Nedávné napadení fy Python autorem Raziel mě vedly k založení tématu Proč importy chcípaj? Možná banální otázka, na kterou se dá odpovědět: "Protože se jedná o stresovaná zvířata, mající parazity, jsou levná a kupují je děcka bez zkušeností ...atd ..." Pokud jsem si ale v době totality přivezl něco z Balkánu tak mi nikdy nic neuhynulo. Stejně tak dovozy kamarádů v té době z Kuby, SSSR nebo Číny přežívaly. V pitevní zprávě od Raziela bylo mj. i zmínka o urátech v ledvinách a moč. cestách což pravděpodomně nemohlo vzniknout během 3 týdnů špatného chovu. Ledvinová dna byla potvrzena i v mém případě a i v případě mého kolegy. Taktéž patolog potvrdil selhání ledvin jako nejčastější příčinu úmrtí u importů. Zajímavé bylo, že v mém případě parazitka i bakterka byla negativní. Toto mě vede k domněnce, že zvířatům na farmách jsou podávána antibiotika a antiparazitika preventivně. Taktéž odchyty jsou preventivně přeléčeny, možná i několikrát. To vše bez ohledu na další následky, neboť tato zvířařata jsou mnohem náchylnější k infekcím a jejich léčení je mnohem problematičtější pokud vůbec možné. Další věc, která mě zaráží je, proč někomu zvířata prosperujou bez problémů a někomu všechny uhynou přestože se jedná o zkušeného chovatele. Sám mám zkušenost že jeden jedinec je bezproblémovej a druhej ze " stejné bedny" chcípne když se na něj špatně podíváš.
Tímto nechci napadat firmu Python ani ostatní dovozce, ale budu rád pokud se k tomuto názoru vyjádří stejně tak jako ostatní kteří mají s importy zkušenosti.
hugo
napsal(a):
Nedávné napadení fy Python autorem Raziel mě vedly k založení tématu Proč importy chcípaj? Možná banální otázka, na kterou se dá odpovědět: "Protože se jedná o stresovaná zvířata, mající parazity, jsou levná a kupují je děcka bez zkušeností ...atd ..." Pokud jsem si ale v době totality přivezl něco z Balkánu tak mi nikdy nic neuhynulo. Stejně tak dovozy kamarádů v té době z Kuby, SSSR nebo Číny přežívaly. V pitevní zprávě od Raziela bylo mj. i zmínka o urátech v ledvinách a moč. cestách což pravděpodomně nemohlo vzniknout během 3 týdnů špatného chovu. Ledvinová dna byla potvrzena i v mém případě a i v případě mého kolegy. Taktéž patolog potvrdil selhání ledvin jako nejčastější příčinu úmrtí u importů. Zajímavé bylo, že v mém případě parazitka i bakterka byla negativní. Toto mě vede k domněnce, že zvířatům na farmách jsou podávána antibiotika a antiparazitika preventivně. Taktéž odchyty jsou preventivně přeléčeny, možná i několikrát. To vše bez ohledu na další následky, neboť tato zvířařata jsou mnohem náchylnější k infekcím a jejich léčení je mnohem problematičtější pokud vůbec možné. Další věc, která mě zaráží je, proč někomu zvířata prosperujou bez problémů a někomu všechny uhynou přestože se jedná o zkušeného chovatele. Sám mám zkušenost že jeden jedinec je bezproblémovej a druhej ze " stejné bedny" chcípne když se na něj špatně podíváš.
Tímto nechci napadat firmu Python ani ostatní dovozce, ale budu rád pokud se k tomuto názoru vyjádří stejně tak jako ostatní kteří mají s importy zkušenosti.
No chtěl bych k tomu napsat asi jen tolik. Pokud si lidé kupují hady , nebo ještěry z odchytů, každopádně by měli nechat udělat rozbor trusu na bakterku i parazity, v žádném případě by neměl podávat antiparazitika bez rozborů jen tak preventivně. Pokud plaz parazity nemá, jen uplně zbytečné nějaká anitiparazitika podávat. Pokud v trusu parazity najdou, musí se léčba nasadit. Já mám velmi dobré zkušenosti u odchytových Boa c.c. Guyana s přípravkem jménem Caniwerm, je to širokospektrální ATB a zabírá jak na kulaté, tak i ploché červy. Podává se po 14 dnech a vždy je dobré nechat udělat kontrolní rozbor. Až ve třetím až čtvrtém trusu se teprve pořádně ukáže, zda ještě obsahuje nějaké parazity. Tak že jen tak něco podávat preventivě je hloupost. Důležité také je , držet plazy odděleně a nejlépe jen na novinách a v plastových boxech, do té doby, než rozbory trusu potvrdí , že jsou naši jedinci čistí. Někdo tvrdí, že je dobré zvířata ponechat tak, jak se dovezou, ale já tvrdím, že je to absolutní hloupost. Oni s tím sice ve volné přírodě žijí, ale vždy když vykonají svou potřebu tak se plazí pryč, v teráriu to leží určitou dobu, než si třeba trusu všimneme a nekonečný koloběh parazitů nezastavíme. Je zde ale také řádná řada bakterií, které se musí také léčit, nebo salmonel. Vždy je nutná 100% hygiena a po každé manipulaci si mýt ruce. O zvířeti které získáme z odchytu bychom měli vědět maximum a podle toho mu také podávat potravu a přizpůsobyt vlhkost i teplotu. Zvířata zbytečně nebrat pár měsíců do rukou a udělat jim nějaké úkryty , aby nebyla stresovaná. Po každém vymočení a vykálení vydesinfikovat celý plastový box a dát čisté noviny. Tak to je asi tak vše, zdraví Ládin.
karlík
corallus
napsal(a):
No chtěl bych k tomu napsat asi jen tolik. Pokud si lidé kupují hady , nebo ještěry z odchytů, každopádně by měli nechat udělat rozbor trusu na bakterku i parazity, v žádném případě by neměl podávat antiparazitika bez rozborů jen tak preventivně. Pokud plaz parazity nemá, jen uplně zbytečné nějaká anitiparazitika podávat. Pokud v trusu parazity najdou, musí se léčba nasadit. Já mám velmi dobré zkušenosti u odchytových Boa c.c. Guyana s přípravkem jménem Caniwerm, je to širokospektrální ATB a zabírá jak na kulaté, tak i ploché červy. Podává se po 14 dnech a vždy je dobré nechat udělat kontrolní rozbor. Až ve třetím až čtvrtém trusu se teprve pořádně ukáže, zda ještě obsahuje nějaké parazity. Tak že jen tak něco podávat preventivě je hloupost. Důležité také je , držet plazy odděleně a nejlépe jen na novinách a v plastových boxech, do té doby, než rozbory trusu potvrdí , že jsou naši jedinci čistí. Někdo tvrdí, že je dobré zvířata ponechat tak, jak se dovezou, ale já tvrdím, že je to absolutní hloupost. Oni s tím sice ve volné přírodě žijí, ale vždy když vykonají svou potřebu tak se plazí pryč, v teráriu to leží určitou dobu, než si třeba trusu všimneme a nekonečný koloběh parazitů nezastavíme. Je zde ale také řádná řada bakterií, které se musí také léčit, nebo salmonel. Vždy je nutná 100% hygiena a po každé manipulaci si mýt ruce. O zvířeti které získáme z odchytu bychom měli vědět maximum a podle toho mu také podávat potravu a přizpůsobyt vlhkost i teplotu. Zvířata zbytečně nebrat pár měsíců do rukou a udělat jim nějaké úkryty , aby nebyla stresovaná. Po každém vymočení a vykálení vydesinfikovat celý plastový box a dát čisté noviny. Tak to je asi tak vše, zdraví Ládin.
Sohlasím s Ládinem, jen Caniverm není širokospektrální ATB, ale antihelmintikum se širokým spektrem účinnosti. Bakteriologické vyšetření nemůže nikdy vyjít negativní, pokud náhodou ano, tak je zvíře plné ATB.
karlík
napsal(a):
Sohlasím s Ládinem, jen Caniverm není širokospektrální ATB, ale antihelmintikum se širokým spektrem účinnosti. Bakteriologické vyšetření nemůže nikdy vyjít negativní, pokud náhodou ano, tak je zvíře plné ATB.
Špatně jsem se vyjádřil, paraz. rozbor byl negativní, bakteriologický nezjistil patogení bakt. ale jen běžnou E. colli
hugo
napsal(a):
Špatně jsem se vyjádřil, paraz. rozbor byl negativní, bakteriologický nezjistil patogení bakt. ale jen běžnou E. colli
Nemyslel jsem , že negativně vyjde i bakteriologické vyšetření, já měl na mysli parazity a asi jsem to špatně napsal. Za upozornění na Caniwerm že není ABT děkuji. Zdraví Ládin
jakub bednar
corallus
napsal(a):
No chtěl bych k tomu napsat asi jen tolik. Pokud si lidé kupují hady , nebo ještěry z odchytů, každopádně by měli nechat udělat rozbor trusu na bakterku i parazity, v žádném případě by neměl podávat antiparazitika bez rozborů jen tak preventivně. Pokud plaz parazity nemá, jen uplně zbytečné nějaká anitiparazitika podávat. Pokud v trusu parazity najdou, musí se léčba nasadit. Já mám velmi dobré zkušenosti u odchytových Boa c.c. Guyana s přípravkem jménem Caniwerm, je to širokospektrální ATB a zabírá jak na kulaté, tak i ploché červy. Podává se po 14 dnech a vždy je dobré nechat udělat kontrolní rozbor. Až ve třetím až čtvrtém trusu se teprve pořádně ukáže, zda ještě obsahuje nějaké parazity. Tak že jen tak něco podávat preventivě je hloupost. Důležité také je , držet plazy odděleně a nejlépe jen na novinách a v plastových boxech, do té doby, než rozbory trusu potvrdí , že jsou naši jedinci čistí. Někdo tvrdí, že je dobré zvířata ponechat tak, jak se dovezou, ale já tvrdím, že je to absolutní hloupost. Oni s tím sice ve volné přírodě žijí, ale vždy když vykonají svou potřebu tak se plazí pryč, v teráriu to leží určitou dobu, než si třeba trusu všimneme a nekonečný koloběh parazitů nezastavíme. Je zde ale také řádná řada bakterií, které se musí také léčit, nebo salmonel. Vždy je nutná 100% hygiena a po každé manipulaci si mýt ruce. O zvířeti které získáme z odchytu bychom měli vědět maximum a podle toho mu také podávat potravu a přizpůsobyt vlhkost i teplotu. Zvířata zbytečně nebrat pár měsíců do rukou a udělat jim nějaké úkryty , aby nebyla stresovaná. Po každém vymočení a vykálení vydesinfikovat celý plastový box a dát čisté noviny. Tak to je asi tak vše, zdraví Ládin.
Hugo, na takový příspěvek rádi odpovíme, i když je lepší podobné dotazy adresovat na náš web, pokud si přejete i naše vyjádření. Neradi bychom, aby naše příspěvky někdo považoval za reklamu apod.
Ládin popsal problém velmi dobře a v mnoha věcech se určitě shodneme. Jen bych podotknul, že Caniverm není širokospektrální antibiotikum (ATB), ale širokospektrální antiparazitikum, které je vyráběno pro odčervení hlavně masožravých šelem, tedy psů a koček. Mezi hlavní obsahové látky patří fenbendazol a praziquantel. Z vlastní zkušenosti mohu doporučit vždy pouze individuální doporučení jednotlivých přípravků pro daný druh plazů a to vždy až po opakovaném rozboru trusu. Je samozřejmě možné, že toto antiparazitikum dobře funguje u některých hroznýšovitých hadů, ale u jiných plazů může mít význačné negativní účinky. To však jen na okraj, pro chovatele ostatních skupin plazů...
Nyní k importům:
1) žádný exportér v jakékoliv exotické zemi (garantovat můžeme samozřejmě pouze ty, se kterými spolupracujeme) nepodává preventivně ani ATB, ani antiparazitika. Není to pro ně ani dost dobře možné.
2) jakýkoliv plaz, ať už z odchovu nebo z importu v sobě po celý život nese zárodky různých patogenů. Konkrétně salmonelu najdete u 99,9% veškerých v zajetí držených plazů. Toto je pro mnoho lidí možná novinka. Důležité je to, že infekce se nemusí po celý život zvířete projevit nebo mu škodit, pokud se však jedinec dostane do stresové situace nebo do nevhodných podmínek, může pak infekce daleko snáze propuknout.
3) tento bod plynule navazuje na 2 největší problémy u importovaných zvířat: dehydratace a stres. První z nich, dehydrataci, lze daleko lépe eliminovat. Je tedy velmi důležité najít si zodpovědného exportéra, který zajistí zvířatům odpovídající podmínky před transportem a dále zajistit co nejrychlejší přepravu bez zbytečných prodlev. Zvířata v dobré kondici většinou nemají problémy a pokud navíc po importu obdrží adekvátní péči, není s dehydratací problém. Jedním z řešení, které se v naší karanténě praktikuje, je umístění zvířat ihned po importu do nádoby s vodou a rehydratačním roztokem, ve kterých všichni jedinci zůstanou min. 12 hodin (nezáleží na druhu ani na lokalitě zvířete - i pouštní druhy musí mít dostatečnou zásobu tekutin, ale i zde se najdou výjimky). Toto první ošetření má samozřejmě i své obdoby, např. pro chameleony by tento způsob neměl pozitivní efekt - používá se tedy "sprchy", chameleoni jsou tedy umístěni v boxech, a bezprostředně po importu se několikrát denně pustí automatický rosič na 30 min. Teprve pak se může se zvířaty dále pracovat apod. Jak jsem již poznamenal, je mnoho obdob.
4) nejhorší problém, mnoha lidmi podceňovaný. Poznat stres u plazů je velmi těžké, mj. díky jejich neschopnosti mimického vyjádření. I stres lze však u plazů rozpoznat. Mechanismus účinku stresových faktorů je velmi složitý a velmi těžce se stres odbourává. Už samotný dovoz zvířat je pro ně stresem velkým, proto hlavní součásti karantény je stres eliminovat na minimum. Jakmile se plazi aklimatizují a zvyknou si na nové prostředí, může se s nimi začít pracovat více. Konkrétně v případě P. regius jsou tyto krajty nejdříve napojeny a poté rozděleny každá zvlášť do malých (velikost je velmi důležitá) terárií s úkrytem, do kterého se celé vlezou (!), miskou na vodu a hygienickým substrátem (terarijní koberce). U jiných zvířat se samozřejmě karanténní podmínky liší. Takto umístěné krajty začnou samy žrát téměř bez výjimek během 2-3 dnů. Důležitá je velikost a množství potravy. Orientačně jsou brány směsné vzorky pro parazitologické vyšetření, pokud je třeba, tak i pro bakteriologii. Většinou se však výsledky projeví jako nedůležité pro jakékoliv ošetření medikamenty (u tohoto druhu). Jakékoliv preventivní nebo hromadné přeléčení je mýtus a naprostý nesmysl. Nemocní, slabí nebo jinak "problémoví jedinci" dostávají samozřejmě zvýšenou individuální péči. S malými P. regius při tomto způsobu karantény nejsou problémy a úhyny jsou nulové - pozor, toto neznamená, že úhyny při karanténě neexistují. Naopak, kdo by tvrdil že ne, lhal by. Ovšem u všech druhů se jakékoliv úhyny při správně péči regulují na naprosté minimum, tak jako v každém chovu.
Tedy, karanténa zvířat není v žádném případě jednoduchá a popsat ji u všech druhů a všechny její způsoby je skoro nemožné. Pokud se však bere vážně, tak s ní nejsou problémy. Jakmile však sebelépe karanténovaný plaz přijde do prostředí, které není hygienické, jakkoli nevyhovuje druhu nebo věku zvířete, zvyšuje stres nad únosnou míru apod., pak je nasnadě, že můžeme očekávat problémy. Proto jsou tak moc důležité poznatky, zkušenosti a správná péče. Nebojte poslat třeba 50 e-mailů nebo si hodinu povídat s někým, od koho chcete zvíře koupit. I sebehloupější dotaz má své opodstatnění, pokud je k věci. Každý musel jednou začít a nasbírat informace. Pokud vám je ten, od koho si chcete zvíře obstarat, není schopen takové informace poskytnout nebo nechce, tak nestojí za váš čas. Samozřejmě vše se musí brát v únosných mezích, taky nelze přijít do autosalonu s myšlenkou na koupi auta a zeptat se personálu, kde že to má spojku a proč se benzín lije zrovna do tohoto otvoru...
Pokud by snad nebyl z mého textu patrný závěr, tak jej zdůrazním ještě jednou. Podle všech dostupných závěrů je hlavní příčinou úhynu plazů v zajetí stres a problémy s ním spojené.
jakub bednar
napsal(a):
Hugo, na takový příspěvek rádi odpovíme, i když je lepší podobné dotazy adresovat na náš web, pokud si přejete i naše vyjádření. Neradi bychom, aby naše příspěvky někdo považoval za reklamu apod.
Ládin popsal problém velmi dobře a v mnoha věcech se určitě shodneme. Jen bych podotknul, že Caniverm není širokospektrální antibiotikum (ATB), ale širokospektrální antiparazitikum, které je vyráběno pro odčervení hlavně masožravých šelem, tedy psů a koček. Mezi hlavní obsahové látky patří fenbendazol a praziquantel. Z vlastní zkušenosti mohu doporučit vždy pouze individuální doporučení jednotlivých přípravků pro daný druh plazů a to vždy až po opakovaném rozboru trusu. Je samozřejmě možné, že toto antiparazitikum dobře funguje u některých hroznýšovitých hadů, ale u jiných plazů může mít význačné negativní účinky. To však jen na okraj, pro chovatele ostatních skupin plazů...
Nyní k importům:
1) žádný exportér v jakékoliv exotické zemi (garantovat můžeme samozřejmě pouze ty, se kterými spolupracujeme) nepodává preventivně ani ATB, ani antiparazitika. Není to pro ně ani dost dobře možné.
2) jakýkoliv plaz, ať už z odchovu nebo z importu v sobě po celý život nese zárodky různých patogenů. Konkrétně salmonelu najdete u 99,9% veškerých v zajetí držených plazů. Toto je pro mnoho lidí možná novinka. Důležité je to, že infekce se nemusí po celý život zvířete projevit nebo mu škodit, pokud se však jedinec dostane do stresové situace nebo do nevhodných podmínek, může pak infekce daleko snáze propuknout.
3) tento bod plynule navazuje na 2 největší problémy u importovaných zvířat: dehydratace a stres. První z nich, dehydrataci, lze daleko lépe eliminovat. Je tedy velmi důležité najít si zodpovědného exportéra, který zajistí zvířatům odpovídající podmínky před transportem a dále zajistit co nejrychlejší přepravu bez zbytečných prodlev. Zvířata v dobré kondici většinou nemají problémy a pokud navíc po importu obdrží adekvátní péči, není s dehydratací problém. Jedním z řešení, které se v naší karanténě praktikuje, je umístění zvířat ihned po importu do nádoby s vodou a rehydratačním roztokem, ve kterých všichni jedinci zůstanou min. 12 hodin (nezáleží na druhu ani na lokalitě zvířete - i pouštní druhy musí mít dostatečnou zásobu tekutin, ale i zde se najdou výjimky). Toto první ošetření má samozřejmě i své obdoby, např. pro chameleony by tento způsob neměl pozitivní efekt - používá se tedy "sprchy", chameleoni jsou tedy umístěni v boxech, a bezprostředně po importu se několikrát denně pustí automatický rosič na 30 min. Teprve pak se může se zvířaty dále pracovat apod. Jak jsem již poznamenal, je mnoho obdob.
4) nejhorší problém, mnoha lidmi podceňovaný. Poznat stres u plazů je velmi těžké, mj. díky jejich neschopnosti mimického vyjádření. I stres lze však u plazů rozpoznat. Mechanismus účinku stresových faktorů je velmi složitý a velmi těžce se stres odbourává. Už samotný dovoz zvířat je pro ně stresem velkým, proto hlavní součásti karantény je stres eliminovat na minimum. Jakmile se plazi aklimatizují a zvyknou si na nové prostředí, může se s nimi začít pracovat více. Konkrétně v případě P. regius jsou tyto krajty nejdříve napojeny a poté rozděleny každá zvlášť do malých (velikost je velmi důležitá) terárií s úkrytem, do kterého se celé vlezou (!), miskou na vodu a hygienickým substrátem (terarijní koberce). U jiných zvířat se samozřejmě karanténní podmínky liší. Takto umístěné krajty začnou samy žrát téměř bez výjimek během 2-3 dnů. Důležitá je velikost a množství potravy. Orientačně jsou brány směsné vzorky pro parazitologické vyšetření, pokud je třeba, tak i pro bakteriologii. Většinou se však výsledky projeví jako nedůležité pro jakékoliv ošetření medikamenty (u tohoto druhu). Jakékoliv preventivní nebo hromadné přeléčení je mýtus a naprostý nesmysl. Nemocní, slabí nebo jinak "problémoví jedinci" dostávají samozřejmě zvýšenou individuální péči. S malými P. regius při tomto způsobu karantény nejsou problémy a úhyny jsou nulové - pozor, toto neznamená, že úhyny při karanténě neexistují. Naopak, kdo by tvrdil že ne, lhal by. Ovšem u všech druhů se jakékoliv úhyny při správně péči regulují na naprosté minimum, tak jako v každém chovu.
Tedy, karanténa zvířat není v žádném případě jednoduchá a popsat ji u všech druhů a všechny její způsoby je skoro nemožné. Pokud se však bere vážně, tak s ní nejsou problémy. Jakmile však sebelépe karanténovaný plaz přijde do prostředí, které není hygienické, jakkoli nevyhovuje druhu nebo věku zvířete, zvyšuje stres nad únosnou míru apod., pak je nasnadě, že můžeme očekávat problémy. Proto jsou tak moc důležité poznatky, zkušenosti a správná péče. Nebojte poslat třeba 50 e-mailů nebo si hodinu povídat s někým, od koho chcete zvíře koupit. I sebehloupější dotaz má své opodstatnění, pokud je k věci. Každý musel jednou začít a nasbírat informace. Pokud vám je ten, od koho si chcete zvíře obstarat, není schopen takové informace poskytnout nebo nechce, tak nestojí za váš čas. Samozřejmě vše se musí brát v únosných mezích, taky nelze přijít do autosalonu s myšlenkou na koupi auta a zeptat se personálu, kde že to má spojku a proč se benzín lije zrovna do tohoto otvoru...
Pokud by snad nebyl z mého textu patrný závěr, tak jej zdůrazním ještě jednou. Podle všech dostupných závěrů je hlavní příčinou úhynu plazů v zajetí stres a problémy s ním spojené.
Ahoj Jakube, mohl bys popsat zpusob karanteny zelv? Jedna se mi hlavne o zelvy z tropu a naproti tomu z afriky a stredozemi. Diky moc
jakub bednar
cijoml
napsal(a):
Ahoj Jakube, mohl bys popsat zpusob karanteny zelv? Jedna se mi hlavne o zelvy z tropu a naproti tomu z afriky a stredozemi. Diky moc
Děkuji za dotaz, vážím si, nicméně odpovědět nemohu. Důvod je pouze jediný - želvy jsou velice zvláštní tvorové a jejich nároky jsou natolik individuální, že karanténní podmínky se zásadně liší v mnoha případech i u různých druhů jednoho rodu, a také u jednotlivých lokalit jednoho druhu. Zajisté pochopíte, že popsat nějak sumárně tuto problematiku by bylo opravdu časově neúnosné. Jako příklad uvedu nyní karanténované M. impressa, které jsou snad nejtěžším oříškem z říše želv...
Pokud je tato problematika ale pro chovatele zajímavá, rád se zúčastním nějakého setkání nebo se pokusím o zveřejnění základních informací v článku na našem webu.
jakub bednar
napsal(a):
Hugo, na takový příspěvek rádi odpovíme, i když je lepší podobné dotazy adresovat na náš web, pokud si přejete i naše vyjádření. Neradi bychom, aby naše příspěvky někdo považoval za reklamu apod.
Ládin popsal problém velmi dobře a v mnoha věcech se určitě shodneme. Jen bych podotknul, že Caniverm není širokospektrální antibiotikum (ATB), ale širokospektrální antiparazitikum, které je vyráběno pro odčervení hlavně masožravých šelem, tedy psů a koček. Mezi hlavní obsahové látky patří fenbendazol a praziquantel. Z vlastní zkušenosti mohu doporučit vždy pouze individuální doporučení jednotlivých přípravků pro daný druh plazů a to vždy až po opakovaném rozboru trusu. Je samozřejmě možné, že toto antiparazitikum dobře funguje u některých hroznýšovitých hadů, ale u jiných plazů může mít význačné negativní účinky. To však jen na okraj, pro chovatele ostatních skupin plazů...
Nyní k importům:
1) žádný exportér v jakékoliv exotické zemi (garantovat můžeme samozřejmě pouze ty, se kterými spolupracujeme) nepodává preventivně ani ATB, ani antiparazitika. Není to pro ně ani dost dobře možné.
2) jakýkoliv plaz, ať už z odchovu nebo z importu v sobě po celý život nese zárodky různých patogenů. Konkrétně salmonelu najdete u 99,9% veškerých v zajetí držených plazů. Toto je pro mnoho lidí možná novinka. Důležité je to, že infekce se nemusí po celý život zvířete projevit nebo mu škodit, pokud se však jedinec dostane do stresové situace nebo do nevhodných podmínek, může pak infekce daleko snáze propuknout.
3) tento bod plynule navazuje na 2 největší problémy u importovaných zvířat: dehydratace a stres. První z nich, dehydrataci, lze daleko lépe eliminovat. Je tedy velmi důležité najít si zodpovědného exportéra, který zajistí zvířatům odpovídající podmínky před transportem a dále zajistit co nejrychlejší přepravu bez zbytečných prodlev. Zvířata v dobré kondici většinou nemají problémy a pokud navíc po importu obdrží adekvátní péči, není s dehydratací problém. Jedním z řešení, které se v naší karanténě praktikuje, je umístění zvířat ihned po importu do nádoby s vodou a rehydratačním roztokem, ve kterých všichni jedinci zůstanou min. 12 hodin (nezáleží na druhu ani na lokalitě zvířete - i pouštní druhy musí mít dostatečnou zásobu tekutin, ale i zde se najdou výjimky). Toto první ošetření má samozřejmě i své obdoby, např. pro chameleony by tento způsob neměl pozitivní efekt - používá se tedy "sprchy", chameleoni jsou tedy umístěni v boxech, a bezprostředně po importu se několikrát denně pustí automatický rosič na 30 min. Teprve pak se může se zvířaty dále pracovat apod. Jak jsem již poznamenal, je mnoho obdob.
4) nejhorší problém, mnoha lidmi podceňovaný. Poznat stres u plazů je velmi těžké, mj. díky jejich neschopnosti mimického vyjádření. I stres lze však u plazů rozpoznat. Mechanismus účinku stresových faktorů je velmi složitý a velmi těžce se stres odbourává. Už samotný dovoz zvířat je pro ně stresem velkým, proto hlavní součásti karantény je stres eliminovat na minimum. Jakmile se plazi aklimatizují a zvyknou si na nové prostředí, může se s nimi začít pracovat více. Konkrétně v případě P. regius jsou tyto krajty nejdříve napojeny a poté rozděleny každá zvlášť do malých (velikost je velmi důležitá) terárií s úkrytem, do kterého se celé vlezou (!), miskou na vodu a hygienickým substrátem (terarijní koberce). U jiných zvířat se samozřejmě karanténní podmínky liší. Takto umístěné krajty začnou samy žrát téměř bez výjimek během 2-3 dnů. Důležitá je velikost a množství potravy. Orientačně jsou brány směsné vzorky pro parazitologické vyšetření, pokud je třeba, tak i pro bakteriologii. Většinou se však výsledky projeví jako nedůležité pro jakékoliv ošetření medikamenty (u tohoto druhu). Jakékoliv preventivní nebo hromadné přeléčení je mýtus a naprostý nesmysl. Nemocní, slabí nebo jinak "problémoví jedinci" dostávají samozřejmě zvýšenou individuální péči. S malými P. regius při tomto způsobu karantény nejsou problémy a úhyny jsou nulové - pozor, toto neznamená, že úhyny při karanténě neexistují. Naopak, kdo by tvrdil že ne, lhal by. Ovšem u všech druhů se jakékoliv úhyny při správně péči regulují na naprosté minimum, tak jako v každém chovu.
Tedy, karanténa zvířat není v žádném případě jednoduchá a popsat ji u všech druhů a všechny její způsoby je skoro nemožné. Pokud se však bere vážně, tak s ní nejsou problémy. Jakmile však sebelépe karanténovaný plaz přijde do prostředí, které není hygienické, jakkoli nevyhovuje druhu nebo věku zvířete, zvyšuje stres nad únosnou míru apod., pak je nasnadě, že můžeme očekávat problémy. Proto jsou tak moc důležité poznatky, zkušenosti a správná péče. Nebojte poslat třeba 50 e-mailů nebo si hodinu povídat s někým, od koho chcete zvíře koupit. I sebehloupější dotaz má své opodstatnění, pokud je k věci. Každý musel jednou začít a nasbírat informace. Pokud vám je ten, od koho si chcete zvíře obstarat, není schopen takové informace poskytnout nebo nechce, tak nestojí za váš čas. Samozřejmě vše se musí brát v únosných mezích, taky nelze přijít do autosalonu s myšlenkou na koupi auta a zeptat se personálu, kde že to má spojku a proč se benzín lije zrovna do tohoto otvoru...
Pokud by snad nebyl z mého textu patrný závěr, tak jej zdůrazním ještě jednou. Podle všech dostupných závěrů je hlavní příčinou úhynu plazů v zajetí stres a problémy s ním spojené.
Dotaz jsem nesměřoval na váš web z důvodu:
1- Přestože jsem zmínil v dotazu fa Python byl myšlen obecně
2- Zajímajímá mne širší spektrum názorů.
K bodu 2. "jakýkoliv plaz, ať už z odchovu nebo z importu v sobě po celý život nese zárodky různých patogenů" mám tomu rozumět jako že u plazů platí horizontální přenos gen. informace popisovaný v předposlední Živě?
Můžete sdělit kolik dní uplyne od odchytu v přírodě nebo na farmě až po vyložení u vás?
Co znamená minimální úhyn v procentech?
Tak to se mi snad už jenom zdá todleto. Má ty dobroto, co to je za člověka?
MT
Dodržujete-li veškeré podmínky, pak bych se obrátil na odbornou veterinární ordinaci a pokusil se u tohoto jedince najít příčinu. Pak je možné nasazení léčiv.
V Praze pan doktor Hnízdo. Na hady špička evropského kalibru.
jakub bednar
napsal(a):
Děkuji za dotaz, vážím si, nicméně odpovědět nemohu. Důvod je pouze jediný - želvy jsou velice zvláštní tvorové a jejich nároky jsou natolik individuální, že karanténní podmínky se zásadně liší v mnoha případech i u různých druhů jednoho rodu, a také u jednotlivých lokalit jednoho druhu. Zajisté pochopíte, že popsat nějak sumárně tuto problematiku by bylo opravdu časově neúnosné. Jako příklad uvedu nyní karanténované M. impressa, které jsou snad nejtěžším oříškem z říše želv...
Pokud je tato problematika ale pro chovatele zajímavá, rád se zúčastním nějakého setkání nebo se pokusím o zveřejnění základních informací v článku na našem webu.
Jakube urcite prispevek pro kchz.cz by byl dobry at ve forme prispevku do casopisu, tak ve forme prednasky. Muzes z toho udelat i serial...
kratas
napsal(a):
V Praze pan doktor Hnízdo. Na hady špička evropského kalibru.
Tak už jsem z práce doma a mám v ruce krabičku s Canivermem. Je pravda že se zde o ATB nejedná, je to Antiparazitikum a používá se na onemocnění způsobená škrkavkami a tasemnicemi psů, koček , kočkovitých a psovitých šelem, jsou to tablety a podávají se perorálně. Složení: Fenbendazolum, Pyranteli embonas, Paraziquantelum, tabletovina. Tyto tablety mě byly před léty doporučeny po rozboru trusu a nalezení plicních červů Rhabdias ssp. a i jiných parazitů, naší veterinářkou , která se zabývá i léčením plazů. Je pravda, že ho používáme na hroznýšovité hady a u jiných nemohu zaručit stejný účinek. Dávkování by měl určit lékař a jak jsem již psal, je dobré dělat pravidelné rozbory trusů. Tak tolik k odčervování odchytových plazů, samozřejmě je více jiných přípravdků proti parazitům, ale mě se osvědčil právě tento a trusy u mých boa jsou na parazity negativní. S pozdravem Ládin.
hugo
napsal(a):
Nedávné napadení fy Python autorem Raziel mě vedly k založení tématu Proč importy chcípaj? Možná banální otázka, na kterou se dá odpovědět: "Protože se jedná o stresovaná zvířata, mající parazity, jsou levná a kupují je děcka bez zkušeností ...atd ..." Pokud jsem si ale v době totality přivezl něco z Balkánu tak mi nikdy nic neuhynulo. Stejně tak dovozy kamarádů v té době z Kuby, SSSR nebo Číny přežívaly. V pitevní zprávě od Raziela bylo mj. i zmínka o urátech v ledvinách a moč. cestách což pravděpodomně nemohlo vzniknout během 3 týdnů špatného chovu. Ledvinová dna byla potvrzena i v mém případě a i v případě mého kolegy. Taktéž patolog potvrdil selhání ledvin jako nejčastější příčinu úmrtí u importů. Zajímavé bylo, že v mém případě parazitka i bakterka byla negativní. Toto mě vede k domněnce, že zvířatům na farmách jsou podávána antibiotika a antiparazitika preventivně. Taktéž odchyty jsou preventivně přeléčeny, možná i několikrát. To vše bez ohledu na další následky, neboť tato zvířařata jsou mnohem náchylnější k infekcím a jejich léčení je mnohem problematičtější pokud vůbec možné. Další věc, která mě zaráží je, proč někomu zvířata prosperujou bez problémů a někomu všechny uhynou přestože se jedná o zkušeného chovatele. Sám mám zkušenost že jeden jedinec je bezproblémovej a druhej ze " stejné bedny" chcípne když se na něj špatně podíváš.
Tímto nechci napadat firmu Python ani ostatní dovozce, ale budu rád pokud se k tomuto názoru vyjádří stejně tak jako ostatní kteří mají s importy zkušenosti.
adasd
venomous
napsal(a):
adasd
pardon
venomous
napsal(a):
pardon
Mohu mít jeden debilní dotaz??
Kolik stojí rozbor toho trusu? A provede ho i normální veterinář? Chtěl bych ho nechat udělat mejm hadum taky. Mam je sice už dlouho bez toho a žerou se... a přibejvaj na hmotnosti uplně ok, ale co kdyby náhodou. Díky
Nazdar Raziel. Napíšem tu niečo o chove, ak nechceš, nemusíš reagovať. Ako dopadol samec u veta?
Mladému zvieraťu stačí terárko 50*50*50, aj menšie.
Vhodný podklad sú zo začiatku noviny alebo papierové utierky.
Denná teplota by mala byť zhruba 28°C, s lokálnym ohrevom až na 32°C. Nočná teplota by mala byť nižšia o pár stupňov - 22-26°C. Vlhkosť by sa mala udržiavať 60-65%, samozrejme mierne výkyvy sú možné.
Zvieraťu treba poskytnúť vhodný úkryt - mal by byť pevný, veľký akurát na krajtu aby ho celý vyplnila, s otvorom len tak veľkým aby do úkrytu mohla vliezť, ideálne je úkyt otočiť tak, aby doň priamo nevnikalo denné svetlo ani svetlo zo žiarovky a aby z neho krajta nevidela von z terárka. Krajta sa napriek tomu musí dať z úkrytu vybrať, keď s ňou treba napr. ísť k vetovi (sám som takto musel opatrne rozbiť keramický úkryt - imitácia dreva - aby som krajtu mohol dať osondovať).
Zviera treba nechať v kľude pár týždňov a vyrušovať ho iba na kŕmenie, s nejakou manipuláciou by som začal tak po dvoch mesiacoch bezproblémového chovu.
Pár krát sa mi stalo, že krajty zobrali potravu aj pred zhasnutím svetiel, ale to bola skôr výnimka aj v období, keď žrali všetko, čo sa do terárka dostalo. Ideálne je, aby v miestnosti, kde had je bolo po zhasnutí v terárku taktiež zhasnuté a tiež by sa tam nikto nemal nachádzať, aby mal had pocit bezpečia. Väčšinou okolo 9 hodiny, keď je už dostatočná tma, skontrolujem, čo sa v terárku deje. Ak trčí z úkrytu hlava, hneď tam hodím nejakého hlodavca. Ak naň had nezačne hneď reagovať, zhasnem a po napr. 10 minútach skontrolujem čo sa deje. Ak ani po pol hodine had neprejaví záujem, hlodavec ide von.
Moje krajty žerú potkany, myši aj mastomyši bez problémov.
jakub bednar
h vysin
napsal(a):
Mohu mít jeden debilní dotaz?? Kolik stojí rozbor toho trusu? A provede ho i normální veterinář? Chtěl bych ho nechat udělat mejm hadum taky. Mam je sice už dlouho bez toho a žerou se... a přibejvaj na hmotnosti uplně ok, ale co kdyby náhodou. Díky
Snad nyní neopomenu reakci na žádný z vašich příspěvků, tedy:
TO Hugo: článek v Živě jsem nečetl, nemohu se tedy dostatečně vyjádřit, ale pravděpodobně se dotýká stejného problému s podobným závěrem.
Doba mezi odchytem zvířat a jejich příletem do ČR je různá, vždy se však snažíme tuto dobu zkrátit na minimum. V každém případě se však jedná o dny, zvířata tedy nejsou nijak "skladována" v nevyhovujících podmínkách po odchytu v zemi původu. Přesto je však možné, že někteří exportéři a dovozci toto praktikují, ne však ti, se kterými spolupracujeme. Pokud se jedná o FNZ, tedy o faremní odchov, tak zde je situace zcela jiná, protože mladí jedinci se již v podstatě v zajetí narodili a podmínky pro chov dospělců a odchovaných mláďat jsou tedy optimální.
Minimální úhyny bohužel nyní v procentech vyjádřit nedokážu, je to rozdílné od druhu - např. při importu malých druhů ještěrů se stane, že uhyne více jedinců, protože je horší rozpoznat problém. Při importu želv nebo hadů k úhynům až na výjimky nedochází.
TO Cijoml: ač je to s podivem, tak český KCHŽ je velmi zvláštní oraganizací a nejsem si jist, zda by jakkoli měli zájem o spolupráci. Naše farma spolupracuje s chovatelskými a vědeckými autoritami po celém světě, ať už v oblasti veterinární či chovatelské. Zástupci KCHŽ bohužel ani neodpověděli na cca 5 e-mailů s žádostí o registraci do této organizace, které jsem před časem poslal v různém časovém rozmezí. Rozhodně bych něchtěl, aby to vyznělo nějak namyšleně, ale mnoho českých chovatelů patří mezi opravdu zvláštní osobnosti svým vystupováním. Samozřejmě máme spoustu dobrých známých i mezi našimi chovateli, kterých si hluboce vážíme a spolupracujeme s nimi. Články, věnované užším skupinám či konkrétním druhům plazů jsou nyní připravovány pro zahraniční časopisy.
TO Raziel: určitě bych Vám doporučil použít po konzultaci ATB na bázi metronidazolu, v tomto případě to zřejmě bude již nevyhnutelné.
TO Jan Vyšín: vyšetření trusu patří mezi levnější záležitosti veterinárních služeb, běžně se cena za 1 vzorek pohybuje okolo 120-200,- Kč. Je ale mnoho opravdových odborníků, kteří to pro Vás udělají ne-li zdarma. Zejména mohu doporučit MVDr. Michala Slobodu z FVU v Brně nebo p. Bulantovou (omlouvám se, zde si nejsem jist titulem, téměř se neznáme) z Prahy.
ado
napsal(a):
Nazdar Raziel. Napíšem tu niečo o chove, ak nechceš, nemusíš reagovať. Ako dopadol samec u veta?
Mladému zvieraťu stačí terárko 50*50*50, aj menšie.
Vhodný podklad sú zo začiatku noviny alebo papierové utierky.
Denná teplota by mala byť zhruba 28°C, s lokálnym ohrevom až na 32°C. Nočná teplota by mala byť nižšia o pár stupňov - 22-26°C. Vlhkosť by sa mala udržiavať 60-65%, samozrejme mierne výkyvy sú možné.
Zvieraťu treba poskytnúť vhodný úkryt - mal by byť pevný, veľký akurát na krajtu aby ho celý vyplnila, s otvorom len tak veľkým aby do úkrytu mohla vliezť, ideálne je úkyt otočiť tak, aby doň priamo nevnikalo denné svetlo ani svetlo zo žiarovky a aby z neho krajta nevidela von z terárka. Krajta sa napriek tomu musí dať z úkrytu vybrať, keď s ňou treba napr. ísť k vetovi (sám som takto musel opatrne rozbiť keramický úkryt - imitácia dreva - aby som krajtu mohol dať osondovať).
Zviera treba nechať v kľude pár týždňov a vyrušovať ho iba na kŕmenie, s nejakou manipuláciou by som začal tak po dvoch mesiacoch bezproblémového chovu.
Pár krát sa mi stalo, že krajty zobrali potravu aj pred zhasnutím svetiel, ale to bola skôr výnimka aj v období, keď žrali všetko, čo sa do terárka dostalo. Ideálne je, aby v miestnosti, kde had je bolo po zhasnutí v terárku taktiež zhasnuté a tiež by sa tam nikto nemal nachádzať, aby mal had pocit bezpečia. Väčšinou okolo 9 hodiny, keď je už dostatočná tma, skontrolujem, čo sa v terárku deje. Ak trčí z úkrytu hlava, hneď tam hodím nejakého hlodavca. Ak naň had nezačne hneď reagovať, zhasnem a po napr. 10 minútach skontrolujem čo sa deje. Ak ani po pol hodine had neprejaví záujem, hlodavec ide von.
Moje krajty žerú potkany, myši aj mastomyši bez problémov.
Nesmie chýbať nádoba s vodou.
Ak had prijme potravu - treba začať menšou ako tá čo predtým vyvrhol - skús prehodiť cez terárko nejaký uterák, aby had nevidel von a nechaj ho tam tak 4-5 dní, len opatrne kontroluj, či nevyvrátil potravu alebo neodložil trus.
Prajem nech to s týmto hadom výjde, a keby niečo, je lepšie sa opýtať.
hugo
napsal(a):
Nedávné napadení fy Python autorem Raziel mě vedly k založení tématu Proč importy chcípaj? Možná banální otázka, na kterou se dá odpovědět: "Protože se jedná o stresovaná zvířata, mající parazity, jsou levná a kupují je děcka bez zkušeností ...atd ..." Pokud jsem si ale v době totality přivezl něco z Balkánu tak mi nikdy nic neuhynulo. Stejně tak dovozy kamarádů v té době z Kuby, SSSR nebo Číny přežívaly. V pitevní zprávě od Raziela bylo mj. i zmínka o urátech v ledvinách a moč. cestách což pravděpodomně nemohlo vzniknout během 3 týdnů špatného chovu. Ledvinová dna byla potvrzena i v mém případě a i v případě mého kolegy. Taktéž patolog potvrdil selhání ledvin jako nejčastější příčinu úmrtí u importů. Zajímavé bylo, že v mém případě parazitka i bakterka byla negativní. Toto mě vede k domněnce, že zvířatům na farmách jsou podávána antibiotika a antiparazitika preventivně. Taktéž odchyty jsou preventivně přeléčeny, možná i několikrát. To vše bez ohledu na další následky, neboť tato zvířařata jsou mnohem náchylnější k infekcím a jejich léčení je mnohem problematičtější pokud vůbec možné. Další věc, která mě zaráží je, proč někomu zvířata prosperujou bez problémů a někomu všechny uhynou přestože se jedná o zkušeného chovatele. Sám mám zkušenost že jeden jedinec je bezproblémovej a druhej ze " stejné bedny" chcípne když se na něj špatně podíváš.
Tímto nechci napadat firmu Python ani ostatní dovozce, ale budu rád pokud se k tomuto názoru vyjádří stejně tak jako ostatní kteří mají s importy zkušenosti.
Ja by som si dovolil odpovedat na tu cast Hugovej otazky, kde sa pyta, preco nam pri osobnych dovozoch volakedy nekapali zvierata.
Moje skusenosti su nasledovne:
Ked robim dovoz, ze som osobne v Tanzanii, tak si pripravim pre seba kvalitne zvierata a hlavne si ich odchytim az jeden, maximalne dva dni pred odoslanim. Zvierata nakrmim, napojim a hlavne pretriedim, aby som posielal len silne a na prvy pohlad zdrave zvierata. Pri takomto importe nemam takmer ziaden uhyn.
Ked mi ale posiela zvierata moj dodavatel, tak sa mi casto stava, ze mi posle zoznam zvierat " na sklade ". O taketo zvierata v danom okamziku radsej neprejavim zaujem, lebo viem, ze kym prisli k nemu a kym pridu od neho ku mne, ubehne aj niekolko tyzdnov a v tom case sa tam o tie zvierata nikto nestara, takze mi ich posle vyhladovene, smädne, stresovane a väcsinou uz tesne pred smrtou. Takze v pristupe mnohych exporterov vidim najväcsi dôvod, preco nam hynu importovane zvierata.
jakub bednar
chamco
napsal(a):
Ja by som si dovolil odpovedat na tu cast Hugovej otazky, kde sa pyta, preco nam pri osobnych dovozoch volakedy nekapali zvierata.
Moje skusenosti su nasledovne:
Ked robim dovoz, ze som osobne v Tanzanii, tak si pripravim pre seba kvalitne zvierata a hlavne si ich odchytim az jeden, maximalne dva dni pred odoslanim. Zvierata nakrmim, napojim a hlavne pretriedim, aby som posielal len silne a na prvy pohlad zdrave zvierata. Pri takomto importe nemam takmer ziaden uhyn.
Ked mi ale posiela zvierata moj dodavatel, tak sa mi casto stava, ze mi posle zoznam zvierat " na sklade ". O taketo zvierata v danom okamziku radsej neprejavim zaujem, lebo viem, ze kym prisli k nemu a kym pridu od neho ku mne, ubehne aj niekolko tyzdnov a v tom case sa tam o tie zvierata nikto nestara, takze mi ich posle vyhladovene, smädne, stresovane a väcsinou uz tesne pred smrtou. Takze v pristupe mnohych exporterov vidim najväcsi dôvod, preco nam hynu importovane zvierata.
Peter, určitě s Vámi souhlasím. Právě proto je tak důležité si najít ty správné lidi, se kterými můžete spolupracovat.
jakub bednar
napsal(a):
Snad nyní neopomenu reakci na žádný z vašich příspěvků, tedy:
TO Hugo: článek v Živě jsem nečetl, nemohu se tedy dostatečně vyjádřit, ale pravděpodobně se dotýká stejného problému s podobným závěrem.
Doba mezi odchytem zvířat a jejich příletem do ČR je různá, vždy se však snažíme tuto dobu zkrátit na minimum. V každém případě se však jedná o dny, zvířata tedy nejsou nijak "skladována" v nevyhovujících podmínkách po odchytu v zemi původu. Přesto je však možné, že někteří exportéři a dovozci toto praktikují, ne však ti, se kterými spolupracujeme. Pokud se jedná o FNZ, tedy o faremní odchov, tak zde je situace zcela jiná, protože mladí jedinci se již v podstatě v zajetí narodili a podmínky pro chov dospělců a odchovaných mláďat jsou tedy optimální.
Minimální úhyny bohužel nyní v procentech vyjádřit nedokážu, je to rozdílné od druhu - např. při importu malých druhů ještěrů se stane, že uhyne více jedinců, protože je horší rozpoznat problém. Při importu želv nebo hadů k úhynům až na výjimky nedochází.
TO Cijoml: ač je to s podivem, tak český KCHŽ je velmi zvláštní oraganizací a nejsem si jist, zda by jakkoli měli zájem o spolupráci. Naše farma spolupracuje s chovatelskými a vědeckými autoritami po celém světě, ať už v oblasti veterinární či chovatelské. Zástupci KCHŽ bohužel ani neodpověděli na cca 5 e-mailů s žádostí o registraci do této organizace, které jsem před časem poslal v různém časovém rozmezí. Rozhodně bych něchtěl, aby to vyznělo nějak namyšleně, ale mnoho českých chovatelů patří mezi opravdu zvláštní osobnosti svým vystupováním. Samozřejmě máme spoustu dobrých známých i mezi našimi chovateli, kterých si hluboce vážíme a spolupracujeme s nimi. Články, věnované užším skupinám či konkrétním druhům plazů jsou nyní připravovány pro zahraniční časopisy.
TO Raziel: určitě bych Vám doporučil použít po konzultaci ATB na bázi metronidazolu, v tomto případě to zřejmě bude již nevyhnutelné.
TO Jan Vyšín: vyšetření trusu patří mezi levnější záležitosti veterinárních služeb, běžně se cena za 1 vzorek pohybuje okolo 120-200,- Kč. Je ale mnoho opravdových odborníků, kteří to pro Vás udělají ne-li zdarma. Zejména mohu doporučit MVDr. Michala Slobodu z FVU v Brně nebo p. Bulantovou (omlouvám se, zde si nejsem jist titulem, téměř se neznáme) z Prahy.
Ahoj Jakube, ja se registroval tak, ze jsem proste prisel na schuzku, zaplatil a to bylo vse :) Tak taky prijed ;) Jste tu beztak co chvili v Praze.