Stáří suchozemských želv

Přidejte téma
Přidejte téma
Otočit řazení příspěvků Otočit řazení příspěvků
13.9.2006 00:15

Čas od času se tu diskutuje, jakého věku se želvy mohou v zajetí dožít. Máme přátele již staršího věku, kteří opatrují čtyři želvy - dvě z nich již ve třetí generaci. Jsou to válečné želvy pocházející z roku 1944, kdy byly k nám přivezeny a prodávány na váhu jako maso. Znamená to tedy, že jejich věk musí být jistě přes 62 let plus ještě minimálně 15-20 dalších, aby to nějaké maso bylo... Tyto dva nejstarší exempláře jsou samostatně na fotografii - jednou je samice Testudo hermanni a jednou samec T. graeca. Žijí společně s další T. graeca přivezenou z Rumunska někdy v 50. letech a samečkem T. hermanni, který byl nalezen přejetý a krvácející na chorvatské silnici v 60. letech. Žijí na relativně stinném zatravněném dvorku, mají krytý domek se slámou jako nevyhřívané nocoviště, pravidelně zimují asi 5,5 měsíce a žerou prý všechno, včetně melounů, salátu nebo rohlíku máčeném v mléce (zkuste to někomu vyvracet, že je to špatně, když to dělá celý život !). V posledních desetiletích skoro nerostou (na krunýři jsou sice patrné přírůstky, ale jen v desetinách milimetru) a váha T. graeca se pohybuje kolem 5,0 kg. Znáte někdo starší želvy chované v zajetí?

samice Testudo hermanni

13.9.2006 00:17

salicornia napsal(a):
Čas od času se tu diskutuje, jakého věku se želvy mohou v zajetí dožít. Máme přátele již staršího věku, kteří opatrují čtyři želvy - dvě z nich již ve třetí generaci. Jsou to válečné želvy pocházející z roku 1944, kdy byly k nám přivezeny a prodávány na váhu jako maso. Znamená to tedy, že jejich věk musí být jistě přes 62 let plus ještě minimálně 15-20 dalších, aby to nějaké maso bylo... Tyto dva nejstarší exempláře jsou samostatně na fotografii - jednou je samice Testudo hermanni a jednou samec T. graeca. Žijí společně s další T. graeca přivezenou z Rumunska někdy v 50. letech a samečkem T. hermanni, který byl nalezen přejetý a krvácející na chorvatské silnici v 60. letech. Žijí na relativně stinném zatravněném dvorku, mají krytý domek se slámou jako nevyhřívané nocoviště, pravidelně zimují asi 5,5 měsíce a žerou prý všechno, včetně melounů, salátu nebo rohlíku máčeném v mléce (zkuste to někomu vyvracet, že je to špatně, když to dělá celý život !). V posledních desetiletích skoro nerostou (na krunýři jsou sice patrné přírůstky, ale jen v desetinách milimetru) a váha T. graeca se pohybuje kolem 5,0 kg. Znáte někdo starší želvy chované v zajetí?

samice Testudo hermanni

samec Testudo graeca

13.9.2006 00:20

salicornia napsal(a):
samec Testudo graeca

dvě Testudo graeca (ca. 80 a 70??? let) a mladičký čtyřicetiletý samec T. hermanni

13.9.2006 03:31

salicornia napsal(a):
Čas od času se tu diskutuje, jakého věku se želvy mohou v zajetí dožít. Máme přátele již staršího věku, kteří opatrují čtyři želvy - dvě z nich již ve třetí generaci. Jsou to válečné želvy pocházející z roku 1944, kdy byly k nám přivezeny a prodávány na váhu jako maso. Znamená to tedy, že jejich věk musí být jistě přes 62 let plus ještě minimálně 15-20 dalších, aby to nějaké maso bylo... Tyto dva nejstarší exempláře jsou samostatně na fotografii - jednou je samice Testudo hermanni a jednou samec T. graeca. Žijí společně s další T. graeca přivezenou z Rumunska někdy v 50. letech a samečkem T. hermanni, který byl nalezen přejetý a krvácející na chorvatské silnici v 60. letech. Žijí na relativně stinném zatravněném dvorku, mají krytý domek se slámou jako nevyhřívané nocoviště, pravidelně zimují asi 5,5 měsíce a žerou prý všechno, včetně melounů, salátu nebo rohlíku máčeném v mléce (zkuste to někomu vyvracet, že je to špatně, když to dělá celý život !). V posledních desetiletích skoro nerostou (na krunýři jsou sice patrné přírůstky, ale jen v desetinách milimetru) a váha T. graeca se pohybuje kolem 5,0 kg. Znáte někdo starší želvy chované v zajetí?

samice Testudo hermanni

Gigantické Testuda a jejich věk, to je opravdu zajímavé téma.

K té stravě: mám známou, která svou hermanku má cca 10 a více let, a když mi naprosto v pohodě říkala, čím jí krmí, a jak s ní zacházejí, tak mi málem vypadly oči z důlků. Dostávala normálně veškeré zbytky od oběda, a dalších jídel, jako by to byl pes (ti by to ale také neměli...), třeba palačinky nebo chleba se sádlem nebylo nic nezvyklého. Ráno jde vždy na 15 min. do lavoru s vodou, kde se vyprázdní, a pak se šátrá volně po bytě, celý rok. Na zimu prý se schová za ledničku... Jak to tam může vydržet, když v tom prostoru bývá obvykle vroucí výměník, a tím pádem i větší teplota, nechápu. UV zářivku v životě neviděla, jen ji občas berou ven.
Nicméně tohle byl extrém, další dva mí známí už jen (asi stejně jako většina laické veřejnosti) stále dle doporučení starších poblikací krmí piškoty namočenými v mléce, salátovkami, vařenými vejci a podobně. A želvy jsou v pohodě.

Jinak doufám, že ty želvy Vašich známých neskončí zakopané někde na jejich zahradě, ale půjdou do nějakého muzea na vypreparování, až snad za pár desítek let skonají. Jinak by to byla obrovská škoda.

Váha 5 kg je u tak velkých jedinců možná. Beškov popisuje dokonce pravděpodobně téměř 40 cm dlouhou iberu, která nažraná vážila okolo 7 kg.

Nevíte náhodou jakou mají ty graecy Vašich zmámých déku karapaxů?

Pro zajímavost:
č.1. na mé fotce je graeca s "pouze" 30cm (přír. muz. v Sofii)
č.2. hermanka, se 31 cm, která prý za živa vážila 6,5 kg (přír. muz. v Sofii)
č.3. pak gigantická graeca (délku neznám, ale patrně je o dost větší než 1.) ve srovnání se dvěma hermankami, které by asi většina z vás nazvala jako "hodně velké" (přír. muz. Kotel)

13.9.2006 16:33

salicornia napsal(a):
Čas od času se tu diskutuje, jakého věku se želvy mohou v zajetí dožít. Máme přátele již staršího věku, kteří opatrují čtyři želvy - dvě z nich již ve třetí generaci. Jsou to válečné želvy pocházející z roku 1944, kdy byly k nám přivezeny a prodávány na váhu jako maso. Znamená to tedy, že jejich věk musí být jistě přes 62 let plus ještě minimálně 15-20 dalších, aby to nějaké maso bylo... Tyto dva nejstarší exempláře jsou samostatně na fotografii - jednou je samice Testudo hermanni a jednou samec T. graeca. Žijí společně s další T. graeca přivezenou z Rumunska někdy v 50. letech a samečkem T. hermanni, který byl nalezen přejetý a krvácející na chorvatské silnici v 60. letech. Žijí na relativně stinném zatravněném dvorku, mají krytý domek se slámou jako nevyhřívané nocoviště, pravidelně zimují asi 5,5 měsíce a žerou prý všechno, včetně melounů, salátu nebo rohlíku máčeném v mléce (zkuste to někomu vyvracet, že je to špatně, když to dělá celý život !). V posledních desetiletích skoro nerostou (na krunýři jsou sice patrné přírůstky, ale jen v desetinách milimetru) a váha T. graeca se pohybuje kolem 5,0 kg. Znáte někdo starší želvy chované v zajetí?

samice Testudo hermanni

To je opravdu velmi zajímavé, ve dřívějších příspěvcích jsem popisoval svoje zkušenosti s "dospělými" želvami. Jen ve zkratce. V Roudnici n.L. jsem znal samici hermanky, která zemřela v prokazatelných 52 letech v zajetí. Žila na malém dvorku s malinkou zahrádkou celoročně. Též žrala vše, co jí padlo před tlamu. S tím krmením to jsou opravdu extrémy, není to teda žádné metodické vodítko, ale je to prostě tak. Jsou želvy, co sežerou úplně všechno a bez následků. Možná je to dáno tím pobytem venku. Dále mám známou, která má od 1968 samici hermanky (je obrovská), a kterou jí dovezl její známý z Jugoslávie jako dospělou. Samice je dokonalá a stále plodná. V minulých třech letech se z bohatých snůšek nic nevylíhlo (rekordní snůška za rok = 42 vajec), ale letos se podařilo a přivedli jsme na svět potomky této skvělé samice. V mém chovu je samec T.g.ibera, který je tu též údajně od války, a který žil zhruba 7 let ve volné přírodě "na útěku". Je též superaktivní a v perfektním stavu. Sice nedosahuje takové váhy, jak píše Luboš, ale je nádherný a s krásně vklenutým plastronem. Jinak osobně jsem další starší želvy nepotkal, ale věřím, že tu v čechách určitě budou. Jo, teď jsem si vzpomněl, že jeden náhodný známý, mi vyprávěl o paní na Mělníku, která má doma želvu z jižní afriky, která je moc nevýrazná, taková šedočerná, a je velká jako kýbl. Má ji prý už asi od padesátých let. Jsem přesvědčen, že se jedná o G.pardalis. Měla by to být samice, a je též od jara do podzimu chovaná na zahradě. Zatím se stala nedostupnou a ten človíček se už neozval. Jedině někdo , kdo je z Mělnicka, by se mohl pozeptat.
Milan

13.9.2006 18:55

salicornia napsal(a):
samec Testudo graeca

Ja nevim jo, sám mám jen hermannky, ale tohle mi pirjde spis jako t. marginata, ale jsou nadherny

13.9.2006 22:46

milan napsal(a):
To je opravdu velmi zajímavé, ve dřívějších příspěvcích jsem popisoval svoje zkušenosti s "dospělými" želvami. Jen ve zkratce. V Roudnici n.L. jsem znal samici hermanky, která zemřela v prokazatelných 52 letech v zajetí. Žila na malém dvorku s malinkou zahrádkou celoročně. Též žrala vše, co jí padlo před tlamu. S tím krmením to jsou opravdu extrémy, není to teda žádné metodické vodítko, ale je to prostě tak. Jsou želvy, co sežerou úplně všechno a bez následků. Možná je to dáno tím pobytem venku. Dále mám známou, která má od 1968 samici hermanky (je obrovská), a kterou jí dovezl její známý z Jugoslávie jako dospělou. Samice je dokonalá a stále plodná. V minulých třech letech se z bohatých snůšek nic nevylíhlo (rekordní snůška za rok = 42 vajec), ale letos se podařilo a přivedli jsme na svět potomky této skvělé samice. V mém chovu je samec T.g.ibera, který je tu též údajně od války, a který žil zhruba 7 let ve volné přírodě "na útěku". Je též superaktivní a v perfektním stavu. Sice nedosahuje takové váhy, jak píše Luboš, ale je nádherný a s krásně vklenutým plastronem. Jinak osobně jsem další starší želvy nepotkal, ale věřím, že tu v čechách určitě budou. Jo, teď jsem si vzpomněl, že jeden náhodný známý, mi vyprávěl o paní na Mělníku, která má doma želvu z jižní afriky, která je moc nevýrazná, taková šedočerná, a je velká jako kýbl. Má ji prý už asi od padesátých let. Jsem přesvědčen, že se jedná o G.pardalis. Měla by to být samice, a je též od jara do podzimu chovaná na zahradě. Zatím se stala nedostupnou a ten človíček se už neozval. Jedině někdo , kdo je z Mělnicka, by se mohl pozeptat.
Milan

Děkuji vám za fotky a poznámky. Želvy si asi i v přírodě moc hlavu s potravou nedělají - některé lesy na Balkánu připomínají pohřebiště koní a krav a pochybuji, že by se želvy nepřiživily.

Želva za ledničkou - to si dovedu představit. Výparník bývá většinou výš nad zemí a teplý vzduch stoupá nahoru. Na jeho míste se stahuje studený od podlahy a od vnějších stěn. Za dobře umístěnou ledničkou může být opravdu zima! Ale asi nikdy ne taková, která by stačila pro kvalitní přezimování.

Testudo marginata - i mne to trochu hlodalo. Ale nemám s tímto druhem žádné zkušenosti. Taky jsem byl překvapený, že má tak krátký ocásek, i když se majitelé dušují, že je to aktivní samec s penisem. Proto posílám i fotku podvozku tohoto jedince - jestli někdo víte, zda je to Marginata nebo Graeca, tak napište.

Samice na fotce nahoře pochází z Rumunska, takže by to měla být Ibera...



14.9.2006 13:03

salicornia napsal(a):
Děkuji vám za fotky a poznámky. Želvy si asi i v přírodě moc hlavu s potravou nedělají - některé lesy na Balkánu připomínají pohřebiště koní a krav a pochybuji, že by se želvy nepřiživily.

Želva za ledničkou - to si dovedu představit. Výparník bývá většinou výš nad zemí a teplý vzduch stoupá nahoru. Na jeho míste se stahuje studený od podlahy a od vnějších stěn. Za dobře umístěnou ledničkou může být opravdu zima! Ale asi nikdy ne taková, která by stačila pro kvalitní přezimování.

Testudo marginata - i mne to trochu hlodalo. Ale nemám s tímto druhem žádné zkušenosti. Taky jsem byl překvapený, že má tak krátký ocásek, i když se majitelé dušují, že je to aktivní samec s penisem. Proto posílám i fotku podvozku tohoto jedince - jestli někdo víte, zda je to Marginata nebo Graeca, tak napište.

Samice na fotce nahoře pochází z Rumunska, takže by to měla být Ibera...



Je to určitě graeca, o marginatě nemůže být řeč.
Z té fotky se zdá, že má dovnitř prohnutý plastron, ale u tak velkých jedinců už se tím asi nedá řídit, a podle vykrojení análních štítků a kraťoučkého ocásku bych spíše řekl, že to je samice.
Totiž, kdyby to byl tak velký samec, tak by měl nejspíše ještě daleko více prodloužené zadní marginální štítky (ve stylu T. marginata), tím že je takové prodloužené nemá je spíše také argument pro samici.
Toť můj názor.

14.9.2006 18:40

navay napsal(a):
Je to určitě graeca, o marginatě nemůže být řeč.
Z té fotky se zdá, že má dovnitř prohnutý plastron, ale u tak velkých jedinců už se tím asi nedá řídit, a podle vykrojení análních štítků a kraťoučkého ocásku bych spíše řekl, že to je samice.
Totiž, kdyby to byl tak velký samec, tak by měl nejspíše ještě daleko více prodloužené zadní marginální štítky (ve stylu T. marginata), tím že je takové prodloužené nemá je spíše také argument pro samici.
Toť můj názor.

Navay má pravdu, marginata je úplně jiná a tak není co řešit. Osobně bych se ale přiklonil k samcovi, protože podle plastronu, který je opravdu pěkně vklenutý dovnitř je to samec. Marginální štítky jsou opravdu u iber - u starých samců - opravdu velmi výrazné, ale není to stoprocentní markant. S tím krátkým ocasem se to též nedá brát na 100%. V Rumunsku jsem viděl několik starých samců - prokazatelných, který měli velmi krátké ocasy, stejně jako samice, možná i kratší. Pokud majitelé prezentují u toho jedince penis, tak není jediný důvod ke spekulaci na samici.
Mám ve svém chovu třeba samici, která nemá ocas téměř vůbec. Má přes 2,5 kg a vypadá to, že se má docela k světu. Podle mně je to na té fotce samec. Podle první fotky si netroufám na poddruh, ale podle druhé by to mohla být též ibera.
ještě se vrátím k těm "letokruhům" jak píše Luboš. Určitě to není měřítko pro stáří, protože "přírůstky" se odvíjejí podle toho, jaký byl rok a jaká byla strava. Kvalita, kvantita apod. Schválně se Luboši pokus spočítat ty letokruhy na jednotlivých štítcích. Jestli alespoň na jednom napočítáš těch 80, tak smeknu. Samozřejmě, že se těchto přírůstků více všimneme u doma chovaných želv, kde jsou zpravidla velmi výrazné až převýrazné. U divokých želv je to méně nápadné, ale nedá se podle toho určit spolehlivě věk. Alespoň jsem o tom neslyšel mezi želvaři. Možná to udává starší literatura, či "odborná" literatura z bývalého Sovětského svazu.
Jinak Luboši, kdyby to jen trochu bylo možné, tak bych se rád osobně pokochal těmito skvostnými kmety.
Milan

14.9.2006 18:48

milan napsal(a):
Navay má pravdu, marginata je úplně jiná a tak není co řešit. Osobně bych se ale přiklonil k samcovi, protože podle plastronu, který je opravdu pěkně vklenutý dovnitř je to samec. Marginální štítky jsou opravdu u iber - u starých samců - opravdu velmi výrazné, ale není to stoprocentní markant. S tím krátkým ocasem se to též nedá brát na 100%. V Rumunsku jsem viděl několik starých samců - prokazatelných, který měli velmi krátké ocasy, stejně jako samice, možná i kratší. Pokud majitelé prezentují u toho jedince penis, tak není jediný důvod ke spekulaci na samici.
Mám ve svém chovu třeba samici, která nemá ocas téměř vůbec. Má přes 2,5 kg a vypadá to, že se má docela k světu. Podle mně je to na té fotce samec. Podle první fotky si netroufám na poddruh, ale podle druhé by to mohla být též ibera.
ještě se vrátím k těm "letokruhům" jak píše Luboš. Určitě to není měřítko pro stáří, protože "přírůstky" se odvíjejí podle toho, jaký byl rok a jaká byla strava. Kvalita, kvantita apod. Schválně se Luboši pokus spočítat ty letokruhy na jednotlivých štítcích. Jestli alespoň na jednom napočítáš těch 80, tak smeknu. Samozřejmě, že se těchto přírůstků více všimneme u doma chovaných želv, kde jsou zpravidla velmi výrazné až převýrazné. U divokých želv je to méně nápadné, ale nedá se podle toho určit spolehlivě věk. Alespoň jsem o tom neslyšel mezi želvaři. Možná to udává starší literatura, či "odborná" literatura z bývalého Sovětského svazu.
Jinak Luboši, kdyby to jen trochu bylo možné, tak bych se rád osobně pokochal těmito skvostnými kmety.
Milan

to je ta moje samice bez ocasku

14.9.2006 22:12

salicornia napsal(a):
Čas od času se tu diskutuje, jakého věku se želvy mohou v zajetí dožít. Máme přátele již staršího věku, kteří opatrují čtyři želvy - dvě z nich již ve třetí generaci. Jsou to válečné želvy pocházející z roku 1944, kdy byly k nám přivezeny a prodávány na váhu jako maso. Znamená to tedy, že jejich věk musí být jistě přes 62 let plus ještě minimálně 15-20 dalších, aby to nějaké maso bylo... Tyto dva nejstarší exempláře jsou samostatně na fotografii - jednou je samice Testudo hermanni a jednou samec T. graeca. Žijí společně s další T. graeca přivezenou z Rumunska někdy v 50. letech a samečkem T. hermanni, který byl nalezen přejetý a krvácející na chorvatské silnici v 60. letech. Žijí na relativně stinném zatravněném dvorku, mají krytý domek se slámou jako nevyhřívané nocoviště, pravidelně zimují asi 5,5 měsíce a žerou prý všechno, včetně melounů, salátu nebo rohlíku máčeném v mléce (zkuste to někomu vyvracet, že je to špatně, když to dělá celý život !). V posledních desetiletích skoro nerostou (na krunýři jsou sice patrné přírůstky, ale jen v desetinách milimetru) a váha T. graeca se pohybuje kolem 5,0 kg. Znáte někdo starší želvy chované v zajetí?

samice Testudo hermanni

Luboši, pěkné téma a krásné fotky. Každé srdce milovníka želv zaplesá. Sám mám samce T. horsfieldy 19 let, takže může mít celkem 23 nebo 24 let. Ale s těmito kousky se srovnávat nemůže.
Beri.

15.9.2006 09:06

berberis napsal(a):
Luboši, pěkné téma a krásné fotky. Každé srdce milovníka želv zaplesá. Sám mám samce T. horsfieldy 19 let, takže může mít celkem 23 nebo 24 let. Ale s těmito kousky se srovnávat nemůže.
Beri.

Díky za určení. Majitelé se dušovali, že je to samec a jejich samice měla několikrát i snůšku vajec - bohužel se z toho nikdy nic nevylíhlo. Letokruhy u takto starých jedinců určitě nefungují. Kdo jste je měli možnost vidět, tak víte, že štítky jsou často velmi obroušené a přírůstky se po dvacátém roku věku zmenšují. Tady navíc jsou želvy zimovány dlouhou dobu, takže mají jen krátký čas na to přibrat a vyrůst. O to jsou krásnější a vitálnější. Tady se nedá prezentovat detail, proto jsem asi nejlepší fotku krunýře, kterou mám, umístil na

www.sci.muni.cz/botany/tichy/Files/IMG_1551.JPG

Detail by byl ještě mnohem lepší. Na krunýři se místy dá kromě prvotních vyhlazených přírůstků vidět i oblast asi třiceti velmi jemných zářezů o velikosti desetin milimetru. Želvy si prý již dlouhou dobu udržují celkem konstantní hmotnost (váženo vždy před zazimováním), a proto si myslím, že krunýř skoro neroste.

Přírůstky u želv jsou však obecně dobře patrné a věřil bych jim u mladých zvířat. Mám doma želvu chovanou 12 roků od velikosti malého budíku (věk tak 16 roků) a záznam na krunýři má pravidelný a přesný. Možným problémem pro určení věku mohou být oblasti nebo roky s nepravidelnou letní hybernací, kdy se mohou vytvořit pseudoletokruhy, ale zdá se mi, že severobalkánské želvy, zvláště mladé, jsou dobře věkově zařaditelné.

Jméno a adresu majitelů si z pochopitelných důvodů musím nechat raději pro sebe. Jsou to důchodci a želvy jsou jejich památkou na rodiče a prarodiče. Snad se stejné péče dostane želvám od jejich dětí.

Přidejte reakci

Přidat smajlík