Pelusios

lissemys napsal(a):
Zkusím zde udělat jakýsi přehled, abyste viděli, jak jsou si želvy podobné a současně odlišné.

Pelusios gabonensis (Gabon, rovníková Afrika)

Pelusios gabonensis - plastron
menší samec, větší samice

lissemys napsal(a):
Pelusios gabonensis - plastron
menší samec, větší samice

Pelusios adansoni

lissemys napsal(a):
Pelusios adansoni

Pelusios adansoni - plastron

lissemys napsal(a):
Pelusios adansoni - plastron

Pelusios marani

lissemys napsal(a):
Pelusios marani

Pelusios marani

lissemys napsal(a):
Pelusios marani

Pelusios bechuanicus

lissemys napsal(a):
Pelusios bechuanicus

Pelusios bechuanicus

lissemys napsal(a):
Pelusios bechuanicus

Pelusios broadleyi

lissemys napsal(a):
Pelusios broadleyi

Pelusios broadleyi

lissemys napsal(a):
Pelusios bechuanicus

Pelusios chapini

lissemys napsal(a):
Pelusios chapini

Pelusios chapini

lissemys napsal(a):
Pelusios gabonensis - plastron
menší samec, větší samice

Pelusios sinuatus

lissemys napsal(a):
Pelusios sinuatus

Pelusios sinuatus

lissemys napsal(a):
Pelusios sinuatus

Pelusios subniger

lissemys napsal(a):
Pelusios subniger

Pelusios subniger

lissemys napsal(a):
Pelusios subniger

Pelusios castanoides

lissemys napsal(a):
Pelusios castanoides

Pelusios castanoides

lissemys napsal(a):
Ozve se mi někdo, koho také zajímají africké tereky rodu PELUSIOS nebo PELOMEDUSA.
Je to škoda, že je tak malé povědomí, že tyto želvy existují, protože jsou to zajímaví chovanci jak pro začínající chovatele, tak i pro zkušenější.

V příloze obrázek loňských Pelusios castaneus a Pelusios carinatus.

Ahoj Hynku,
bohuzel se domnívám, ze tyhle krásné vodní zelvicky se teprve dostávají do podvedomí ceských chovatelu a tak tezko v nasich krajinách budes hledat nekoho podobne zainteresovaného, jako jsi ty. Ale díky tobe se snad z osamoceného ostruvku stanou oázy a posléze celá území, za coz ti patrí muj obdiv.

© acanthos napsal(a):
Ahoj Hynku,
bohuzel se domnívám, ze tyhle krásné vodní zelvicky se teprve dostávají do podvedomí ceských chovatelu a tak tezko v nasich krajinách budes hledat nekoho podobne zainteresovaného, jako jsi ty. Ale díky tobe se snad z osamoceného ostruvku stanou oázy a posléze celá území, za coz ti patrí muj obdiv.

Ahoj Pavle, samozřejmě vím, že nemohu očekávat žádnou bouřlivou diskusi jako nad Elaphe guttata. Obávám se, že v CZ není jiný podobný nadšenec do Pelusios jako já (podobná situace je i v Rakousku a v Německu - jenom pár lidí se zajímá o tyto tereky). Ale současně vím, že je tady pár chovatelů, kteří se příležitostně k nějaké té terece dostali. Takže bych za prvé se rád spojil s těmito lidmi, a za druhé rád bych na přiložených obrázcích i zcela nedotčeným chovatelům předvedl, jak zajímavé a krásné želvy to jsou.

lissemys napsal(a):
Ahoj Pavle, samozřejmě vím, že nemohu očekávat žádnou bouřlivou diskusi jako nad Elaphe guttata. Obávám se, že v CZ není jiný podobný nadšenec do Pelusios jako já (podobná situace je i v Rakousku a v Německu - jenom pár lidí se zajímá o tyto tereky). Ale současně vím, že je tady pár chovatelů, kteří se příležitostně k nějaké té terece dostali. Takže bych za prvé se rád spojil s těmito lidmi, a za druhé rád bych na přiložených obrázcích i zcela nedotčeným chovatelům předvedl, jak zajímavé a krásné želvy to jsou.

Zdravím,krásné želvy,mohl byste trochu přiblížit jejich chov?Bud tady nebo kdyby jste mi poslal něco na email alex88@centrum.cz ,hlavně něco o Pelusios carinatusDíky

lissemys napsal(a):
Pelusios castanoides

Tak mi zkus určit tohle,ať vím co jsem choval.

cislo.5 napsal(a):
Tak mi zkus určit tohle,ať vím co jsem choval.

dalsí

cislo.5 napsal(a):
dalsí

A plastron.
Ty fotky jsem ti kdysi ukazoval,ale plastron jsem tehdy nafocený neměl,tak jsme se druhu nedopátrali.

cislo.5 napsal(a):
A plastron.
Ty fotky jsem ti kdysi ukazoval,ale plastron jsem tehdy nafocený neměl,tak jsme se druhu nedopátrali.

Ahoj Vlado,
tohle zvíře je PELUSIOS NIGER.
Typická je špičatá hlava, černý, střechovitý karapax a široký a rovný intergulární štítek na plastronu.

Když už ses ozval, pošli mi (nebo přilož sem) pár fotek těch Etiopských terek. To by mě hodně zajímalo. Díky

cislo.5 napsal(a):
A plastron.
Ty fotky jsem ti kdysi ukazoval,ale plastron jsem tehdy nafocený neměl,tak jsme se druhu nedopátrali.

fotka mého samce Pelusios niger

cislo.5 napsal(a):
A plastron.
Ty fotky jsem ti kdysi ukazoval,ale plastron jsem tehdy nafocený neměl,tak jsme se druhu nedopátrali.

další boční pohled P niger

cislo.5 napsal(a):
A plastron.
Ty fotky jsem ti kdysi ukazoval,ale plastron jsem tehdy nafocený neměl,tak jsme se druhu nedopátrali.

pohled ze předu P. niger

alex88 napsal(a):
Zdravím,krásné želvy,mohl byste trochu přiblížit jejich chov?Bud tady nebo kdyby jste mi poslal něco na email alex88@centrum.cz ,hlavně něco o Pelusios carinatusDíky

Jsem rád, že konečně někoho africké tereky zaujaly...
Chov je velmi jednoduchý a nenáročný. Jsou to převážně masožravé želvy (některé druhy mají i poměrně výraznou rostlinnou složku v potravě). S ohledem na jejich původ - jsou to tropické želvy - je potřeba zajistit teploty v rozmení 20° - 30° C. Jinak nic speciálního. Dobře žerou a rostou, nejsou náchylné na čistotu vody a narozdíl např. od asijských želv jsou velmi odolné vůči např. bakteriálním infekcím, fakticky se u nich nevyskytují.
Za celou dobu chovu mi uhynulo pouze jedno zvíře Pelusios castaneus a to jen protože jsem je získal v extrémně špatném výživovém stavu a už se nedalo nic dělat.

Tereky Pelusios carinatus se vyskytují v rovníkové Africe (Gabon, Kongo-Brazzaville a Demokratická rep. Kongo - dříve Zair). Žijí především v zalesněných oblastech, živí se skoro vším. V zajetí jsou základem granule, červené i rybí maso, šneci, žížaly a rostliny (zejm. pampelišky, hroznové víno apod.).
Všechny tereky jsou velmi snášenlivé a vůbec se nenapadají ani při společném chovu více zvířat i více druhů pohromadě.

lissemys napsal(a):
Jsem rád, že konečně někoho africké tereky zaujaly...
Chov je velmi jednoduchý a nenáročný. Jsou to převážně masožravé želvy (některé druhy mají i poměrně výraznou rostlinnou složku v potravě). S ohledem na jejich původ - jsou to tropické želvy - je potřeba zajistit teploty v rozmení 20° - 30° C. Jinak nic speciálního. Dobře žerou a rostou, nejsou náchylné na čistotu vody a narozdíl např. od asijských želv jsou velmi odolné vůči např. bakteriálním infekcím, fakticky se u nich nevyskytují.
Za celou dobu chovu mi uhynulo pouze jedno zvíře Pelusios castaneus a to jen protože jsem je získal v extrémně špatném výživovém stavu a už se nedalo nic dělat.

Tereky Pelusios carinatus se vyskytují v rovníkové Africe (Gabon, Kongo-Brazzaville a Demokratická rep. Kongo - dříve Zair). Žijí především v zalesněných oblastech, živí se skoro vším. V zajetí jsou základem granule, červené i rybí maso, šneci, žížaly a rostliny (zejm. pampelišky, hroznové víno apod.).
Všechny tereky jsou velmi snášenlivé a vůbec se nenapadají ani při společném chovu více zvířat i více druhů pohromadě.

Spadají tyto želvy pod CITES?A jak veliké a jak zařízené máte nádrže na chov?Mohl by jste zaslat fotku?
Pelusios carinatus:jaká je velikost karapaxu a za jakou cenu se dají sehnat?Díky

alex88 napsal(a):
Spadají tyto želvy pod CITES?A jak veliké a jak zařízené máte nádrže na chov?Mohl by jste zaslat fotku?
Pelusios carinatus:jaká je velikost karapaxu a za jakou cenu se dají sehnat?Díky

Ne, žádný druh z rodu Pelusios není zařazen do CITES; jedinou výjimkou jsou zvířata z Ghany, která jsou zařazena do CITES III., což má vliv na vývoz, ale pro chov a ev. následné prodeje to žádný vliv nemá.
Chovné zařízení samozřejmě musí odpovídat velikosti chovanců, takže pro mláďata stačí malé akvaterárium, dospělci se obvykle pohybují mezi 20 - 24 cm délka karapaxu a já svá zvířata chovám v nádrží 125 x 55 cm, souše je 50 x 55 cm a výška vodní hladiny je kolem 22 cm. Zdá se, že jim to takto vyhovuje, protože už druhý rok za sebou se rozmnožily (a to letošní odchov je teprve třetí na světě; cca před 20 lety je rozmnožil německý chovatel Michael Reimann a pak už nikdo).
Obecně platí, že jakýkoliv druh Pelusios se velmi obtížně shání; snad jenom s výjimkou Pelusios cataneus. Jen těžko se pak dá hovořit o nějaké obvyklé ceně, když ta zvířata fakticky nejsou nabízena. Já své odchovy prodávám za cenu 3.000,- Kč kus, ale všech letošní 18 mláďat má zarezervovaných jeden můj známý ze zahraničí. Možná na konci léta či na podzim budu mít mláďata od druhé samice; v loni jsem od ní měl vajíčka, ale nenašel jsem je po snůšce a zůstala bohužel v přemokřeném substrátu a nic z nich nebylo, tak doufám, že letos to bude lepší.

lissemys napsal(a):
Ne, žádný druh z rodu Pelusios není zařazen do CITES; jedinou výjimkou jsou zvířata z Ghany, která jsou zařazena do CITES III., což má vliv na vývoz, ale pro chov a ev. následné prodeje to žádný vliv nemá.
Chovné zařízení samozřejmě musí odpovídat velikosti chovanců, takže pro mláďata stačí malé akvaterárium, dospělci se obvykle pohybují mezi 20 - 24 cm délka karapaxu a já svá zvířata chovám v nádrží 125 x 55 cm, souše je 50 x 55 cm a výška vodní hladiny je kolem 22 cm. Zdá se, že jim to takto vyhovuje, protože už druhý rok za sebou se rozmnožily (a to letošní odchov je teprve třetí na světě; cca před 20 lety je rozmnožil německý chovatel Michael Reimann a pak už nikdo).
Obecně platí, že jakýkoliv druh Pelusios se velmi obtížně shání; snad jenom s výjimkou Pelusios cataneus. Jen těžko se pak dá hovořit o nějaké obvyklé ceně, když ta zvířata fakticky nejsou nabízena. Já své odchovy prodávám za cenu 3.000,- Kč kus, ale všech letošní 18 mláďat má zarezervovaných jeden můj známý ze zahraničí. Možná na konci léta či na podzim budu mít mláďata od druhé samice; v loni jsem od ní měl vajíčka, ale nenašel jsem je po snůšce a zůstala bohužel v přemokřeném substrátu a nic z nich nebylo, tak doufám, že letos to bude lepší.

Měla bych zájem o tři Vaše letošní mláďata Pelusios carinatus. Nemohl by Váš známý ze zahraničí tři želvičky oželet? Klidně bych Vám dala i víc peněz. A na podzim bych si pak vzala další dvě až tři nepříbuzná od druhé samice. Pozná se pohlaví?
Děkuji za případnou odpověď na můj mail.
Před několika lety jsem chovala dvě Tereky Africké (lat. Pelomedusa Subrufa) ze Senegalu, byli to moji oblíbenci. Obě vždy dva až čtyři měsíce "zimovaly". Zřejmě ze své domoviny zvyklé na období sucha, tak se zahrabaly do písku na souši a zůstávaly tam. Několik let dobře prosperovaly, hezky rostly a asi před rokem jsem je vyhrabala a obě byly uhynulé. Bylo mi to moc líto. Nevím, proč uhynuly. Písek byl po celou dobu vlhký a teplota kolem 20 st. C...
Jana

lissemys napsal(a):
Ahoj Vlado,
tohle zvíře je PELUSIOS NIGER.
Typická je špičatá hlava, černý, střechovitý karapax a široký a rovný intergulární štítek na plastronu.

Když už ses ozval, pošli mi (nebo přilož sem) pár fotek těch Etiopských terek. To by mě hodně zajímalo. Díky

Cau Hynku,
v pátek dopoledne jdu nafotit tu želvu k Vaškovi,tak ti to o víkendu pošlu.Ty etiopský musím nejdřív najít.Je to někde ve stovkách diáků,nemám to nijak seřazený,takže mi to dá práci.Pak oskenovat atd.
Snad se k tomu v brzké době dostanu.
Tu Vencovu tereku(fotku) ti ale pošlu(myslím,že je také z Etiopie).
Vláďa

cislo.5 napsal(a):
Cau Hynku,
v pátek dopoledne jdu nafotit tu želvu k Vaškovi,tak ti to o víkendu pošlu.Ty etiopský musím nejdřív najít.Je to někde ve stovkách diáků,nemám to nijak seřazený,takže mi to dá práci.Pak oskenovat atd.
Snad se k tomu v brzké době dostanu.
Tu Vencovu tereku(fotku) ti ale pošlu(myslím,že je také z Etiopie).
Vláďa

Portrét Pelomedusa subrufa.
Věčný úsměv v obličeji.

cislo.5 napsal(a):
A plastron.
Ty fotky jsem ti kdysi ukazoval,ale plastron jsem tehdy nafocený neměl,tak jsme se druhu nedopátrali.

Ahoj Vláďo,
předem velké díky za pomoc.

ja masa napsal(a):
Měla bych zájem o tři Vaše letošní mláďata Pelusios carinatus. Nemohl by Váš známý ze zahraničí tři želvičky oželet? Klidně bych Vám dala i víc peněz. A na podzim bych si pak vzala další dvě až tři nepříbuzná od druhé samice. Pozná se pohlaví?
Děkuji za případnou odpověď na můj mail.
Před několika lety jsem chovala dvě Tereky Africké (lat. Pelomedusa Subrufa) ze Senegalu, byli to moji oblíbenci. Obě vždy dva až čtyři měsíce "zimovaly". Zřejmě ze své domoviny zvyklé na období sucha, tak se zahrabaly do písku na souši a zůstávaly tam. Několik let dobře prosperovaly, hezky rostly a asi před rokem jsem je vyhrabala a obě byly uhynulé. Bylo mi to moc líto. Nevím, proč uhynuly. Písek byl po celou dobu vlhký a teplota kolem 20 st. C...
Jana

Už jsem slyšel, že Pelomedusa subrufa olivacea ze Senegalu tohle dělají. Já jsem choval tereky z Toga a z Beninu a ty neměly vůbec tendence zahrabávat se a aestivovat na souši.
Proč uhynuly, by možná prozradila pitva, teď už se těžko k něčemu dopátráme. Tereky jsou obecně velmi odolné a vitální želvy, ale občas se může stát...

Nemáš náhodou jejich fotku? Zajímalo by mě, jestli jsou stejné, jako jsem viděl. V příloze je fotka samce ze Senegalu.

ja masa napsal(a):
Měla bych zájem o tři Vaše letošní mláďata Pelusios carinatus. Nemohl by Váš známý ze zahraničí tři želvičky oželet? Klidně bych Vám dala i víc peněz. A na podzim bych si pak vzala další dvě až tři nepříbuzná od druhé samice. Pozná se pohlaví?
Děkuji za případnou odpověď na můj mail.
Před několika lety jsem chovala dvě Tereky Africké (lat. Pelomedusa Subrufa) ze Senegalu, byli to moji oblíbenci. Obě vždy dva až čtyři měsíce "zimovaly". Zřejmě ze své domoviny zvyklé na období sucha, tak se zahrabaly do písku na souši a zůstávaly tam. Několik let dobře prosperovaly, hezky rostly a asi před rokem jsem je vyhrabala a obě byly uhynulé. Bylo mi to moc líto. Nevím, proč uhynuly. Písek byl po celou dobu vlhký a teplota kolem 20 st. C...
Jana

Fotka plastronu samice taktéž ze Senegalu.
Obě zvířata byla krásně světlá. Přestože se jedná o poddruh P.S. olivacea, které jsou obvykle tmavé na plastronu, tak senegalská zvířata jsou světlá, úplně žlutá jenom s tmavšími růstovými letokruhy.
Od jejich chovatelů vím, že obě se taktéž zahrabávají (samec údajně až na půl roku).

lissemys napsal(a):
Fotka plastronu samice taktéž ze Senegalu.
Obě zvířata byla krásně světlá. Přestože se jedná o poddruh P.S. olivacea, které jsou obvykle tmavé na plastronu, tak senegalská zvířata jsou světlá, úplně žlutá jenom s tmavšími růstovými letokruhy.
Od jejich chovatelů vím, že obě se taktéž zahrabávají (samec údajně až na půl roku).

Ahoj Hynku,tyto želvy se mi moc líbí a vždycky se mi líbili.Viděl jsem tereky u Lampaře a jsou supr,ale kde je sehnat a za kolik?

lissemys napsal(a):
Fotka plastronu samice taktéž ze Senegalu.
Obě zvířata byla krásně světlá. Přestože se jedná o poddruh P.S. olivacea, které jsou obvykle tmavé na plastronu, tak senegalská zvířata jsou světlá, úplně žlutá jenom s tmavšími růstovými letokruhy.
Od jejich chovatelů vím, že obě se taktéž zahrabávají (samec údajně až na půl roku).

Ahoj Hynku,
fotky mých zvířat bohužel nemám. Neměla jsem v té době ještě digitální foťák. Co si pamatuji, tak moje terečky vypadaly úplně stejně jako tvoje, světlá žlutá bříška.
Jak se poznají jednotlivé poddruhy? Já nevím, jestli moje terečky byly Pelomedusa Subrufa Olivacea nebo Pelomedusa Subrufa Subrufa. Jak to poznáš? Díky
Jana

ondy napsal(a):
Ahoj Hynku,tyto želvy se mi moc líbí a vždycky se mi líbili.Viděl jsem tereky u Lampaře a jsou supr,ale kde je sehnat a za kolik?

Ahoj Ondy,
záleží na konkrétním druhu tereky, která by tě zajímala. Nejčastěji dovéžené a tedy nejdostupnější jsou Pelomedusa subrufa a Pelusios castaneus. U těchto druhů se ceny pohybují od 500,- Kč za mládě do cca 2.000,- Kč za hezké dospělce. Ostatní druhy se, jak jsem již psal, získávají velmi špatně a je to spíše náhoda; a nedá se vůbec mluvit o nějakých cených obvyklých - pak je to kdo si kolik řekně a kolik ty jsi ochotný dát.
Občas se dají ještě sehnat Pelusios niger a Pelusios sinuatus, výjimečně Pelusios rhodesianus a ostatní druhy... hm, to už je hodně velká náhoda.
Pokud máš zájem, nabízím teď k prodeji dospělého samce Pelusios castaneus (mám čtyři samce na dvě samice), cena by byla 1.200,- Kč a někdy kolem 21.6.2005 by se mi měla vylíhnout letošní mláďata od první samice; ta standardně prodávám za 600,- Kč kus (při odběru více zvířat je cena 500,- Kč).
Tereky Pelomedusa subrufa už nechovám, ale určitě se časem také někde objeví. Máš-li o ně velký zájem, mohu se zkusit poptat známých.
Jak už jsem psal, všechna mláďata Pelusios carinatus jsou zarezervovaná.

ja masa napsal(a):
Ahoj Hynku,
fotky mých zvířat bohužel nemám. Neměla jsem v té době ještě digitální foťák. Co si pamatuji, tak moje terečky vypadaly úplně stejně jako tvoje, světlá žlutá bříška.
Jak se poznají jednotlivé poddruhy? Já nevím, jestli moje terečky byly Pelomedusa Subrufa Olivacea nebo Pelomedusa Subrufa Subrufa. Jak to poznáš? Díky
Jana

Ahoj Jano,
díky za zájem. S poddruhy u Pelomedusa subrufa je to trochu komplikované. Nyní se rozpoznávají tři:
- Pelomedusa subrufa subrufa
- Pelomedusa subrufa olivacea
- Pelomedusa subrufa nigra
Nicméně spousta odborníků zpochybňuje existenci poddruhů a zmiňuje pouze velkou variabilitu. Základním znakem je tvar pectorálních štítků. Pelomedusa subrufa subrufa je má ve středovém švu široce spojené, zatímco Pelomedusa subrufa olivacea je má oddělené nebo se jen nepatrně dotýkají (viz přiložené obrázky). Pelomedusa subrufa nigra je podobná jako P.s.s. plus nějaké další znaky (černý plastron, tmavé trojúhelníčky na spodních margináliích apod.), ale nevím, jestli bych je poznal, pokud bych nevěděl původ.
Tvoje želvy zcela určitě byly Pelomedusa subrufa olivacea, což je tzv. severní poddruh, který obývá severní a západní Afriku, zatímco Pelomedusa subrufa subrufa je tzv. jižní poddruh.

ja masa napsal(a):
Ahoj Hynku,
fotky mých zvířat bohužel nemám. Neměla jsem v té době ještě digitální foťák. Co si pamatuji, tak moje terečky vypadaly úplně stejně jako tvoje, světlá žlutá bříška.
Jak se poznají jednotlivé poddruhy? Já nevím, jestli moje terečky byly Pelomedusa Subrufa Olivacea nebo Pelomedusa Subrufa Subrufa. Jak to poznáš? Díky
Jana

Pelomedusa subrufa olivacea

ja masa napsal(a):
Ahoj Hynku,
fotky mých zvířat bohužel nemám. Neměla jsem v té době ještě digitální foťák. Co si pamatuji, tak moje terečky vypadaly úplně stejně jako tvoje, světlá žlutá bříška.
Jak se poznají jednotlivé poddruhy? Já nevím, jestli moje terečky byly Pelomedusa Subrufa Olivacea nebo Pelomedusa Subrufa Subrufa. Jak to poznáš? Díky
Jana

A odkud jsi Hynku?Ty mláďata za 600kč by jse mi líbili.ONDY

lissemys napsal(a):
Ahoj Vláďo,
předem velké díky za pomoc.

Pro Hynka.
Tohle je ta Vaškova tereka.
Ptal jsem se ho ještě jednou a on neví odkud je.

lissemys napsal(a):
Ahoj Vláďo,
předem velké díky za pomoc.

Plastron

lissemys napsal(a):
Ahoj Vláďo,
předem velké díky za pomoc.

Karapax

lissemys napsal(a):
Ahoj Vláďo,
předem velké díky za pomoc.

Portrét

lissemys napsal(a):
Ahoj Vláďo,
předem velké díky za pomoc.

A ještě Pelomedusa subrufa ze západní Etiopie

lissemys napsal(a):
Ahoj Vláďo,
předem velké díky za pomoc.

Pelomedusa subrufa z Etiopie plastron

lissemys napsal(a):
Ahoj Vláďo,
předem velké díky za pomoc.

A Pelomedusa subrufa z Tanzanie(horský potok).

lissemys napsal(a):
Ahoj Vláďo,
předem velké díky za pomoc.

Z tanzanie plastron(P.subrufa)

lissemys napsal(a):
Ahoj Vláďo,
předem velké díky za pomoc.

A letošní mládě P.subrufa

ondy napsal(a):
A odkud jsi Hynku?Ty mláďata za 600kč by jse mi líbili.ONDY

Ahoj Vláďo,
velké díky za obrázky. Ta Vaškova tereka (první čtyři obrázky v prostřed diskuse) je zcela jistě Pelusios castaneus. Typuji, že by to mohlo být zvíře z Ghany, obývající spíše zalesněné biotopy než otevřené savany; ale je to jenom odhad.
Pokud by někdo o toto zvíře měl zájem (Vašek jej chce prodat), jedná se o samici a já mám "přebytečného" samce (čtyři samci na dvě samice je trochu dost), daly by se zcela určitě zkombinovat, ať se mi ozve na mail; zařídím to.
Děkuji také za obrázky terek Pelomedusa fubrufa olivacea. Jsou to moc zajímavá zvířata. Musím přiznat, že jsem ještě neměl možnost vidět zvířata z těchto lokalit a docela mě překvapuje jejich vybarvení.
Hynek

lissemys napsal(a):
Ozve se mi někdo, koho také zajímají africké tereky rodu PELUSIOS nebo PELOMEDUSA.
Je to škoda, že je tak malé povědomí, že tyto želvy existují, protože jsou to zajímaví chovanci jak pro začínající chovatele, tak i pro zkušenější.

V příloze obrázek loňských Pelusios castaneus a Pelusios carinatus.

Ahoj všem.
Během víkendu se mi vylíhlo 12 malých Pelusios castaneus.
Posledně tady někdo měl o ně zájem, tak pokud zájem stále platí, ozvěte se mi na mail.
Cena je 600,- Kč za kus, v případě odběru většího množství přiměřená sleva.

Přikládám fotky z líhnutí a první vylíhlá mláďata.

lissemys napsal(a):
Ahoj všem.
Během víkendu se mi vylíhlo 12 malých Pelusios castaneus.
Posledně tady někdo měl o ně zájem, tak pokud zájem stále platí, ozvěte se mi na mail.
Cena je 600,- Kč za kus, v případě odběru většího množství přiměřená sleva.

Přikládám fotky z líhnutí a první vylíhlá mláďata.

fotky plastronu a karapaxu mláďat

lissemys napsal(a):
Ozve se mi někdo, koho také zajímají africké tereky rodu PELUSIOS nebo PELOMEDUSA.
Je to škoda, že je tak malé povědomí, že tyto želvy existují, protože jsou to zajímaví chovanci jak pro začínající chovatele, tak i pro zkušenější.

V příloze obrázek loňských Pelusios castaneus a Pelusios carinatus.

Zdravím Vás,
jak je to přesně se změnami s mimikrami u terek? Dokáží opravdu měnit barvu pigmentových skvrn?

lampař napsal(a):
Zdravím Vás,
jak je to přesně se změnami s mimikrami u terek? Dokáží opravdu měnit barvu pigmentových skvrn?

Osobně jsem se s žádnou velkou změnou v zabarvení nesetkal. Určité mimikry u terek Pelomedusa subrufa popisuje na svých stránkách David K. (www.zelvy.cz), ale já jsem nikdy změnu v zabarvení kůže nebo karapaxu nepozoroval. Jediné, co mohu s jistotou potvrdit je změna v zabarvení plastronu v průběhu růstu mláďat. Dokonce ve společném článku s Haraldem Artnerem popisuji zvláštnost, že mláďata od rodičů u druhu Pelusios castaneus se světlým plastronem se líhnou s kompletně tmavým plastronem, který pak s růstem světlá až na zbarvení rodičů, a naopak tmaví rodiče mají mláďata s poměrně svělým plastronem.
Obecně u všech želv (zejm. kožnatek) chovaných v čisté vodě, v akváriu, bez substrátu se světlým podkladem dochází k určitém ale jen velmi málo znatelnému světlání. Navíc tato změna je velmi pomalá a obvykle trvá nim. několik týdnů.
Rozhodně bych u terek nepoužívat slovo mimikry, kde osobně cítím, že by přizpůsobování se okolnímu prostředí mělo být poněkud rychlejší, aby v pasivní ochraně zvířete mělo jakýsi význam.

Na přiloženém obrázku je srovnání zbarvení matky se zbarvením plastronu jejího ročního mláděte. Zatímco matka má poměrně tmavý plastron, mládě je velmi světlé, jen černý okraj plastronu zejm. v přední pohyblivé (uzavíratelné) části plastronu.

lissemys napsal(a):
Osobně jsem se s žádnou velkou změnou v zabarvení nesetkal. Určité mimikry u terek Pelomedusa subrufa popisuje na svých stránkách David K. (www.zelvy.cz), ale já jsem nikdy změnu v zabarvení kůže nebo karapaxu nepozoroval. Jediné, co mohu s jistotou potvrdit je změna v zabarvení plastronu v průběhu růstu mláďat. Dokonce ve společném článku s Haraldem Artnerem popisuji zvláštnost, že mláďata od rodičů u druhu Pelusios castaneus se světlým plastronem se líhnou s kompletně tmavým plastronem, který pak s růstem světlá až na zbarvení rodičů, a naopak tmaví rodiče mají mláďata s poměrně svělým plastronem.
Obecně u všech želv (zejm. kožnatek) chovaných v čisté vodě, v akváriu, bez substrátu se světlým podkladem dochází k určitém ale jen velmi málo znatelnému světlání. Navíc tato změna je velmi pomalá a obvykle trvá nim. několik týdnů.
Rozhodně bych u terek nepoužívat slovo mimikry, kde osobně cítím, že by přizpůsobování se okolnímu prostředí mělo být poněkud rychlejší, aby v pasivní ochraně zvířete mělo jakýsi význam.

Na přiloženém obrázku je srovnání zbarvení matky se zbarvením plastronu jejího ročního mláděte. Zatímco matka má poměrně tmavý plastron, mládě je velmi světlé, jen černý okraj plastronu zejm. v přední pohyblivé (uzavíratelné) části plastronu.

To jsou moc hezké želvičky. Myslela jsem, že Pelusios Carinatus jsou hezčejší, ale tyhle se mi taky moc líbí. Koupím si tyhle, když tamty nejsou.
Já jsem vůbec nevěděla, že se tyhle želvičky umějí uzavírat do krunýře. To je moc hezký.

ja masa napsal(a):
To jsou moc hezké želvičky. Myslela jsem, že Pelusios Carinatus jsou hezčejší, ale tyhle se mi taky moc líbí. Koupím si tyhle, když tamty nejsou.
Já jsem vůbec nevěděla, že se tyhle želvičky umějí uzavírat do krunýře. To je moc hezký.

Všechny tereky rodu Pelusios jsou krásné a zajímavé. Mě na nich nejvíce fascinuje to, jak jsou si jednotlivé druhy velmi podobné a přesto jsou jiné.

Kromě terek Pelomedusa subrufa, které nemají vůbec vyvinutý vazivový šev, všechny tereky rodu Pelusios mají přední část plastronu pohyblivou a některé se umějí dokonale zavřít do krunýře. Jen Pelusios broadleyi mají tuto přední část poměrně tuhou a málo pohyblivou a fakticky se nazavírají.
Obecně platí, že mláďata tento šev nemají a teprve s růstem se jim vyvíjí a teprve želvičky ve velikosti cca 7 cm mají pohyblivou přední část plastronu. Krásně to je vidět na tom předchozím obrázku, kdy šev na plastronu samice je jasně viditelný a mládě ještě žádný šev nemá.

lissemys napsal(a):
Všechny tereky rodu Pelusios jsou krásné a zajímavé. Mě na nich nejvíce fascinuje to, jak jsou si jednotlivé druhy velmi podobné a přesto jsou jiné.

Kromě terek Pelomedusa subrufa, které nemají vůbec vyvinutý vazivový šev, všechny tereky rodu Pelusios mají přední část plastronu pohyblivou a některé se umějí dokonale zavřít do krunýře. Jen Pelusios broadleyi mají tuto přední část poměrně tuhou a málo pohyblivou a fakticky se nazavírají.
Obecně platí, že mláďata tento šev nemají a teprve s růstem se jim vyvíjí a teprve želvičky ve velikosti cca 7 cm mají pohyblivou přední část plastronu. Krásně to je vidět na tom předchozím obrázku, kdy šev na plastronu samice je jasně viditelný a mládě ještě žádný šev nemá.

Viem že sem moja otazka asi nepatri,ale aspom tak okrajovo a snad mi poradite.CHovam korytnačky Kinosternon leucostomum a neviem či ich mam dat zimovat aby som tym zvyšil na jar sexualny zaujem samca o samice.Doteraz som naspozoroval neake pokusi o parenie(maju 8rokou).Dakujem za každu radu.

lissemys napsal(a):
Všechny tereky rodu Pelusios jsou krásné a zajímavé. Mě na nich nejvíce fascinuje to, jak jsou si jednotlivé druhy velmi podobné a přesto jsou jiné.

Kromě terek Pelomedusa subrufa, které nemají vůbec vyvinutý vazivový šev, všechny tereky rodu Pelusios mají přední část plastronu pohyblivou a některé se umějí dokonale zavřít do krunýře. Jen Pelusios broadleyi mají tuto přední část poměrně tuhou a málo pohyblivou a fakticky se nazavírají.
Obecně platí, že mláďata tento šev nemají a teprve s růstem se jim vyvíjí a teprve želvičky ve velikosti cca 7 cm mají pohyblivou přední část plastronu. Krásně to je vidět na tom předchozím obrázku, kdy šev na plastronu samice je jasně viditelný a mládě ještě žádný šev nemá.

A jak je to Hynku u jednotlivých druhů se schopností se zcela uzavřít (myslim samozřejmě přední část plastronu). Samec P. castaneus, kterého mám od Tebe, to umí, ale samice ani mladé nee. Samec P.niger to nedokáže kvuli velikosti hlavy... Je to různé druh od druhu, nebo jedinec od jedince? (přiznám se že se ptám tady spíš protože je mi líto, že diskuse o Terekách zapadla tak hluboko) :-)

petersveter napsal(a):
Viem že sem moja otazka asi nepatri,ale aspom tak okrajovo a snad mi poradite.CHovam korytnačky Kinosternon leucostomum a neviem či ich mam dat zimovat aby som tym zvyšil na jar sexualny zaujem samca o samice.Doteraz som naspozoroval neake pokusi o parenie(maju 8rokou).Dakujem za každu radu.

Nastolení určitého biorytmu a oddělení obou pohlaví má určitě stimulační účinky na obě pohlaví - doporučuji pořádně nastudovat údaje o podmínkách v jejich domovině a pak totéž udělat v teráriu (v rámci možností, samozřejmě :-))

lampař napsal(a):
A jak je to Hynku u jednotlivých druhů se schopností se zcela uzavřít (myslim samozřejmě přední část plastronu). Samec P. castaneus, kterého mám od Tebe, to umí, ale samice ani mladé nee. Samec P.niger to nedokáže kvuli velikosti hlavy... Je to různé druh od druhu, nebo jedinec od jedince? (přiznám se že se ptám tady spíš protože je mi líto, že diskuse o Terekách zapadla tak hluboko) :-)

V první řadě je uzavírání dáno geneticky u každého druhu trochu jinak; např. tereky Pelusios broadleyi mají přední část plastronu téměř úplně nepohyblivou jako tomu je u terek Pelomedusa subrufa. V druhé řadě je používání záklopky dáno věkem a velikostí želvy; literatura uvádí že mláďata menší 7 cm délka karapaxu nemají záklopku vůbec vyvinutou. Předpokládám, že u většiny velkých dospělých želv, které se již nemusejí tolik bát predátorů, taktéž bude příklopka málo používaná.
V další řadě, vždy velmi využívají uzavíratelné příklopky zvířata čerstvě z odchytu, která jsou vyplašená a nezvyklá na zajetí a manipulaci v lidských rukou. A v neposlední řadě ovlivňuje zavírání se do krunýře "dobrý výživný stav" zvíře - prostě některá jsou tlustá a už se nezavřou.

lissemys napsal(a):
V první řadě je uzavírání dáno geneticky u každého druhu trochu jinak; např. tereky Pelusios broadleyi mají přední část plastronu téměř úplně nepohyblivou jako tomu je u terek Pelomedusa subrufa. V druhé řadě je používání záklopky dáno věkem a velikostí želvy; literatura uvádí že mláďata menší 7 cm délka karapaxu nemají záklopku vůbec vyvinutou. Předpokládám, že u většiny velkých dospělých želv, které se již nemusejí tolik bát predátorů, taktéž bude příklopka málo používaná.
V další řadě, vždy velmi využívají uzavíratelné příklopky zvířata čerstvě z odchytu, která jsou vyplašená a nezvyklá na zajetí a manipulaci v lidských rukou. A v neposlední řadě ovlivňuje zavírání se do krunýře "dobrý výživný stav" zvíře - prostě některá jsou tlustá a už se nezavřou.

Když už jsi zmínil výživný stav..... mám dojem že Tereky budou mít asi veliké sklony k přejídání a obezitě, pletu se?

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Když už jsi zmínil výživný stav..... mám dojem že Tereky budou mít asi veliké sklony k přejídání a obezitě, pletu se?

do značné míry ano, ale myslím si, že je to pro ně normální a nepřináší to pro ně žádné zásadní zdravotní problémy; zejména Tereka africká - Pelomedusa subrufa zcela jistě je po celé Africe rozšíře jenom díky tomu, že všechny zvířata mají velké sklony k hromadění tuku a pak jsou schopné přežívat i období sucha, kdy dočasné vodní plochy vyschnou.
zřejmě hodně podobné to bude i u celého rodu Pelusios, zejm. druhy které primárně obývají suché oblasti a zřejmě se taktéž čas od času dostávají do situace, že voda dojde (P. broadleyi, P. adansonii, P. niger, P. cupulatta, a jiné)
viděl jsem fotky zvířat přímo na lokalitách a i zvířata v přírodě byla očividně dost tučná.
například moje samice Pelusios carinatus je velmi tlustá, přestože ji krmím velmi střídmě, a vloni kladla 23 vajíček a předloni 25 vajíček a vždy všechna byla oplozená, tak se domnívám, že tato tučnost nemá vliv na plodnost

závěr: samozřejmě platí, že v zajetí musíme krmit obezřetně - tak aby zvířata rostla a prospívala, ale příliš zbytečně netučněla

lissemys napsal(a):
Nastolení určitého biorytmu a oddělení obou pohlaví má určitě stimulační účinky na obě pohlaví - doporučuji pořádně nastudovat údaje o podmínkách v jejich domovině a pak totéž udělat v teráriu (v rámci možností, samozřejmě :-))

minulý víkend se mi vylíhlo 14 mladých terek hnědých PELUSIOS CASTANEUS, poprvé se mi u nich podařila 100% líhnivost (samice nakladla 14 vajec a vylíhlo se 14 životaschopných mláďat). brzy přidám nějaké fotky