Jak z oddělku na včelstvo systému Dadant

Dobry den,

tento prispevek se mi libi. Vecny, srozumitelny.

S pozdravem smidla.eu

Díky smidlo, ale všechny moje články jsou přece skvělé

Pokračování

Jabloně jsou v plném květu, právě začíná javor klen, což je nosná rostlina jarní snůšky, i když to málokdo ví. Je nutné přidat první medníkový NN (vč - loni zakoupený ddělek ještě pořád nemá TLumič).

Popíšu případ začátečníka, který nemá nízké dílo.

Jak vystrojit první medníkový NN.

Měli bychom mít staré souše, asi úplně suché, vyčištěné za blinovkou (dále jen BP) a měly by být dvě, ale i jediná postačí. Na cirkulárce (opatrně) a jde to i ručně, se odřízne z celorámku horní část, tedy loučky s dílem tak, že je to o tloušku SL menší. Na takto upravený rámek se nabije SL.
Spodní část je složitější. Víme, že do medníku nesmí přijít žádný prostor pro divočinu = postavily by trubčinu, ta by vylákala matku do medníku a ta, jak jednou vleze nahoru, zaklade i dělničinu.

Spodní půlka polorámku je vyšší, nejde na ní přibít HL. Musí se BL zkrátit. Souše nebývá dostavená až dolů ke SL. Jsou dvě možnosti. Lepší je vzít sbité loučky (polorámek) a do něj vložit jen voští tak, aby dolehlo na s SL. Pokud nahoře něco chybí, vložíme zkrácenou SL a je jedno, zda se vloží nahoru či dolů, plást musí být mezi loučkami nafest aby tam nikde nemohly stavět. Snad si to umíte představit. Pefektně funguje bavlnka, kterou se rámek omotá aby voští nevypadlo než plást přisra taví k loučkám. Bavlnku (běžně se koupí) včely rozkoušou a vynosí z úlu. Nesmí to tedy být nit, ani provázak, gumička a už vůbec umělý provázek a drátek tupem ne.

Z jedné staré souše máme tady dva nízké rámky se starým voštím. Lepší jsou 4, ale i jen 2 postačí.

Jak se vystrojí první medníkový NN:

Ke stěnám se dá po staré souši (výše popsané dva rámky vzniklé ze staré souše). Pak jen samé Mezistěny. V ŽÁDNÉM PŘÍPADĚ SE NESMÍ ZEBROVAT (když by někdo měl víc nízkých souší). U mojí provozní metody se nesmí zebrovat nikdy nic, kromě trubčáků s dělničáky v TLumiči.

Je tu malá finta. Do nástavku pro 11 rámků jich dáme jen 10 s od oka většími rozestupy než jak jsou mezerníky. Zapomněl jsem varovat před pleckatými rámky, je nutné mít normální mezerníkové rámky. Dále vyplyne proč a je nutné, kdo je má, postupně přejít na obyčejné rámky s všemi loučkami šíře 25 mm + mezerníky 10 mm. Určitě NESMÍ být N rámky s úzkou SL!!!!

Co se stalo? V nedníku je jen 10 rámků a jsou dál od sebe. To se matce na kladení moc nelíbí. Tím, že v medníku není očko, je tam "vydýchaný" vzduch nevhodného složení pro plod, ale včelám to nevadí. Současně nesmí být větší JEDINÉ česno dole a sice 70-75 cm2.
Tedy špatný vzduch je druhý důvod proč matka nahoru nepůjde. Ale tyhle dvě věci nestačí. Hlavní a ROZHODUJÍCÍ je něco jiného a to popíšu detailněji.

Cokoli, co přidáme vč, plást (nedej Bože zásoby), ale i M voní "cize". Matka nesnese nic cizího v úle a ihned pospíchá zaklást cizí plást. Plásty jsou ale v NN jen u "zdí" a tam matka nebude klást nikdy. Na prostředku je 8 M. Ty sice intenzivně voní cize, ale nejde je zaklást!!!!!!!!! Jsou přece nepostavené. A tak se matka ani neobtěžuje vylézt do medníku.

Stavitelky (jiná parta než čističky pulírující plástové buňky pro zakladení) začnou ihned stavět na medníkových N mezistěnách. Ale jiná parta provianťaček nemá honem kam dávat přinášený nektar a popohání (asi) stavitelky v medníku. Ty, jak staví, trvá jim to asi 2-4 hodiny než vytáhnou buňky asi na třetinu, používají cizí vosk z M, mísí ho se slinami, přidávají k němu vposk nový, vlastní a během 2-4 hodin přestane M vonět cize a přestane rajcovat matku (její svitu). Proviantní tým začne plnit nedostvěné buňky mezistěn a vlastně už matka do medníékových M klást nemůže, jsou nedostavěné, ale už zamedované.

Shrneme si to.

Do medníku přišly jen dvě souše a sice ke stěnám, kde matka klást nebude.

Medník nemá očko a tudíž se včely nenamáhají (jistěže by to uměly) upravovat vzduch na kvalitu pro plod. Tím spíš, když dole v plodišti, tedy ve VN, je volných buněk pro kaldení dost - včely nezanášejí sladinou každou volnou buňku ve vysokých plástech jako v klasických úlech, ale cpou to nahoru do nedostavěných buněk Mezistěn.

Matka dole nemá pocit stísněnosti, sladina neubíjí každou vylíhnutou buňku sladinou.

TOTO JE CELÉ TAJEMSTVÍ NEPOUŽITÍ MŘÍŽKY, OVŠEM FUNGUJE TO JEN V KOMBINACI VN PRO PLOD A NN PRO MED.

Končí jabloň (schválně nezmiňuji řepku). Nastává malá pauza ve snůšce, obyčejně přijde monzunové ochlazení (zmrzlíci). Nyní je nutné (poslední šance, raděj tam měl být od asi půlky květu jabloní) přidat včelstvu TLumič.

Jenže nemáme žádné souše, jen jednu ze dvou vyčištěných za BP při komorování. Ta první skončila v medníku. Nyní je několik možností. Nejjednodušší, ale pracnější je, vzít ty dvě černé souše z medníku (i se včelami a dát je do rojáku). Rámky v medníku rozsunout a doprostřed přidat dvě M vedle sebe a v medníku nastane stejný efekt jak minule.
Stejným způsobem jako do medníku zkrátit druhou souši na dva N rámky. Tady je možné bez problému použít dva spodky vysokých souší, že nejsou dostavěné až ke SL ničemu v TL nevadí.

Máme 4 dělničí plorámky, dva z toho jsou zanesené medem zezhora, nyní dlí v rojáku i se včelami. Ty nikam neutečou a čekají až to doděláme.

Ze dna se sundá VN stranou. Na dno se položí prázdný NN a ke stěnám přijdou dva nízké SR. Vedle nich na každou stranu po jednom medovém rámku z medníku i se včelami. Pak po dvou nízkých SR, pak dvě nízké souše (právě vyrobené z velkého rámku) a to je celkem 8 zaplněných pozic. Doprostřed se dají dva SR vedle sebe a nebo se (lepší) dají dozadu (tedy na jedné straně) dva SR (u zdi) a pak je 10 pozic s mírně většími rozestupy zaplněno. Do příštího jara sem do tohoto TLumiče nepůjdeme. Necháme včely, aby si tu dělaly co se jim zachce.

Přišli zmrzlíci, pod VN máme vystrojené TL, ve VN je 10 dělničích rámků a jeden SR na úplně poslední pozici (od česna) a v medníku jsou uprostřed dvě M a tak včely můžou vynosit zbytky medu z VN do těch dvou nových mezistěn, včely je celkem rychle staví. Matka (spíš její svita) pořád nemá pocit omezeného prostoru, v této době má vč plod až pod HL vysokých rámků. Nastal úplný vrchol plodování, dokvétá klen a rozkvetl hloh. Z něj začala po zmrzlých opět silná snůška (nejen z hlohu, není všude, ale kvetou jiné rostliny a málo se ví, že začala první smrková medovice, která se ale nikdy čistá nedá vytočit). Spolu s klenem, nyní už když dokvétají jabloně, u nás (420-460mnm) rozkvete akát. Tady nikdy nezameduje, ale silně vč stimuluje a přinesou si z něj velké množství pylu, který není z polí a tedy neobsahuje žádná rezidua všemožných postřiků, které se užívají čím dál hojněji. Tím je akát a pak i lípa, velmi cenými zdroji, u nás ale jen pylu.

Zda už vč obsadilo TL nevíme. První medník ne našvihnutý medem a snůška se opět rozjela. Je potřeba přidat další medníkový NN. Nemáme žádné souše a tak bude jen ze samých M. Ničemu to nevadí, naopak, opět funguje efekt, že než může matka zaklást, už je v polovičních buňkách med a pak už to "vyklízet" nebudou, protože matka má dole ve VN a případně v TL placu dost! (někdy některá vč zakladou dole v TL i pár rámků dělničiny)

Končí hloh, je poslední dekáda května. Nyní jsou vč na vrcholu. V původně loňském oddělku je mladá matka (pokud nás nepodvedli) a ta se obyčejně rojit nechce. Ale VN je našvihnutý polodem, hlavně starším zavíčkovaným, denně se líhe kolem 2.000 nových včel. I když druhý (spodnější) medník není dostavěný a už vůbec naplněný, je třeba přidat třetí medník pod ty dva, co už tam jsou. Jo, je to dřina.

Současně se může udělat oddělek. Víme, že vč už postavilo 5 vysokých M a víc včelstev asi nechceme a tak nač množit počet vč oddělkem? Prostě proto, že je to potřeba, aby se nám vč nevyrojilo. A tady je těžké popisovat co kdy a kde nastane. Každý rok je jiný průběhem počasí, zda se chtějí vč rojit se rozhodovalo (počasí) asi před měsícem a my to jen stěží máme šanci ovlivnit. Prostě "puštění žilou" v podobě oddělku je hra na jistotu, kor pro začátečníka.

Tvorba oddělku

Nemáme žádné vysoké rámky. Nevadí. Z úlu se vezme krajní krycí (přední) rámek, vždy je bez plodu. Bývá v něšm pyl i zásoby. Další je 1-2 rámky se zavíčkovaným plodem a nejlépe takový, kde je vidět líhnoucí se včely. VŠE MUSÍ BÝT BEZ MATKY!!!!
Za plodové se dá M a nakonec hodně plný medníkový N rámek s medem. Že je nízký nevadí, oddělek zásoby musí dostat.

Jenže je tu problém! Z oddělku uletí všechny létavky a asi 3 dny z něj nebude létat nic než "zestárnou" první mladušky a předčasně se z nich stanou létavky. Ovšem odd musí mít vodu!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!

To se řeší tak, že se do prázdné souše, položené vodorovně, naleje voda a silným vodorovným úderem se voda setřese do buněk, zbytek se mírným máchnutím "ocákne" (aby to z toho nelilo) a takovýto rámek se dá až za zásobní. Tam má odd pro první dny vodu. Toto se nesmí podcenit!

Pokud nemáme souši, a my jí nemáme, poslouží kuchňská plochá houbička síly asi 3 mm a 170x170 mm na horní loučky pod igelit. Namočit aby to z ní neteklo a po cca 4 dnech vyhodit.


Vč má 2, možná 3 NN medníky, stojí na TL, rámky vzaté odd jsme nahradili M a vysoký SR s trubčinou jsme úplně vyhodili (dá se to vyzobat sýkorkám a nebo holt do hnoje, zkazí se to a vosk se z něj asi vyzískat nedá). Je dobré udělat to tak, že ve VN není u stěny M a klidně se tam dá rámek s plodem a M (toto je jediná výjimka) mezi plod. Možná je to drastické nechat uhynout trubčí plod. Ale je nutné si uvědomit, že 90% všech larev VD je právě na tomto plodu a tudíž je to velmi ozdravný zásah.

Snůška pokračuje, už ale není tak nárazově bouřlivá. Horní medníkový NN je plný medu a plásty jsou zavíčkované až dolů k SL. Vezmeme jej. JENŽE!

Úl je doslova našvihnutý včelami a vč nemůže čekat až slavnostně vytočíme první NN. Tak se všechny medníky musí sundat, na VN se dá celný NN mezistěn, a na to medníky v pořadí, jak tam byly. Pak se nejhornější omete a může se vytočit.
Je konec května, možná první dekáda června. NN 39x15x10 (dáváme o jeden rámek méně) dá asi 14,5 kg medu.

Když úplně zavíčkují horní NN (letos druhý), můžeme ho vzít. Zase vše dolů, na VN se dá vytočený NN a na to medníky jak byly a horní se vezme.

A TAK DÁLE...


Oddělek už postavil M, vylíhly se včely z plodu, krmíme, pořád musí mít nad plodem asi nejméně 5 cm zásob. Postupně přidáváme další M.

Je konec června, nebo první dekáda července. A s oddělkem jsme na začátku, kde jsem toto vyprávění začal. Polorámek se zásobami asi postavily tak, že pod něj postavily divočinu. No, to se holt nedá nic dělat, každý si s tím jistě poradí a naučí se to řešit dřív, než v té divočině udělá odd plod.

Původní odd, nyní už "kmenové vč", dalo asi 3 NN medu a tedy asi 40-45 kilo. Po slunovratu 21.6. už ubývá chuti plodovat a tedy i stavět, včel začíná, z počátku nenápadně, ubývat. Odkvetla lípa a v tomto roce je konec.

Kolem 10.7. bereme poslední med. Tehdy, v ten den, se vč podá velká dávka krmení. Já dávám 8 l roztoku 1:1 = přesně 5 kg suchého cukru. A dál jsem to popsal několikrát v jiných článcích.

Nijak neléčím, není ŽÁDNÝ dovod. Hlavně ne KM v jakékoli podobě ani jinou kyselinu. Nijak nemonitoruju, vím, že takto vedená vč (umístěná ve stínu) nemají tolik VD, aby je to mohlo nějak ohrozit. Je čas do 1.8., ale vyzkoušel jsem už po dva roky po sobě, že je snad lepší dát Gabon o měsíc později. O dva týdny určitě! I tak samosebou na jeden měsíc.

Jak to, že nic nemonitoruji a nemám ve vč nijak významně přemnožené VD? No to je tím, jak jsem celý rok vedl včely, jak od konce května mohou vč chovat rubce jen v TL a tím je drtivá většina VD pouze na trubcích a až vyžene vč trubce, vyženou je i s přisátými roztoči.

Ale je tu ještě něco, co vám neprozradím, a sice jak to funguje. Když uděláte co píšu, toho efektu dosáhnete, jen vám neřeknu JAK to funguje. Ale je to zákonitost a POKUD každý udělá PŘESNĚ to, co zde píšu a nic navíc a samosebou nic méně, pak to bude fungovat každému a vždycky.

Ať se vám daří. Víc už nemám co bych vám mohl dát.

Tome matku si oddělek vychová s nuzáku nebo přidáváte matku Jinak se mi to zda byt velice rozumné

Tome, velice Vám děkuji
Krásně a pro mne srozumitelně podané. Je s podivem, jak dokážete takto z fleku sepsat celý postup, ne jen v bodech. Stačí přidat pár pěkných fotek a můžete to vydat
Skoro to vypadá, že to máte někde nachystáno, vypilováno a pak to použijete

Ještě bych měl dotaz, pro praktiky asi hloupý.
Pokud se používá krmení přes dno s dírou, tak se igelit dává úplně pryč?

A ješte k oddělkům (novým).
Mám stejný dotaz jako tondar: oddělek si matku vychová nebo ji přidáváte?

A pokud nechci včelstva rozšiřovat, co s oddělky? Spojit je opět s kmenovým včelstvem? Jak, kdy?

Děkuji

Děkuju.

Nachystáno předem nemám nic, mám ale (asi od Boha) dar řeči. Na druhou stranu mi zamlada staří chlapi ve fabrice říkávali o svačině, že "rádio, kerý nejde vypnout, je úplně naho.no."

Mám ale asi i dar umět vyhodnotit nastalé situace. Zopakuju podstatu:

Vždycky, když se dostanu do nové, nějak problematické situace, vždy se pomyslně vrátím do doby, než problém nastal. Třeba první CCD se nápadně kryje s plošným zavedením mobilů a stěží mě jde, navzdory tvrzení vědcostutů, vymluvit, že to na včely (a na vše ostatní živé) nemá žádný vliv.

Pak si rozdělím věci na ty, co můžu změnit a ty ihned změním. No a to, co nezamezím - nezabráním mikrovlnám z mobilů, GPS, špionážních družic a i radarů na silnicích a dalších (bezdrátové myši PC, bezdrátové zvonky u dvěří a stovky dalších kra.in, které dřív nebyly), ale ani nezabráním tomu, co agrochemická mafie leje po polích, tak to neřeším a nekňourám. Ale co můžu ihned je, nedát včelám nikdy žádné kyseliny a nic, co si já myslím, že by jim mohlo nějak vadit, ubližovat, působit i jen sebemenší stres. Ale už se trapně opakuju, píšu to pořád dokola.


Nerozumím co myslíte dnem s dírou. Prostě dnem se krmit nemá, protože do podmetu padá ze včel spolu s mělí všechen "bordel" plný patogenních zárodků. Mám ale dojem, že myslíte něco jiného, jen jste si dosud neosvojil přesnou včelařskou terminologii. Snaha mladých, až svěřepá, o stučnou úspornost slovních sdělení, mě docela vytáčí, můžete, prosím, sdělit, co myslíte? Fakt nejsem jasnovidec a nevím, co myslíte a fakt to z několika vět pochopit neumím.

Ne vždy matky chovám, často nechávám z nouzáku. ALE! Odd narazí nouzáky. Ty zlikviduju a dám rámek s plodem z dobrého vč (tedy pkud odd nění z dobrého vč). Zase narazí mnoho, nebo několik nouzáků. Nechám dva, co se mi nějak líbí nebo jak to říct.

V poslední době nemám chovat z čeho. (a zbytek jsem vymazal aby mě nějaký dobrý člověk nežaloval) Prostě je to u nás problém a nezbývá, než se držet osvědčených a v konkrétní lokalitě adaptovaných místních směsek.


No a co pak s oddělkem? Toto není tak jednoduché. Rozvedu a vysvětlím.

Oddělek je, dle mého názoru, nedoceněná a podceněná věc. Je životaschopnější, varroaodolnější a hlavně vysoce blbovzdornější, než háklivé silné, tzv. kmenové vč.

Už jako mladý jsem si všimnul, že se oddělku, vztaženo k "včelohodině" nebo kilu včel : výnosu medu, oddělku nikdy kmeňák nevyrovná a to dokonce ani ve vztahu k množství zkrmeného cukru. Už jsem to tu popisoval a vysvětloval, najděte si to, je to v posledních asi 2 měsících někde tady. A mě se už asi 40 let osvědčuje nespoléhat na silná kmenová, ale právě na slabé a dokonce i ty ultraslabé loňské oddělky.

Kromě kmenových, asi v poměru 3:2 zimuju slabé odd a říkám tomu po předcích "záložní matky". Skoro nikdy zjara náhradní matku nepotřebuju, každé jaro jich ale několik potřebují kámoši. No a ze zbylých skoro bezpracně vzniknou silná vč, která se většinou nechtějí rojit (proto jsou málo pracná) s výnosem, který sice nedosahuje výkonu kmenových, ale skoro bez práce a hlavně vystaví i 50% vysokých Mezistěn, které do silného vč není kam přidávat.

Ale nejsnazší je prostě odd spojit asi koncem září s nějakým kmenovým a vyměnit mu tak matku. Například.

Vím, že i výše naznačené víc než hodně odporuje vžitému mejnstrýmu, který vždy bez výjimky stojí na tvrzení o výhodnosti chovu pouze sliných vč. To jen autoři, jejichž vlastní praxe často za moc nestojí, opisují jeden od druhého hloupou mantru o silných vč. Skutečnost je úplně opačná, než tak zvaní odborníci tvrdí a každý si to může vyzkoušet sám.

Totiž, kde se vzalo stále (dnes už zbytečně a trapně) opakované tvrzení o chovu pouze silných včelstev? Budete překvapeni, je to komunistická propaganda. Komunisti štědře dotovali včelaře, ale logicky za to něco chtěli a tak vědcostuti na stranický příkaz tvrdili tu bl.ost o pouze silných a supersilných včelstvech. A to proto, že nějkaý velesoudruh usoudil, že když stát dotuje včelařa za opylování plodin státních zemědělců, že čím silnější včelstva, tím víc toho opylí.


Prostě vše co dělám A JAK TO DĚLÁM nějak odporuje mejnstrýmu a ne každý má koule na to, to zkusit a přestat věřit bludům, hlavně těm Západním.

Před několika lety (2, nebo 4? fakt už nevím) mi děti daly knížku - David Cramp - obrazový průvodce VČELAŘSTVÍ.

Neuměl jsem jí přečíst ač je česky...

Romaning se spletl mysli viko a ne dno Já mam bez igelitu Pak ho muže dat po nakrmení

Ano, myslel jsem víko, resp. strop. Ne ze bych natolik neovladal terminologii. Proste jsem se nesoustredil a hloupe se spletl
Dekuji tondar za upresneni a odpoved

Dobrý den Tome

Mohl byste prosím podrobněji rozvést větu:
Ale nejsnazší je prostě odd spojit asi koncem září s nějakým kmenovým a vyměnit mu tak matku

KK je vytvořena, už je dole mezi TL a VN, ano? Na kmenový VN se dá VN s oddělkem, ano?
Matka z kmenového vč se odebere? Spojování se děje přes noviny?
Co dále s VN oddělku?.....prázdný NN dát na oba VN, nebo až později...?
Nebo možná úplně jinak

V úvodu tohoto vlákna jste avizoval, že popíšete převod koupeného oddělku 39x24 na 39x30.
Obesílám včelaře v okolí, ale zatím jsem rámkovou míru 39x30 nesehnal, Takže kdybyste byl tak hodný a tento převod popsal.
Už jsem četl popis o změně RN s přeřezáváním souší a plodu, ale to zřejmě nebude ta správná cesta u oddělku. Zejména pokud by to měla být moje "první" práce s včelami

Jsem nyní až do zítřka mimo, podrobněji tedy zítra v noci.

Koupit 39x30 půjde i ode mě, když budete chtít.

Spojení odd v kmenovým jste popsal perfektně. Doplním. VN s odd jde skutečně raději přes párkrát nožem prořízlé (asi 1-2 cm) noviny Položím je na rámky, a v uličkách na 3-5 místech proříznu a nerozevírám, ony nejsou hloupé. Po pár dnech děláte kontrolu a jakmile je vše ok, horní "oddělkový" VN odstraníte. Včely se ale možná nastěhují k matce nahoru, prostě z obou VN uděláte jeden ano? A rovnou vynecháte poslední jedenáctý rámek kvůli fumigaci. Jak to dáte do jednoho VN, dáte nahoru prázdný NN.

Záleží kdy to budete dělat, je nutné, aby v den fumigace po 10.10. nebyl ŽÁDNÝ!!! zavíčkovaný plod. I kdybyste plod musel vyřezat, bez obav, bleskurychle díry postaví divokou dělničinou.

Pokud se odstraní plod, lze dělat fum i před 10.10. Ovšem nedoporučuje se to kvůli snižování nebezpečí reinvaze. S časem totiž ubývá příležitostí aby někde něco vyloupily a nastěhovaly se k nim napadené včely, které nemusí, ale můžou být plné roztočů.

Polopatě. Není to tak, že naše včely napadnu zamořené a přinesou si roztoče, ti nepřeskakují z "nemocných" včel na naše zdravé. Agresorem jsou naše lupičky a jak napadeným zabijí matku, napadené se k agresorkám nadšeně přidají, pomůžou s rabováním zbytků a odtáhnou s dobyvatelkami (a naše včelstvo početně zesílí, jenže včelami s přisátými VD), protože by jinak nepřežily. Pokud je mi známo, takto reinvaze popisovaná není a já mám za to, že to je tak, jak popisuju.

Dobrý den Tome

Ještě se prosím vrátím ke spojení oddělku a kmenového včelstva. Chápu princip, ale nedovedu si představit průběh.
Po přiložení oddělku na VN kmenového včelstva přes noviny dojde k promíchání a přesunu za matkou. Ať už do horního, nebo dolního VN.
Pořád ale mám 1 plný nástavek zásob (možná plodu). a včely ze dvou nástavků. (to se vejdou do jednoho)?
Pokud zůstane matka v horním (oddělkovém) nástavku, tak rámky převěsit dolů? nebo vyměnit nástavky?
Co dělat s rámky z nástavku, co mi zbyde?
Použít zásoby např při jarním komorování?

Děkuji

Na vše si správně odpovídáte sám.

Podrobněji.

V mém systému je v úle vždy nějaké vpředu a v zadu. A nikdy se nezebruje.

U přední stěny (ta blíž k česnu) je vždy u stěny nejdůležitější rámek. Nesmí být panenský ani černý hnus a neměl by mít trubčinu. Musí být hezký, žemlově hnědý, měl by v něm být pyl a to hodně pylu a nahoře zásoby. Často, hlavně koncem léta, tento pyl v krajním, říkáme KRYCÍM rámku (terminus technikus předků) je pyl převrstvený medem a zavíčkovaný. To plánují včely vždy a proto nikdy neplní pylové buňky úplně po okraj, ale jen z asi 80%. Toto je železná zásoba (vydrží i několik let pod tím medem) na předjaří a časné jaro. Proto je krycí rámek po celý rok nedotknutelný, málokdy ho vč zakládá a tak nějak moc nestárne.

Za něj dáme plodové rámky z obou nástavků když jich je třeba 8, ale protože v době spojování odd se včelstvy (obyčejně to děláme kvůli výměně matky), tedy v podletí už nebývá tolik plodu, dáme za přední krycí další podobný pylový/zásobní rámek a pak teprve plod z obou "jednotek". Plod uspořádáme tak, že odpředu jsou nejmladší rámky a směrem dozadu horší a tmavší. A toto se snažíme dělat po celý rok, mladé pěkné plásty dopředu, staré dozadu. To proto, že tyhle černé plásty budou v předjaří a zjara v komoře, kde je včely "vyčistí" od zásob i případného pylu a pak se můžou dát vyvařit. U Danatu tím, jak se nikdy nevytáčí vysoké rámky, tak by je bez této "finty" nebylo nikdy možné vyřadit. Někdy se ale stane, včely nějak raději (nechápu proč) plodují v černých ohavných rámcích. To je ale celkem vzácné a vždy se to řeší podle předešlé zásady soustřeďovat po celý rok mladé dílo vpředu a staré postupně sunout dozadu (při každém včelaření v průběhu roku se snažíme pořád měnit rámky tak, že mladé kupředu a staré dozadu, individuálně podle konkrétních podmínek, zkušenosti a taky citu (a rozumu) včelaře. Proto včelaříme, že to často přináší nezvyklé nebo nečekané situace, které se postupně učíme řešit. Je dobré si psát deník a záznamy o jednotilivých vč - já individuální záznamy nedělám, už to za víc než 50 let nepotřebuju. Avšak z počátku jsem si psal všecko! Kdo chce mít u včel vše jako z NC soustruhu, ať se stane soustružníkem a včely nechá kreativním a chytřejším lidem, ochotným operativně řešit nenadálé situace.

Nikdy nezimujeme ve dvou VN na sobě, to pak popírá Dadantsystém a ničí to vypilovanou provozní metodu úlu Blaník. Proto stále opakuju, že kdo chce úspěšně včelařit bez jediného úhynu, MUSÍ bezpodmínečně dělat vše jak tvrdím a ne jen něco. To pak dopadne špatně!!!!! A i kdyby to dpadlo rok, či dva po sobě dobře, katastrofa přijde naprosto jistě. tak, jako čas od času někde v nějaké lokalitě padnou skoro všechna vč. Kolem mě to padá, mě ne.

Proč staré plásty vyvářet, když na nich zjevně raději plodují? Proč to dělají nevím. Staré dílo = plné výkalů larev včelího plodu a tudíž zárodků MVP, protože to je nemoc plodu a ne včel a tak nejvíc těchto patogenů, ne-li všechny, pokud se v úle vyskytnou, jsou ve starém černém díle. Proč to dělají nevíme, asi jako lidi taky vědí, že kouřit a chlastat je nezdravé a stejně to dělají. Protože (dovolím si citovat klasika): "žena je žena, ale dobrá cigareta je pokouřeníčko!". (jsem už 16 let polepšený bývalý silný kuřák, vím přesně o čem mluvím)

Vlastně jsem nikdy nevysvětlil, proč jsem tak nekompromisním odpůrcem ze Západu okopírovaného nesmyslu = zebrování. Ve starých plástech není jen případně MVP, ale všechny "chcípavky" včel, přesněji zárodky = patogeny. A proto netrpíme staré plásty, i když některé vč je preferuje stejně, jako někteří lidi nechlastají a nekouří, i když by mohli a nebo málo a jiní nevystřízliví 365 dní za rok a s cigárem i usínají.

Včely rozum nemají, včelař by ho mít měl. Velmi často lze vypozorovat, že matka, která dává přednost hnusnému dílu, obyčejně má vč, které taky špatně a málo staví a za rok vystaví a zaklade (vystavění nestačí, rámek musí být zakladený) málo plástů. Pro mě je to důvod na výměnu matky.

Takže.

Spojíte odd se vč a po asi týdnu či dvou, až se nové vč sžije, uspořádáte výše popsaným a na logických příkladech vysvětleným způsobem JEDNO plodiště ze dvou.

Zbylé zásobní plásty uschováme na jaro, nebo jimi posílíme nějaký odd, který třeba hůř bral krmení. Nebo když je ve spojeném vč plodu zbytečně hodně, dá se rámkem líhnoucího plodu posílit nějaké vč nebo jiný oddělek. U včel se nikdy nic neničí, nevyhazuje a vše se snažíme nějak smysluplně a HOPSODÁRNĚ zužitkovat.
Zbývá ještě sdělit, co s nedostavěnými (pozdě přidanými) M a nebo zakladenými jen po prostředku a jen jednou. U nich včely obyčejně potáhnou propolisem okraje buněk - vypadají jako špinavé a nanejvýš je v tom pyl, který se do jara v úle vždy zkazí. Takovéto rámky se celočně snažíme nemít a když, tak je před zimou odebereme.
tento rámek pak nechce příští rok ani roj. Je dobré v zimě za chladu nožem naplocho strhnout potmelené okraje buněk = "odrápat" a tak takové panenské nebo skoropanenské souši moje máma říkala "drápák". Snažme se je nemít a nebo co nejméně. Když se v něm zkazí pyl, je potřeba to vyvařit i když je to vlastně mladá skoro mezistěna.

Pokud by spojené vč bylo velmi silné a včely by vyléhalky ještě koncem srpna či zač září na česně, přidáme nahoru KK a dokrmíme, i kdyby jí nenaplnily a nebo ne zcela. Pokud spojené vč KK má, v tuto dobu na česně už nevylehává.

No a poslední (černé) rámky při jarním komorování použijete ty, co to včelstvo má a zimovalo na nich. Pkud by svoje zásoby nemělo a mělo v zadu prázdné rámky (nezažil jsem to), něco je špatně. Asi se málo nakrmilo.

Na Serdláčkově videu, které jsem tu silně zkritizoval, je vidět, jak SE TO ROZHODNĚ DĚLAT NEMÁ! Vč MUSÍ být řádně nakrmeno před zimou a ne, že v předjaří nemá žádné zásoby a nebo pár deka.
A už vůbec nikdo nikdy nedávejte žádná těsta zjara. Leda když by se jednalo o záchranu hladového vč a neměli jsme uschované žádné zásobní rámky od podzima. On začátečník taky asi moc takových rámků mít ani nemůže.


Pokud vám komukoliv něco pořád není jasné, na něco jsem třeba zapomněl, ptejte se. A že se to zdá složité? No, není to úplně jednoduché. A možná někoho uklidní, když se přiznám, že i dnes umí včely a příroda připravit i mě takové překvapení, že jsem se i přistihnul, že jsem si na včelnici sednul jak hromádka neštěstí a nevěděl honem co dělat dřív.

Dobrý večer.
Předem se omlouvám za začátečnícké dotazy . Už to tady možná zaznělo od pana Toma, ale bohužel to nemůžu nikde najít. Vzdálenost úlů od sebe (myslím když jsou v řadě) by měla být cca 1m? A v jaké výšce by mělo být od země česno?
Přeji hezký večer.

Odborníci (naposledy jsem to četl ve Včelařství 9/21) píše Ing. Titěra, že je lepší česno výš od země. Nesdílím úplně jeho názor. Česno je dobré od zeme tak vysoko, abych se já nehrbil u úlu, ale ani k němu nelezl po štaflích!

Když mám stanoviště se stráňkou, dávám vč na hranu (je to vidět v Dymáku). To hlavně proto, že jak roste tráva, nebrání včelám v letu tak brzy po posekání.

Naše včela, tedy Kraňka, snese "konkurenty" hned vedle a proto my můžeme dávat úly tak blízko sebe, že se dotýkají a včely to snášejí a nervou se. To třeba s Ligustikou v USA (i jinde) nejde, včelstva by se ustavičně napadala a rvala a tak musí být úly jednotlivě a mezi nimi určitý distanc!

Protože bratr Adam použil do svojí umělé včely BF také Vlašku (Ligustica), (proto jsou BF zrzavé) a proto se víc rvou a snaží vylupovat navzájem víc, než Kraňky. Ale při dodržení několika málo správných zásad není s BF žádný problém.

Takže, krekařík, jak blízko od sebe a jak vysoko nad zemí u nás nijak řešit nemusíte, přesněji, nemusíte se strachovat, že něco pokazíte.

Ještě včelaři hodně řeší orientaci česen na světové strany. Obecně se má za to, že vše od východu na západ je správně. Ale už jsem měl situaci, že jsem musel dát úly česny na SV i SZ a nedělo se nic. Někde jsem viděl řadu úlů úplně na S, ptal jsem se včelaře a tvrdil, že to není podstatné. Má pravdu, při kočování v kočovných vozech byla vždy jedna strana "špatně". Jde o zimování a časné jaro, v létě je to úplně lhostejné.

Nejčastěji, hlavně stará odb. lit. radí jako nejlepší JV orientaci česen. Já za důležitější považuju umístění pod LISTNATÝMI stromy, kde se zjara úly a jejich okolí dříve prohřeje sluncem a pak, po olistění jsou úly pokud možno celý den ve stínu. Přitom stín pod stromy je kvalitativně jiný, lepší, než včelín. Ten neradím niikdy!

Mám dotaz k jarnímu zužování. (cca polovina února)
Na toto zúžení použiji BP, která je přes zimu zaparkovaná u bočnice a tvoří tam izolaci.
Po jejím odebrání mi ale vznikne mezi bočnicí a KR mezera.
Jak toto řešit? Tuto mezeru nechat? Převěsit všechny rámky? - tím ale roztrhám zimní chomáč, což je zřejmě špatně, ne? Nebo to už v této době nevadí?


Druhý dotaz bych měl ke krmení oddělku
krmit je třeba po malých dávkách (cca 0,5-1 l) v 1-3 denních intervalech
Jak ale zařídit pomalé krmení při víkendových kontrolách včelstev (pá-ne).tzn dávka na 5dnů, ale aby ji nevytáhly moc rychle?
Na krmení oddělku bych použil 4 litrové sklenice s podněcovacím víčkem (16dírek), nebo popř udělat dírky do plechové víčka - kolik by jich bylo vhodné?
Kolik by pak měla být krmná dávka (1:1) na 5 dnů?

Děkuji

K prvnímu dotazu.

Může nastat několik situací.

Vč obsedá 10 rámků, přesněji obsedá jich vždy max 9. Jedenáctý tam není od podzima a je tam ještě hřebík od fumigace. Vč není potřeba bijak zužovat. Max 10, výjimečně 15% vč na stanovišti.

Vč obsedá stejně jako předchozí, ale je lepší jej zúžit. Tady to rozvedu. Někde tu popisuji "buchtu". Místo BP u čelní stěny (TS) nebo boční stěny (SS) vložím buchtu. Lze použít prostě druhou BP a tu původní nechat kde byla celou zimu. Díra v "buchtě" nevadí. Buchta je ale lepší z opláštěného extrud PS 30 mm a mezi dvěma soloity to má pak 37 mm, což je jen o 2 mm bachratější než kolik placu zabírá rámek a tak to s ničím nijak nekoliduje. Když je BP vyrobená z rámku obitím sollitem (ten se vyrábí 3,3 mm), má to pak 32 mm. Na BP a buchty se nedávají mezerníky.
Mám i asi čtvrtinu BP udělaných tak, že jsou silné i s obitím jen 20 mm.

A napadá mě ještě toto. Ano, můj úl má v tomto rozměru místo 405 425 mm. Pak se tam vejde celoročně BP tlustá 20 mm. Je doslova nutné jí tam mít, už kvůli vymezení prostoru, na což, jak se domnívám, narážíte (kdyby takhle bystře uvažovali všichni!). Když by tam nebylo nic, včely by tam stavěly divočinu.

Takže. Moje zvětšní prostoru na 425 mm má hned několik funkcí. Je to dodatečná izolace proti chladu a v létě proti přehřátí - ne vždy můžeme mít úly v celodenním stínu.
Současně je to místo, kde je po většinu roku "uklizená" BP.
Dále slouží k velmi důležitému účelu. Začínám tím, že tutu BP, která je vpředu, vytáhnu kleštěmi (spešl udělátko - dá se koupit). Tím mi vznikne manipupační mezera. Do té postupně odpačuji rámky a tak nemamlasím včely při vytahování rámků nahoru. Tady je nezbytné sdělit, že proto nesmí být mezerníky na HL a SL rámků!!!!!!! Takto umístěné mezerníky právě hrnou včely, plod a zásoby - včely nestaví jako podle strojírenské šablony, ale dost křivolace. Takto (hlpoupě) umístěné mezerníky jsou z dob zadováků, kdy se rámky vyndavaly vodorovně dozadu a tedy mezerníky na horní a spodní loučce nevadily. Mnozí to ale otrocky tak dávají stále, protože při práci neuvažují.

Na druhý dotaz neumím rozumně odpovědět. Zkoušejte. Jenže okurkáč s podněc víčkem se mi na roztok 1:1 neosvědčil. Tento roztok je moc řídký, problublává a krmení vyteče. Prostě já krmím vždy a všechno 1:1 a tudíž prosakovačky pro mě jedenou pro vždy přestaly existovat. A toto řídké krmení (mnohokrát jsem vysvětlil všechny důvody) stonásobně vyváží případné nepohodlí mojí práce s krmením. Za vše se nějak musí zaplatit. Chci zdravé včely a hlavně živé? OK, pak ale nesmím nikdy použít husté krmení.

Před asi 40 lety se doporučoval kostkový cukr. Krabice se z kratší strany odstranila (papír), cukr navlhčil a včely to postupně braly. Pak se tvrdilo, že to enormně opotřebovává včely a hlavně není to v úle či plemenáči kam dát. Krabice je bachratá a nad ní budou stavět blbosti.
Zbývá těsto a asi bych se nebál v tuto do A JEN V TUTO DOBU použít syntetická těsta ze škrobáků. Snad to včely do zimy spotřebují a pokud by něco málo zbylo v zásobách, bude to marginální množství.

Záleží ale na lokalitě. Vlastně jsem v životě nijak moc oddělky krmit nemusel, našly si /je dobré je dělat včas). Když by bylo zle, vždy mám nějaké medové polorámky - inu takové to: "dej krávě do držky, vona ti dá do dížky". A i za cenu, že je vezmu v produkčním včelstvu a holt vytočím méně medu.
A taky mívám vysoké rámky se zásobami, ty, co mi zbyly od zimy a nebo často se stane, že slabý loňský oddělek ještě nebyl na přidání medníkového NN, ale už nosil a zaplnil poslední 1-3 vysoké rámky medem. Tím sám sebe omezí v plodování a většinou se ani nechce rojit. To je potřeba vzít a nahradit, postupně, mezistěnami.

Včelař musí být předvídavý a flexibilní, umět si vždycky nějak poradit. Konkrétně vy pokládáte otázky, na které často nemám odpovědi, protože věci řeším až podle konkrétní situace (ve skutečnosti jsem nesysdtematický chaotik, ale to málokdo rád přizná - vy jste na tom po této stránce líp, umíte se promyšleně připravit).

Naopak, mně snad i baví, že mě včely umí nepřetržitě už přes 50 let překvapovat a že musím ustavičně řešit nějaké nepředvídané situace. Mám za to, že ne na všechno se dá předem připravit, včelstvo je každé jiné v naprosto stejných podmínkách i úlech na stejném stanovišti a s úplně stejnými zdroji.

Tady odbočím. Všimnete si, že vedle sebe stojící vč nosí jinačí pyl. Většina plylu bude stejná, ale malá část se bude lišit. To je tím, že některé vč našlo nějaký, asi malý zdroj a druhé jej nenašlo.

Zrovna tak jsou vč, která umí využívat medovici a jiná, která v době silné medovicové snůšky dokáží hladovět.

Přidám maličkost. Mám obě míry, jak 30, tak i 24 a důvod jsem tu vysvětlil mockrát.
Snažím se krmit až nadbytečně. Jsou ale roky - třeba ten leptošní, že vč začala dřív plodovat a 24 mají málo zásob, zatímco 30 jich mají nadbytek. Kdo má jen 24, má to blbý, lidově řečeno. Mám v autě SL, pilku, nůž, na zásobní 30 přiložím jako "formu" 24, odsadím o tloušku SL výš, odříznu plást nožem a BL pilkou a rychle natluču SL a mám během 3 minut zásobní rámek pro 24.

Nebo. Do SR vložím "na bavlnku) na SL vyříznutý polorámek. Včely z něj berou zásoby a v horní půlce staví trubčinu.

Podobně bych mohl pokračovat, každý, když bude chtít, sám přijde na mnoho fint. Některé se asi i neosvědčí, ale v tom právě sočívá to kouzlo včelařiny!

k té BP. Ano, myslel jsem Blaník a jeho jeho zaparkovanou BP. Neuvedl jsem to. Už jsem v módu Blaník a tam jsem opomenul to připomenout.

V jednom starším vlákně (krmení oddělku) jste napsal:
Oddělky krmte až podle toho, zda to potřebují.
Poznáte zda je třeba krmit? Tahle moje zdánlivě hloupá otázka je reakcí na otázku vaši, která mě docela udivila
Tazatel tehdy neodpověděl.
Jak poznám že je třeba krmit?

Je možné pro pomalé krmení oddělku (roztokem) za delší dobu použít i otevřené nádoby? (IKEA, kyblík,,,), balonové krmítko?
Tyto jsem zavhrl, protože jsem myslel, že je vyberou rychle a zbytek doby nebudou mít (nárazové hodně/nic). A taky, že je nad VN přístupný volný nástavek - unikající teplo?
Pokud by snadný přístup k většímu množství nebyl problém udělal bych stropní krmítko podle Optimal (obrázek). Chtěl jsem ho použít až pro krmení vč (další rok) před zimou.

K použití těsta píšete, že byste se nebál v tuto do A JEN V TUTO DOBU použít syntetická těsta ze škrobáků. Z toho úplně nevím, jestli je lepší než jiné. Předpokládám, že ho lze při nejhoším použít.
Vhodnější by bylo použít mnou vyrobené medocukerné těsto, ano? (Z medu od včelaře)

Ovšem pořád je tu otázka kdy a jestli krmit.

Včelař musí být předvídavý a flexibilní. To je sice pěkné, ale to se snadno řekne člověku s mnoha, mnoha letou praxí

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

K poslednímu. Ano, jasně, to máte jako vysvětlit vám jak se udržíte na kole. Prostě to musíte zkusit.

Tak zešíř, čtěte ale i jiné autory. Měl jsem za to, že toto nemusím vysvětlovat, tedy jak poznat, zda mají včely dost zásob.

Zopakuju prazákladní zásadu, která platí univerzálně a vždycky (u Kraňky). Úplně nevíme, jak to včely dělají, ale ony nepřetržitě "vědí" kolik mají zásob a podle toho se chovají. V následujícím přijde i sdělení, které ještě nikdy nikdo nikde nemohl číst, je to můj originální poznatek. Ale postupně.

Kraňské včelstvo musí mít nejméně 5 kg zásob. Jakmile klesne množství zásob pod tuto hranici, Kraňka omezuje plodování. Vyjma kmene Singer, tam to až tak přesně neplatí. Nedoporučuji nikdy nikomu tento kmen.

U odhadu množství zásob se dá vycházet z údaje (z hlavy ho nevím) kolik je zásob v zavíčkovaném dělničím plástu na 1 dm2. Protože plást 39x30 je asi 11 dm2 a protože se do něj vejdou asi 2,8 - 3 kila zásob, pak se dá odhadovat kolik má vč zásob. Jestli je tedy nad plodem věnec zavíčkovaných zásob, v rozích víc a uprostřed méně, odhadem například průměrně 4 cm, pak je to při délce (necelých) 40 cm = 4 dm x 0,4 dm = 1,6 dm2 x (asi = 2,8:11) 0,25 kg = 0,4 Kg/rámek. Když má vč 11 rámků, nemá dost zásob!!!!!!!

Nezabývejme se špatnou mírou 24 vůbec. Bystřejší pochopí proč TAKÉ je to míra dnes už překonaná.

Ale zpátky k profesionálnímu odhadu (naučte se takto uvažovat, o moc se nemůžete splést). Jestli je tedy na pěti rámcích plod až k HL, pak by na dalších 5 rámcích měly být zásoby nejméně 10 cm pod HL, co je v trubčáku (SR) nepočítejme. Řeč je nyní o jaru a časném létu.

Nikdy jsem tak, jak jste mě svojí otázkou přiměl, neuvažoval. Nějak mi to asi vštípili rodiče. Ale řekněme, že by prostě ve vč asi 10 dní před přidáním prvního medníku mělo být na každém rámku asi 5 cm zavíčkovaných zásob. Vč má v tu dobu už TL. Pak nastane okamžik, asi jediný v roce, kdy vč dost zásob nemá (nemá ten limit 5 kg) a nic se neděje a vč "jede" bez omezování plodování. To je období, ne že hojnosti, ale nevyužitelného nadbytku a tehdy vč i kvalitních linií proploduje všechno. Nyní hraje doslova "ruskou ruletu" (proboha, sprosté slovo = ruskou).

Když se ale bavíme o oddělku, dá se uvažovat, že 5 rámků je "asi", (neberte to úplně doslova), půlka včelstva a tudíž by měl mít nejméně 2,5 kila zásob. Snazší je zafixovat si, že na rámku musí být nejméně 5 cm od HL zavíčkovaných zásob. V průměru. Odd ale nesmí být zase "ulitý", na rámcích musí být dost místa pro pyl a hlavně pro PLOD! Tady je důkaz překonanosti míry 24, tam je splnění uvedené podmínky docela honička.

Oddělky staví a staví dobře, líp jak kmenová, lze jim dát vysokou VS a povětšině postaví dělničinu. Má to ovšem základní podmínku, musí být snůška a nebo trvalý přínos. A ten právě stimulujeme krmením.

Takže, konečně k vašemu "trápení" romaning. Odd bude dokonale stavět a pětirámkový postaví třeba i 5 M a i víc, ale musí mít nepřetržitý přínos (nebo krmení). Toto nelze u "víkenďáka" splnit a tak podáte krmení o víkendu ve větší dávce a bohužel 5 dní nic. Přežijí, odd bude nádherný a zdravě vitální, ale holt neudělá rekordy ve stavbě nových plástů a místo třeba šesti a víc postaví jen 2-3.
Netrapte se s tím, výše popsané by vám mělo jasně objasnit, jak na to.

No a slíbený originální poznatek. Vč umí "chápat" jak na tom je se zásobami. Velmi ho stimuluje nedostatek k vyšší až maximální snaze. Ale to samé funguje i opačně. Jakmile má vč dost, rapidně sníží "snahu". Je to jako u lidí, Mladý živitel rodiny dře 15 hodin denně, vezme těžkou a dobře placenou práci a jeho žena se uskromní a vydrží útrapy. Musí společným úsilím postavit dům, zařídit ho a musí při tom zaopatřit děti. A v drtivé většině případů se to podaří!

Jestli ale mají vše vybudované, něco na kontě, proč se dál honit? On vezme lehčí práci a spokojí se s nižším platem a dělá jen 8 hodin, konečně si dovolí nějaké hobby. Ona má konečně taky čas a trochu peněz aby mohla dbát víc o sebe, o svoje zájmy, sny. Oba konečně můžou polevit, už se nikam neženou, už nejde "vo život".

A u včel je to stejné do posledního písmene. Tolik moje celoživotní zkušenost.

Dobrý večer.
Chtěl bych se poradit se skušenými včelaři ohledně oddělku který jsem přivezl 12.7. Jsem včelař začátečník proto prosím o kontrolu rámků na jednotlivých pozicích. Typ úlu Blaník-Dadant, studená stavba, velikost česna 100x6 mm, česno u levé strany z pohledu zepředu. Dnes večer podán cukrový roztok 1:1 v množství cca 0,6L. Fotky jednotlivých rámků jsou řazeny postupně jak jsem je vyndával a to od levé stěny při pohledu zepředu. U 3 a 4 fotky je rámek vyfocen dvakrát jelikož jsem ho otočil. Oddělkář mi už tam dal Gabony, které mám vyndat 31.7 bohužel jsem o tom nevěděl jinak bych je tam dal dle metodiky Blaník-Dadant. Úl bych rád měl na teplou stavbu. Přeji hezký zbytek večera.
S pozdravem.
Krekařík

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Odd je celkem pěkný, jestli to chápu správně měl 5 rámků, z toho 4 plodové + M. Obyčejně v odd bývají velmi špatné staré rámky, tyhle jsou moc pěkné. Zásob akorát nebo o malinko méně než by bylo dobré. Oddělek je prostě moc pěkný, matka by možná mohla klást méně mezerovitě, ale pro začátek OK.

Ovšem vy máte špatně česno, máte ho na pačné straně než má být. Při pohledu čelním, tedy zepředu musí být VPRAVO, vlevo má být při pohledu zezadu. Na severní plokouli to prostě musí být takto.
Nic se neděje, prostě to předělejte, opakuju, nic tak strašného se neděje, teď to tak moc nevadí. Česno by mohlo být při výšce 6 mm až do srtpna asi o malinko delší, třeba 150-200 mm podle frekvence. Ale i česno 100 mm postačí. Prosdtě když bude snůška a frmol a viditelně se tam budou včely tlačit, malinko to zvětšete. Dokud je nějaká snůška. Jakmile byste měl obavu z loupeže, pak je 100mm a i méně namístě.

Orientaci rámků nechte pro letošní zimu na SS, níže znovu vysvětlím proč.

Ten Gabon, to je blbé. Je tam nejen, že o měsíc dřív, ale dokonce 3 proužky? Pro normální vč mají být dva, tedy pro vč obsdeající VN 39x30x11 + TL 39x15x11 + KK 39x15x11. Oddělek 39x30x5 by tedy měl mít proužek logicky jen jeden!!!!!!!! Ihned odeberte nadbytečné proužky.

Právě takto (v jednom videu pána s fantastickým výnosem 92 kg průměr ukazuje, jako do NN systému dává 4 proužky). A tady máte názorně jak se to dělat nemá, jak včelaři doslova vyrábí rezistentní roztoče a jak poškozují včely a pak se straaaašně diví úhynům. Gabon se smí vkládat až po 1.8. na 30 dní. Jinde píšu o svých pokusech (první rok nechtěně) s G až na měsíc září. Dá se říci, že jsem G dal asi 50 vč pro zjednodušení asi třetině jak se má, tedy na měsíc srpen, cca třetině od půl srpna do půl září a zbytku od začátku do konce září. Píšu jasně, že nejvíce roztočů spadlo po fumigaci 10.10. ze vč, kde byl G v srpnu a dokonce několik set. Do 20 VD bylo u vč kde byl G od půl srpna do půl září a žádní VD nespadli ve vč, kde byl G o měsíc později, vloni tuším od 8.9 do asi 5-8.10.

Jistěže pokus s tak malým počtem vč nemá žádnou statistickou cenu, ale něco přece sděluje. Zdá se (a mělo by se vědecky ověřit), že lépe jsou na tom vč kam přijde G později. A logicky z toho vyplývá, že vkládání G v červenci je nesmysl.

Vysvětlím proč. Drtivá většina VD musí být ve správně vedených vč, kde netrpíme trubčí plod od začátku června ve VN ale jen v TL, pouze na trubcích. Polopatě: můj axiomatický předpoklad je, že drtivá většina VD žije přisátých na trubcích a na dělnicích nejsou žádní a nebo minimálně. Počet VD ve vč bude přímo úměrný (při provozní metodě úlu Blaník) počtu trubců ve vč. Vysvětlil jsem jinde a v jiné souvislosti, že se DOMNÍVÁM, že drtivá většina VD je v Blaníku na trubcích (opět by bylo nutné to vědecky ověřit). Počet trubců ve vč ubývá, zatímco v 7 měsíci jich je ve vč ještě maximum, v srpnu méně protože prý ávě v srpnu většina vč trubce vyžene. Tudíž vč vyženou trubce s drtivou většinou i s přisátými roztoči. V září pak trubce má jen vč kde není něco v pořádku a dobrý včelař to poznal už v 7 a 8 měsíci a matku vyměnil.

Proto je předčasné vkládání Gabonu nesmysl a já tvrdím, že to je naopak škodlivé. A svědčí to jen o zoufalém nepochopení některých (obávám se, že většiny) včelařů.

Proč tedy Dol nedoporučil G až na měsíc 9, tedy září? No, můžu se jen dohadovat. Ale přispěvatel začátek tu někde jednou napsal, když šla řeč o mém doporučení vůbec nepoužívat KM, že kdyby nedal svým vč 10.7. kyselinu mravenčí, že by on 1.8. už neměl co léčit. Tedy že má 10.7. tak katastrofálně napadená vč VD, že by do konce 7 měsíce jeho vč zkolabovala (zhroucení obecně známé pod pojmem CCD).

Patrně proto, že včelaři vedou svá vč špatně a mají je příliš napadená přemnoženým roztočem už na začátku 7 měsíce, tak vkládají G předčasně. Další možnost pak je, že jsou jen, jak to říct kulantně, rozumu mdlého?


No a proč konkrétně vám krekařík radím nechat SS. TS je pro pokročilejšího včelaře. Vč sedí téměř vždy co nejblíž k česnu. Pak se stává, že vč vyjí úplně zásoby na předních rámcích a nedokáže se přeskupit na zadnější plné rámky a uhyne hlady na zásobách. Totiž. Škůdci českého včelaření, kteří propagovali v 70 a 80 letech nezužování vč a tlumení nosemy apis ATB a po zákazu antibiotik sulfáty, tak potom je TS skutečně hrozba. Jenže provozní metoda Dadantsystému v úle Blaník předpokládá zúžení cca od půli února do zač března, pak se na to přijde a lze zasáhnout.

Dělám to tak (ne každé vč to udělá), že když zjistím, že vč sedí např na 7 rámcích a v zadu jsou 3 plné zavíčkovaných zásob, že zezadu např 2 plné rámky vyndám, celé "hnízdo" bez vyndavání jednotlivých plástů přesunu an blok o dvě pozice dozadu postupným páčením rozpěráku střídavě na každé straně a plné rámky vložím před hnízdo. Často při tom úplně odstraním původní první plást když je už prázdný.

Aby začátečníkovi odpadl tento úkon, radím spíš v prvním roce zimovat na SS. U ní se to děje též, protože je česno u strany, ale stává se to méně často a většinou nejsou rámky u česna vyjedené úplně jako to vč "umí" u TS.

Přesěn toto jsem nedávno tady někde psal. Opakuju proto, že opakování atd...

Dobrý večer.
Děkuji za rady. Ve vaší metodice JAK Z ODDĚLKU NA VČELSVO SYSTÉMU DADANT se píše:

První od stěny (vlevo) musí být rámek z původního odd, krajní, obyčejně je bez plodu, měly by v něm být pyl a zásoby. Nálseduje plod na 2-3 rámcích tak, jak to bylo v oddělku. Za poslední plodový se dá M,

Jestli je od stěny vlevo když se dívám na česno čelně tak já tam mám postavenou svoji mezistěnu bez zásob a pylu čili asi je něco špatně, nebo nechat všechny rámky tak jak jsou popřípadě když se mezistěna zaklade tak ji dám doprostřed hnízda? Jestli se dívám dobře tak předposlední rámek je moje mezistěna je tam něco zásob, plodu a poslední mezistěna-nějaké zásoby bez plodu. Nakonec ty česna mám správně po pravé straně když se dívám na úl zepředu.
S pozdravem.
Krekařík

Právě jsem se ve vašem popisu ztratil.

V citaci je myšleno, že stojím za úlem při práci a tedy co vidím a ne, jako by za úlem stál a včelařil někdo jiný a já ho zpředu pozoroval. Domníval jsem se, že je to jasné.

Mnohokrát jsem tu napsal, že z pohledu za úlem, tedy když sám včelařím, je u obou orientací stavby česno vlevo a z toho logicky plyne, že je napravo při pohledu čelním, tedy otrocky řečeno když jsem před úlem a dívám se na něj.

Zopakuju, poněkolikáté, další. Když je v létě česno plně otevřené přes celou šíři, právě v této době začátku včelařského podletí, kdy slábnou včelstva a vrchol vývoje je dávno pryč, lze vidět, kterou stranu vč preferuje a považuje za česno. Na té straně je větší frekvence provozu. V 9 z 10 případů je to jak tvrdím. Aby byla jistota je potřeba se podívat i do úlu a i tam je vidět, u které strany je většina podu. Nevymyslel jsem si to. Jen je to tak prastará vědomost praktiků, že by mě ve snu nenapadlo snažit se zapamatovat zdroj ok kdy a od koho to vím. Dnešní doba je posedlá uváděním zdrojů. Všichni umíme číst, ale tvrdím, že neexistuje člověk, který by si pamatoval autora Slabikáře. Tak asi tak!


Zde si dovolím, aby mě někdo nechytal za slovo, uvést jednu výjimku (z více možných výjimek). Existovaly a někde ještě dožívají úly dvojáky. Ty byly dělané se záměrem, že prý aby se včelstva vzájemně zahřívala. Proto byla pevná přepážka relativně tenká a bez izolace. A skutečně, chumáče obou vč zasedly bez výjimky u sebe, tedy jedno ze včelstev zasedlo naopak oproti mnou uváděné zákonitosti.


Mohou být i další důvody či příčiny proč si někdy vč nevybere "správnou" stranu. Považuji to za fakt nad rámec tématu a pro pouhých 10 a spíš jen 5% případů jako nehodné se tím zabývat hlouběji. (neřešme marginální krav.ny a dávejme česno jak říkám shodně s dávnými praktiky a jak je včelí přirozenost)

Dobrý večer.
Fotky těch rámků jak jsem je postupně rozebíral od prvního až po poslední jsou od pravé stěny úlu (když stojím za úlem), tam jsem začal a postupoval k levé stěně úlu (tam kde je česno) a tam jsem skončil. Už nikdy v životě neudělám tu chybu, že člověku co od něho budu brát oddělky dám úly s mezistěnami a on mi je tam nějak dá i s oddělky. Dneska jsem byl ve včelách a dopadlo to katastrofálně. Nevím kde co mám dát. Krmivo z rámkových krmítek které jsem si pracně vyrobil vůbec neberou důvod bude nejspíše v tom, že fólie na ně doléhá a včely tam prostě nepodlezou. Nevím jsetli jednotlivé rámky v oddělku jsou dobře umístěné viz. fota výše. Jediné co se mi podařio bylo to, že jsem vyndal dva Gabony z každého oddělku a včera jsem rozšířil česna na rozměr 200x6mm. Ze mě asi dobrý včelař nebude.
S pozdravem.
krekařík

Opět musím říct, že se ztrácím ve vašich popisech.

Ale klid chlape! Včely jsou dokonale blbovzdorné a přežijí víc a horších chyb, než co popisujete.

Jaká folie na rámkových lkrmítkách? Vůbec si neumím představit co píšete. A jaké krmení jste dal? Roztok? A tak mě napoadá, máte v rámkáči plovák? Ne? Tak buďte rád, že se do něj nedostaly, jinak by se utopily a to je fakt masakr!

Jasně jsem tu napsal, že česnové krmítko je pro oddělek málo vhodné protože hrozí loupež. Obyčejně ale kradou vlastní včelstva, vy žádná nemáte přece, tak se to dalo použít. Ale tady je nutné, když už si to sám neumíte domyslet, následující.

Jestli se bojím loupeže, nesmím krmit dřív než těsně před tmou. A to platí i když se loupeže nebojím, platí to obecně pro krmení včel vždycky. Samosebou když je víc vč, nejde tuhle podmínku splnit doslova. Ale prostě dopledne se krmení nedává nikdy! Taky se nikdy nesmí nikde ukápnout roztok a nebo nesmí z krmítky vytékat, pak vytéká z úlu a to nedopadne dobře nikdy!

Pokud se bojím loupeže a dám krmení těsně před tmou, pak ho musím dát tak málo, že ho musí vzít do rozednění. Pětirámkový oddělek musí vzít litr bez problému, ale jen tehdy, když má málo zásob a chci je doplnit. Jakmile má u třicítky asi 5 cm zásob nad plodem (v rozích víc), pak už chci jen podněcovat aby stavěl. Pak musím dávat krmení jen asi po půl litru deně dle síly oddělku. Je to třeba nějak vystihnout, odhadnout, zde se to těžko vysvětluje, je třeba cit a zkušenost. Uvedené tvrzení platí jen pro oddělek, silné vč může brát krmení UVNITŘ V ÚLE i několik dní a naopak se mu dává velká dávka najednou.

Když dám roztok a bojím se loupeže, dám ho balonovým krmítkem. Jenže to vyžaduje "kopyto" pro talířek a prázdný nástavek na stropě. Ve stropní folii (igelitu) se vyřízne podkovovitě (tři strany) díra asi 40x40mm, laple igelitu se ohne a přiloží se okrajem kopyta tak, aby včely mohly do kopyta volně nalézat. Po sundání kopyta se laple dá do původní polohy a včely nemůžou stropem vylézat. Těžko se to popisuje a na netu nemůžu najít "kopyto", ve kterém je talířek, do kterého se překlápí balon. Z eshopových fotek se nedá pochopit, jak to funguje. Nejosvědčenější krmítko, které ke své škodě nikdo nezná a ani obchodníci neukazují, jak se to vlastně používá a žádný obchodník se nenamáhá (nevědí to hlupáci) dodávat nezbytné kopyto. Tak, jak se to předraženě prodává, bez kopyta, se to použít nedá nijak.

Krmte těstem když neumíte dát roztok. Těsto vyrobíte smícháním a nesmírně pracným uhnětením moučkového cukru s tekutým medem (ne krystalickým). Těsto se dá i koupit, nejspíš bude ze škrobáku, ale to v tuto dobu včelám neublíží.
Ale těsto přímo na rámky může být problém. Změkne a když je vyrobené málo tuhé tak skoro jistě zeřídne a prokápne mezi rámky. Taky nechci aby ho braly moc rychle a tak na rámky dám nějaký igelit s několika dírkami asi 2-8 mm a těsto na to a na těsto stropní igelit. Pak k tomů můžou těmi dírkami a místy ze stran a berou to pomalu. Opět se toto těžko popisuje, je to třeba vychytat a vyzkoušet.


Takže k vaší bezradnosti kam co dát. Nikam nic nedávejte, neměňte nic příliš často. Oddělek má myslím 3 rámky plodu. Vedle plodových by měly být M. Jakmile M vystaví (váš případ) a jakmile se vám podaří začít ne krmit, ale podněcovat (nechcete je upracovat zpracováním krmení a už vůbec je nechcete ulejt), dáte jednu z vystavěných M mezi plodové plásty. Ne obě současně, jen jednu. A pokrmujete (ne intenzivně krmíte) dál. Po pár dnech, až M mezi plodem přijmou a matka zaklade, mezitím se vylíhnou nějaké včely = odd zesílí. To potrvá asi týden a pořád je malými dávkami krmení podněcujete. Pak, opakuju že až je první M přijatá a zakladená, vložíte další na okraji vystavěnou M mezi plod. Na místo na kraji přidáte vždy novou M a čekáte, co bude. Takto postupně odd roste, sílí, staví a rozšiřuje se.

Půjde to, vydržte a neklesejte na mysli!

Prosím uživatele romaning aby sdělil jak to jde jemu. Případně dávejte fotky.

A připomínám, krmení má být vždycky 1:1, pro podněcování oddělků v tuto dobu i řidší, třeba na 10 kg cukru 11 l vody.

A jak na tom oddělky jsou třeba s létavkami? Mě jak matka klade a včely lítají starosti jsou pryč. Hlavně nespěchat, včely jsou soběstačné jen do té chvíle než přijde nezkušený včelař a udělá předčasně nějaký razantní zákrok jako například rozpůlení plodiště ještě slabého včelstva mezistěnou. Nezoufejte, pečlivě čtěte Tomášovy rady a buďte zatím klidně víc pozorovatel než včelař.
Když jsem dostal včelstva tak jsem uměl jen točit klikou medometu a líst po žebříku pro roje. Radši jsem do nich ze začátku moc nelezl aspoň se mi to dobře namnožilo

Dobré odpoledne.
Pane Tom mám vaši metodiku nastudovanou a asi 100 krát přečtenou čili "jedu" do detajlu podle ní. Takže oddělky jsem přivezl 12.7.2022 první krmení (17.7.2022) voda cukr v poměru 1:1 (1kg cukru a 1kg vody) dá cca 1,6L roztoku tento roztok byl rozdělen na polovinu takže 0,8L pro každý z oddělků. Již hotový roztok jsem si předem nalil do pet lahví a zhruba ve 20:30 jsem ho opatrně vlil do rámkových krmítek. V rámkových krmítkách nemám žádný plovák, ale mám tam složené muší pletivo do harmoniky tím pádem můžou včely lézt z krmítka ven i dovnitř aniž by se topily. Včera po kontrole množství odebraného krmiva ve 20:00 jsem zjistil, že neodebraly ani kapku!!! Obávám se, že to je igelitem (já tam mám vikslajvant), který doléhá na horní loučky a simuluje dutinu ve stromě a má další funkce. Vikslajvant podle mě leží na horní části rámkovéhu krmítka a včely pod něj nejsou schopny podlézt do krmítka a nabrat roztok. Včera jsem zazmatkoval a nalil tam zbytečně krmivo. Dnes musím vyndat krmítka vylít do něčeho roztok a znovu nalít potřebné množství cca 0,8l. U foceného oddělku jsem udělal jednu věc a to, že jsem ze svého amatérského hlediska uznal, že mají vystavěnou mezistěnu tak jsem ji dal do hnízda mezi rámky s plodem na zakladení. Mě nejvíce s.re, že nevím kde je nějaký začátek a konec s které strany můžu dát mezistěnu na vystavění z pravé?? z levé?? Který je poslední plodový plást jak tam jsou 4?? V tomhle tom mám guláš!!!!!!!!! Dnes to nakreslím a pošlu jak jsem ty rámky vytahoval postupně odkud kam at vůbec vím jsetli je to dobře seřazeno. Viz. text

První od stěny (vlevo) musí být rámek z původního odd, krajní, obyčejně je bez plodu, měly by v něm být pyl a zásoby.


Já tam mám třeba rozestavěnou mezistěnu. A teď se ptám : PROČ TAM MÁM ROZESTAVĚNOU MEZISTĚNU???????????? JAK JE JASNĚ NAPSANÉ V METODICE, ŽE TAM MÁ BÝT RÁMEK BEZ PLODU, V KTERÉM BY MĚL BÝT PYL A ZÁSOBY!!!

S pozdravem.
Krekařík

Jen ke krmení oddělků těstem-jak píše Tom50, je nejspolehlivější z hlediska loupeží krmit oddělky těstem. Již několik let krmím těstem Apivital a můžu s klidem říct, že je husté dostatečně , i při položení na horní loučky nikdy neskápne, ale dělám to tak, že uříznu z balíčku potřebný kus, jednu stranu igelitu odstraním a tu část, která přijde nahoru nechám s igelitem, nepřilepí se to na folii a včely k tomu mohou dobře ze stran a zespodu. Berou ho dobře a pro oddělky za mě ideální, i když, pravda, něco to stojí.Dávám cca 0,5 kg 2x týdně a pro malý oddělek to je akorát, pak se dá postupně přidat

Dobry den,

ja krmim cukernym roztokem do ramkoveho krmitka a cesno zuzene na dve vcely cca. Naznaky slideni jsou, ale v pohode se ubrani. Jakmile je cesno vetsi, byva vyloupeno. Krmim na vecer, skoro se soumrakem a nez dam oddelkum, zakrmim produkcni vcelstva a chvili pockam.

S pozdravem smidla.eu

krekařík

Oba pánové vám napsali jak na to. Jde o to, jak píše smidla, jak silný odd je. Já tak moc česno nezmenšuju když je oddělek na 5 rámcích, z toho musí být 3 plodové a krajní by měly být souše a ne M. Možná dělám chybu, že česno zmenšuju až když by nastal problém. A prvně mi zlodějky zlikvidovaly Rakouskou matku přidanou do odsavače. Ten mi někdo poradil,a v jiném vlákně vysvětlím co to je (jak jsme to po telefonu pochopil já) a jak to rozhodně nikdy nedělat!
Jinak se mi nikdy nestalo, že by mi zlodějky zlikvidovaly oddělek, ani nevím, jak to dělám, že nemám nikdy problém.

smidla píše jasně, že také krmí až co nepozději před tmou a Tomáš má zkušenosti s kupovaným těstem (já ne, mám jeden balíček pouze do klícek na přidávání matek už několik let)(a nevím honem kde je).

Když dáte těsto, nemusí to být před tmou, ale je to v ždy lepší.

Aby vás nevyděsilo co se děje vždycky, když vč dostane něco, krmení nebo cizí rámek, tak vždy začne mejdan. Včely začnou vyletovat a začne frmol na česně a kolem úlu, jakoby hledají kde co ještě ukrást vyrajcované tím, že přišly k cizímu zadarmo a bez práce. Jakoby blběny dávaly všem potenciálním loupežnicím kolem vědět, že mají něco extra a doslova si koledují o malér. To je příroda a nejde s tím nic dělat, my se musíme přizpůsobit tím, že krmíme když leje, nebo pozdě navečer a to hlavně zranitelné jednotky jako je oddělek. Kmenová vč tak háklivá nejsou, ale mejdan vypukne taky a o to větší oč jsou silnější. Ukrajinou lze krmit i při baterce za úplné tmy.

Nenapadlo mě co jste mohl udělat (a udělal) za chybu. Vy máte kapsové (rámkové) krmítko udělané tak, že jeho horní okraj lícuje s hořejškem HL rámků a když dolehne igelit, je pro včely nepřístupné. Jste vyjukaný, chápu, ale tohle vám chlape tedy mohlo dojít!!!! Já je měl, svoje dělaná a už jsem je zrušil ponevadž tekla, tato krmítka dělaná z rámku a stěny byly o cca 20 mm níž pod bříškem HL a tak jsem si neuvědomil, že budete kopírovat plastové vyráběné krmítko. Omlouvám se, že mě to nenapadlo.

Celý den uvažuju o balonu s nutností kopyta a že se snad kvůli vám naučím to nafotit a dát sem. Ale mám jiný nápad. Kupte si hned ukrajinská krmítka. Nejsou velká a hlavně je nemusíte plnit úplně. Fungují dobře, viděl jsem je u kámoše, sám jsem je nikdy neměl. Tato krmítka můžou být různě velká i s větším objemem. Funguje to stejně, jako propagované Jakubovské krmítko.

https://www.vcest.cz/krmitko-ukrajinske-1-5l_z141/?gclid=Cj0KCQjw8uOWBhDXARIsAOxKJ2H6kpNAiKecjgyC3R5MZgJ-xEPVBy76D1Z_PImUdQ_bi7awrspF4ZoaAjRPEALw_wcB

Když si prohlédnete rámkové krmítko, co se vyrábí, uvidíte, že má z boku okýnka aby se nemohlo stát to co vám. Uvnitr je dřevěný plovák, který má v rozích hřebíčky asi 6 mm a to proto, aby po odebrání kmiva nedolehl až na dno a nepřimáčknul tam včely. Je to destička kolem dokola o cca 3 mm menší než je vnitřek krmítka. Musí se vždy pohlídat, aby se plovák nepřevrátil "nožičkama" z hřebíčků nahoru.

https://www.vseprovcelarstvi.cz/ramkove-krmitko-39x24-5l?gclid=Cj0KCQjw8uOWBhDXARIsAOxKJ2HpMFteQklXvXH2DrV0hTcqov43fwesCzGNFD7GphQzHK7jl6WsNSIaApKdEALw_wcB

Já si koupil jedno plastové pro 24 a asi jsem ho ani nepoužil. Na VN 24 mám u kmenových vždy KK a tak to nejde a ve VN by mi zabralo místo dvou rámků. Je to snad pro ty, co mají dvě bedny 24 na sobě. Pro oddělek by to ale vhodné být mohlo, stejně v nástavku není plný počet rámků. Krmítko by pak bylo těsně u přepážky, která vymezuje prostor oddělku.

Jasně, dodavatel odd požadoval od vás vaše rámky s M. No, to je celkem nezvyklé. Kdyby to bylo standardní jak to být má, měl byste "krycí" rámky bez plodu. Když takový nemáte, musí to holt být mezistěna. Do SZ mi napište co to stálo za podmínek jaké popisujete. Už jen tím, že se musí zaslat či dovézt dodavateli vlastzní nástavek, dno a rámky s M je to strašidelně drahé!!!!!! A to i kdyby to bylo za cenu normálního oddělku. U mě by odd na 5 r, z toho 3 plodové s nezbytným množstvím zásob, stál oddělek na konci června cca 2.200 Kč s tím, že byste si pro něj přijel se svým úlem, spolu bychom to přeložili do vašeho. Také byste viděl co kupujete a dostal byste poučení co s ním máte dělat a co rozhodně nedělat.

A ještě dodám. Nevěděl jsem, že máte odd dva. Pak bych vám poradil zaručenou fintu aby přijaly vystavěnou nezakladenou M a kdy se smí dát bez obav mezi plod. Prostě musí být odvedle a ještě lépe, když by v ní bylo trochu zásob + pár buněk pylu. Pak takovou přidanou CIZÍ mezistěnu, i vystavěnou jen z čí ásti, přeochotně přijmou a matka jí bleskirychle zaklade. Prostě cizí "kořistní" je pro včely vždy neskutečný rajc! Popisoval jsem to u velmi časného přidávání M v době začátku květu špendlíků, jistě byste to dohledal. Platí to i teď pro oddělky a jen pro ně, kmenová už dávno M dostávat neměla, už je nepostaví a když tak nezakladou.

zdravím
také já se podělím se svými zážitky ze zažátků včelaření.
Vlastní změna RM, přeřezání do nových rámků a omotání bavlnkou, proběhlo v pořádku.
Přidal jsem mezistěny, krmil...
Bavlnky se opravdu objevily na česně. Viděl jsem i včelku jak za letu táhne bavlnku ven. Paráda
Ovšem při jedné kontrole jsem zjistil, že vykousání bavlnek proběhlo rychleji, než přistavění k rámku. A to u krajních rámků. Když jsem to viděl,.. hrozná zoufalost.
Nejhorší případ je vidět na fotce. musel jsem vytáhnout tři rámky společně a pokusit se to opravit. Udělal jsem rošt ze špejlí, na něj srovnal odpadlý plást a zajistil jej z druhé strany.
Nyní čekám, jak si s tím poradí

Přikládám i fotku krásně zakladené mezistěny a mého rámkového krmítka, kde jsou vidět výkusy pro vstup.
Včera večer (21 hod) byly na nejsilnějším včelstvu včely hodně vyvěšeny (fotka). Je to OK? neměl bych zvětšit česno? (všechny mám cca 110x18). přes den je tam provoz plynulý

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Díky za fotky a za zprávu. Lámu si hlavu proč se to stalo. Asi nebyla snůška a krmení jí supluje jen částečně, med je med. Asi. Nepamatuju se, že by se mi toto stalo v takové míře. Nakonec by byl menší masakr kdyby přistavěly na rámky 24 dole divočinu a i kdyby jí přidělay ke stěnám, BG tvrdí, že by se to boční přistavění nestalo, sám s tím zkušenost nemám. Mám zkušenost jen za zavěšením polorámku do VN a asi ne u stěny a tam to z boků přistaví a je obtížné to vydolovat. Taky je mi pak líto části plodu a spousty zmamlasených včel.
Vaše poznatky jsou velmi cenné pro ostatní a nakonec i pro mě. Ale i s tímto rizikem bych do toho šel zase, jenom ne žádnou vědomou divočinu a něco nerozběrného. Resume je, že přeřezat "na bavlnku" ano, ne ale krajní plásty. Na druhou stranu, vy jste měl v původním odd jako krajní plásty s plodem?

Před pár lety jsem si zaváděl míru 39x34,7 (nevyhobobala a už jsem zase zrušil) a přeřezal jsem to přesně jako vy. Jenže jsem měl souše a tak jsem nad přeřezaný "živý" plást vkládal pruh ze suché souše a bylo to tak nafest, že to samonosně drželo a tak i kdyby to nepřistavěly včas, asi by to nevypadlo. No a někdy se mi někde třeba u jednoho rámku stalo, že nahoře nepřistěvný vybočil opřel se o vedlejší plást a jen nahoře a taky ne po celé délce a to je vidět a dá se odříznout. Vytáhnout rámek jde pak dobře a bez masakru.

OK, stalo se, příčina asi že to byly krajní rámky a je dost možné, jak píše BG, že oddělky nebyly v takové kondici aby zvládly najednou tolik stavby. Pravda je, že včely nemají rozum aby nejdřív přistavěly plásty a teprve pak šly stavět M nad každým plástem. A jestli jste ještě navíc dal M už vysoké míry a de fakto je rozšířil, což mě nenapadlo vás varovat. Ovšem pokud ano, kam jste přidal M vysoké míry když jste měl u stěny plod? Plod u stěny být nemá nikdy. Ale vidím zborcený plod a nejspíš byl z vnitřních rámků té trojice. V každém případě je třeba příhodu analyzovat a vyhodnotit případné důvody, které mohly vést k tomu, co se vám stalo.
Nyní je jasné, že by bývalo bylo lepší vložit vodorovnou loučku, slabou, třeba k jen 5-6 mm (ale klidně 8 když není jiná) a klidně užší (když je k mání) a nebo hranolek např 10x10 nakoso, tedy břity nahoru a dolů. A plást bavlnkou připevnit k ní. Já bych nahoru M do všech rámků nevkládal, nechal bych je stavět divočinu, ale jen ob rámek - mám vždy souše a to jste vy neměl. Vy asi už toto dělat nebudete, už si namnožíte svoje. Ale je dobré to vědět a zafixovat si to.

Nejdůležitější ale je co vidím, že máte povahu umět si vždy se vším poradit a tvrdím, že jste to vyřešil prfektně.

Rámkové krmítko máte přesně tak, jak být udělané musí, tedy jeho horní okraj. Já je nemám, kromě 4. Kdysi jsem koupil 4 vč na 37x30 ve vysouvacích zadovácích a ihned jsem z toho vč vyndal a převedl na míru 39 v nástavkáčích. Ovšem včely v tom byly než jsem stihl vyrobit nástavkáče. Ke krmítkům jsem na jedné straně přidělal jen hranolky přesně stejných rozměrů jako jsou bočnice. Jendo malinko "mokvá", je označené a když bych ho použil (až nakonec) a jen do silného vč aby to mokvání stíhaly včely sbírat a nevyteklo krmení z úlu. Ale používám je nerad z jiného důvodu. Jsou na asi 4,5 litru a tedy bachratější než rámek a tak když ho chci dát normálnímu vč, musí dva rámky ven! A to je mrzuté a to nechci. Navíc. Na kmenových mám v době krmení vždy NN ve funkci KK a pak bych musel při doplňování snímat KK. Když bych vyndal rámky dole i v NN = KK a zavěsil to přes dvě patra, pak dole pod krmítky budou stavěk kra.iny a to za žádnou cenu já nedopustím. A tak jsou moje 4 krmítka využívaná jen zřídka pro nějaký oddělek, pak jsou ale zbytečně velká a hluboká a slabší jednotka mi nechce brát když krmítko naplním jen třeba do jedné třetiny nebo dokonce čtvrtiny. Já potřebuju krmítko, u kterého mám absolutní jistotu, že z něj brát budou hned.

Tady odbočím. Již nežijící bratr nějak (asi stylem pokus-omyl) vymyslel tekuté těsto. Prostě nějak svařil med s vodou a cukrem na silně přesycený roztok, který by po vychladnutí sám částečně zkrystalizoval. Asi by udělal velké krystaly (tak nějak se dřív dělal cukrkandl). Ve fázi tuhnutí se do toho velmi hustého a ještě horkého roztoku vmíchal moučkový cukr a vznikla hustá kaše. Už nebyla vařící a nedalo se tím opařit, moučkový cukr to zchladil. Pak to šlo nalévat asi jako pastový med do rámkových "kapsových" krmítek, která měla dvě "kapsy" nad sebou. Z jedné strany to mělo celistvou sololitovou stěnu a z druhé ty kapsy, mělo to dvě vnitřní svislé výztuhy ve třetinách aby se sololit nevyboulil. Fungovalo to skvěle, po vystydnutí z toho byla hmota velmi podobná těstu a ani nevadilo, že krmítko úplně netěsnilo a bylo zamatlané zvenčí, včely si to očistily. Na HL rámků by to dát asi nešlo kvůli zkápnutí a do klícky asi taky ne, bylo to trochu řidší, ale včely to braly skvěle.

Jenže. Je to takové laboráre, taky převařený med, že jsem moc nepochopil bráchovy duševní pochody proč tedy neuhnětl řidší těsto, které by vlil do těch kapsáčů taky. A tak jsem krmítka, co mi dal, předělal na blinovky a nehodlám se tímto nikdy zabývat. Recept na to vařené těsto ale asi někde mám, nikdy jsem to ale sám nevařil. Tím spíš, když se dnes koupí těsto, sice asi škrobové, ale zásoby z něj odd stěží neprojí do zimy a když, nějaké zbytky budou naředěné cukrem a tudíž by to nemuselo vadit.

A poseldní věc k česnům. Jestli oddělky zesílili a na česnech je vidět tlačenice, že kvůli větrajícím včelám nemůžou přilétající a odlétající včely dobře fungovat, pak ano, zvětšete česno asi na dvojnásobek a hlídejte, jakmile byste viděl náznaky bojů na česnech, zase to zmenšíte.

Včera mi volala známá, moje vrstevnice, včelaří ale jen asi 20 let po smrti otce. Vůbec neumí rozpoznat snůšku na česně jak z ní včera vypadlo. Česna vůbec nepozoruje, protože na tom, jak včely létají, prý nepozná nic.

Proč to píšu. Tato pozorování jsou důležitá a řekl bych, že dokonce nutná a tudíž je nutné se naučit rozpoznat co se děje. Pro začátečníka je nejdůležitější rozpoznat náznaky loupeže. Včely, zlodějky, které se chtějí dobývat do cizího vč, poletují půl metru před česnem ze strany na stranu (asi jako když se orientují mladušky), pokoušejí se usednout a hend zase vzlétnou aby to každá zkusila po chvilce na jiné straně česna. Tyto včely jde dobře poznat podle toho, že mají za tohoto komíhavého (ze strany na stranu) letu enormně a docela nepřirozeně hodně dolů svěšené zadní hožičky a jaksi jakoby "sepnuté" jako k modlitbě. Skutečně je to vidět na první pohled, že mají ty včely něco za luábem. Ovšem nemusí to asi být vidět vždycky. Meje vč loupežemi netrpí a tak s tím nemám moc zkušeností

Aby bylo jasno jak to na česně funguje. Přímo na česně, mnohem ale častěji uvnitř za česnem pro naše zraky skrytě, stojí v úle řada "vojáků", spíš několik řad. Jsou to nejsilnější mladé včely v nejlepší fyzické kondici. Vytváří doslova turniket jako v metru. Orgány čichu má hmyz v tykadlech. Každá přišedší včela - ne však ve snůšce, to se nekrade, je všeho všude dost a bez rizika zabití či zranění, které vždy přináší zlodějna - se musí tykadly dotknout tykadel vojáka z kordonu. Jakile kód nepasuje, ihned se příslušný voják,vrhne na vetřelce a vyvalí ho na česno a při rvačce obyčejně spadnou obě včely v klubku na zem. Sktoro vždy to skončí smrtí obou. Na místo vojáka v kordonu - turniketu se ihned postaví další. Čtecí zařízení včel funguje bleskurychle, jako čtení karty nebo čip u našich dveří.

Aby výše popsané fungovalo a funguje to z 99% vždy a všude dobře, musí být vč neoslabené, nesmí být jednotlivé včely něčím poškozené, nějakou chemikálií ("léčebnou" kyselinou třeba) a nesmí být v nějakém stresu. Pak, nevíme úplně proč, některé vč ochabuje v obraně, spíš asi v samotné schopnosti obrany. Přece tak to Bůh nebo kdo myslel, že slabí, kde něco není úplně dobře, mají zmizet a být zničeni. Třeba proto, aby svou genetickou neduživost a nebo získanou nemoc nepřenášely dál. A celé roky tvrdím, že si namnoze včelstva náchylná k nemocem či i jen nedostatečnému bránění vlastního (u lidí se to právě děje v celé Evropě) příbytku - teritoria proti vetřelcům způsobují včelaři hlavně sami. U včel je to známka jakési degenerace a obyčejně vč s takovou vlohou končí...
Mám za to, že jsem právě popsal Darwinův přírodní výběr, kdy přežívá jen to lepší a schopnější a slabé a špatné mizí.

Už jsem tu psal svojí neověřenou (axiomatickou) torii, která by vysvětlovala ihned jak to funguje. Nikdy totiž nebylo tolik loupeží jako v posledních asi 30 letech. Mám za to, že použitím kyselin, hlavně KM, se včelám popálí tykadla. Včela přežije, jen je její identifikační kód poškozený a funguje jako univerzální klíč. Myslím si, že domácí včely vojáci nepoznají při vstuponí kontrole cizáka a pustí ho do úlu. Taky mám za to, že včely umí, když získají dostatečně velký vzorek cizího krmení (zásob), samy vyrobit vůni napadeného vč a pak, jak zlodějky voní "správně" tak už započatou loupež nikdo a nic nezastaví a vč je zničeno.

Ale jak zničeno? Lupičky se snaží, asi speciální komando, co nejdřív po napadení najít a zabít napadenému vč matku. Jakmile se to povede, boj ustává a přeživší napadené se přidají k agresorkám, dokončí dílo zkázy - často rozkoušou plásty na hrubou "měl" a pak když poberou do svých volátek max zásob, se s agresorkami vrátí do úlu agresora. Jedině tak si já vysvětluju reinvaze, protože nebylo nikdy popsáno (nebo já o takové práci nevím), že by třeba při rvačkách v úlu přeskakovali VD z domácích na agresorky a ty si je pak přinesly domů. Natož aby naše přeléčené včely po napadení získaly VD z agresorek. Ne, je to přesně naopak!
Takže je to na 99% tak jak si myslím, že VD nepřelézají, prostě získají nový domov přisátí na vých původních hostitelkách.

Pokud by uvedená teorie platila, pak by viníkem reinvazí byli sami včelaři tím, že svým včelám léčebně poškodí tykadla.


Jasně, opět jsem napsal dlouhý elaborát a původně šlo o malou akademickou otázku, zda nezvětšit česna. Každý se může naučit včelařit mechanicky a v danou chvíli dělat bez rozumu co kde vyčte nebo odkouká. Jestli ale každý bude o dění u svých včel přemýšlet a pídit se po příčinách a pochopí pradvěpodobný mechanizmus, bude umět potížím předcházet. A proto uvádím nejširší možné souvislosti. Bohuže kvůli absenci seriozního výzkumu nám nezbývá než se jen dohadovat a stylem pokus-omyl nějak přijít na to, jak ze šlamastyky vyjít co nejlépe. Mě se to už mnoho let v řadě daří bez ztráty kytičky a snažím se vám ostatním sdělit, jak to dělám a co mě k tomu či onomu zásahu vede. Dál je to už na každém dle jeho místních podmínek a taky možností, jak stanoviště, tak třeba úlového systému a provozní metody. Já třeba když vím, že MOŽNÁ kyseliny poškozují včely a v důsledku toho dochází k loupežím, tak pro jistotu nepoužívám kyseliny, když mám jinou možnost. Z mého pohledu nejsnazší a nejracionálnější postup. A jestli současně nechci mít v medu rezidua "tvrdé chemie", tak zařídím těžbu medu jen z panenského (zvolím provozní metodu která to umožní), které nebylo v úle při léčení. Jak prosté! A racionální a v tomto smyslu slovo racionální znamená ROZUMNÉ.

romaning napsal(a):
zdravím
také já se podělím se svými zážitky ze zažátků včelaření.
Vlastní změna RM, přeřezání do nových rámků a omotání bavlnkou, proběhlo v pořádku.
Přidal jsem mezistěny, krmil...
Bavlnky se opravdu objevily na česně. Viděl jsem i včelku jak za letu táhne bavlnku ven. Paráda
Ovšem při jedné kontrole jsem zjistil, že vykousání bavlnek proběhlo rychleji, než přistavění k rámku. A to u krajních rámků. Když jsem to viděl,.. hrozná zoufalost.
Nejhorší případ je vidět na fotce. musel jsem vytáhnout tři rámky společně a pokusit se to opravit. Udělal jsem rošt ze špejlí, na něj srovnal odpadlý plást a zajistil jej z druhé strany.
Nyní čekám, jak si s tím poradí

Přikládám i fotku krásně zakladené mezistěny a mého rámkového krmítka, kde jsou vidět výkusy pro vstup.
Včera večer (21 hod) byly na nejsilnějším včelstvu včely hodně vyvěšeny (fotka). Je to OK? neměl bych zvětšit česno? (všechny mám cca 110x18). přes den je tam provoz plynulý

Vím že se mi nikdo na nic neptal, nemusíte číst dal, ale to co se vám stalo nemohlo dopadnout jinak. Nebudu rozebirat proč k tomu došlo. Dobře je si pamatovat, že u oddelku tato metoda má své mouchy, zvlášť u extrémního počasí a použitých mezistěn neznámého puvodu. Spíš jde o to, co s tím dál. Jako fanatik na volnou stavbu vím, že na popadané plásty už vám stavět nebudou nikdy. Jenom to přilepí a zůstanou tam díry. Pokud chcete mermomocí trvat na opravě starých plastů, musíte jim okraje které mají dostavět znovu zaříznout, proto aby je to nutilo znovu opravit staré dílo a tím to zase vytahnou. Osobně bych to ale udělal jinak. Je teplo a času mají ještě dost, stavební potenciál taky. Potrhané plasty bych prostě vyřadil a místo nich nazebroval mezi plod mezistěny. Podle síly oddelku klidně postupně. Podněcování je samozřejmostí.

Zdravím.
Chyba byla zcela zřejmě v příliš velkém rozšíření.
Zkombinoval jsem dvě věci: přeřezání rámků s doplněním prostoru o mezistěny
(7rámků x 60mm=420mm což je skoro 1,5 výšky rámku) a ještě navíc přidání celé mezistěny.

Díky bohemiagall za poznatek o nestavění na popadaném díle.
Díval jsem se na předchozí úpravu v jiném úle a celkem se daří (nemám foto ihned po opravě, takže nemohu porovnat)
Rámky, kde jsem opravoval naposled (viz minulý příspěvek) jsou pěkně obsedlé, trochu jsem ořezal okraje.

Doplnění k minulému (Tomovy dotazy)
Plod u stěny nebyl. Trojice rámků byla vytažena od čelní strany (od česna). Rámek s plodem byl na vnitřní straně.
Mezistěnu jsem vkládal jako předposlední (od česna) před poslední (zásobní) rámek.
Po jejím vystavění jsem ji vložil doprostřed hnízda (jako 4. od česna)

Minule jsem se zapomněl zeptat. Tom to trochu nakousl.
Jeden začátěčnický dotaz (skoro se bojím zeptat)
Jak poznám, že je snůžka? Podle intenzity pohybu na česně?
Podle stavu zásob asi moc ne, když oddělek přikrmuji.

A totaz ke krmení.
"Krmení se ukončí do poloviny září tak, aby plod vyběhl do 10.10. "
Krmení probíhá stále stejným množstvím? Orientovat se cca podle plochy zásob, jak Tom popisoval výše? Nebo je vhodné později (koncem srpnu) dávku zvýšit pro navýšení zásob na zimu?

Obyčejně se snažím na BG nereagovat, halvně proto, že je, jak sám (v trochu jiném smyslu) píše, fanatik. Kupodivu v tomto s ním nermůžu nesouhlasit. Kromě zebrování. Jestli chcete úspěšně včelařit, jednou pro vždy si zakažte tuto kra.inu dělat!

Co mě nenapadlo je, že dodavatel odd mohl koupit pančované M. Málo se ví, proč se některé M bortí = padají. Nejčastěji se pančuje parafínem. Ten má ale bod tání 40% a k této teplotě ve vč běžně dochází. Vosk čistý a i vosk s pár % parafínu vydrží. Jak je ale parafínu cca 30% a víc, pak je problém. Proto jsem konkrétně vám soukromně prozradil jaké jedině musíte kupovat M, protože tam je (jakás takás) záruka, že jsou M nejlepší.

Jak funguje seriozní výrobce. Nemá šanci prověřit každý kotouč vosku a ani to není potřeba. Lidi to v drtivé většině napančují, to dělají až zpracovatelé. Někteří, hlavně v cizině. M na inzerát koupí jen blázen! Hlavně ty nápadně laciné. Stejně tak vosk.

No a jak to je? Mnoha svými pokusy jsem dokázal, že vč k běžné M přidá asi 60% čistého nového vosku. Čím slabší M z výroby, tím přidá víc % nového. Když M mají například 30% parafínu a nezbortí se (náhodou), tak po vytavení plástu má výsledný produkt výrazně méně panče, neboli % cizí látky (parafín nebo jiná) je naředěno, sníženo. Já mám dlouhodobě vyzkoušenou jedinou firmu, kde do toho nic nepřidávají (asi), protože u jejich M není problém nikdy jak s borcením tak s ochotou stavět a zakládat. Je tu ještě jedna firma, kde to je asi dobré, jinak nevím.

Krmení.

Je nutné mít na paměti, že po 10.10. NESMÍ BÝT VE VČ ZAVÍČKOVANÝ PLOD aby se směla bez rizika "výroby" rezistence udělat fumigace. Někde jsem k tomuto, mnou stále opakovanému doporučení připojil "příkaz": "uělej si to jak chceš, ale při fumigaci MUSÍ BÝT VČELSTVO BEZ PLODU". No a domníval jsem se, že přijdou dotazy, že proč. Nezeptal se nikdo, vše bylo všem jasné. Ještě víc jsem čekal, sice jsem to psal mockrát v nějakém kontextu, že se tedy někdo zeptá, jak má bezplodosti v konkrétní době dosáhnout. Opět se nikdo neozval. A ONO TO NENÍ TAK JEDNODUCHÉ!!!!

Jsou dva způsoby krmení ve smyslu doplňování zimních zásob. Po mnoha malých dávkách v různě dlouhých intervalech (jestli se to má stihnout je to krátký interval). Ale to je vlastně podněcování! To simuluje snůšku, vč to vyprovokuje ke stavbě a hlavně k plodování!!! A to je to, co nechceme.

Druhý způsob krmení na zimu je opačný, podá se jen několik málo velkých až obřích dávek. A to hned po posledním medobraní, mělo by se ten den kdy se vzal med a zrušily neobsednuté medníky, to proto, aby byl stres z náhlé ztráty zásob co nejmenší. Toto bych skutečně nepodceňoval, dle mě je to závažnější než se obecně myslí.

Dále jak to dělám já.

Jde o kmenové vč, u odd je to trochu jinak.
Zruším medníky a na VN dám jeden NN15, kam jsem dal poškozené nebo zakladené rámky, ty, které už na med nechci použít a tak jich už nedám jen 10, ale 11. Takže vč v tu dobu, řekněme 15-25.7. vč obsedá TL, VN a na to NN ve funkci KK.

Na to nepřiijde žádný strop!!!!! Prostě se na uvedenou sestavu dá prázdný NN a na HL rámků KK se položí otevřené krmítko (na slámu či lepší keramzit). Já používám plastpixly Samla z Ikey. Je vysoká 140 mm a vejde se do ní 10 litrů. Já dávám ale od oka 8l a hned vysvětlím proč.

Je to tahle, bez víčka je asi lacinější (nebo toto je cena bez víčka?) Já měl první před 10 lety za 44 bez víčka. I za tuto nynější cenu se vyplatí, vydrží bez problému a hlavně mají "nožičky" a jimi zpevněná dna. Keramzit pokaždé vyhodím a dám čistý, pixly jen vypláchnu, žádná dezinfekce, jen obyčejná hygiena.

https://www.ikea.com/cz/cs/p/samla-krabice-s-vikem-transparentni-s69440836/

Cukr rozpouštím v konvi, co dřív bývaly na med (doporučuju si je ve sběru třeba jen pro tento účel sehnat). Na stole ve stojánku kvalitní vrtačka s laciným míchadlem na maltu či omítku (levná vrtačka shoří po pár minutách). Do konve 10 l vody + 10 kg cukru a vznikne 16 litrů roztoku 1:1. Proto plním krmítka jen 8 l, otevřu dvě vč a naleju při jednom zvednutí konve půl a půl konve. Na úl udělám značku, že vč dostalo 5 kg cukru (měřím to v jakoby suchém cukru abych měl představu kolik dostaly). Vč musí dostat tolik, kolik je potřeba. Jasně, zní to idiotsky, ale prostě na to nemám návod. Někdy jsou plodiště plná medových věnců nad plodem a pak stačí jen 15 kg cukru (znám šílence co dá 12 kilo bez ohledu na cokoli a prý se musí holky snažit, on se taky prý musí snažit vyjít s tím, co má). Jindy je 35 kg málo!

Dílo ve VN nesmí být "ulité", vč musí mít prázdné buňky kde zasedne zimní chumáč. Je to na asi 8 rámcích "kolečko" (ovál samosebou, ale říkáme kolečko) vplných buněk asi jako dvě dlaně s prsty. Je to tam, kde vyběhne poslední plod v tom roce.

A jak zařídit, aby matky přestaly klást? No jen a pouze (a ani to nemusí fungovat na 100%) tím, že se nepoužije žádné krmítko se zakrytým stropem kde se včelám podaří udržet teplotu nutnou pro plod. Na tvorbu medu nebo invertování cukru jim stačí výrazně nižší teplota (dokázáno měřením u kámoše, sám jsem neměřil). Polopatě. Otevřeným stropem jim do krmicího nástavku utíká všechno teplo a výsledekm je ukončení plodování. Takže všechna krmítka aby včelař nepřišel při plnění do styku se včelami jsou nanic, pak se musí klíckovat matky!!!!

Také proto se má krmit hodně brzy, že i kdyby krmení některou matku (hlavně mladé tohoroční) vyrajcovalo ke kladení, tak se plod stihne do začátku října vylíhnout a naopak je tam potřeba. A tak všechny fantasmagorie bláznů, kteří v půli července zničí vč všechen plod, jsou k ničemu. Vč není blbé a ví, že by mu včely chyběly a tak ho to právě vyprovokuje ke snaze to dohnat a ploduje pak v zimě a nebo dlouho do podzimu.
A hen souvislost s předčasnýnm rušením medníků. Proto dávám KK, aby vč nemělo pocit malého prostoru. Pak hrozí, že se části včel zbaví a má se za to, že vyhjány jsou nejkvalitnější dlouhověké mladé včely a zůstanou staré brécy, které do zimy stejně přirozeně odejdou. I kdyby bylo vč tak silné, že mu nepze vzít tolik medníků a na VN ponecháme dva NN . nad KK tedy ještě jeden medník, pak bez obav. Vč v tuto dobu nezanese medník cukrem. Vše nejprve natahají do VN nad plod. Když VN naplní (nechají si plac pro zimu - zasednutí chumáče), teprve pak začnnou plnit KK. Právě do KK dají případnou srpnovou melecitozu a tak nehrozí, že by na ní zimovaly. Do doby, než zaplní KK už zeslábnou přirozením odcházením letních včel natolik, že se ponechaný medník může k 1.8. odstranit (to se vkládá Gabon) a tak ani v tomto případě nehrozí, že by byl medník na úle ve chvíli léčení tvrdou chemií. Proto u mojí provozní metody lze léčit tvrdou chemií bez vymýšlení nesmyslů alternativní léčby.

No a jak s oddělkem?

To je celkem složitější. Včas udělaný odd je dnes k nerozeznání od kmenového, jen nemá TL a medníky, moje odd z května ale už mají jeden NN, nevešly by se do samotného VN. Ale nekrmím je po 8 litrech, spíš tak max polovinu a zase, vše je podle množství medu nad plodem.
Do nynějška jsem krmil (a jde to do zač i půlky srpna) česnovými napaječkami na 1,6 l, nebo 2l balony a nebo jinak. Bohužel je při tom zakrytý strop. I tam se musí po půlce srpna strop odstranit a přidat prázdný truhlík kvůli efektu úniku tepla a zastavení plodování. Přesto je odd potřeba pohlídat a případný plod těsně před fumigací vyřezat. To je skutečně nutné jestli nechceme mít v začátku 7 měsíce příští rok včely obsypané roztoči. Ano, tady se zadělává na příští rok. Všude se píše o rezistenci nebo nerezistenci. Podle mě je ještě něco mezi (opět chybí výzkum páč se tam potřebují pakovat na distribuci léčiv). Myslím tím rezistenci částečnou, ne úplnou.



No a konkrétně na vaši otázku. Musíte se po několika dávkách krmení do vč podívat. Jasněže se všude píše vrtat včely co nejméně. To jsou jen takové ty akademické kecy, určitě pravdivé, ale jsou to rady adresované zkušeným. Ale páni chytří, co píšou ODBORNÉ práce (rady), stále radí těm, co žádné rady moc nepotřebují a ti vědí, že nemusí stále vč rušit a prohlížet. Ale jak jinak se má začátečník naučit rozpoznávat důsledky (jak pozitivní tak negativní) svých zásahů? Začátečník úplně neví co má dělat, každý radič žvejká něco jiného. Pak konečně něco udělá a neví, zda to bylo dobře. A jak to asi má zjistit? Musí mít nějakou ideu co chce aby vč udělalo, jak má reagovat. K tomu (nechtít kra.iny) musí mít začátečník určitou sumu teoretických vědomostí aby věděl, že třeba nyní se rojení netřeba bát (asi hloupý příklad, schválně nadnesený).

Takže romaning. Uděláte si ideu co chcete. Zvážíte + a mínusy a rizika. Pak to uděláte a za pár dní, někdy dříve, jindy to chce nějaký čas (něco se projeví až za i třeba rok). Měl byste si to podrobně psát, taky datumy a třeba co kde kvete, co sklízejí jezevci (agrotechnické lhůty jsou stejné souvztažně s počasím v jednotlivých letech) abyste mohl v příštích letech konfrontovat zásahy letošní s těmi budoucími. Víc než často ty záznamy a jejich studium umožňuje správná nebo správnější rozhodnutí a zásahy.

Vyrazilo mi dech jak píšete, že se skoro bojíte zeptat. V SZ jsem vám psal, že je nutné se ptát veřejně, že když už věnuju čas radám dle svých zkušeností a získaného včelařského samovzdělání, ať se k nim dostane co nejvíc lidí. Takže ptejte se, nikdy jsem nikomu neodmítnul. Vůči vám jsem si dovolil jedinou výhradu, že u včel a dřevěných úlů a komponentů se nelze spoléhat na strojařsky přesné míry, kde je přesnost nezbytným předpkladem a proto neporušitelným dogmatem.

Jen ode mě není možné očekávat holvětné "štěkací" výkřiky v rozsahu tří až pěti vět, nebo cizí videa beze slov. Tak snadné, jasné a jednoduché to u včel není a tak včelařit rozhodně nepůjde. Tedy úspěšně včelařit. Vždy se snažím uvádět nejširší souvislosti, protože vše na světě vždy vyplývá z celých souborů předchozích a nebo souběžných skutečností. Včelařinu, a já se domnívám, že celý svět, je nutné vidět v kontextu a to se, bohužel v době pořítačové idiocie ANO - NE, nebo chcete-li jedniček a nul A NIC MEZI TÍM z myslí většiny mladých lidí úplně vytratilo.

Uf. Prelouskal jsem to. Ne vždycky se mi to povede, přiznávám a mám štěstí, že nejsem začátečník, kterému se radí, že jenom tak se musí včelařit a jinak je to blbě. Nikdy bych asi včely neměl.
Hlavně na začátku včelaření hledejte informace i jinde, všude kde se dá. Dávejte si věci do širších souvislosti. Neupinejte se na rady jednoho zaslepeného dědka, který už není schopen sebereflexe. Nemusí to vždy končit jenom zřícenými plásty v oddelku, kterým se šlo velmi jednoduše vyhnout.
I v tomhle elaborátu je spousta zavádějících a ničím nepodložených nesmyslů, které mohou mít pro další osud oddelku fatální následky.

Může se do té vaničky použít i bublinková fólie?
Zatím jedu klasiku, sklenice 3,7L, do toho 2,5kg cukru, zalit teplou vodou a rozmíchat vařečkou, zadělat víčkem a posadit na dva hranolky na horních loučkách. Na 10 včelstev to chce asi 45 minut a je potřeba vysoký nástavek nebo dva malé.

Dobrý večer.
Pánové. 17.7 jsem dal dvěma oddělkům po 0,8l krmení roztok 1:1. Jak jsem již tady psal 20.7 byla kontrola krmení neodebraly a já zazmatkoval a nalil jsem jim tam další zase po 0,8l každému z oddělků. 23.7 jsem to šel skontrolovat s tím, že vyměním rámkové krmítka za nové upravené viz. fota+plováky ze špuntku od vína Jelikož jsem se domníval, že je to vikslajvantem, který na ně doléhá a tím pádem znesnadňuje přístup včel ke krmivu. Nakonec všechno vybraly ani jedna včela utopená což je na jedné straně pozitivum, ale na druhé straně dostaly velké množství krmiva. Chtěl bych se vás zeptat jak dále postupovat? Dát chvíli pauzu s krmením, nebo pokračovat cca co 3 dny v podněcování 0,8l na oddělek, který den můžu začít? Ještě na otázku pana Toma oddělky mě stály 5000 kč v počtu dvou kusů. Měl bych ještě dotaz v jakém tématu píšete ohledně té finty se zakladení cizí mezistěny obashující zásoby a pyl?? viz. text:


Pak bych vám poradil zaručenou fintu aby přijaly vystavěnou nezakladenou M a kdy se smí dát bez obav mezi plod. Prostě musí být odvedle a ještě lépe, když by v ní bylo trochu zásob + pár buněk pylu. Pak takovou přidanou CIZÍ mezistěnu, i vystavěnou jen z čí ásti, přeochotně přijmou a matka jí bleskirychle zaklade. Prostě cizí "kořistní" je pro včely vždy neskutečný rajc! Popisoval jsem to u velmi časného přidávání M v době začátku květu špendlíků, jistě byste to dohledal. Platí to i teď pro oddělky a jen pro ně, kmenová už dávno M dostávat neměla, už je nepostaví a když tak nezakladou.

Děkuji vám za rady.
Přeji hezký zbytek večera.
S pozdravem.
Krekařík

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

BG

To jste dobrej, já vaše zlobné duševní zvratky obyčejně přecházím. Docela se stydím za to, že mi vás ani není líto. Asi vás nikdo nemá rád viďte, že se potřebujete navážet do dědka. Možná byste potřeboval ženu. V tom vám neumím pomoci.

Sice lidmi vašeho typu hluboce pohrdám, nicméně v duchu Voltaira si klidně svoje názory sdělujte světu. Jen se laskavě vyreflektujte na mě stejně, jako z vysoka já na vás.

Javali napsal(a):
Může se do té vaničky použít i bublinková fólie?
Zatím jedu klasiku, sklenice 3,7L, do toho 2,5kg cukru, zalit teplou vodou a rozmíchat vařečkou, zadělat víčkem a posadit na dva hranolky na horních loučkách. Na 10 včelstev to chce asi 45 minut a je potřeba vysoký nástavek nebo dva malé.

Bublinky ok, ale má to háček. Slámou nebo keramzitem může brát krmení mnohem víc včel současně z celé hladiny. Bublinková folie plave po hladině a na odběr zbývá jen mezera mezi ní a stěnou "vaničky". Ale už jsme četl, že to chlapi dávají.

Stran hustoty aby to mělo 1:1 by musela mít lahev objem 4 litry. Snad to nijak nevadí, raději bych od oka ubral třeba 20 deka cukru a pak by to bylo přesně.

Oč jde, jste tu nový a stěží se vám chce pročítat staré příspěvky. Včely roztok 1:1 berou vždy, některé někdy silný roztor 3:2 brát nechtějí. Z toho jsem vydedukoval, že potíž jim dělá málo vody ku cukru. Sice jeden zapšklý přispěvatel může tvrdit, že dávám neověřená tvrzení. Jasně. Když výzkum nevyzkoumává (a ten dobrý muž neútočí na Dol, ale na mě), mě za vědecké ověřování nikdo nehonoruje. Já jen prostě (skromě) vím, že 1:1 berou vždy a tudíž je to pro ně méně obtížné a tudíž jim to nepůsobí stres. Vysvětluju si to tak, že tak hustý žádný nektar v přírodě (jako 3:2) není a tudíž na to včela není za miliony let adaptovaná. Medovici když suchem zhoustne, včely přestanou brát a ta pak kape třeba na zem či na auta (lípy například).

Ale kdo jak chce, varoval jsem a nic víc nemůžu, dál je to boj každého sám za sebe.

krekařík

Nechápu proč vám zpočátku nebraly krmení. Už berou a to je super.

No a uvažujte se mnou. Med má (pro snadné počítání) řekněme 20% vody a tudíž 80% cukru. Ale roztok 1:1 je 50:50. Snadno si spočítáte kolik musíte dát cukru (jakoby suchého) na nakrmení. V jednom VN 30 by mělo na zimu být asi 15-18 kg ( i malinko víc) cukerných zásob. Polopatě, na 20 kilo zásob musím dodat 18 kg cukru. Pokud není nějaká snůška a ta v tuto dobu nebývá. Otázka (nepočítal jsem to): stihnete nakrmit po tak malých dávkách v uvažovaném intervalu? A nezapomínejme, že odd má nějakou spotřebu a nevíme, co dává příroda. Musíte to hlídat a naučit se posoudit intenzitu dostečného podněcování kontra ulévání.

Jednorázová větší dávka odd nemohla ublížit, myslím, že v nich zmizela a ani nevíte kde ty zásoby oddělky mají.

Plováky z korku jsou super. Mnou popsané dřívko s "nožičkama" fungue dobře. Je skvělé, že si umíte poradit a improvizovat, velmi chválím. Mš špunty nenapadly (asi že jsem pivař)


Nechce se vám hledat (při tom byste narazil na spoustu jiného a fixovalo by se vám mnoho informací hodících se jindy). Ale budiž.

Stará literatura radí pčidávat první M při rozkvětu ptačí třešně. Já jí dávám o 2 týdny dřív a ve třešních mám někde i 2 M postavené a zakladené (bez zakladení je vystavěná M bezcenná), všude jednu určitě.

Snažím se všude přidat co nejdřím M za plod, tedy na druhé straně hnízda než je česno. K tomu využívám SR - trubčinu. Už po jívách některá vč chtějí stavět a trubčina je první, co v té době chtějí. Proto jde za poslední plod plást SR a pak je zásobní rámek (zadní krycí rámek). Jakmile začnou na SR stavět trubčinu (dělničinu v tu dobu nestaví, nemají ve správně vedeném vč důvod) a matka jí zaklade, v tu chvíli je čas přidat první M. Dávám jí mezi poslední plod a trubčí plod. Včely nechtějí roztržené plodové těleso a trubčí plod je taky plod. To je nutí co nejrychleji postavit M a zaklást jí. Ovšem to se snáz řekne než to včely dokáží udělat. Potřebují navíc nějaký stimul, rajc. Tím je něco cizího co získaly bezpracně.

A když by se prudce ochladilo a vš se muselo stáhnout, snadno opustí a obětuje trubčí plod na nejzazší pozici. Když by se zebrovalo, opustí (musely by) dělničí plod a to pak značně zpomalí rychlý rozvoj a o ten nám jde především. Zkrátka, pokud to uděláte jako já (než si najdete lepší způsob), nic neriskujete.


Mám tedy ve většině první M tak, jak jsem právě popsal a vysvětlil. V prvním vč vezmu jejich povytaženou M a přidám jí na místo té jejich ve druhém vč. A tak až na konec včelnice. První Vč holt dostane studenou novou M a nebo počká s mezerou mezi rámky na dokončení práce a dostane tu poslední z posledního včelstva.

Co se stalo. Každé vč dostalo něco cizího, co voní po cizím vč. Kor když by už bylo v pár buňkách trocha pylu nebo zásob, o to dychtivěji popotaženozu teplou M od sousedů přijmou a skutečně bleskově dostaví a matka zaklade. Ta v této cizí M často klade do jetšě ne úplně vytažených buněk!
Tak se dá dosáhnout nejméně jedné postavené a zakladené M ještě před rozkvětem třešně ptačí a současně se nic neriskuje jak vysvětleno výš.

Stejnou fintu lze s úspěchem udělat i u odd teď. Prostě M zaměňte mezi úly navzájem. Totiž. Když se dává sotva povytažená M mezi plod (idiocie s názvem zebrování), vždy u odd hrozí roztržení hnízda a zastavení nebo zpomalení přirozené rychlosti vývoje, vždy je to šok a tedy stres. Chybí rajcovní stimul. Ovšem když totéž uděláme s cizí M, pak se projeví ten rajc a odd to nejen zvládne, ale současně ho to neskutečně podnítí a vybudí k max aktivitě. Samosebou se musí současně krmit ve smyslu podněcovat a nebo musí být snůška, nejlépe obojí, protože v tuto dobu už moc intenzivní snůška nebývá.

Dobrý večer.
Právě to jsem se snažil celou dobu zjistit, z které strany hnízda se začíná s přidáváním mezistěn u oddělku. Čili je to z pravé strany dále od česna. Mám blok rámků posunout směrem k česnu?

Nerozumím!

Copak vy máte na straně u česna rámky dál od stěny než na mezerník? Vlevo z pozice za úlem je česno a vy snad máte rámky u stěny úlu ne? Tak jak byste mohl celý blok rámků posunout k česnu? Jasně, že se bavíme o SS, jinak by vaše otázka nedávala smysl tuplem!

Aby bylo jasno. Přidávat M můžete kamkoli, otázka je, zda je to dobře. Když dáte M do hnízda, nezhroutí se. Jen dle síly hrozí, že to nezvládnou a opustí oddělenou část plodu. I to přežijí a dobře, akorát do zimy nezesílí tolik, jak by mohly. Jenže taky hrozí, že vám příští rok zjara nepůjdou do slíly, že budou mít víc roztočů a že jim nebude úplně happy. Ale přežijí skoro všechno, včely jsou neskutečně blbovzdorné. JENŽE!

Když dáte M do hnízda a náhodou se odd (nebo vč) nezhroutí a zdá se, že je vše ok, omyl! Není! Je víc než pravděpodobné, že ze zachlazeného plodu se sice včely vylíhnou, ale jsou náchylnější k nemocem a méně vitální a silné, myšleno jedinci. Jako celek pak budou horší než by být mohly.

Zkrátka je spousta chyb, které včelaři dělají a většina z nich ani neví, že to jsou chyby. Právě na to se tu snažím už roky upozornit.


Dlouhé roky žádná chyba moc nevadila, většinou nebylo s čím srovnat. Jenže se svět změnil a já tvrdím (nemůžu dokázat), že devastuje (nejen včely) mikrovlnné záření (to je jediné, co tu pře dcca 30-40 lety nebylo). Ale to je jiný příběh a na dlouhé debaty a stejně se nedá nic dokázat, mocní se postarají, aby se na toto nepřidělil grant a tudíž se zkoumat nebude a basta! Konspirace? Jasněěěěěěěěěěěěěěěěěěě.

Jen přidám aby bylo jasno. Václav Cílek říká na YT (jistě to nesmazali, stačí hledat), že půda, neví se proč, ztratila schopnost absorbce vody. Tvrdí, že stejná ú půda před 100 lety absorbovala, podržela a hlavně postupně vydávala 4x víc H2O. Jasně, dálnice, parkoviště, logistická centra, sklady na původně úrodné půdě, vydlážděné dvorky a další "civiizované" plochy mají strašný vliv. Ale ten by pořád ještě nestačil na to, jak je vody v přírodě málo. Stačí se ptát, co bylo před 100 lety jinak? Pršelo víc? Ne. Bylo chladněji protože doznívaly účinky katastrofy z 8.6.1783, kdy na Islandu vybuchla sopka Laki. Jistě to někde bude na netu, asi Wiki? Takže žádné oteplování, to se jen svět (severní hemisféra) vrací do stavu před Laki. On Lomborg není de.il, na to vemte všichni jed! Jenže ekoteroristi potřebují nějakou ideologii, tak si vymysleli zelenou. Posmíváme se komunistům za jejich snahy "poručíme větru, dešti!" a přitom ani komunisti nevymyslely takové kravi.y.

Ale to jsem se dostal daleko a kdo má mozku jen kousek nazve mě blábolícím starcem, kdo jak chce, jak je ctěná libost.

Proč to píšu. Rozdělil jsem si pomyslně věci kolem sebe na dvě skupiny. Na ty, co ovlivnit nemůžu a ty které ovlivnit já můžu. Nezastavím mikrovlny, GPS, mobily, mladí blečci by skončili až na nepatrné výjimky v blázincích. Prostě mobily zrušit nejde. A tak dále, moderní technologie nezruším.

Stejně tak neovlivním co budou lejt jezevci po polích. Kor když většina agrochemie patří cizákovi, co byl donedávna kozel zahradníkem a eď chce být ředitelem zahradnictví a tupohlavi ho volí. (to je jedno, koho tak zvaný lid volí, když dají vybrat mezi sra.kou a průjmem, je to celkem fuk, že se dělají volby). Tak prostě chemii v drtivé většině krajiny neovlivním.

Neovlivním ani tu městskou a i jednotlivci místo sekání randapují. OK, tudy cesta taky nepovede.

Co zbývá? Zbývá toho hodně a to ovlivnit můžu!
Nemusím kyselinovat, nemusím zebrovat. Nemusím nechat vč stavět kde se mu co zachce. Nemusím pěstovat ve svých vč roztoče tím, že dám trubčí plod mezi dělničí. Nemusím svým včelstvům působit spousty malinkých stresů, který každý sám nic neznamená. Ale když se sečtou? Známe přece to o 100x nic jak umoří i vola a to je nějaké zvíře s ohromnou silou! Co pak včela?

Nemusím týrat včely průvanem z oček a sejt ve dnech. Nemusím je neléčit a
čekat (monitoring) až je VD tolik, že už léčit skoro není co. Můžu ale léčit účině a přitom to nemím v medu. Nemusím jim dávat umělé šmakulády. Nemusím je zatěžovat moc hustým krmením. Nemusím je týrat v úlech umístěných na slunci. Nemusím jim tvrdou stropní folií spojit všechny uličky. Nemusím je předčasně pouštět do medníku. Nemusím mít česno uprostřed.

Nemusím toho skutečně hodně. A nevím která z těch věcí (nebo několik) skutečně vadí a které ne, ale výsledek je ten, že nemám žádný problém. Zatím. Než se do mé blízkosti nastěhuje alternativec...

Tudíž. Dokud nebudu vědět jistě, co přesně včelám vadí, nebudu dělat nic, co by jim vadit MOHLO.

Brzy se zřejmě dostanu do situace, kdy budu moci oddělku přidat 10. rámek (M).
Ale to už mi nezbude místo na rámkové krmítko, protože je širší než 11.rámek.
Balonové, ani česnové nemám. Mám již nakoupené Samla bedny (pro příštírokové krmení). Chtěl bych tedy použít je.
Ale jen přidáním NN bych uvolnil teplo a předčasně zastavil plodování.
Dal bych tedy mezi Samla bednu a plodiště polystyrenovou desku 3cm (chráněnou proti okusu) a nechal mezeru u zadní stěny (viz obrázek). Je toto řešení možné? Zachovám tak dostatek tepla pro plod?
(rozměry neřešte, že se bedna do NN s polysterenem nevejde, jde mi o princip)
Děkuji

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Dobry den,

nejprve ke zborcenemu dilu. Docela nechapu, proc toto resite tak slozite? Proc proste neodstranite dolni loucku ramku, bocni loucky nenadstavite o potrebnou delku a nepridelate znovu dolni loucku? Kleste, sponkovacka a par drivek vhodne delky a rozmeru bocni loucky. Ramky si poznacim a budu je posouvat co nejvic dozadu, pristi rok vyradim.
Stejne tak bych tyto ramky pouzil bez jakekoliv upravy, prevesil do vyzsi bedny. Vcely dole postavi divocinu, ale to jde prezit. Opet posunovat dozadu a vyradit. Ale to uz je ted jen do budoucna.
Na podnecovani jsou vhodnejsi sklenice s podnecovacim vickem. Prave proto, ze v jeden okamzik nemuze pit mnoho vcel a odber je pomalejsi a postupnejsi.
Co se tyce presneho pomeru roztoku 1:1 no budme uprimni, dvacet deka neni nic v tomto mnozstvi a ani v prirode neni nektar vzdy ve stejnem pomeru. netrapme se malickostmi ;) Pokud vcely berou i 3:2 problem to neni.
Krmitko priplacnute shora igelitem, toto se mi letos take stalo. Pouzivam hrebeny, vytvorene vrutem v nute (inspirace Se vcelari o vcelach). Trut ma hlavicku presne velikosti pozadovane mezery. Jenze krmitko je pak zvednute a vcely se do nej proste nedostanou. Holt jsem musel v miste krmitek vruty vysroubovat a do budoucna upravim krmitka tak, aby to problem nebyl.
Co se tyce polystyrenu jako izolace pri krmeni, to teplo bude stejne unikat nahoru. To je proste zakonitost a nijak, dokud to neuzavrete, tomu nezabranite.

S pozdravem smidla.eu

Asi dneska taky objednám a vyzkouším ty samly, možná budu mít v budoucnu jen nízké medníky a tam se mi sklenice nevejdou.
S tou samlou jde dát velká dávka na jednou, jakoby na místo 3 sklenic, je to tak lepší nebo je lepší dávkovat po troškách během řekněme měsíce? Jesi je to jedno rád si ušetřím práci a zimní generaci.
1 sklenici 3,7L sluply za cca 16h.
Děkuji.

Romaning

Dal jsem fotky balonu. Jasně, kopyto náročnější na výrobu, ale to, co vidíte, je staré více jak 40 let. Tudíž pokud si to pořídíte, je to z pohledu jednotlivce na věky! Tím spíš když moderní balony jsou nerozbitné z plastu. Jo, hůř se myjí.

Ale okamžitě lze použít niný způsob a sice česnová napaječka z Ještědu. Je to stejný princip jako mám já s obj 1,6 l (stejně je nejde dávat plné, cmrndalo by se to než se krmítko donese k úlu). Menší nabízený typ je snad na 0.75 l a tedy asi 0,6 a to je akorát na podněcování, stačilo by asi i ob den. Eshopem to máte za dva dny doma.

https://www.vpjested.cz/0401-napajecka-do-cesna-zluta/

Další krmítko inspirované v Srbsku (YT). Je PETka, ovšem bez a nebo s co nejmenším prolisem. Jsou takové a nyní koukám na jednu od piva Braník. V lahvi se pod horním bombírunkem na od osy nejzazším místě udělá jedna dírka asi 2-3 mm. Lahev se naplní (nakolěná) tak, než by začal roztok vytékat, tedy až k dírce. Potom se položí na rámky , jakoby mezi ně tak, aby dírka směřovala do uličky a npřilehla na HL. Lahev nevyteče a jak tou jedinou dírkou včely odebírají (relativně pomalu) roztok, čas od času vnikne bublinka vzduchu. Takže jim to jde brát, ale nevyteče to předčasně. U lahve s prolisem by za tímto prolisem zůstal stát roztok a nemohl by se dostat k dírce, která je co nejvíc to jde nahoře myšleno od dna lahve.

Narazil jste přesně na to, nač jsem upozornil, že proto nemám rámkáče rád. Takže rámkáč dobrý zpočátku kdyř je odd ještě slabý. Pak se holt musí použít jiné krmítko.

Ale. Jasně jsem tu sdělil, že já se držel vnějšku NN po předcích. Ty měly stěny 30 mm a jejich vnější rozm. byl tedy 462 (465). Když jsem použil spárovku smrk 20 mm, a držel se vnějšku, pak je uvnitř o 20 mm víc. Takže v tom rozměru je místo 402 (405) 422 (425). No a když jsem použil překližku 18 tak u poslední série s vnitřkem 405 je vnitřek dokonce 429 mm. Pak by se vám vešlo rámkové krmítko + 11 rámků v pohodě. Tento větší rozměr v jednom směru jsem uváděl jako plac pro asi desetiměsíční "zaparkování" blinovky, jistě si vzpomenete. Právě jí dávám k čelní stěně kdyby náhodou na ní svítilo slunce aby byla dodatečně izolovaná, (samosebou u TS, ale i SS jí parkuju u česna) a začínám včelaření vytažením této přepážky. Tím získám plac na rozvolnění rámků, což je u úlu v tom rozměru 405 velký problém a bez mutlání včel to u prvního rámku nejde.

Smidla.

Někdo nechá někde stavět divočinu, pak jsme i jiní, kdo žijeme v 21 století a používáme dílo rozběrné. Takže někdo prostě nechce nechat na některých rámcích stavět divočinu. Ale připouštím, že to lze. Do chvíle než to přistaví ke stěnám, pak je to pračka nervů a masakr a zničí se větší či menší část plodu a spousta včel. Pokud to některým alternativním milovníkům přirozena a přírodního přístupu ke včele nevadí, některým nám to vadí a snažíme se najít civilizovaný způsob jak tomu předejít. Nejde o to, že ve spodku rámků ASI k bokům nepřistaví. Já nedělám nic tak, že bych ponechával něco v dimenzi ASI.

Taky prodlužovat BL, jak to popisujete, moc nejde. Mě tedy ne a nebo to nechápu. Co by asi šlo (děsnej vo.er by to byl), nechat plást přistavěný k HL, odříznout od bočních a případně SL pokud je plást přistvěný i k ní a odstranit celé "účko" tvořené SL + dvěma BL tvořícím míru 24 a přibít účko s mírou 30. To je ale tak složité a pracné, že jsem to nikdy takto nedělal. Spíš to je u romaning tak (mě se to neděje) prostě proto, že dodavatel odd nepoužívá dobré M a byly s velkou příměsí "panče", nejspíš parafínu.

Máte pravdu v tom, že PS na části stropu úplně úniku tepla nezabrání. Ale, přidám co jsem tu už psal (jako precedentní příklad), jen ne každý chápe souvislosti tak jako já. Mimochodem. Dlouho, až do vyslechnutí relace s neurologem Stránským, jsem si myslel, že mnozí ostatní mě jen chtějí naštvat a dělají hlupáky, protože co chápu já přece musí chápat každý. No teprve Stránský mi otevřel oči, že si většina, hlavně mladých (i starých, ale těch, co nečetli knihy) lidí už neumí dávat dohromady mě zjevné souvislosti.

Popisoval jsem tu co se mi stalo a šlo o to jak TomášR napsal, že KK nechá v předjaří i nahoře na VN s tím, že jí, tedy KK oddělí od VN igelitem. Ale u čelní stěny nechá asi 20 mm průlez nahoru. Tím imituje strop a dosáhne zúžení - teplo - a současně neoddělí vč od zásob a současně nemusí snímat VN ze dna a rotovat. Šlo o případ, kdy se KK nedala v půli září pod VN mezi něj a TL. A vlastně se Tom ptal, zda to vydedukoval správně.

Jasné?

Já na to, že ano, že to skutečně tak funguje a doplnil jsem to svou zkušeností a SOUVISLOSTÍ. Akorát že jsem vodorovně oddělil VN od KK, ale ne jen průlez vepředu (od česna) 20 mm, ale asi půlku plodiště. Polopatě, zadní větší půlku VN jsem zastropil 0,4 - 0,5 mm tlustým igelitem a nad asi 4-5 rámky nechal KK s VN spojený (lepší slovo v by bylo propojený). Po měsíci při další návštěvě jsem zjistil, že všechen plod od česna zmizel a to jen z rámků nad kterými nebyl igelit a všechen plod ( a o hodně) víc bylo pod igelitem na několka rámcích vzadu.

Co z toho romaning vyplývá? Udělejte to a netrapte se s PS a dejte igelit z palet z Lidlu. POKUD TO TAK CHCETE UDĚLAT. Ale já bych se asi bál u odd i když už napllnil celou bednu dávat tak velkou dávku najednou. Když dáte do Samla jen půl nebo ještě méně, hrozí, že to tak hluboko pod okrajem nenajdou a ignorují.
Prostě vyřešil by to ihned balon s kopytem. Jediné co dělalo kdysi mě potíž byla horní deska kopyta s dírou aby prošel spodek talířku.

Pro úplnost. V Lidlu se dají získat zadarmo kbelíky od řezaných kytek. Žádný se nevejde jen do jednoho NN, do dvou nad sebou většina - dají se vybírat nižší, které jsou vhodnější. A fungují úplně stejně jak Samla. I bez tabulky čokolády ženy a dívky v Lidlu ochotně dají kbelíčky stranou, často stačí prosba a pár vlídných slov a díků.

Pak funguje ukrajiský nebo ruský způsob krmení pytlem na odpadky. Vy byste zvolil asi nějaký malý. Princip je v tom, že pytel z tenkého mikrotenu (ne igelitu) v kýbli naplníte (kolik třeba či kolik chcete) krmením a pytel zavážete nafest na jednoduchý uzel. V pytli nesmí být nikde dírečka! Pak se opatrně pytel z kýble zvedna a dá na HL otevřeného plodiště. Musí se odehnat včely kouřem samosebou. Na to igelit, prázdný NN být musí. Co se stane. Včely zespoda prokoušou několik malých dírek a těmi začne mokvat roztok. Ihne asi přestanou prohryzávat a berou krmení. Ráno z pytle za pár halířů zůstanou cucky. Funguje to bezchybně, neznám lacinější "krmítko". Ostatně, u Rusů a tak podobně mluvících včelařů se naučíte víc, než od těch ze slavného Západu!!!!

Prasácký způsob kde se na jednu či desítky a stovky včel nehledí je tady

https://www.youtube.com/watch?v=Oz5rgR59sf8

Toto je video jak by to civilizovaný člověk, co nechce "týrat zvířata" nikdy neudělal.

Pokud se pytel dá na HL rámků a ty lze zbavit včel kouřem, pak se dírka nepropichuje. Ta dírka je kra.ina, protože jak to včely dole (nebo z boku) prokoušou, tak atm tlak pytel stlačuje úměrně odsávání roztoku. Naopak, když se díra udělá, může to spodkem vytéct po prvním prokusnutí, včely to nemusí stíhat odsávat. Na videu nevadí, má to v korytě. Na HL rámků by to pak vyteklo z úlu na zem se všemi důsledky.

Proč zmiňuju toto krmení - malé dávky když chcete (berou to ale rychle) a je to krmítko skoro zadarmo a HNED! z toho, co máte ihned doma.

Dobrý večer.
Posílám fotky jednotlivých rámků slabšího oddělku jak jdou po sobě od první fotky až po poslední. Poslední foto je mezistěna kterou jsem přidal na vystavení.Dále je tam nákres úlu + rozmístění rámků v úlu s očíslováním podle fotek od 1 (prvního vytaženého) až po poslední 8mý rámek. Zdá se, že mám v této banalitě jak mají jít jednotlivé rámky po sobě absolutní guláš. Děkuji za shlédnutí a rady. Přeji hezký večer.
S pozdravem
Krekařík

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Silnější oddělek

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Asi se ptáte mě.

Je to super. Má to jedinou vadu a už chápu v čem si nerozumíme. Jak číslujete od 1 po X tak česno by mělo být na opačné straně. Prostě stojím za úlem a dívám se směrem, kam vyletují včely. Dopr.ele, přece nevčelařím tak, že mám česno proti kolenům (koulím) ne?!!!!!

Polopatě. Dobře by to bylo, kdybyste měl česno u levého horního rohu, vy ho máte u pravého "dolního". Pak by rámek číslo 1 byl PRVNÍ, číslo 2 DRUHÝ a tak dále. Jak vás toto vůbec mohlo napadnout?

Druhá lopata. Číslo jedna by mělo být nejblíž česnu. Pak by bylo vše úplně dokonalé.

Jak vás vůbec mohlo napadnout nemít proti česnu rámky? To bych nikdy nepředpokládal, že může někdo udělat a proto jsem nemohl pochopit co stále píšete.

Třetí lopata určená pro ostatní, protagonistovi jsem to napsal v SZ. Naprosto vše se u včel odvíjí od česna. To je absolutní prazáklad vší včelařské teorie = ČESNO. Stačí si přečíst a POCHOPIT, prazákkladní českou knuhu Otakara Brennera - Zákonitosti života včelstva. Jak říkám spolu se Slovákem Baránkem, stále vy mladí řešíte JAK a nezajímá vás vůbec PROČ.

Píšu to roky pořád dokola. Nejdřív ze všeho je potřeba nastudovat teorii a přečíst (nastudovat, čtou se romány) několik základních knih.

Jak to napravit?

NIJAK! Rámky jsou správně, vše je super, jen když stojíte za úlem a díváte se do něj zezhora, tak všechny rámky an blok posuňte tak, aby se mezerník rámku dotknul zevnitř levé bočnice nástavku, na vašem nákresu je to ovšem bočnice pravá. Nic víc nemusíte. U TS by to bylo horší.
A dál budete postupovat už správněm, snažit se (v dalších letech) aby staré rámky byly vzadu = dál od česna a mladé u něj. To je celé, nic víc není potřeba.

Takže poněkolikáté polopatě. U prvního odd bude číslo 8 jednička, číslo 2 bude sedmička atd. Jasné?

Váš popis "přední stěna" u boční stěny je dechberoucí! Přece přední stěna je u SS taková, kam míří uličky!!!!!!!!!! A u TS by byla "přední" stěna rovnoběžná s rámky, tedy s uličkami. Protože vše je dáno česnem, což byste pochopil hned na začátku uvedené knihy a mohli jsme si oba ušetřit spoustu času a nervů.

Vše co tu píšu je myšlené tak, že začátečník zná základní pojmosloví oboru a základní odbornou terminologii.

krekařík specielně pro vás

Nejméně 20x jsem tu napsal, že česno je vlevo z pohledu ZA ÚLEM, tedy když se dívám zezadu směrem kam vyletují včely a je lhostejné, zda se jedná o TS a nebo SS. A logicky když se dívám ZEPŘEDU na úl, tak je česno VPRAVO. A měl jsem za to, že každému dojde, že zepředu nelze včelařit = obsluhovat úl, protože bych bránil včelám při vzlétávání a hlavně při přistávání vyčerpaným včelám s nákladem, které "jedou nadoraz" a když nepřistanou napoprvé, často se už nedokáží vzpamatovat a vzlétnout na další pokus. To je tak jasné, že mě fakt nenapadlo, že byste to nepochopil a popravdě, začátečníků jsem poznal desítky. Vy jste první.

Obyčejně přikládám nějaký příběh, i nyní dám jeden o tom, jak nutné je osvojit si základní odbornou terminologii.

Dělal jsem kdysi jako mladý ve fabrice s pánem o generaci starším. Vykládal mi, jak našel ve včelstvu mateřák. Z úcty ke staršímu mě nenapadlo, že pán je včelařsky nevzdělaný b.b a furt jsem nemohl pochopit, jak mohl najít něco, co sám vytvořil. Když se ukázalo, že pán myslel matečník, teprve mi došlo, že holt včelaří kde kdo.

kekařík: Ahoj. Všiml jsem si, že dáváte mezistěny ke spodní loučce. Na internetu doporučujou k horní, ale mě to pak nikdy nedostaví až ke spodní. Asi tam nechaj včelí mezeru. Možná to taky zkusím jako vy, ono sice mezistěnu okamžitě nepřikotví k horní, ale zase se to bude opírat o tu spodní loučku a tak by se to nemuselo nijak prověsit?

Tady to taky dává ke spodku, prý to problém není, ale má svislé drátkování.
https://youtu.be/htIPFTKsWwM

krekařík dává M ke SL asi podle mě. Má to háček. M se často dole opře a zprohýbá, vypadá to nepěkně, včelám to ale nevadí ani pro plod ani pro pyl a zásoby. Začal jsem kvůli tomu dávat 5 drátků místo 4 s tím, že dole jsou hustěji. Ani to ale u některé várky M nestačí, níže vyplyne proč.

"Správně" má být M nahoře a dole je schválně menší aby se měla kam protáhnout. Popíšu svoje pokusy. Chtěl jsem mít mocí mermo dole dostavěno. Pokud se totiž dá M jak má být, dole vzniká 15-20 mm mezera a ne jen včelí mezera. Inspiroval mě Lagstroth, ten má dokonce v SL nutu pro M a ta se u něj staví na SL. A má drátky vodorovně. Když to u Langů tak vymysleli, ještě se asi nepančoval vosk a nebo děšlali M tlustší.

Když jsou rámky jak mají být podle staré teorie, dole chybí jak píšu jinde hodně díla. Pak tam v rozvoji často udělají trubčinu a tím mě vlastně inspirovaly k tomu, že chtějí trubčí plod mezi dělničím a česnem, jako jakýsi tlumič, předehřívač přicházejícího vzduchu do úlu. Logicky ale úl nesmí mít žádná očka a musí mít jen jediné česno. (další funkce absence oček)

Jak přimět aby vč dostavovaly dole a přistavěly plásty k SL? To je oříšek. Vyřešila by to úzká nebo spíš úzkovysoká SL. Taky se tak dlouhé roky dělala, hranolek 10x12. Ovšem to já zaboha nechci aby neprostavovaly vodorovnou VM mezi VN a TL a k tomu úzká SL přímo vybízí a prohýbá se úplně stejně jako plochá. Taky se to roky doporučovalo, když teoretikové nevěděli, sami nevčelařili a nebo bídně (Boháč třeba) a mysleli si, že je vodorovná mezera pro vč problém. NENÍ!!!!!!!! A nikdy nebyl, STAČILO TO VYZKOUŠET, ale blud o žádoucím prostavování bohužerl zůstal a v hlavách některých straší pořád, stále na to narážím. Obyčejně jak na toto narazím, je mi jasné, že autor není včelař ve smyslu DOBRÝ VČELAŘ a že se přiživuje jen opisováním kra.in ze starší literatury a už se stěží dokážu přinutit číst jeho dílo dál.

Další možností je, aby SL byla sice stejně široká jako BL, tedy 25 mm, jenže měla hřbet (strana co míří k M) do stříšky a uprostřed "břit". To se bez frézy na cirkuli nedá bezpečně dělat (levně) a tak jsem tam začal dávat T-loučku. Bohužel tam nefunguje i když to tvrdil před asi 3-4 lety Ing. Kamler když šel do důchodu a začal adorovat Dadantsystém. Ten teoretik, co za svého mlada Dadant odsuzoval pro dvě velikosti rámků.
Prostě spodní loučka ani se stříškou = břitem ani s Téčkem nefunguje úplně dobře.

Kdo by uvažival, že nedá M tak, aby se dole úplně opřela a tudíž měla plac a nezvlnila se, ale asi 5 mm nad SL, vykoušou to a udělají si tam průlez 15-20 mm. Tudy cesta nevede. M se musí dát asi 2-3 mm od SL nebo nadotyk. Pak jí přistaví a vytvoří celistvý plást, ale část M se zprohýbá protože dole nemá vůli. Tak mám holt polovinu rámků ošklivých, ale nedělají mi tam trubce, protože já chci trubce za každou cenu o patro níž v TL a tvrdím, že hlavně tím se mi dje, že nemám skoro vůbec VD ve vč.

Nahoře M dostaví vždy, někdy později, ale VŽDY DĚLNIČINOU. Ovšem, nesmí být drátek hloupě jako se to často někde kreslí asi těmi, co to jen opisují (U Langa třeba) a sami to nevyzkoušeli. Horní drátek nesmí být pod horním okrajem M níž než cca 2-5, (ať nežeru) 8 mm. Jakmile dá nějaký myslitel tento drátek níž, velmi časo, skoro vždy, se pruh M nad drátkem ohne, opře o vedeljší rámek a ony to přistaví. Jsou včelaři, kteří toto nedokážou pochopit a zdá se, že asi nemají čím. To si sice koupí vyvrtávač rámků aby byli světoví, chlubí se jak navrtají 4-5 dírek jedním pohybem, ale u strojku jsou rozteče dané. Letos jsem vrtal několik set rámků, dírky dělám jednotlivě (vždy svrtávám dvě loučky spolu, někteří můžou hádat proč) kdy mám vrtačku ve stojánku, doraz a značky na stole a podle dorazu (střed loučky) posunuju ručně BL na značky a pak mám dírky skoro stejně. A právě proto, že SKORO, tak vždy dvě "sestry" spolu. Jasně, vyvrtávačem by to bylo rychjleji, ale bl.ě, takto to je dokonalé, holt to dýl trvá. Rychle (a tudíž laciněji) udělané věci obyčejně za moc nestojí a vyvrtávač by měl smysl až když by se musely dělat tisíce a spíš desetitisíce rámků. Pro malovčelaře je to akorát chyták na peníze, pracuje to pár hodin ročně a pak hnije ve skříni (a je to další krám co překáží). Ale hračičkové si to kupují a pak nemůžou mít horní drátek tam, kde být MUSÍ.

Svislé drátkování nedělám a hned, holt složitě a dlouze vysvětlím, aby bylo jasno a aby to MOHLO BÝT DOBŘE POCHOPENO každým, kdo si dá tu práci si to přečíst (dát vysvětlit).

Normální SL 25x8 mm nevydrží tah drátků a prohne se, prohne se i HL tlustá 12 mm. To jen špatně vypadá, ale dalo by se to. Ale jen zdánlivě. Kdo umí myslet pochopí náspedující. Tím, že se mi prohnou vodorovné loučky, se nemůže nestát, že na prostředku není mezi patry VM, ale MNOHEM VĚTŠÍ MEZERA! A tak může být i o 10 mm větší a tudíž je místo 6-8 najednou 15, 18, ale i víc (podle tahu drátků a síly dřeva). Co se stane. Prostaví to, a nadělají "můstky", kde dávají jak plod, tak med. Při roztržení se na to včely vrhnou a při sestavování se mezi dvěma nástavky rozmačkají stovky včel. Družky je rozeberou a vynodsí a hlupák je příště nevidí a myslí, že to tedy nevadí.

Ale každý není humánní estét, halvně kdo se zhlíží ve velkovčelařích. Je tu horší a složitější aspekt popsané prasečiny. Jinde podrobně vysvětluju, že vč nesmí mít v medníku, když nepoužíváme mřížku, nikde možnost stavby divočiny. Proto nemůže provozní metoda Blaníku fungovat když by kdekoli nad VN mohli dát trubčinu a to platí i o mezeře mezi patry. Ihned by tam postavily trubčinu. Jakmile by matka vylezla do mezery mezi VN a medníkovým NN přes HL VN, pak už bude klást v medníku a zaklade tam i dělničinu. Když se použije mřížka, ta na většině území ČR sníží medný výnos na polovinu i méně a hlavně zvýší rojení neskutečným způsobem. Mřížka včelám představuje strop, cítí se pod ní stísněně a chtějí se víc rojit a med skrz ní nosí až když ho fakt nemají kolem a mezi plodem kam dát. Tím omezí matku v kladení a rojí se to tuplem!!! (další důvod NUTNOSTI TLumiče)
Prostě toto nemá žádné řešení a jedinou možností je zařídit to tak, aby nikde nebyla mezi patry větší mezera než 8 a měnší než 6 mm.

Protože v M je panč vždy, jen u některých výrobců málo, pak při svislém drátování hrozí mnohem víc sjetí vystavěných M po drátkách.

Dal jsem si udělat M z vlastního vosku z víček a tedy absolutně čistého. Pak se mi M dole opřené nezvlní. Ale do kila je jich jen necelých 7 a u průmyslového výrobce víc než 11 a to je pro mě velký rozdíl, tím spíš, že zpracování je mnohem dražší a taky poštovné sem a tam a to u průmyslových M vše odpadá když jsou výměnou vosku za M ve mzdě, jak se to kdysi nazývalo. Sám si M dělat nehodlám a tak várku M od várky, někdy se plásty zvlní - asi víc parafínu a některý balík je dobrý a M drží i při své tenkosti. Neřešitelný problém a v cizině je tento problém s voskem ještě větší.

Pak by ještě šlo nešponovat tolik drátky. To ale nejde zase proto, že jak do volných drátků vnikne proud, zahřejí se, tím se ještě povolí a nezataví se rovnoměrně M. Prostě svisle je ještě horší než vodorovně. Svislé loučky i při jen 8 mm síly se prohnou mnohem méně.

Dobry den,

co takhle mezisteny vyrobene na miru? mam drazku v horni loucce, mezisteny udelane tak ze se vsunou do te drazky a dole je vule milimetr dva. Vyrobcem je strazisko.

S pozdravem smidla.eu

Moc jednoduchý. Stejně jako úzká Sl a nechat je stavět až ve druhým nástavku. Dole u česna totiž mají k nedostavení velmi pádný důvod.... jó, pro někoho je to holt vořech i po sto letech včelaření. Zvlášť pro toho, co nemá čím.

Tom50: děkuji za postřehy, budu se jich držet.

smidla: takhle bych si to do budoucna predstavoval

Zatím musím zpracovat co mám, bylo to za výhodnou cenu, ale to by mohlo padnout do nízkých medníků.

Dobré poledne.
Abych tady nebyl za úplného blba . Tak mi to hned bylo divné když jsem bral úly už s nachystanými oddělky v nich, že mi tam něco "nepasuje". Samozdřejmě vím, že se kontrola rámků a celkově " obsluha " včelstva provádí za úlem. Proto jsem chtěl celý blok rámků posunout na opačnou stranu čili k levé straně (bočnici) když stojím za úlem. Tímto děkuji panu Tom. 50 i ostatním za trpělivost snad už mi to půjde líp . Javali: mezistěny dávám 2-3 mm od spodní loučky podle pana Tom.50. Jestli jste si všiml tak mi mezistěna vyšla tak tak přitavit k vrchnímu drátku pod HL. Příště bych ho dal možná o něco níže, anebo drátků 5.
S pozdravem.
Krekařík

měl bych dotaz k fotkám prvního odělku krekaříka. Tom napsal, že je nutno posunout celý paket rámků ke stěně u česna. Jasné. Pak ale bude nová mezistěna (na schématu, i u fotky označená jako č.8) hned jako první u česna. Neměla by být nově vložená M na druhé straně od česna. Jako předposlední před zásobním rámkem (resp. za posledním plodovým)? vycházím z popisu metodiky.
ptám se, abych v tom měl jasno
díky

Dále mi ještě ještě není jení úplně jasně izolování/odkrývání plodu.
Moje představa, kterou jsem získal studiem:

Oddělek držím ve VN, přikrytý folií. Na tom zateplené víko. V půli září ukončím krmení. Zároveň s tím přidám NN. Folii nechám na VN. Víko položené na NN.
Toto pro snížení teploty v plodišti a omezení/zastavení plodování. - přes folii uniká teplo do NN.
Toto až do Silvestra, kdy se NN sundá a víko se vrátí na VN

Pak ale Tom píše, že je možno krmit z děravé PETky (na ní zřejmě igelit), nebo i igelitových pytlíků s roztokem zakrytých zas jen igeliem. S přidaným NN.
A to při plodování. Tady nevadí, že teplo může unikat? Nebo na to používáte ten silný igelit z palet?
Cítím tu trochu rozpor a potřebuji si to ujasnit.

To co popisuje TomášR je situace bez plodu a KK zde bude tvořit jakýsi izolant - NN není prázdný

Já jedu podle toho co jsem napsal výše (prosil bych shrnutí potvrdit/vyvrátit/upřesnit)
S krmítkem jsem se vešel. Oddělal jsem BP. Nyní už snad nebudou taková horka a nebude to vadit. Až dokončím krmení. BP na zimu vrátím.

Ještě upřesnění mého nápadu se Samlou. Nechtěl jsem dávat celou dávku (cca 8l), ale obvyklé množství, kterým krmím. Díky za ozřejmění, že by malou dávku ve velké krabici třeba nevzaly,protože by ji nenašly.

Krmení igelitovými pytlíky se mi nejdříve líbilo, když jsem ho našel na YT. Ale pokud si už jednou připravíte nějaké krmítko, tak s ním musí být práce jednodušší a rychlejší. Nehledě na to, že bych měl strach, že pytlík přece jen praskne a propláchne mi to úl.

K opravovaným rámkům. Úplně krajní (první) jsem vyhodil. Skoro si ho nevšímaly. Raději jsem přidal novou mezistěnu. U zbylých dvou jsem ještě více ořezal horní stranu. Tyto plásty jsou více obsednuté.

krekařík

Jsem rád, že jste se v tom zorientoval, když to pochopíte, fakt je to velmi jednoduché.
Drátků dávejte klidně i 6, máte na to čas při pár vč. Až jich bude 15-20 a nebo i víc, pak už si s tím tak hrát nebudete mít čas ani náladu. Čtěte, prosím, pozorně vše co píšu, i o nezdarech a slepých uličkách, píšu to sem právě proto, aby další už neopakovali moje chyby.

A furt se učte, taky se učím. Na stará kolena jsem dneska zjistil, že pán, který včelaří desetinu času jak já, dělá asi chytřeji smetence.

romaning

Nepochopili jsme se. Oddělky krmím těmi česnovými napaječkami na 1.6 (dávám asi 1,4-5) nebo balonama, tedy v obou případech se zakrytým stropem a pomalu, nedokázaly by tak rychle brát a chci aby rostly a plodovaly. Po dokrmení, tedy v první půlce září ÚPLNĚ ODKRYJU STROP, tedy odstraním igelit, nasadím prázdný NN a na to dám dekl. Mám dekly dvoje, na toto mám dekly bez PS. Jakmile by se dala jakákoli folie nebo igelit, prohne se, lehne na krmítko a bude to tam dělat kra.iny. Jak vyřešíte aby vám nepotmelily nebo nevykusovaly izolaci v deklu nechám na vás, ale igelit tam prostě nemůže být.

Když krmím kmenová vč, tak v první den krmení odstraním jakýkoli strop, nasadím prázdný NN - když bych neměl nízké Samla, ale kyblíky z Lidlu, musely by být NN dva na sobě kvůli tomu, že kyblíky jsou vyšší. Ano, opakuju, nad HL rámků není nic, jen volný prostor, kam utíká teplo. Na HL rámků dám krmicí nádoby a nasypu Keramzit tak, aby pokryl dno (o něco víc, kýbl je kónický, Samla méně, ale taky) a pak naleju krmení. Celá hladina musí být úplně pokrytá kuličkami Keramzitu aby se netopily včely.

Píšu moc dlouhé příspěvky a proto jsem se nezmímil, že se znamenitě hodí květní korýtka na okna. Jeden druh má přesně 40 cm s rantlem a tak do nástavku 405 (i do toho staršího 402) se vloží dobře. Je na asi 5 litrů (dávám 4 litry) a tím by se vám dařilo krmit po menších dávkách. Zkrátka funguuje jakákoli čistá nádoba a dokonce nemusí být Keramzit, stačí dvě hrsti čisté pšeničné slámy. Ta nepokryje celou hladinu,a le funguje dokonale a včely se netopí. Mimochodem, když se dolňuje krmení, krmítko většinou není bez včel. Klidně je poleju, vyplavou a kámošky je očistí. Kdyby tomu tak nebylo (stane se výjimečně), byly by příště v tom Keramzitu mrtvé včely a to se mi neděje.

https://www.tipa.eu/cz/truhlik-garden-50cm-terakota/d-153758/?gclid=Cj0KCQjw0JiXBhCFARIsAOSAKqAn1t4sRsxJDtKEJ7RLfTzyvkIkqTtJkTfDNg0mEKsPNUif98kc0F0aAsVlEALw_wcB

vypadá to takto, mám ale rozměr 40 cm a byly před lety ve slevě za cca 15 Kč. Tak jsem koupil všech asi 30 co měli. Půjčil jsem si v krámě metr aby nebylo 40 CM vnitřek, ale aby to byl vnější rozměr s rantlem a zjistil jsem, že mi to tam vleze akorát.

Zjevně se obáváte zachlazení plodu a to je dobře, že na to myslíte. Ale ani při úplně odkrytém stropě (nesmí se tam ale dostávat cizí včely a vosy) nic nehrozí, včely spolehlivě ucpou svými tělíčky uličky aby zajistily optimum pro plod. A protože je to pro ně namáhavé a energeticky náročné (musí to být dost silné), tak proto samy začnou silně omezovat plod ve smyslu ne, že by vyházely plod co mají, ale matky přestanou klást a včely dochovají stávající plod. A to u kmenových nevadí, když přestanou klást v srpnu. To je už o přezimování rozhodnuto a plod je už nejen postradatelný, ale je dokonce nežádoucí.

Na fumigaci igelity dám protože plyn by se rozptýlil do moc velkého objemu vzduchu. Odd se musí odkrýt stropy tedy v půli září a před F se musí případný ZAVÍČKOVANÝ plod (v den fumigace) vyřezat!!! Za každou cenu tam nesmí zavíčkovaný plod být. Takže polopatě. Ne, že si vyřežu plod a fumigovat půjdu zítra. To nejde, za 24 by zase nějaký plod zavíčkovaly, čas se nezastaví.

K těm krmítkům. Dejte si říct a pořiďte si ty balony. Tvrdím vám a píšu to u nich jasně, že některé mám přes 40 let a dokonce mám i po rodičích (talířky rezaté, přesněji černě nehezké, ale stále funkční) staré roků 60 a víc. Sklo bylo háklivé, dnešní plastbalon rozbít nejde. Krmí se beze styku se včelami, pro ta vč (hlavně odd) kde takto krmím, mám ze starého komunistického lina udělané stropní čtverce velikosti vnějšku nástavku s dírou (asi 40-60 mm a někde taky třeba 3 díry 20 mm).

Zkusil bych ty prosakovačky. Jenže malé sklenice na asi 900 ml se už neseženou, na okurkáč musí být dva NN (a kde než nakrmím bude tolik N rámků?) Navíc toto s prosakovacím víčkem, zase bez stropu a leží to rovnou na rámkách - dávají se 4 flašky najednou = 4 x 3,8 litru mi nefunguje na roztok 1:1 který z toho vyteče, ne vždy, ale reálně to hrozí (mohlo by to vytéct, stačí aby úl nebyl dokonale ve vodováze) a tak je nepoužívám. Hustý roztok 3:2 asi funguje, mnozí tvrdí, že tak krmí. Já tak husté krmení nedávám nikdy a tudíž jsem škrtnul jednou pro vždy prosakovačky.
Jo a ty prosakovačky se dávají na dvojici lajsniček (asi jako tužka, nebo hranilek cca 6x6x100), protože by se část dírek ucpala jak by víčko leželo na HL rámků. Včely by to pak braly o hodně pomaleji.

Jo a vrácení deklů a odstranění prázdných NN na Silvestra je celkem jen teorie (Sedláček někde píše, že je u několika desítek vč zapomněl až do února a že to pak byla nejlepší vč). Dělám jen jednu Fum v říjnu a pak aerosolaceton před vánoci a tehdy tam nemůže ten prázdný NN být (ani při fumigaci). Takže jestli vč neploduje po 10.10., už nezačne i když mu strop a dekl vrátíme. A konečně z banánovek můžu dát N rámky do uvolěných NN použitých na krmení.

Takže, dokonale jste spojil předjaří a jaro s létem a usilování o co nejrychhlejší jarní rozvoj a z toho vyplývající úzkostlivé dbaní o teplo, přičemž v tuto dobu už máme jiné cíle a celková suma teplot je nyní jiná než v březnu a dubnu. Tudíž to, co zjara nyní neplatí. Vždy musíte brát v úvahu co, jaké opatření je vhodné či potřebné ve které době a k jakému cíli má směřovat.

Blinovka u čelní stěny být nemusí (je tam primárně uklizená aby se někde neválela a nezabírala místo a ta izolace je bonus, druhotná a postradatelná funkce). Snad jen když na čelní stěnu pere přímé slunce, ale měl byste mít celý den ideálně, a nebo aspoň převážnou část dne úly ve stínu a tak na to tak úzkostlivě dbát netřeba.

Odpovídám napřeskáčku a málem bych zapomněl na M u "zdi". Jo, jasně, dobrý postřeh. Ale zase sledujte kontext konin a tápání krekaříka. Už ty včely potrápil dost a tak hned se dalo udělat to, co jsem napsal = an blok to prostě posunout a dát jim pár dní voraz aby se vzpamatovaly. Přece to tam, myslím, píšu, že pak se to uspořádá líp, časem. A taky si uvědomte, že zebrovači mají klidně M u zdi a klidně trhají plod a taky nějak včelaří. Jen je to pro včely určitý diskomfort, který se v posledních dvou dekádách začal projevovat "nepochopitelnými" úhyny.

Když se nad tím, co všechno si včely nechají líbit, zamyslíte, říkám, že jsou blbovzdorné. A pod tím slovem se skrývá úžasná a dechberoucí schopnost včel vyrovnat se skoro s každým přešlapem a chybou včelaře.

Jak umístit folii po krmení a v zimě jsem tedy špatně pochopil.
Vycházel jsem ze svých prvních dotazů zde na fóru:
.....Během zimy je igelit na VN?
ano, jak jinak? Zalepily by propolisem dekl a to nechceme, vše musí být "čisté"...
Vybral jsem si z toho, že je tam igelit celou dobu - už od nasazení NN

Takže ještě jednou malé shrnutí pro mne:
V půli září ukončit krmení oddělku. Oddělat folii, přidat NN a nezateplené víko - pro omezení plodování (snížení teploty v plodišti).
10.10. odstranit případný zavíčkovaný plod, vrátit igelit na VN. Provést fumigaci. NN už oddělat. Stále nezateplené víko. (možno už vrátit zateplené)
Před Vánoci aerosol. Vrátit zateplené víko (pokud už není) a do února klid.

Vaše malé shrnutí je přesné, jen odd (i kmenové) lze dokrmit i dřív než v půlce září.

Ale, ještě si tu najděte vlákno Tichá loupež a nastudujte si to. A tak se může stát, že máte zač září nakrmeno a začátkem října - kontrola plodu kvůli fumigaci - zjistíte, že mají málo. Pak je potřeba dokrmit tak, aby na rámcích, co budou obsedat v zimě - je to zřetelně vidět, měly dole na rámcích asi jako jedna až dvě dlaně (jakoby zasebou = ležatý ovál) prázdných buněk. Prostě vč se nesmí "ulejt".

Pokud toto čtou i čtařiadvacítkáři, i oni by měli mít ten ovál prázdných buněk pod zásobami pokud zimují na jedné bedně.

Aby to bylo úplně jasné. Když bude pod zásobami popsaný ovál na třicítce na 10 rámcích (průměrně, na krajních skoro nic a na středních větší volné místo, logicky), i tak je to asi 22 - 25 kilo, u 24 to bude asi 18 -19 kilo a to na přezimování i jarní rozvoj stačí. U 24 s odřenýma ušima to jaro, zima bez problému.

Takže, já krmím i odd, o kterém si myslím, že bude zimovat na 5-6 r, stejně na 10 rámků s tím, že zadní rámky budou zásobní na jaro za blinovku.

Další nesmysl. Valit začátečníkům do hlavy, že je možné restrikcí krmení u oddelku docílit ukončení plodovani v první polovině října kvůli léčení, je totální kravina. Hrozí proplodovani zásob ještě na podzim a do jara úhyn hlady. Mimochodem, čekat u oddelku s ošetřením až na říjnovou fumigaci je blbost další. Už totiž musí být fumigovat co. Ani Gabon to nezachrání. No, kdo chce kam...třeba budete mít štěstí

Obyčejně na tyto zlobné výkřiky nereaguju. Ale promluvil právě představitel těch nejnebezpečnějších pro české včelařství - alternativec, jistě z vlastní zkušenosti, co tu chovají včely s přemnoženým broukem i přesto, že někteří z nich včely málem koupou v kyselinách.

Obecně platí (platilo donedávna), že právě oddělek je - neví se úplně proč, celkem málo zranitelný a skutečně se léčit nemusí (donedávna nemusel). Tedy když ho udělám já ze svých vč.

Takže vlastně tomuto zlému alternativcovi děkuju za připomenutí, že já nevím od koho jste to koupil romaning a je celkem pravděpodobné, že to byl divous jako je jich většina zpracovaných Dolem, Včelařstvím, MV a tedy mejnstrýmem. A tak si pro jistotu sežeňte Gabon a dejte jim jeden pásek na okraj plodu, mezi první a druhý plodový plást a u strany (jedno které). To samé krekařík a případně další. Ono to nějakou dobu trvá, minimálně ten jeden podzim a zimu než se ze včelstev stanou odolné jednotky vyžadující minimum léčení.

BG zjevně míří ke kyselině, nedával bych jí, tím si poškodíte zimní generaci a ztratíte rok. Ale je to na vás. Navrhoval jsem vám abyste koupil odd ode mě.

Znejistěl jsem. Najděte si posyp práškovým cukrem podle ing. Titěry a udělejte pokus, pokud si přestanete věřit (jenže k tomu asi potřebujete dna se síty). Nebo zkuste Formidol a hlavně se ráno podívejte na podložky, než to stihnou uklidit. Po Gabonu hned nepadají, tam to trvá dlouho, je to založeno na tom, že si každá včela musí aspoň jednou šlápnout na ten pásek.

Jednou tu začátek napsal, že kdyby nedal 10.7. KM, pak by 1.8. už neměl co léčit. Tím je to perfektně řečené celé a vlastně to samé píše BG, tedy obavu aby bylo po 10.10. u vás co fumigovat.

Rozhodnutí je na vás. Proto tu píše více včelařů podle svých zkušeností a přesvědčení a vy si můžete vybrat.

Přidám aktuální poznatek. Jeden známý, který s částí vč včelaří podle mě a druhou část vede mejnstrýmově a taky na dokonce 3 mírách (24,30 a 34,7 + NN 17,15 a 11), přišel o jedno vč na patrně CCD. Ale!

Bylo to vč na 39x24x10 Lysoň chované ve VN 24 klasikou s plodištěm roztaženým na dva VN 24 + jeden medník 39x24x10 a bez TL, prostě mejnstrýmová klasika...
Mělo to zvláštní matku zvláštní (místní) linie, velmi podobné původní včele Tmavé a mohlo by se zdát, že to je tou unikátní linií. Ale asi to bude jinak, sestry té matky v DS drží a nemají sebemenší problém.

Ale není ještě všem dnům konec a možná mám už 12 let v řadě JENOM štěstí a třeba mi to taky popadá a když ne vše tak třeba některé. Já ještě nic léčit nezačal.
Jako vše dosud tu poctivě popíšu jak dopadnu.

Dobrý den,

já bych ty kyseliny zase tak nezatracoval. Předně, nikdo nikoho nenutí kupovat si je v DOLe, druhak je dost tech co je pouzivaji a take uhyny nemaji. Dale pak je spousta tech, co pouzivaji gabon a amitraz a take maji uhyny. A jestli se nepletu, ani Tom50 nemel po stavelce uhyny.

V lonskem roce jsem lecil pouze kiselinou stavelovou. Uhyny jsem mel a ne zanedbatelne. Jestli to bylo kiselinama, nebo spatnym vcelarem to je otazka. Nepadlo žádné kmenové včelstvo, ale jen tohorocni smetence a jeden usazeny roj. Celkem 4. Dvoje zacatkem ledna, po tom prudkem otepleni zacaly plodovat. Ramky i uly byly pokalene. Usazeny roj se vytratil. Nevim presne kdy a posledni smetenec skoncil prelom unora brezna. Paradoxne smetenec delany pro inseminovanou matku az koncem srpna, ktery byl zezacatku masivne vylupovat (fakt jsem si s nima skusil, ale pomohlo zuzeni cesna a prekryti hustyma vetvema s listim) Inseminka prezila s hrstkou vcel, na jare jsem ji musel pridavat plod pred vylihnutim, ale zvladla to a nalarvil jsem od ni nekolik matek.

Kazdopadne letos mam ctvery vcely premetene na vysoke ramky langu a jedny na vyskoky optimal. Lang je samostatne stanoviste, par dni po premeteni dostali amitraz bez kontroly spadu. Zkusim vcelarit zpusobem ktery popisuje Tom50, chci to porovnat s vysledky s nizkonastavkovym systemem. Zbytek bude lecen stavelkou pokapem v zime. O vysledky se samozrejme podelim.

Nejlepsiho vysledku jsem letos dosahl nizkonastavkove s materi mrizkou v optimalu s matkou Sedlackovy smesky. Hned vedle tohoto ulu je 2/3 lang, ktery mel take velmi pekny medny vynos, jsou ale velmi agresivni a krome toho jsou to vyznamne lupicky na stanovisti take dostanou F1 matku. Ostatni vcelstva byla prumerna, ctvery velmi podprumerne, pozustatek matky Vigor, ty letos kompletne vymenim za F1 Singr od pana Veverky z kývalky, parene mistnimi trubci.

S pozdravem smidla.eu

Máte to dokonale srovnané a víte přesně co chete.

Přesto se pokusím podrobněji analyzovat ty úhyny. Vysvětlím proč. Dám podobný příklad, zkušenost.

Dostal jsem vloni touhle dobou 2 matky Sklenar. Udělal jsem na ně na čísi radu "odsavače". Jako odstrašující příklad jsem to uvedl před pár dny v jiném vláknu. Proč ne smetenec? Nemám sklep, nemůžu smetenec věznit v chladu. Vězním sice ve tmě, ale ne v klidu - je to pod dřevěnými schody.

Bylo to slabé, polovina včel odletěla. Jednu z těch matek ihned začaly vykrádat (bohužel pěknější a silnější "odsavač"), myslel jsem, že kvůli použití česnových krmítek. Ale nejspíš to bylo jinak. Jedna z těch matek byla "divná", že se vykrádat dala. Zachránil jsem to zúžením česna na 2 včely + dalšími doslova "psími kusy", tedy velmi pracně jsem to dovedl k zimě ve zdárné kondici. V zimě ale vyměnily matku a zjara tam byla trubcokladná = v zimě se matka neoplodní.

Analyzoval jsem to jinak než vy. I když se jednalo o vzácnou matku z Rakous, byla prostě vadná, něco na ní bylo špatně! Proč se dala vykrádat a druhá o 3 metry vedle, ve stejném úle na stejných rámcích, stejná TS, stejné krmení, stejný směr česen, prostě vše stejné a jedna OK a druhá vše špatně od začátku? BYLA VADNÁ, TEČKA!!! A to je normální a přirozené, dokonce si troufám tvrdit, že vadná je čtvrtina až třetina nadějných matek s ušlechtilými geny (obyčejných z umělých chovů rovněž).

Vy jste inseminku zachránil, odchoval od ní a tak jste si nejspíš namnožil geny nechat se vykrádat. Třeba ne a třeba se to projeví o generaci později. Já už víckrát zachraňovat nebudu to, co jinde při naprosto stejné technologii dopadá dobře a toto ne! Přesněji, zachránit se pokusím, ale nebudu od takové matky chovat.
Neplivám do kafe, tak to neberte. Jen to mějte na paměti a tímto prismatem sledujete výkony F1 po té insemince. Tedy jestli si smím dovolit radit.

Nikdy nikde jsem netvrdil, že moje bezúhynové včelaření je zapříčiněno pouze Amitrazem a Gabonem. Tvrdím naopak, že je to mojí unikátní provozní metodou nechování trubců ve VN, kde vč chová dělničí plod. Tedy dělám pravý opak LBV

Sám fakt, že někdo kyselinuje a úhyny nemá taky nic neříká a nedokazuje.

KŠ u mě proběhla jednou namísto druhé Fum a předvánočního aerosolu (jedno ošetření místo dvou na konci listopadu). Opět jen doměnka. Absence výzkumu jinou možnost nedává, než se dohadovat a analyzovat co dělám a jak to dělám a i to co nedělám. Mám zato, že se ničivé účinky kyselin sčítají. A ani to ještě nemusí dopadnout špatně, třeba mimořádně příznivým mikroklimatem některého stanoviště, lokality. Nevím to.

Když chcete zkoušet systém "Blaník" - logicky to nemusí být délka 39, ovšem výška 30 ano (vysvětlil jsem jinde mnohokrát) + NN nejlépe 15 nebo 14, ale lze použít (už bl.ě) i 17. Měl by to být čtverec a mělo by to mít nejméně 11 rámků (12 je lepších pokud to bude čtvercové, 11 rámků je u čtverce jen u délky 39) a to třeba Lang se svými 10 rámky neumožní a neumožní to - Slováci prominou - ani jejich nejrozšířenější B10.
Ale jestli chete mít srovnání, MUSÍTE i vy těžit med jen z panenského, co nebylo v úle když se léčilo! Prostě je nutné srovnávat srovnatelné. Taky žádná očka ani sejta a ani vysoké podmety atd, vč volně ve stínu a ne ve včelíně atd.
Pokud vše uděláte do posledního detailu přesně stejně, pak můžeme srovnávat a vlastně mi o nic jiného nejde, než ověřit mojí metodu na co největším území v nejrozličnějších podmínkách. Děkuju vám za to předem.

Je to asi 10 nebo 11 let, co kámoš sehnal dvě oplozené matky v pozdní době (září), ale neřekl mi od koho. Nepřestanu si vyčítat, že jsem se neptal, myslel jsem, že to ví když jsme u toho chovatele byli spolu několik let předtím a vysvětlil jsem mu, že Singer je nejhorší kmen u nás. Chovatel matek na přímou otázku proč právě Singer vysvětlil, že žádný jiný kmen není schopný produkovat co nejrychleji včely do více než 700, slovy SEDMISET oplodňáčků.
Byly to bohužel F1 Singer, což z kámoše vylezlo další rok když jsem zjišťoval kde se ty "masařky" u mě vzaly. Já se toho neřádu dodnes nemůžu zbavit, to jsou ty geny = hodně plodu žádný druhý med, hlavně ne medovici. Podle svých celoživotních zkušeností varuji před kmenem Singer. V podmínkách jaké mám já není horší včela. I v jarní snůšce jsou výnosem průměrné a podprůměrné a rojí se (odhadem) nejméně 2x víc. Naopak, nejlepší včely (když nepočítám BF) jsem měl Vigor, ale ne z nějaké "množárny" (tolik podobné množárnám psů), ale přímo od pana Čermáka. Jenže ty se v posledních letech velmi zhoršily, přidanou matku ještě týž rok měnily, jednou vůbec nezačala klást. Pravda, další rok mi jí p. Čermák zadarmo mahradil. Navíc se na ní čekalo neúměrně dlouho. Proto jsem Vigor objednávat přestal.

Snad jsem reagoval na vše. Určitě nejlíp, jak jsem uměl. A proč se většinou seženou odd nebo matky Singer? Protože množičům nejde o to, aby to zákazníkovi co nejlépe sloužilo. Jim jde o to rychle nadělat "maso" do oddělků a nebo do oplodňáčků, protože jim jde o vlastní kapsu. Lidi požadují včely, ne ušlechtilé včely s dobrými či nejlepšími vlastnostmi. Taky jdou většinou po ceně a u tohoto kmerne to jde našvihat nejlaciněji.

Dobry den,

ano, myslim na to a budu nasledujici roky vyhodnocovat kvalitu matek. Nechal jsem si sedlackovu smesku, ta je v tom optimalu a nechal jsem si matku co jsem privezl z diry ve zdi (viz v jinem vlakne)
Myslim si, ze neni vylupovani jako vylupovani. Je tedy vhodne doplnit informace. Smetenec delam tak, ze vcely nikde neveznim. Proste ometu ramky, vcely pokropim, docela hodne, pockam cca pul hodinky a vysypu je na mezisteny a vhodim matku. U inseminky jsem vlozil klicku at si ji vysvobodi a dostala zavickovane zasoby, preci jen to bylo pozde a ne jako obvykle na jare. A take jsem zacal prikrmovat. Za dva tri dny jsem zjistil, ze jim tam lezou vcely ZADEM, spatne udelana zadni ucpavka, moje chyba. To jsem okamzite opravil. Nicmene vylupovani pokracovalo cesnem, tak jsem ho zuzil na dve vcely, to nepomohlo, tak jsem cesno prekryl vetvemi s listim. To nejprve take nepomohlo, tak jsem pouzil hustejsi listi a vetve, to pomohlo.
Letos se opet zacalo schylovat k loupezi u inseminky, zuzil jsem cesno a dal to ubranily.
Schopnost branit se vykradani budu presto bedlive sledovat a pokud se ukaze jako pozitivni, rozchovam si matky sedlackovy smesky a usetrim za inseminku. Samo sebou podam informace jak to dopadlo.

Metodu blaniku muzu zkusit pouze v takovych podminkach, jake mam. Ne vsechny uly jsou ve stinu pod stromy. To ted momentalne neovlivnim, strom byl pokacen a je zasazeny novy. Langy taky nevymenim za jine uly. To jsou proste fakta a myslim ze bude zajimave zjistit, jak se teto metode povede v jinem typu ulu. Vysku 30 nemam u zadneho ulu, ale mam 27,5 Nizke nastavky s ramky 15,9 a 17 u optimalu. Takto to je a do nasledujici sezony i zustane. Uvidime co nam prinese nasledujici zima a za ni sezona. Ja se domnivam, spise si preju, aby to dopadlo dobre ;)

S pozdravem smidla.eu

Dobrý večer.
Ještě k příspěvku XXX.XXX.139.240 od Tom.50.
Já už jsem v oddělcích Gabony měl. Chlap od kterého jsem oddělky kupoval mi je tam dal (nevím kdy) v počtu 3 kusy na jeden oddělek. Říkal mi, že je mám vyndat 31.7. Vy jste mi sdělil, že mám nechat po jednom z důvodu rezistentních VD a z hlediska toho, že 3 Gabony jsou moc a dávají se jenom když včelstvo obsedá jeden VN + NN. Čili teď tam nemám ani jeden. Do fumigace zbývají cca 3 měsíce jak mám dále postupovat?
S pozdravem.
Krekařík

Dobry den,

nic dalsiho do vcel nedavejte a udelejte az fumigaci.

S pozdravem smidla.eu

Nic do včel do fumigace nedávejte

Dobré ráno.
Pánové, děkuji vám za radu .
S pozdravem.
Krekařík

Dobrý večer.
Měl bych dotaz ohledně krmení oddělků. Zatím krmím co 4 dny po 0,8 l roztoku 1:1. Při dalším cyklu krmení mají včely "vybráno". Nezkrátit cyklus na 3 dny? Popřípadě dávat jim ještě mezistěny na vystavení a následné zakladení? Děkuji za odpovědi.
Přeji hezký zbytek večera.
S pozdravem.
krekařík

Letos je jinačí rok, to jsem vám psal v odpovědi na vaší SZ. Myslím, že krmíte ve správném intervalu, ve skutečnosti tak malé množství vezmou za pár hodin.
Jde jen o to je neulejt.

No a přidávání dalšíchM je v tuhle dobu už docela problém. Jasně, nemáte souše, chápu. Jen si dovolím vás upozornit na fakt, že nyní už i odd utlumují plodování a že reálně hrozí, že M nepostaví úplně. Běžně se děje, že M povytáhnou po prostředku a nepostaví rohy, ani ty horní. Nezakladou a dají do ní nanejvýš pyl. Pokud tohle dostanou do hnízda, matka to obchází a ony to ignorují. Pyl, když není překryt zásobami a ty zavíčkovány, se do jara skoro pokaždé zkazí. Zplesniví, "špuntíky" pylu ztrvrdnou a včely je nedokážou vyndat, nejlepší je takovýto poklad vyvařit. Často to udělá i po prostředku jednou zakladená M.

Jedna možnost co s "pokladem" je. Lze to "odrápat", za chladu se nožem naplocho strhne voští se ztuhlým plesnivým pylem. Někdy v takové nedostavěné M ani pyl není, ale včely okraje buněk "poťapou", že pak vypadají jako špinavé. Je to propolis a na tom vč příští rok stavět nezačně, takováto nedostavěná "poťapaná" M bude spíš fungovat jako svislá přepážka a vč se raději vyrojí než aby to přijmulo. Dostaví to jedině roj a ani to není jisté!
Moje máma (a po ní i já) takovou M nazvala "drápák", protože za chladu strhnu hřbetem nože okraje buněk, že většina těch okrajů buněk odpadne, ,prostě to odrápu. Na tom vč stavět začne, bez "odrápání" to nechce ani roj! Ale má to háček. Včely jak známo použijí při stavbě M vosk z té M a jen zbytek přidají. Přesně dle mých mnohokrát opakovaných pokusů přidají asi 60 (max65) %. Tedy na kilo M se vyvařením vyzíská A TO POUZE VAŘÁKEM S LISEM 1,6 kg vosku. Co z toho vyplývá? No to, že drápák má už zeslabenou původní M, přestali stavět právě ve chvíli kdy došel vosk z té M a svůj už neprodukovaly. O to pomaleji pak budou na drápáku stavět.

Z uvedeného vyplývá, aspoň pro mě, snažit se už M včelstvu nepřidávat v době, kdy reálně hrozí, že by nepostavily souše (třeba i panenské), ale udělay by ty nedostavěné souše. Doufám, že jsem to popsal podrobně a dost srozumitelně.

Jiná situace je, když nemám dílo. Pořád je zjara lepší i drápák, třeba na konci hnízda, než prázdné loučky, něco tam být musí. Polopatě. Mám zjara česno, přední krycí rámek, pak plodové rámky, pak SR a pak souši (nebo holt drápák když nemám souši). M přidávám JEN A POUZE mezi poslední plodový a stavební rámek, na kterém už vč staví a už zakládá první trubčinu. Protože trubčí plod je pořád plod a vč chce mít za každou cenu plodové hnízdo pohromadě, proto se snaží za každou cenu M nejen postavit, ale hlavně zaklást! To proto, aby byl spojený plod do jednoho plodového tělesa, lidově říkáme hnízda. Jakmile je M v této pozici postavená (květ jívy skončil a začal květ špendlíků) a je v nkaladeno pár vajíček, smí jít doprostřed hnízda a na její místo pořijde další M (ještě lepší je jí dát do cizího včelstva, pak jí dostaví a zakladou do rána!). Tedy zase mezi poslednbí plodový plást a SR s trubčím plodem. Na konci, za SR, tedy za "trubčákem" je pořád souše (nebo drápák). Až je plodiště plné a nebylo by kam dát M, vyhodí se souše (drápák) a využije se později, třeba při tvorbě oddělku. Logicky tedy nastal okamžik, kdy je posledním rámkem (u stěny, nejdál od česna) SR s trubčím plodem. Na konci května, když se likviduje vysoký SR a nadále už bude vč chovat rubce pouze v TL, pak je možné přidat poslední M a to je už vč tak silné, že jí dávám mezi plod, už nic nehrozí, je už teplo a včel nadbytek.

Zopakuju, celý rok se snažím mít pěkné mladé plásty blíž k česnu a na konec celý rok dávám starší plásty. Toto je důležité pochopit a nepodcenit. Tímto způsobem se podaří zbavovat starých černých souší, popsal jsem to detailně jindy a jinde.

Detailně (opakovaně) jsem popsal v jiných souvislostecvh jarní vedení vč k nejrychlejšéímu rozvoji jaký umím a jaký, jak se domnívám, je v našich podmínkách s naší včelou možný.

Doufám, že jsem vám vysvětlil, co hrozí při přidávání M v této době a jak to nespíš dopadne (ale nemusí) a hlavně také co potom s tím nedostavěným "pokladem" dělat.

Sám tohle dokonale vím, umím to perfektně odhadnout a stejně se mi (u cca 50 vč) každý rok 5, někdy ale 10-15 a i víc "pokladů" podaří "vyrobit". Jen výjimečně to jde do vaření, jak i takovýto nepodarek zužitkovat (využít) jsem právě podrobně popsal.

Dobré poledne.
Děkuji vám za rady. Myslím si, že to je ten drapák jak popisujete mezistěna je z 3/4 postavená ve dvou rozích je nedostavěná a na jednom místě jsou hnědé okraje buněk. Čili zkusit okraje oddrábat a počkat jestli ji dostaví. Kdyby ji dostavěli dát ji do hnízda na zakladení? Ještě bych se chtěl zeptat cca kdy ukočit podněcování a začít krmit ve dvou velkých dávkách? Přeji hezký den.
S pozdravem.
Krekařík

Drápák už asi nezakladou a spíš se snažte nechat ho na okraji hnízda aby ho zanesly zásobami a pyl v něm - pokud tam není dají ho tam, nanosí ho ještě, aby překryly zásobami a zavíčkovaly. Potom to zjara přijmou ani nevíme kdy a jak. Strhávat -podrápat to jde za zimního chladu, teď spíš ne, ale zkuste, učíte se pokus-omyl abyste sám přišel na to co a jak. Popsat se to úplně nedá. Pište si deník a co kvete a jaký je průběh počasí. Zpočátku to pište hodně podrobně, po letech vám už postačí rámcová heslovitost. Možná se podivíte, píšu si ho a neustále se vracím do minulých let a porovnám zda a co je jinak.

No a krmení ve dvou dávkách? To jako proč? Já takhle vůbec neuvažuju, docela jste mě zaskočil. Zkrátka. U kmenového, kdy mi nejde o podněcování k zvýšenému plodování, dám několik velkých dávek tak, že nyní mám tu polovinu, co má G a krmím nakrmenou a klidně to mohlo být i dřív. Druhou menší polovinu, asi 40% vč ještě neléčím a nekrmím a pohrávám si s nápadem části vč nedát G vůbec a tudíž by první léčbu od loňského předvánočního aerosolu dostaly až po 10.10. fumigací Varidolem (Amitraz). ŽÁDNÝ MONITORING NEPROVÁDÍM A TAK NETUŠÍM KOLIK ROZTOČŮ MOJE VČ VLASTNĚ MAJÍ a jsem připravený i na to, že některá padnou - dokud to nezkusím, nebudu to vědět!

Jiné je to u oddělku nebo slabého smetence (když se rozlítá část včel), kde chci aby plodovaly a do zimy ještě zesílily. Pak podněcuju v různě velkých dávkách v různém intervalu a vždy se řídím tím, co vidím, v jaké síle a kolik plodu a jakých stadií to má. Z toho jak nejasně jsem to napsal byste měl pochopit, že na to není univerzální recept (já takový nemám), protože se vždy jedná o mnoho proměnných. Kupříkladu letos mám pořád slabou uživovací + podněcovací snůšku ze setého jetele červeného, možná i z 1,5 km vzdálené pohanky (kolem včel to ale nesmrdí nýbrž voní) a patrně k tomu nějakou medovici. Tím si na málo plodu u oddělků nestěžuju. Taky je můžu posilovat plodem od silných vč, což vy nemůžete.

Takže jasnou odpověď na vaši otázku. Podněcujte aby plodovaly (max do poloviny září) a plnily horní rohy - to ochotně dělají tak do začátku července a pomalu bude zásob přibývat tak, že najednou budete mít nakrmeno a žádné dvě velké dávky nebudete potřebovat dávat.

Včelstva se chovají, patrně kvůli genetické výbavě, různě. Některé se zjevně snaží držet méně rámků a ulejvají je a vedlejší rámky jsou poloprázdné, nebo plné ale bez plodu, samy sebe omezují v plodování (i když jsou slabé) a hrozí ulití, že by neměly kam zasednout v zimním chumáči. Jiné přece jen fungují na větším počtu rámků (pak mají menší plochy plodu, v součtu ale stejně) a tam tolik ulití nehrozí. Možná, že to má nějakou příčinu a jen to já neumím udělat u všech stejně, mě se zdá, že je to spíš u každého vč jinak kvůli genetice.

Hlavně si pamatujte, že včely jsou totálně blbovzdorné a vydrží fakt hodně včelařových chyb a přizpůsobí se. Jen jim způsobený stres z včelařových chyb (ale taky častých kontrol) zkracuje život a dělá je náchylnějšími. Polopatičtěji: stres ZVYŠUJE riziko nižší odolnosti vůči virům, nosemě apis a dalším nemocem.

Na druhou stranu, začátečník musí často vč "vrtat" aby viděl co se ve vč děje a jak reaguje na ten který včelařův zásah. Klid, půjde to

https://youtu.be/R28kLz51ZMs

Já se nic od pana Klímy naučit neumím, je zatvrzelý kyselinář z přesvědčení a já jsem dál. Pro mě je ztráta času poslouchat Klímu. Navíc jsem už jinde vysvětlil jak vidím jeho prezentace já, kdy dominantní je nějaká modla, nějaký neměnný a nehybný Oltář a on je jen jakýsi služebník v pozadí za Modlou, nikoli nepodobný knězi, kázajícímu Nemněnné Pravdy až na věky ámen!

Jestli tyto prezentace na někoho fungují, pak mi je mladých líto.


Jednou mi na VF nějaký mladý doporučoval nějakou moderní knihu o včelařství západní provenience a že prý dokud jí neznám, nemá cenu se se mnou bavit. OK, zašel jsem s papírkem, kam jsem si napsal titul, do knihkupectví. Ochotná paní majitelka mi slíbila, že tu vzácnost sežene.

Po čase mi zavolala, že vytoužený skvost konečně a má a můžu si přijít.

Slavnostně mi podala knihu divně velkého formátu, neuvěřitelně tenkou, s omyvatelnými deskami. Ve velkoobchodě paní ujistili, že se ta kniha používá na vysokých školách jako učebnice. Bohužel si titul už nepamatuju.

S posvátnou úctou jsem opatrně otevřel knihu i když se mi jevila na první pohled divná, mírně řečeno. A zůstal v šoku! Měla krásně velké písmo jako kniha mého dětství od Ondřeje Sekory Ferda Mravenec. A byla stejně graficky koncipovaná, bohužel ale nebyla barevná, jen černobílé perokresby, trochu připopmínající Josefa Ladu. Hned na první straně byl na půlce stránky větší než A4 chlap u stylizovanmého úlu v obleku podobném skafandu a pod tím byl heslovitý holvětný text: TO JE VČELAŘ. VČELAŘ MÁ VČELAŘSKÝ OBLEK. OBLEK MÁ KUKU.

Pod tím na spodní půlce stránky nadživotní dýmák s popiskem: TO JE DÝMÁK, LIDOVĚ KUŘÁK

Na další straně na půlce stránky trůnilo něco mezi košnicí a Langstrothem a pod tím text: TO JE ÚL

--------------------------------------

Vzdal jsem to, knihu za nekřesťanské peníze nekoupil a smutně z faktu, kam vyspěli dnešní mladí, jsem z obchodu odešel. A jak vidím Klímovy prezentace, ihned si vzpomenu na otřesný zážitek s adorovanou knihou, které dnešní mladí jedině umí rozumět. My měli v 10 letech lepší rozum než někteří dnešní vysokoškoláci! Snad jen někteří...

Tedy pokud majitelka knihkupectví nelhala, že se to používá na VŠ jako učebnice. Kniha vypadala jako leporela za mého dětství, určená pro předškolní dítka, ale ta byla alespoň barevná. Přesto, že jsem měl Ferdu Mravence asi do 8 let moc rád, moderní západní kniha mě zklamala a nemyslím, že by to byla vina překladu.

Zdravím
Připravuji si vložku pro uzavření česna na zimu. Koupil jsem plechovou česnovou uzávěru, proti vniknutí hloudavců do úlu.
Česno na zimu by mělo mít cca 100x6 mm. Tato Plechová zábrana má ale dost velký poměr plech/díry.
Chtěl bych se zeptat, zda udělat díru 100x6 a tu zakrýt touto zábranou, nebo udělat díru větší tak, aby plocha dírek v plechové zábraně odpovídala ploše 100x6mm. - pro zajištění dostatku vzduchu.
U pletiva je to jedno, ale tady mi připadá, že se díra dost zmenší.
Možná řeším zbytečnosti. Já bych zvolil druhou možnost, jen se chci poradit, abych neudělal česno zas moc velké
Děkuji

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Uvažujete správně a myslím, že se na svůj úsudek můžete spoléhat i v jiných věcech. A nebojte se i většího česna, třeba 150x6 jako výchozí + zvětšení o tu část co blokuje plný plech. větším česnem než 100 x 6 nic nezkazíte, menší by mohlo být problém třeba nahromaděním mrtvolek v tak malinkém česně.

Je nutné si uvědomit, že jestli máte česno vysoké 6 mm, nemusíte už žádnou zábranu dávat. Mě dal kamarád bíle lakované vršky z radiátorů, ty jsou asi 50 mm a dlouhé asi 90 cm. Z nich jsem nařezal kousky asi 200 -250 mm a přišroubuju je každý rok přes česno vysoké 18 mm dlouhé 100-150 (podle jakou zrovna najdu vložku do česna. Ty příložky taky přišroubuju k letáku, hlodavci a ptáci je umí odsunout. Někde mám jako příložku betonovou cihlu a myslím, že má malou nestanradní délku a si 220 mm. Zkrátka můj bratr o mě říkával, že jsem mistr improvizace. Zopakuju poučku mistra z uňáku: "Klucí, můžete bejt úplně blbí, musíte si ale umět dycky poradit".

Vy a krekařík si budete umět vždycky poradit, fandím vám oběma. Vždy něco udělejte, je lepší udělat když je průšvih cokoli než neudělat nic a pak se ptejte. A ani toto nelze brát úplně doslova, prostě zdravý selský rozum pomůže vždycky. A hlavně, včely jsou hodně blbovzdorné a hodně toho vydrží.

Dobrý večer.
Chtěl bych se zeptat. Jestli by bylo dobré udělat po zakrmení oddělků nějakou kontrolu jednotlivých pozic rámků pro zazimování? Mám na mysli vyndat rámky s nevystavěnými mezistěnami popřípadě souše bez zásob a plodu atd.?
S pozdravem.
Krekařík

No, to už mělo být skoro udělané. Ale. Koukněte zhora a ihned uvidíte kolik rámků obsedají. Pokud mezi rámky pěknými je nedostavěná souš, ven s ní. Když není jiná, na okraj. Tam sice zplesniví a vyvaříte jí (nebo z ní uděláte zjara "drápák" ),ale v hnízdě jí nenechávejte. Funguje jako přepážka. Úplně nepostavené M v tom snad už nemáte.

Ale těžko radit když to nevidím a fotky nic nesdělí. Pište si i detaily a zkuste si pamatovat. Abyste třeba za rok či několik věděl jak to nejde dělat a jak to bylo dobře.

Dobrý den.
Můžu dát pryč i souše které neobsedají, v kterých nic není pyl zásoby atd? Dnes jsem se byl podívat jen tak k úlům a včely nosí neskutečně pylu oranžové barvy.

Je k zamyšlení proč neobsedaji celý nástavek a mají souše bez zásob. Něco se zdá špatně.

Letos se mi také stalo, že některé oddělky se prostě zarazily a 8-mi rámcích a dál že prostě ne. Jsou oddělky, kde je pomalu jeden VN 39x30 málo, jiné, jak jsem popsal. Vzhledem k tomu, že mám pocit, že 8 rámků není až tak špatné, nechám je tak, jen ty oddělky, které měl třeba jen 6 rámků, jsem pospojoval s jinými a uvidí se, jak bude na jaře

Tak jo

Oddělky krmím do konce září, do Václava. Pokud oddělek či včelstvo v tuto dobu nebere krmení, je to známka problémů.

Tomáš R napsal(a):
Letos se mi také stalo, že některé oddělky se prostě zarazily a 8-mi rámcích a dál že prostě ne. Jsou oddělky, kde je pomalu jeden VN 39x30 málo, jiné, jak jsem popsal. Vzhledem k tomu, že mám pocit, že 8 rámků není až tak špatné, nechám je tak, jen ty oddělky, které měl třeba jen 6 rámků, jsem pospojoval s jinými a uvidí se, jak bude na jaře

Dobry den,

mozna to lecos vypovida o kvalite matky.

S pozdravem smidla.eu

Obávám se, že oni stojí pouze o rady od Kršky. Tak jako mnozí před tím, co už nemají včely, https://www.ifauna.cz/vcelarstvi/diskuse/detail/3720479/vcely-zlodejky?from-list=1#a3721576
Gabon je holt Gabon, někomu to nedojde ani za několik sezón..
Jak říká Krška, kdo chce kam...

krekařík napsal(a):
Dobrý den.
Můžu dát pryč i souše které neobsedají, v kterých nic není pyl zásoby atd? Dnes jsem se byl podívat jen tak k úlům a včely nosí neskutečně pylu oranžové barvy.

Krmíte? Kolik při pohledu zhora viditelně obsedají rámků? Ulejvají rámky kde sedí a zadní nechávají suché? Píšete moc stručně!

Já mám problém opačný. Někde jsem ostranil po měsíci Gabon a i přes celoživotní zkušenost se mi některá vč podařiolo "ulejt". Celý srpen byla nějaká snůška, u nás nebývá a když je melecitoza, dávají to do KK. Letos do KK daly málo a nacpaly to do VN a poslední dva rámky jsou zavíčkované až ke SL zásob. Jak jsou na tom rámky kde zasednou nevím, neprohlížel jsem je.

Letos je zvláštní rok, nechtějí nic dávat do KK a ulejvají VN, slabší dělají co píše TomášR. Celý rok byl "divný" a nejen u včel. Uvidíme.

Snažím se nereagovat na tři exoty. Ale romaning, všimněte si kdo stále začíná, napadá a provokuje (ještě k tomu trapně v můj prospěch, troubelínek)

Tady je nutné uvést jak to je. Suffolkovce, tak se ta paní podepisovala, chovala včely v Langu, na NN, na betonové terase, na volné stavbě a neměla ani medomet s tím, že nebude vytáčet a že bude včelařit organicky, tedy bez chemie, myšleno sam mosebou té tvrdé. Jí nešlo o užitkový chov včel, ona je chtěla milovat a chovat tak, aby bylo hezky jim. Neobtěžovala se něco si o včelách nastudovat, patrně v domnění, že co zvládnou starci s učňákama musí ona, inženýrka, dát levou zadní taky. Navíc se netajila silnou liberální orientací svého smýšlení. Tvrdil jsem jí, že to nemůže dobře dopadnout a podle toho, že už nepíše, jsem měl, zase, pravdu.

A anonymní zvraceči jedu můžou blábolit co chtějí...
Tak až budete romaning někoho žádat, aby si nechl s.át na hlavu, vzpomeňte si na toto ano?

Jo, Krška je neuveritelnej člověk. Nikdy v životě jsem se s nikým podobným nesetkal. Jeho schopnost mystifikace je opravdu obdivuhodná.
Jádro mého sdělení bylo, že jeho hovězí rady jsou dobré akorát pro začátečníky kteří ještě nevědí. Chudák ta paní přišla o včely proto, že ji s vehemenci sobě vlastní a dehonestaci oponentů přesvědčil, že jen on má pravdu a když bude léčit jako on, tak jedině bude mít zdravé včely, protože jemu to tak funguje. Ostatní jsou blbci co ničemu nerozumí...
Výsledek? Nejen že nemá včely ale navíc je to alternativní husa, ve které se nemýlil. Žádná pokora, žádné promiňte, mýlil jsem se.... Teď do stejných sraček systematicky vede další.. Rád bych se pletl.

OK, všechny další informace o chovu včel poptávejte u tohoto přospěvatele bohemiagall

Ano tady se nic rozumného nedovíte. Raději zajděte do knihovny a nebo se mrkněte na Sedláčka Bučovice, nebo Bio úly či jiné odborné přednášky. Hlavně tu neposlouchejte člověka který si myslí ,že stokrát opakovaná lež se stává pravdou a IF mu za to ještě platí.

Hezké je, jak se toho proruského trolla ta dotyčná dáma zastávala. Teď se od Kršky dočkala odměny. Do prd.le by ho měla nakopat chytrolína.

Pánové, už mne ser.te!!!!!!!!!!!!!
Veškeré vaše příspěvky se týkají jen krytiky Tom50, který zde jako jeden z mála poskytuje své zkušenosti s chovem včel. Již po několikáte opakuji, že včelařím jen 3-tím rokem a jen Tom 50 zde poskytnul kompexní rady jak chovat včely. Jeho rady jak, pracuje se včelami během celého roku a to léčení, krmení, rozšiřování, dělaní oddělků a další rady jsou určitě nejen pro mne, ale i pro další začínající včelaře velmi prospěšné.
VÁŹENÍ OPONENTI TOMA50, OD VÁS JSEM ŽÁDNOU RADU JAK CHOVAT VČELY NEVIDĚL. JEN NADÁVKY A URÁŽKY TOM50.
Vaše příspěvky na této včelařské diskusi jsou nechutné a nic nepřínosné. Byl bych rád, kdyby jste měli přínosné rady a nebo "VYFIČELI" To je jen mé skromné přání.

Vážený, lžete. Stejně jako Krška. To že vy sám nic jiného nectete, nebo nechcete vnímat, je váš problém. Klikněte si na profily a přečtěte si také něco jiného. Pokud máte zájem pouze o včelaření ala Krška, tak v tom pokračujte. Nikdo vám neříká co a jak máte dělat. Vaše věc.
Pokud toužíte po monopolu " jedné zaručené" pravdy, budete muset změnit lokál vy.

To, že tady dal metodiku jednoho z mnoha způsobů jak chovat včely mu přece nikdo nebere. Horší je ten jeho božský komplex, kdy opakovaně tvrdí nepravdy a oponenty s jiným názorem uráží, protože jen on ví všecko nejlíp. Nebo vám přijde v pořádku založit jedno téma diskuze, jen proto aby nazval pana H. užitečným idiotem?

jari

Děkuju vám, popsal jste přesně jak celou věc vidím já. Lžou, jeden je trapný americko eurounijní magor, Jasánek a je tak vymletý, že jednak asi neví co Jasánek v českém národě symbolizuje (vědět to by mělo patřit k základnámu vzdělání) a jestli to ví, tak má hroší kůži nebo úplně vymeteno v hlavě.

Je na dalších jak se k tomu tady postaví. Já mám těch tří i začátka s jeho lezením do Sedláčkovy řitě plný zuby taky, ten ale aspon neuráží, nevyrývá i když ani jemu nevěřím.

Došlo to tak daleko, že moje setrvání tady je odvislé od toho, co lidi budou chtít. Zda věčnou zlobu, nadávky a pokusy o ztrapnění mojí osoby jmenovitě od anonymních ubožáků a nebo příspěvky moje. Ti si neuvědomují, že když já dám žalobu, jejich anonymita padne, protože používají moje skutečné jméno a není soud, který by to neuznal ode mě jako oprávněné. Jakoby věděli, že já ač stár jsem pořád víc chlap než BG a irokez a že k mamince - na soud - nepoběžím a raděj to tu zabalím. Slaboši toho zneužívají.
Raděj prchnu z místa, kde otravují ovádi když mi ostatní, pro které tu píšu, nepomůžou ta tři ovada zahnat.

Paní od ovcí udělala přesně ty chyby co jsem popsal a mnohem víc chyb, vlastně nic neudělal správně. Zvolila si špatný úl, nenastudovala nic, nechtěla medomet ani vytáčet. Zastávala se mě patrně proto, že jsem byl jediný kdo se jí snažil pomoci z její šlamastyky i v SZ, do které se dostala díky svojí nepřipravenosti a neochoty studovat. Přesně to jsem jí předpověděl, že skončí, že jí včely uhynou, že tak jak se to snaží dělat to opravdu nepůjde.

Dopadli tak i další, co jsem znal ze svého okolí, kdo věřili nesmyslům těchto lidí. Ti patrně lžou a zachraňují svoje zubožené včely taky tvrdou chemií, protože je to pohodlné, rychlé a nejšetrnější ke včelám. Na argument, že není třeba kejklů s kyselinama když nebudou vytáčet rámky, které zažily léčení a tudíž se rezidua nemůžou do medu dostat, neumí odpovědět, protože to je pak b.bec když toto neuzná, protože zmizí jediný důvod proč Gabon a Varidol nepoužít. Pak už zbývá jenom Víra tihle jsou úplně stejní fanatici jako ti, co se zrovna cpou do Evropy. Tak jsme dopadli, že s ebojím napsat název té víry.

K jedné svojí neuvěřitelné naivitě a hlouposti se přiznám. Málo znám lidi, kor ty dnešní s chraktery zničenými liberální polkorektností. Já myslel, že když dám včelařské obci jednoduchý návod, jak bleskurychle upravit jakýkoli úl přidáním NN 15, který má v Česku skoro stoletou tradici, je lepší než 17 - čím víc nad 15 tím víc se stírá smysl NN, (u NN systému doplnit o VN) nemuset kyselinovat a vymýšlet alternativy k tvrdé chemii (už název je lživý jak jsem tu dokázal), jak budou mít třetinu práce na stejný výnos, jak nebudou žrát oni a jejich rodiny výkaly včelího plodu, vysvětlím argumenty proč je Adamcova míra, ale i L 1/1 špatná a nicneřešící, že všichni kdo mají v havě mozek ihned přejdou na Dadantsystém (jako včelaří velká část světa) a oželí jedinou "nevýhodu" (pro inteligentního právě výhodu) dvou rámkových měr v jednom úle. Šeredně jsem se splet! I když jsem i zatvrzelým Adamitům nebo 1/1 Langistům ukázal, že i s jejich špatnými mírami to lze, u L si můžou vybrat dokonce ze tří nízkých měr (proč jich k tomu úlu asi tak Američani navymýšleli?). Ne, tupá sveřepá trapná paličatost a u některých nenávistný odpor.

Fanatici, hlavně BG, nikdy nic neuvedli o svých výnosech ani na konkrétní vyžádání.
Druhý exot, používající označení ruský troll je tak ubohý, že se tímto ztrapnil před národem Fiala a bude ho to stát křeslo a úplně každý, kdo od Fialova vystoupení kohokoli takto nazve, tak je ubohý Jasánek, stejný jako bylyi nebezpeční svazáci z filmu Žert, který jsem tu dával jako příklad. Je mi trapně ja Jasánka - irokeze.

Taky mi vadí, přiznám se, zženštilá připo.ranost některých jasně zaujmout stanovisko. Něco zde připomenu, co se obecně neví. Poslední zemí Evropy, která zavedla volební právo žen bylo Švýcarsko a to až v roce 1978. Švýcaři nechtěli pouštět k volbám ženy proto, že drtivá většina žen volí vždy levici. Nyní máme mnoho ukňouraných slečinek i z individuí, kteří se sice narodili jako chlapečkpové, vypadají jako mužové, ale liberální systém z nich vychoval baby neschopné jako chlap praštit do stolu a rozhodnout se co je správně a co není.

A nakonec jak se historie opakuje. Dnes se mladší včelaři diví a neumí pochopit, jak sveřepě a tupě se český včelař bránil stropováku s oddělitelným dnem, dnes se říká nástavkovému úlu. Dokonce tento úl začali vyrábět ve velkém a tedy levně bří Švarcové v Kolči u Prahy. Neuspěli, protože převládl názor tehdejších tupců, jaké máme na I fauně také, kteří arogantně, agresivně a nevybíravě brojili proti novotám když oni adorují vše Německé a Němci měli hlavně úly přístupné zadem a tak je chtěli taky i s českou mírou = Adamec. Protože fungoval trh, Švarcové nechtěli zkrachovat, včelařský mejnstrým té doby byl tvořen několika zaprděnými dědky v Křemencárně a ti nepustili (stejně jako Včelařství dnes) žádný jiný názor a tupý včelař se nechtěl nic učit a tak kupoval zadovák (Budečák) a vůbec neuměl pochopit, že má asi 10 x víc práce na kilo medu, jak když by použil stropovák.

Tupí adoranti zadováků, hlavně v německy mluvících zemích na nich stále lpěli a tak vzniknul Univerzál, kompromis mezi rozumným a na práci úsporným stropovákem a předpotopním na obsluhu 10x pracnějším zadovákem, ve kterém zadem nikdo koho jsem znal nepracoval. Univerzály byly úly mého dětství a mládí.

Taky každý vidí, jací umí být někteří i dnes v jedenadvacátém století a každý si může sám sobě sáhnout do svědomí, a vnitřně posoudit zda je spíš tím chytřejším a nebo proč bude setrvávat na lpění na zastaralém, pracném a nemoderním systému.

Jako byli chtří uštěkáni mezi válkami zkostnatělými dědky a zůstali u zadováků, i když to bylo NEROZUMNĚ HLOUPÉ, tak stejná sorta lidí, tady jsou jen tři, znechutí většinu. Ti se mě nezastanou, a mě to už unavilo a znechutilo, protože mě to žíly vlastně vůbec nerve a tím, že se nikdo proti jejich urážkám mojí osoby neohradí - zastal jste se mě jen vy Jari a TomášR pokud si vzpomínám - mi to připadá, že s urážením mojí osoby svým mlčením všichni ostatní souhlasí. Stojí mě to tu hodně času a snahy. Jsem milimetr od toho to vzdát. Od včerejšíhio večera si přemýšlím jak využiju ty hodiny času, který jsem tu v posledních dvou letech dával. I jen tento děkovný dopis Jarimu smolím dvě hodiny mého života.

Je to na vás čtenáři včelařské diskuze na Ifauně. Právě si můžete vybrat kdo je pro vás větším přínosem, zda zlobný bohemiagall, nebo Jasánek uvědomnělý soudruh irokez a nebo rejpal bee.st, terý by chtěl t zadarmo absolutní přesnost, ale sám nedá nikomu nic, jen rejt vy.írat, znechucovat.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Vážený, lžete. Stejně jako Krška. To že vy sám nic jiného nectete, nebo nechcete vnímat, je váš problém. Klikněte si na profily a přečtěte si také něco jiného. Pokud máte zájem pouze o včelaření ala Krška, tak v tom pokračujte. Nikdo vám neříká co a jak máte dělat. Vaše věc.
Pokud toužíte po monopolu " jedné zaručené" pravdy, budete muset změnit lokál vy.

Můžete mě napsat odkaz na vlákno, kde jste popsal své postupy, abych to nemusel hledat? Zajímá mě jak to děláte vy. To samé bych uvítal i od některých dalších diskutujících...

Už jsem to tu několikrát psal. Mě osobně rady od Tom50 do začátku velmi pomohly. Je to ucelený zdroj informací propojený souvislostmi. Někdy moc dlouhý a zabíhající do šíře, ale to mi nevadí.
Jsem za tyto informace velmi vděčný. Vlastně to byl on, který mne, díky podrobným postupům, přivedl k tomu, že jsem se do včelaření pustil.
Ani nevím co oponentům tak střašně vadí. Sluduji i zmiňovaný YT kanál Bioúly, kde je také dost názorných informací. Léčení a postupy se od rad Toma50 neliší.
Také zástupce místní ZO má léčení stejné a schválil mi to.
Už tu i zaznělo od zkušenějších, kteří na metodiku přešli, že to funguje a jsou s ní spokojeni.
A ano, mám zájem o včelaření ala Tom50. Rozhodl jsem se pro něj a budu v něm pokračovat.

pro BG: Nevím proč používáte občanské jméno Toma50 (bez titulu pan), když se běžně na fórech používají nicky. A bez I když ho většinou známe je to myslím neslušné.

Nemám nic proti tomu, abyste oponovali, ale pokud možno slušně. Ne jen chytat za slovíčka a hledat kdejakou chybu a snažit se ho odtud vyštípat.

Tom50 vás ostatní vyzíval k podrobnému popsání své metodiky. Já bych si ji rád také přečetl, abych mohl porovnávat

Neslušné je taky nazývat jiné včelaře idioty a podobně třeba jen proto, že používají jiný úl. S tím vždycky začne Krška. Pokud chce někde prezentovat jen své názory bez oponentůry, ať si založí třeba blog nebo podobnou formu, ať si udělá moderované forum. A už jsem to psal, z asi největšího a neobsáhlejšího včelařského fora v ČR byl tento člověk odejit ne ani tak pro své včelařské názory, ale právě proto, jak se chová k těm, co mají názor jiný. Ucelenou metodiku vám psát nebudu a ani nemůžu. Včelařím v oblasti, kde jsou běžné 100% ztráty u 50% včelařů v doletové vzdálenosti mých včelstev. Já sám jsem takový úhyn neměl, ale pokud mám na jaře 70% stavu co jsem zazimoval, jsem spokojený. Posledních pět let se mi to daří, ale jedna z věcí, díky které to tak mám, je každoroční úprava metodiky u části včelstev s tím, že co se alespoň dva roky osvědčí, zavedu u všech. V základu je moje metodika u kombinace VN, NN či u úlů čistě NN blízko dadant systému. Nemusím do vašich debat zasahovat, i když vám Tom tvrdí nějakou nepravdu o včelaření a včelách, ozvu se ale vždy, když začne např včelaře s Langstrothem nazývat idioty či včelaře používající KM liberály, kteří jsou špatní. Přeberte si to jak chcete.

Pánové, hledejte. Je to tady a vše ZADARMO.
Nehledejte žádnou dogmatickou mantru. Pro začátek vám prozradím, že ve včelaření NIC takového neexistuje. Dokud nepochopite, že každé včelstvo je svébytný organismus a veškeré konání včelstva ma genetickou podstatu která se pouze adaptuje na dané prostredi, nemáte stejně šanci se nikam posunout a pochopit psaný text.

Přesně tak. A přidám vám začátečníci jednu informaci. Když budete dva včelařit 100 metrů od sebe a budete všechno dělat stejně, podle stejné metodiky, nebudete mít stejný výsledek.

100 % ztráty u 50% včelařů- to je děsivé. Ono i přijít jako Vy o 30% včelstev je víc než k zamyšlení. Pak bych hodně přemýšlel co je špatně. Mě za posledních 5 let padla dvě včelsva a vždycky mě to mrzí, protože se snažím hledat chybu nejdříve u sebe. Včelařím podle metodiky Tom50 a 30% je pro mě ohromující číslo , to jsem naštěstí nezažil. Je zvláštní, jak včelaři s klidem napíší, že přišli o x procent včelstev. pokud by chovali např. kon ěči krávy , už by to působilo jiak ohromujícím dojmem. Co by si ostatní řekli, kdyby chovatel přišel o např. 20% dobytka ? Ne jednou, každoročně ? Cítíte ten rozdíl ? U včel je to normální ?

Normální to určitě není, dovedete si představit, že se dobytek ošetřuje stejně jako včely? Plošně pěkně celé stádo, včetně zdravých kusů? U dobytka se ošetřují jenom nemocné kusy, u kterých se podle závažnosti onemocneni zvažuje, zda se použijí dál do chovu nebo ne. Každý dobrý sedlák odchovává a používá dál do chovu jenom potomky od zdravých kusů, které nebylo potřeba léčit. U včel si nařízením bereme možnost takové selekce. A ještě to považujeme za to nejlepší co pro populaci můžeme udělat...proto se točíme stále v bludném kruhu. Chápete ten diametrální rozdíl?
Irokez, bylo by možné v příštím roce vyměnit pár matek? Mám ale jen BF, jestli to nevadí...

To víte, že hledám chyby u sebe. Proč bych jinak postupně metodiku upravoval? Pro přiblížení včelařím v oblasti, kdy je kilometr od vašeho vždy nějaké stanoviště, takže kromě mých chyb vás napadne další příčina. A v oblasti jsou rozsáhlé lesy na jedné straně a obrovské lány převážně kukuřice na straně druhé. A taky vám můžu napsat moji zkušenost, že výsledky za posledních asi osm let, co to podrobněji sleduju, máme mnohonásobně lepší ti, co neléčíme podle zaběhlých schémat. Mimo jiné tu máme potvrzenou rezistenci roztočů na Gabon a přesto ho někteří používají jako hlavní prostředek. A otázka pro začátečníky - víte, jak jste na tom s rezistencí roztočů vůči gabonu ve vaší oblasti?

Proboha vysvětlete někdo tomu xxx, ani ty jeho slinty nechci dočíst, že se taky očkují úplně zdraví lidi jen proto, ABY SE PŘEDEŠLO POTÍŽÍM a je to účinnější, než bádat u každého jedince zda ano či ne. PREVENCE je absolutně ve všem účinnější.

Zákadní, revoluční idea je, že není mým cílem nemít ve vč VD. Jsou tam a budou a já s tím nic neumím udělat. Co ale umím mít VD pod kontrolou plošnými preventivními opatřeními pomocí nepatrncýh dávek STÁTEM SCHVÁLENÝCH léčiv a navíc rezidua těch látek nikdy nebyla nalezena v medu. Co tam ale nalézt jde jsou VÝKALY VČELÍHO PLODU, ale žrát ho.na těmhle nevadí. Bát se něčeho neexistujícího (Víra) to jim jde báječně!

Někteří mají svobody a demokracie a nároku na vlastní názor plný huby, ale jedině když jde o JEJICH názor. Tak si to klidně dělejte s úhyny, já jen vyzkoušel, že úhyny mít nikdo nemusí když je to slušný a ohleduplný člověk a tvrdím, že když je vědomně má, je hlupák, kreatura a zasloužil by trest za to, že se nechová ke včelám podle závazných veterinárních předpisů a může ohrozit ostatní nevinné včelaře ve svém okolí.

Navrhuji jediné účinné opatření. Nebudu reagovat na nikho z těchto tří a ani na reakce jiných, kteří nějak odpovídají jim a ani na jiné provokace, když tito svěřepí negativisté přijdou pods jinou identitou. Jasně jsem sdělil, že si lidi vyberte. Když je budou všichni kdo souhlasí se mnou a kdo stojí o moje poznatky, nápady, návody a řešení ignorovat, snad se unaví a dají pokoj.

Třeba je to hloupý názor. Kdo jich máte plný zuby jako já, místo reakcí na jejich zlobnmé jedovatosti vždy pod jejich příspěvek skopírujte následujíc:

"Ostatně soudím, že bohemiagall, irokez a bee.st musí být ignorováni"

Bez reakce na Kršku, nemá smysl reagovat na nesmysl.
Pro ty co chtějí...
https://www.svscr.cz/rezistence-roztoce-varroa-destructor-k-tau-fluvalinatu/

"Ostatně soudím, že bohemiagall, irokez a bee.st musí být ignorováni"

Pokud se mi matky podaří, s výměnou nemám problém. Tady se na nějaké žluté proužky narazí v téměř každém úlu.

Ok, ozvu se. Koukám jak nám tady příspěvky pěkně mizí... Starý bolševik rozjel to co nejlíp umí...jo, stará praxe udavače kterýmu hráblo z nedostatku argumentů

No a Tome, paráda. Teď mě to tady začíná bavit. Jen je mi líto těch, co chtějí informace.

Tak jednu důležitou ještě jednou,
https://www.svscr.cz/rezistence-roztoce-varroa-destructor-k-tau-fluvalinatu/

Tome, vy jste opravdu ubožák. Napsat, že kdo má úhyny, je kreatura, to vás řadí mezi včelařskou spodinu, a nebojím se to napsat, i mezi lidskou.

Pro TomášR - nepíšu to s klidem. Myslím, že nemá cenu mazat začátečníkům med kolem huby, ať ví do čeho jdou.

Dobry vecer,

kdyz nazor, tak nazor. Je smesne si myslet, ze kdyz bude jeden urazet, ostatni si to nechaji libit. Vim z vlastni zkusenosti o cem pisu.
V prvni rade je treba respektovat jiny nazor a netlacit na pilu. KAZDY ma pravo zvolit si vlastni cestu at uz dobrou, nebo tu spatnou.
Dovolavat se nyni zastani, kdyz si Tom50 v podstate vykoledoval pristup vyse jemnovanych moc chlapske neni.

A k te chemii. Stale opomijite fakt, ze na gabon je prokazana resistence u roztoce VD a je jen otazkou casu, kdy bude resistence i na varidol. Tohle je podstatny duvod, proc se pouzivaji kyseliny, na ne resistence nevznika. S rezidui v medu/dile to nema zadnou souvislost.

Rozhodl jsem se vyzkouset metodiku podle tom50. Ale dokud si na vastni kuzi neoverim, ze skutecne funguje tak jak je popisovana, odmitam ji hodnotit. Ostatni vcelstva budu i nadale vest podle rad pana Spavora s tim, ze kazdy druhy rok pouziju kyseliny misto tvrde chemie.

Zaverem. Bylo by fajn, kdyby vsichni tady ubrali plyn.

S pozdravem smidla.eu

Tom 50

Myslíš že tvoje metoda by fungovala i na langstrotech plodiště Jumbo 44,8x28,5 a mednikach 44,8x13,7 a oboje na 11ramkach?

Do tet jsem vcelaril na 44,8x18,5 a zda se mi to nešťastná míra. Na vytaceni stále přebírání rámky kvůli plodu a s mřížkou se mě to nějak nedařilo.

Nejmenuji se Tom 50, ale do výšek rámků jím udávaných se vlezete. Najděte si jeho metodiku v jiných vláknech. Trochu problém bude s mírou 44,8 pro Toma, ale to jsou jen jeho ideologické předsudky Fungování vám nikdo nezaručí a pokud vám to fungovat nebude, vina bude na vaší straně.

Ano, myslím, že bude. Není podstatná šíře rámku, podstatné je, že VN není vyšší než 30 cm a medník je cca polovinou plodiště. Další detaily jsou v Tomově metodice přesně popsány. Mám medníky 17 cm a i tady to funguje, vaše nižší budou lepší.