Rus Blinov vymyslel před ww2 přepážku, která měla uprostřed asi 20 mm pod horním okrajem otvor asi 18 mm (16-20). Dnes se tato přepážka nazývá Blinova nebo blinovka.
Účel ale nebyl rychlý jarní rozvoj, nýbrž samoozdravění včelstva od NA = Nosema Apis.
Oč jde. NA nesnáší vyšší teplotu než asi 28-30 stupňů Celsia (na rozdíl od NC, která naopak dobře bují právě v teple).
Co se děje v zmním vč v předjaří. Včelstvo spotřebovalo většinu zásob na rámcích, které obsedá a má v nich plod. Na dalších rámcích (dál od česna) má zásob dost a často dokonce nadbytek, ale nemůže se k nim dostat tím, že není schopné v chladu přejít přes uličku na další rámek a přenést si zásoby, které jsou od hladovějícího jádra vč doslova pár centimetrů. Vč udržuje matku v teplotě 28, zbytech chumáče má uvnitř méně. V této teplotě dobře bují NA. Vyžírá výstelku žaludku včely, ta pak nemá čím úplně strávit zásoby a v důsledku toho nedokonalé trávení produkuje víc výkalů a včelám se přeplní výkalové vaky. Pokud se vč nemůže proletět a "vyprášit", včely se pokálí v úle a to je skororo vždy konec včelstva.
Vč by stačilo zvýšit teplotu pro většinu včel nad 28 a pak jen toto teplo pozabíjí NA a vč se samo uzdraví. Jak toho dosáhnout?
Blinov přišel s nápadem zužování. Od česna byl obyčejně jeden suchý rámek, pak rámky s plodem a nebo hlavním tělesem chumáče a pak několik neobsednutých zásobních plástů. První suchý od česna se vymění za co nejvíce plný zásobní. Následují rámky s plodem (nebo viditelně obsednuté), pak jeden zásobní a VŠECHNY OSTATNÍ se oddělí blinovkou. V praxi u středního vč běžných českých vysokých měr je to tak 6-8 rámků a úměrně sílě vč více či méně. Ano, nejsilnější vč nepotřebují zúžení, nanejvýš se pohlídá aby měly před i za "hnizdem" dost zásob. Ale žádné zdravé vč nikdy v zimě neobsedá víc než 8 uliček a tedy max 9 rámků a tak i silné vč se v jedenáctirámkovém úpe zúžit dá!!!!!
Co nastane pokud se zúží správně. Vč má najednou k vytápenění (v předjaří, když cítí, že musí začít plodovat) výrazně menší prostor. Ihned toho využije a "zatopí si". Ihned znamená několik desítek minut! Nezúžené vč zjistí, že na rozvoj nemá v rámcích, které obsedá, dost zásob a tak s rozvojem musí čekat až se venku oteplí a mohou si zásoby přenášet z periferií úlu. Zúžené vč vysílá nějak asi vyhřáté a vitální dělnice do chladu za blinovkou, jejíž otvor ucpávají včely svými tělíčky. Takto dokáže vč mít dost zásob k dispozici na rozjetí plodování. Kvůli plodu musí zvýšit teplotu a na to má "palivo" přinášené z komory. V důsedku zvýšení teploty se v žaludcích včel sama zničí NA a včelstvo samočinně vyzdraví a začne bouřlivý rozvoj.
Až po ww2 a spíš až po povolení importu Kraňky po roce 1968-70 (nevím kdy soudruzi povolili přesně) se ukázalo, že někdejší nezbytnost kvůli zdraví (likvidaci NA) je velmi výhodná pro rychlejší jarní rozvoj a v jeho důsledku i násobně vyšších ročních výnosů včelstev.
Tak zvaní moderní bludátoři, nebudu jmenovat, 70 a 80 let, tvrdili, že zužovat není potřeba a propagovali silná zimní včelstva. To jde ale proti přirozené vlastnosti Kraňky = původně horské "šetrné" včely, známé právě snahou zimovat co nejslabší, kdy je tato vlastnost vyvážena schopností raketového jarního rozvoje, tedy když ho včelař umožní zúžením. A tak se začala prosazovat plodná Singrovka a nebo se před zimou násilně spojobvalo dvě i více vč. Prostě dobrá Kraňka se přinutit přirozeně k zimování ve více VN nedá!
Zažil jsem v 70 a 80 letech 20 stol nesmysly s podáváním Maďarského ATB Fumagilinu proti NA v těstech v předjaří a jaru. Pak se zjistilo - klasické včelaření nedokáže nevytáčet do medu zbytky zimních zásob - že rezidua ATB zůstávají v medu a byla u nás ATB zakázána. Pak přišel náš sulfátový prostředek. Ale ukázalo se, že stačí nechovat zastarale včely, nepřevěšovat plod a "neoptimalizovat", tedy neomezovat matky v kladení a už vůbec jakkoli rotovat nástavky. A najednou to jde mez mřížky a dá se včelařit bez vytáčení vysokých rámků a med mít jen v panenském díle bez reziduí čehokoliv.
Ale to už je zase další příběh.
no včelárske porekadlo hovorí, že prvé vajíčka matka položí na sviatok „Troch kráľov“ (6. január) to je len koliesko plodu a výchova "kojičiek", ale naplno sa plodovanie rozbehne na Mateja ( 24.2)!
Pred Matejom a rozbehnutím plodovania je komorovanie podľa môjho predčasné...
"kováč" Sedláček robí komorovanie dvakrát v OP...
začiatkom februára/února dvoma priehradkami obmedzí včelstvo na plásty obsadené včelami a potom, keď sa rozbehne plodovanie ich zakomoruje len na plodové plásty...
Nyní se dle Windy má oteplit 11 a 12 února na 12 a tak nikdo na nic nečekejte a zužte. tedy pokud chcete mít rychlý jarní rozvoj a dvojnásobně medu.
Zásada mých předků v 50 - 80 letech, kdy byly o hodně tužší zimy, byla: "Zúžit musíš v únoru, i kdybys při tom měl stát do půl lýtek ve sněhu". Stačí i jen 8-9 nad nulou, hlavně nesmí pršet a nesmí být vítr.
Někdy je mezi hnízdem a česnem vybráno, pak je potřeba celé "hnízdo", tedy videlně obsednutý blok rámků, celý blok odsunout dozadu, suché rámky od čelní stěny odebrat a dát tam zezadu zásobní.
Z cca 50 vč nejde zůžit tak 5, ta to skutečřně nepotřebují, tam se musí jen pohlídat množství zásob.
Další asi třetina vč (vše zimuje na 10 r, protože 11 rámek chybí kvůli podzimní fumigaci) potřebuje zůžit tak na 8-9 r, další třetina na 6-8 a zbytek (hlavně oddělky, tzv záložní včelstva) klidně podle síly i na 5-6 a něco dokonce na 4-5 rámků. Nejslabší polovina vč dá největší výnosy, tedy relativně k množství vloni zkrmených zásob, množství práce a celkové péče.
Asi žertujete.
V úvodním článku vysvěluju čeho se zužováním dosahuje a jaký má smysl. Ve článku z 2.2 píšu jasně know-how, tedy dokonalý postup do detailu jak to máte udělat.
Co víc byste chtěl?
Ale, asi vám rozumím. Vy nemáte česno u strany a nemáte tudíž v úlech žádné vepředu ani v zadu. Chápu.
Tak polopatě. Sundáte strop a uvidíte kolik obsedají rámků. Stojíte za úlem a asi má SS, to je Studená Stavba (to všechno máte vědět než jste si pořídil včely). Česno má být (udělejte ho) vlevo z pohledu za úlem. Vč musí mít mezi stěnou, PŘEDNÍ STĚNOU - to je ta blíž k česnu a obsednutými rámky, jeden rámek s hodně zásobami. Za "hnízdem", tedy za obsednutými rámky je další hodně zásobený plást. Pak je blinovka a za ní jeden-2 zásobní rámky (tedy nejdál od česna). Teď v únoru je ještě neodvíčkováváte, víčka porušíte rozdrápáním odvíčkovací vidličkou v době rozkvětu jív a nebo těsně před. Ne tedy odvíčkovat (mohlo by to vytékat), ale skutečně to jen podrápáte vidličkou aby byla víčka narušená. Jinak šetrná Kraňka bude "šetřit" a bude postupně odvíčkovávat jen pro přežití nezbytný počet buněk a k rozjetí rozvoje nedojde - je to prostě enormně šetrná včela. Ale jakmile jsou víčka porušená, začne přenášet zásoby do hnízda za blinovku a teprve tím se nastartuje bouřlivý jarní rozvoj.
Popsaný způsob je "při zdi" a nebo prostě málo radikální. Zužuju víc (radikálněji), ale k tomu je nutná zkušenost a cit a to se získá až po několika letech. Vám postačí když uděláte přesně co píšu.
Omlouvám se, ale ve třech holých větách to sdělit nejde (já to nedokážu).
Ať se vám daří, určitě to zvládnete.
Jo a blinovka nemusí mít nutně díru. Funguje i přepážka plná a včely jí podlézají. jen jim to trvá o něco déle a tak je otvor lepší.
Dobré je, aby blinovka měla izolaci z PS, ovšem otvor musí být vyvložkovaný, jinak to vykusují. Blinovka by taky měla být opláštěná například sololitem a to ze stejného důvodu (vykusování).
Na obrázku je tato přepážka, ovšem v nesmyslném dovojím použití v ED a to v normálním úle na 11 rámků je nesmysl úplně. U 13 r ED zbytečná komplikace (i tam stačí jedna když je česno u strany). ED má právě nesprávně česno uprostřed a proto ta bl.ost se dvěma blinovkami.
https://www.eurodadant.cz/blinova-prepazka/blinova-prepazka-2/
Zásadu česna u strany jsem nevymylsel já, ale jistý Lorenzo Langstroth kolem roku 1860. Někdy se vyplatí věřit klasikům.
A ještě doplním. Blinovka nesmí být přesně stejně široká jako je vnitřek úlu. Může nabobtnat a pak nejde vyndat. Stačí jí udělat asi o 5 mm menší. Pak jde vždycky vyndat a funguje úplně stejně.
A taky nechápu, co na ní váží celé kilo jak je v uvedené reklamě.
Děkuji Vám, tak nějak jsem tušil, ale přeci jen tuto metodiku nemám úplně nastudovanou. Trochu jste mě posunul. V článku z 2.2 vidím spíše více teorie. Teď jste to o poznání lépe rozvinul.
Na netu, je spousta odkazů na OP od Sedláčka, ale to je dle mého něco jiného a o komorování jsem toho mnoho nenalezl.
Ještě jednou díky.
Není zač děkovat. Právě pro lidi jako vy se tu tolik snažím.
Doporučuju vám si dokonale nastudovat (málem se naučte nazpaměť) můj "vánoční dárek". Opakuju: čtou se romány, odborné věci je nutné STUDOVAT ve správném smyslu toho pojmu. A jakmile pochopíte "ducha" té metody, pak vám už budou další dílčí kroky naskakovat samy, protože vždy jedno vyplývá z jiného a řídí se to určitou zákonitostí.
Není! OP je úkrok zpět o asi 30 let! Je to dávno překonané omezování matky v kladení. Nic víc, s tím skončili pokrokovější včelaři na konci osmdesátek.
Připomínám všem rozumným prastaré přísloví, že med dělá včely a teprve včely můžou udělat med. OP a Sedláček vůbec chce bez sebemenších skurpulí vyždímat ze včel VŠECHEN med a drží je hladové přes zimu, jak jsem podotknul u jeho videa, kde to ještě ukazuje jak strašně hladové vyzimovává oddělky.
Ale takoví byli někteří včelaři vždycky. Někteří jsou tak nenažraně hladoví, že nerepsektují prastaré přísloví. "Dej krávě do držky, vona ti dá do dížky". No tak jo, jak kdo chete. Pak ale nekňourejte až vám padnou včely na varroázu. Ony spíš padnou na úbytě a VD a po nich viry jen dorazí zubožené včelstvo.
Pan Danihilík, místo nekonečného monitoringu kolik padne vč za zimu, by mohl vydejkat grant na statistiku, kolik % úlových systémů je na tom jak. Vysvětlím.
Neteř mého kámoše dělá úřednici na jakémsi nejmenovaném úřadě, který přiděluje zemědělské dotace. Hodně včelařů je z řad zemědělců a fňuká jak jim hynou včely na VD a viry. Slečna má za úkol ptát se na rámkovou míru. Tvrdí, že všichni postižení úhyny na VD a viry včelaří na 39x24.
Takže úplně stejně bl.bá je míra Lang 1/1 a všechny NN systémy. Ale kdo jak chce, každý svého štěstí strůjcem.
Dobry den,
opasteni blinovky sololitem neni stastne. At chcete nebo ne, cas od casu se namoci necim sladkym a vcely to pak take vykusují (vlastni zkusenost). Myslim si ze vhodnejsi material je kartonplast (komurkovy plast). Pouziva se to pri baleni palet a i ruzneho zbozi.
A k OP. Mozna jsem to pochopil spatne, Ale mel jsem za to, ze se nejedna o omezovani plodovani matky, naopak, nechava se ji prave tolik bunek, kolik je shopna zaklast. Ale nenechava vcelam moznost zanaset to sladinou. Pravdou je, ze jsem tu metodiku nijak presne nestudoval, nejak me to nelaka.
S pozdravem smidla.eu
K druhému. Jen slovíčkaříme, já OP nechápal (byl jsem líný to chápat, učit se to) až mi to tady vysvětlil pan Goro. Podle mě je nesmysl už jen to tvrzení, že se matce nechá JEN TOLIK BUNĚK, CO ZAKLADE. Ale možná se používá křišťálová koule, protože jinak já nevím předem kolik která matka chce zaklást buněk. Navíc tu kouli nemám a jsem líný se učit věštit.
Sololit včely opravdu vykusují, a ani se nemusí nějak potřísnit něčím sladkým. Ale mnozí si umíme vždy poradit, nechtěl jsem psát ještě delší příspěvky, než jaké píšu. Tak polopatě. Kromě obyčejného sololitu existují ještě takové, které jsou z jedné strany potažené nějakým omyvatelným povrchem, za komančů se to jmenovalo sololak a dnes je těch materiálů víc.
Plastkarton je skvělý materiál. Má ale tu vadu, že se vyboulí a pokud není přibitý prostředkem, pak se vyboulí uprostřed víc než o 15 mm a tudíž se dotkne sousedního rámku. To je hodně blbé. Přilepit se mi to nepodařilo, nedrží mi to.
Podařilo se mi sehnat plastkarton v síle 3 mm (běžný je 2 mm). Ten je tvrdší a boulí se mnohem méně. Oba je nutné prostředkem přibít tak, jak je to vidět na blinovce v přiložené reklamě.
S úspěchem se dá použít i tenké lino, a skutečně i tenká (0,5 mm) "podložkovina". Funguje natřít přepážku latexem. Nástavky z extruďáku natírám 3x latexem a včely to nevykusují. Tedy dokud se nátěr nějak neporuší. Tvrdý extrud PS (zvyklo se mu říkat Styrodur) je natolik samonosný, že jsem pár blinovek udělal jen z něj tak, že jsem k němu nahoře připevnil HL rámku. Ovšem pak je nezbytné vyvložkovat díru třeba novodurovou trubkou, dá se tam snadno vlepit. Uvidím jak to bude fungovat.
Určitě by se blinovka dala udělat z komůrkového polykarbonátu např 10 mm. Musí se pak taky vyvložkovat díra, včely totiž zalézají do komůrek. Zalézají tam i ze stran a páska, co se na to koupí, drží jen asi rok. Pak by bylo potřeba polykarbonát orámovat a v tu ránu je to už pracné. Na druhou stranu z dutinkového polykarbonátu samonosné a asi i teplé díky těm dutinkám. Jenže pozor při řezání na cirkuli, je to velmi nebezpečné.
Každý si jistě bude umět poradit.
Především dvě přepážky je první bl.ost. Už jsem tu vyvsětlil, proč se v přelomu 50/60 let 20 stol komunisti usnesli, že je lepší Studená Stavba.
Pak Řeháček nepochopí oč u Dadantsystému jde a vymyslí nešikovnost na 13 rámků jen proto, aby nacpal do VN 150 dm2.
Ještě mnohem horší chybu z nepochopení udělá Sedláček, když zavede výšku rámku 34,7 cm a to jen proto, aby dosáhnul 150 dm2 v plodišti. Oba pánové četli dnes zapomenutého Škvařila a nějak jim ušlo, že Škvařil ale psal o včele před Kraňkou a tudíž že Kraňce plodiště 150 dm2 NESTAČÍ.
A z toho vyplývá, že oba systémy jsou slepou uličkou a že skutečnou potřebu nemůže splnit nic co má jen 10 rámků, ale ani nic co má třeba i 13 rámků, ale jen 39 dlouhých. Stačí hodina s kalkulačkou v ruce a každý si může udělat jasno, že se optimální (ne optimalizované) plodiště z jedné bedny běžných úlových systémú udělat nedá!.
A ani Lang Superjumbo = 44,8x32,5x10 nedá co je potřeba, SJ dává jen 147 dm2.
Pak Cimalovci a možná už sám Řeháček udělají česno nepřirozeně a nelogicky uprostřed, což by u divokého vč nemohlo být NIKDY!
Pak se ale dostanou do slepé uličky, protože v paskvilu nemají žádný předek ani zadek a mají střed a dva zadky.
Přitom říkají jak se inspirují originál Langstrothem, ale jaksi přehlédnou (asi v rámci komunistického PORUČÍMĚ VĚTRU, DEŠTI) ten fakt, že Guru včelařů Lorenzo Langstroth má ale česno u strany. A Eurodadantisti vytvoří celou provozní metodu založenou na omylu a tím je česno uprostřed.
Nesprávně umístěné česno uprostřed si zase vynutí dvě blinovky, jinak by to nedávalo smysl, přece zúžit půlku je kra.ina.
Ale to lze ještě chápat u 13 rámku. Ale Sedláček ukazuje Langstroth a ten má rámků dokonce jen 10. Kolik mu zbyde v úle rámků po zúžení? Ale hlavně jak obmění dílo v plodišti? Kolik má pak v plodišti dělničího plodu když krajní u stěn = nebývá plod? Další vysoký rámek je SR s trubčinou, pak dvě přepážky, a pro dělničí plod zbývá v jeho úle jen 5 rámků? To by se mě rojily včelstva už v době začátku květu třešní!
Pokud bych měl v úle jen 5 vysokých rámků plodu v jarním rozvoji, ano, pak by vbýnos byl tak žalostný, že bych musel vyždímat z úlu všechno do poslední buňky aby se vůbec zaplatila práce a krmení za celý rok.
A přitom stačí tak málo. Velký úl na 11 rámků aby měl plochu cca 125-130 dm2 + pod VN TLumič s ekvivalentem 3 vysokých rámků trubčiny prostřídaných s ekvivalentem 2,5 vysokého dělničího rámku.
A proti kejklům s OP a nedej Bože s ED asi čtvrtina práce. Ale někdo je oč méně na schopnosti pozorování a logického myšlení tím pracovitější a tudíž jak je libo.
Nakonec ještě vysvětlím slovo Optimální. Je z latiny a znamená superlativ. Jestliže já použiju slovo optimální, český ekvivalent je nejlepší. Třeba proto nemůžeme říct nejoptimálnější, protože to je nesmysl, česky by to bylo nejnejlepší.
A v tomto kontextu se zamysleme nad pojmem, že je něco optimalizované. A dojde nám, že už sám název toho kejklu je zavádějící a v žádném případě nevystihuje podstatu v užití s plodištěm kraňského včelstva v podmínkách ČR.
Ale opakuju, kdo jak chce a jaká je čí ctěná libost.