisa. Všetkých čo som choval (4ks) boli natoľko kľudni že som ich braval naruky až kym mi jedno mlaďa cca 35 cm neukazalo čo sa vňom skrýva. Dostal som to do klbu pred posledním člankom prsta na ľavej ruke. Ta mi opuchla až po rameno a bola dosť bolestiva. Do týždňa opuch ustupil len zapestie to ešte držalo par dni. Prst bol však bolesti ešte asi mesiac a v klbe nepohiblivy skoro 4 mesiace. Inak žiadne zmeny tlak a všetko ostatne bez vychýlenia. Dostal som kalcium a bral som didiaden (antihistaminikum).
Kolega dostal par zasahou do bružka prsta a pod. jed bol odsati a rana sa nechala chvilu krvacať. Ani raz nemal večie zmeny len mali opuch v tom mieste. U dvoch ďalšich čo poznam sa opuch zastavil tak ako umňa v ramenej uzline.

mojo napsal(a):
Tiež som dostal lekciu od mladeho albolabrisa. Všetkých čo som choval (4ks) boli natoľko kľudni že som ich braval naruky až kym mi jedno mlaďa cca 35 cm neukazalo čo sa vňom skrýva. Dostal som to do klbu pred posledním člankom prsta na ľavej ruke. Ta mi opuchla až po rameno a bola dosť bolestiva. Do týždňa opuch ustupil len zapestie to ešte držalo par dni. Prst bol však bolesti ešte asi mesiac a v klbe nepohiblivy skoro 4 mesiace. Inak žiadne zmeny tlak a všetko ostatne bez vychýlenia. Dostal som kalcium a bral som didiaden (antihistaminikum).
Kolega dostal par zasahou do bružka prsta a pod. jed bol odsati a rana sa nechala chvilu krvacať. Ani raz nemal večie zmeny len mali opuch v tom mieste. U dvoch ďalšich čo poznam sa opuch zastavil tak ako umňa v ramenej uzline.

Ahoj, neměl by tu náhodou někdo na prodej adult. 1,0 T. albolabris?

euny napsal(a):
Ahoj, neměl by tu náhodou někdo na prodej adult. 1,0 T. albolabris?

Otázka pro pokousané: ...při ošetření u lékaře - ptal se vás někdo na povolení k chovu? Snažil se někdo o odebrání zvířete, nebo překontorolování ubikace? Nebo to nikdo neřešil, ošetřili vás a pustili domu bez jakékoliv otázky na bezpečnost vašeho zařízení? Jaké jsou vaše zkušenosti s doktory? Pokud napíšete město, tak budu rád! Dík

thomasi napsal(a):
Hoďte sem něco foteček. Docela by mne zajímalo co druhů se u nás vůbec chová.

Tady je můj jediný trimeresurák a to albolabris...

Tohle jsou mi mazlicci.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

thomasi napsal(a):
Hoďte sem něco foteček. Docela by mne zajímalo co druhů se u nás vůbec chová.

Tady je můj jediný trimeresurák a to albolabris...

Horni obrazek Trim.popeorum sabahi
Trim. albolabris 1-0

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

thomasi napsal(a):
Hoďte sem něco foteček. Docela by mne zajímalo co druhů se u nás vůbec chová.

Tady je můj jediný trimeresurák a to albolabris...

Trim.popeorum 0-1

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

thomasi napsal(a):
Hoďte sem něco foteček. Docela by mne zajímalo co druhů se u nás vůbec chová.

Tady je můj jediný trimeresurák a to albolabris...

Trim. popeorum 0-1

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

thomasi napsal(a):
Hoďte sem něco foteček. Docela by mne zajímalo co druhů se u nás vůbec chová.

Tady je můj jediný trimeresurák a to albolabris...

Opět samice

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

thomasi napsal(a):
Hoďte sem něco foteček. Docela by mne zajímalo co druhů se u nás vůbec chová.

Tady je můj jediný trimeresurák a to albolabris...

Jeji ocasek.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

thomasi napsal(a):
Hoďte sem něco foteček. Docela by mne zajímalo co druhů se u nás vůbec chová.

Tady je můj jediný trimeresurák a to albolabris...

Trim.albolabris 1-0

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

906090 napsal(a):
Nikdy se nedá říct, jak je který had jedovatý.Největší důkaz je zmapování jedovatosti 20-ti různých jedinců jednoho druhu (Vipera berus) v knize pana Voženílka - Ty zmije. Záleží to na velikosti jedince, na tom, jak je nasranej, jestli pustí celou dávku toxinu, nebo jen "suché kousnutí", jestli zasáhne jedním, nebo více zubama, jak je člověk vnímavý, jestli není alergický...U Trimeráků (podle mého) je to tak, že když se člověk dokáže ovládat a nepanikařit, uškrit si končetinu kousek nad kousnutím, vytlačit si jed z rány a říct nekomu nejblyžšímu ať ho odvede k lékaři, tak by se nic moc stát nemělo. S bolestí kolem otoku se musí počítat! Pokud si někdo nevěří a myslí, že by se z kousnutí zbláznil, tak by měl zvážit pořízení jeďáka. Tohle je můj názor na věc. Co je 110% blbost si hned pořídit třeba gabunku! S kousnutím se musí počítat a u gabunky by to byl vážně průser a nějaký sebeovládání by bylo úplně o ničem! Z tohodle názoru odvozuju, že Trimeresurus albolabris není špatný pro začátek. Já chtěl začít Psohlavcama (kvůli jejich kousavosti), přejít na Hlavatky kočičí (Telescopus fallax; kvůli jejich "jedovatosti") a teprve po naučení manipulace s takovými zvířaty přejít na Trimeráky, ale nemám rád, když si někdo pořídí zvíře a za chvilku ho dá pryč, když ho přestane bavit, proto jsem Psohlavce nepořizoval a sehnat Hlavatku je podle mě umění (viděl jsem je až 18.2.06 v Praze 1,1 za 1500.-). Trimeráky nemám dlouho, ale zatím se mě jeví, jako klidné zvířata, které nekousnou bez varování (není pravidlo!!!). Dá se říct, že moje Užovka červená je kousavější, jako Trimeráci. Rozhodně je důležité mít o těchto hadech co nejvíc informací. Nejen internet a knihy, ale i osobní zkušenosti nějakého chovatele. Já se nepovažuji za zkušeného chovatele, ale mám nějaké známé, kteří mě vždy odpoví a pomůžou, proto bych byl rád, kdyby dotazy týkající se této problematiky přišly na můj mail! Hlavně proto abych věděl co všechno se může stát. Jindra

V sobotu som si zaobstaral jedneho samceka zial je este prilis mali ma len 8-9dni a este sa ani nezvliekol...s hadmi skusenosti mam len tento je prvy jedovaty...rad by som uvital vsetky rady ohladne krmenia a hlavne aku potravu podavate...
Jindra ak by si mi mohol poslat ten mail na toho pana bol by som ti vdacny...(poslal som ti aj mail len tu nam trochu blbne net tak snad ti pride)
Alexander

gadjukin napsal(a):
Rukavicema na jeďáky je blbost!!!!! Kardinální. Víc k tomu asi není co říct.

samo souhalsim to udělá jen blb! Navíc něco takového hady stresuje. Tom

906090 napsal(a):
Podle nemoderované diskuze a inzerátů se dá říct, že sehnat se dá T.albolabris, stejnegeri, p.popeorum, p.sabahi, gramienus, insularis, purpureomaculatus a wagleri. Co se také nedá přehlédnout je, že žádná diskuze o Chřestýšovcích (a vlastně jakákoliv o jedovatých hadech) se neobejde bez vzájemného urážení chovatelů navzájem. Pohledy na chov, toxicitu a agresivitu se značně rozcházejí a každý si chce prosadit to svoje. Také nechybí názor, že jeďáky si pořizují (mj.) puberťáci, kteří se chcou pouze pochlubit kamarádům. Proto na takové téma nikdo nereaguje,což je škoda, protože je tady celá řada zkušených chovatelů, kteří mohou obohatit články z knih o svoje zkušenosti. Proto ty výkřičníky

dalsi druhy chovane v CR (bohuzel pravdepodobne zatim neodchovavane). T.puniceus, trigonocephalus, venustus, sumatranus, macrops...

retarda napsal(a):
dalsi druhy chovane v CR (bohuzel pravdepodobne zatim neodchovavane). T.puniceus, trigonocephalus, venustus, sumatranus, macrops...

Prosím vás rozmnožuje někdo u nás druh Trim.purpureomaculatus?Popřípadě nějaký kontakt na chovatele děkuji vám pěkně-Milda

bothriechis napsal(a):
Trim.albolabris 1-0

1,0 Trimeresurus albolabris

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

sanko2 napsal(a):
V sobotu som si zaobstaral jedneho samceka zial je este prilis mali ma len 8-9dni a este sa ani nezvliekol...s hadmi skusenosti mam len tento je prvy jedovaty...rad by som uvital vsetky rady ohladne krmenia a hlavne aku potravu podavate...
Jindra ak by si mi mohol poslat ten mail na toho pana bol by som ti vdacny...(poslal som ti aj mail len tu nam trochu blbne net tak snad ti pride)
Alexander

dnes som ho o druhej rano krmil...holica bolo neupravene a zive...malo cca 2cm...podavane pinzetou tak 2-3cm od hadovej hlavy...predtym mal hladovku od posledneo zvleku asi 12dni
Potravu prijal hned a bez akych kolvek problemov...klop klop klop
Dakujem vsetkym ktory mi napisali a ozval sa...

pomc napsal(a):
1,0 Trimeresurus albolabris

trim. albolabris

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

pomc napsal(a):
1,0 Trimeresurus albolabris

Zdarec, podle hlavy soudím, že je to ještě mimino. Jak jsi u něj poznal pohlaví?

karlík napsal(a):
Zdarec, podle hlavy soudím, že je to ještě mimino. Jak jsi u něj poznal pohlaví?

Ahoj,poznal jsem to podle červené linky a palpování.

pomc napsal(a):
Ahoj,poznal jsem to podle červené linky a palpování.

1,0 Trimeresurus albolabris

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

venomous napsal(a):
1,0 Trimeresurus albolabris

Když tě kousne chřestýšovec je to hodně nebezpečné? dekuji

stejk2 napsal(a):
Když tě kousne chřestýšovec je to hodně nebezpečné? dekuji

mladata t. albolabris

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

906090 napsal(a):
Otázka pro pokousané: ...při ošetření u lékaře - ptal se vás někdo na povolení k chovu? Snažil se někdo o odebrání zvířete, nebo překontorolování ubikace? Nebo to nikdo neřešil, ošetřili vás a pustili domu bez jakékoliv otázky na bezpečnost vašeho zařízení? Jaké jsou vaše zkušenosti s doktory? Pokud napíšete město, tak budu rád! Dík

Trochu bych oživil toto "jedovaté" téma, plné hodnotných informací a zajímavých názorů. Mám to tu vše důkladně pročtené a napadá mě jedna otázka, podobná, návazná, leč nezodpovězená té ve výše uvedené citaci; Těžko na ní získám odpověď, ale nedá mi to...

Kolik z vás dlouholetých chovatelů (chřestýšovců) ještě nebylo uštknuto? Připadá mi totiž, že drtivá většina uštknuta byla. Předem upozorňuji, že do nikoho nerýpu. Jen mě to prostě zajímá...
Pěkný den, úspěšný chov.