Zdravím všechny V návaznosti na článek Zuzky Prokopové "Proč si vzít psa z útulku" mě napadlo založit téma pro všechny majitele úžasných útulkových pejsků. Všichni, kdo jsme si někdy psa z útulku vzali, víme, jací to jsou psíci, jak dokážou být vděční a oddaní, až je to někdy neuvěřitelné. Zapomeňme na to špatné, co prožili a potěšme se tady fotkama našich zlatíček
Začínám prvním z našich pěti útulkových pejsků - třínohým skorojezevčíkem Baryčkem. Je to úžasný pes, hlídá (jako jediný ze smečky), chlapa v monterkách je hotov i kousnout. Jedinou přední nožkou hrabe myší díry až hlína lítá na metry daleko. Dokud nejsme s mužem doma z práce, nejde dovnitř do statku, čeká na dvoře u příjezdovky a vyhlíží nás. Třeba do noci. Bary, jsme moc rádi, že Tě máme . Ještě upřesním - Bary je z útulku v Ostravě - Třebovicích, což je jeden z těch opravdu dobrých útulků, kde psi čas čekání na páníka prožijí v pohodě a dobré péči - na rozdíl od mnoha jiných zařízení, ale to je už jiné téma.
Tak ostatní - přispějete fotkou do smečky našich útulkáčků
M.
Nikdo? Přidám tedy našeho Rumcajse - je z útulku paní Synkové v Ostravě Heřmanicích. Byl vysvobozen z péče věčně ožralé bezdomovkyně. Jako následek měl jen půl roku vyztuženou zlomeninu nohy železem a sakumpikum rozervaný ušní boltec. (hodně psů tuto "péči" nepřežilo). Rumíček je poslušný, nesmí se však trestat - zlobícího se člověka se strašně bojí. Jediné, na co poslechnout nedokáže - nenechá si ujít honění koček. Ale odvolat se dá vždy. Je to moc vděčný pes, který se od prvního okamžiku, kdy na statku vystoupil z auta, od nás nehne. Hlídá se zbytkem smečky statek, dvůr a okolní pastviny, vůči psům je dost dominantní, cizího psa do svého rajonu nepustí. Ćlověku by neublížil, za prohřešky se smí trestat jen hlasem - rozčileného člověka a hrozící ruky se moc bojí. Když je kárán, upřeně hledí člověku do očí, jakoby čekal, co bude . Naštěstí moc kárání nepotřebuje (jen ty kočky!) Je to skvělý pes
My nejsme přímo útolkáčci, ale příkopoví nalezenci. Je to teprve krátce, co jsme se potkali, ale je to láska na první pohled. Našli jsme ji před 3mi týdny přejetou v příkopě, zarostlou, s dredama a od hoven. Bojící se i pouhého hlasu. Za necelý den to byl úplně jiný pes - nehnul se ode mne na krok a to do slova. Je neustále se mnou, venku chodí již od prvního dne na volno. Ovšem velmi se bojí (teď už tak ne, už je to lepší) ruky a nejvíc chlapů. Taky nemá ráda, když ji za něco člověk pokárá - má strašný strach, ale již si zvyká, že já ji nic neudělám a den ode dne se méně bojí. Dokonce již se mnou jela přeplněným autobusem. Je úplně úžasná. Dále k ní mám ještě starší fenečku leonbergra, která sice není nalezenec, ale je to to samé, co ta naše nalezenkyně... Jsem strašně ráda, že je holky mám...
Děkuji za přání. S fenkou jsem velice spokojená (a doufám, že i ona se mnou). Do pár dní se z ní stal 100% gaučák :D Jinak je mi trošičku líto mého druhého psa který je na dvoře a je již starší, proto chodím 3x denně s oběma spolu + pak ještě s malou samotnou aby se vyblbla. Starší velké je to líto, i na té obyč vycházce, když vidí, že se věnuji malé (velká to nepotřebuje, je samostatná). Na druhou stranu stejně reagovala na mého přítele tak si snad zvykne. Momentálně je mi jí ale strašně líto... chudinky mojí :) Ale princezna (ta nalezená) je den ode dne lepší. Když jsme ji našli, tak se bála všeho. Nyní bez problému zvláda provoz, dokonce už se i tolik nebojí chlapů (snažíme si ji zvykat když někdo příjde na návštěvu), jezdí se mnou ke koním, dokonce i autobusem.... Je to velmi hodný a vděčný pes, který vše oplatí 100x víc....
Zdravím,
naši útulkáčci se jmenují Charlie (adoptován v roce 2008 z útulku v Chrudimi) a Floyd (adoptován v roce 2009 z útulku Krásná Hora nad Vltavou). Společně s naší hovawarticí utvořili nádhernou bezkonfliktní smečku, se kterou je radost žít. Nedám na útulkáčky dopustit, a pokud to jen trochu půjde, vždy budu mít nějakého u sebe.
marketazalbre
napsal(a):
Jako rodní bratři . Taky občas "potkávám" na stránkách různých útulků pejsky, křížence snad všeho co běželo kolem - co se podobají některému s našich psů. A vždycky mě tak zašimrá u srdce, že bych si ho taky měla vzít domů... jenže počet 5ks je už dost
Tak koukám, že žádní noví útulkáčci se nepřihlásili, ale to nevadí, doufám že se Vám daří dobře, vaši pejsci jsou zdraví a teď už jich máte aspoň 7. My máme štěstí, že hnědých je v útulcích tak málo...takže jsou stále jen dva.
Dobrý den,
tak se taky přidám Náš bílý pes Black je z útulku v Plzni, už ho máme přes 10let a protože už je mu 13 pryč, je už z něj takový pohodový dědek. Brali jsme ho z útulku jako nezvladatelně agresivního psa těsně před utracením, ale manžel se léta věnoval problémovým psům, tak si s ním poradil. Black měl spoustu jizev, okamžitě útočil na škrtnutí zapalovačem a jako správný kříženec bulteriera se staforem měl na všechno svůj vlastní názor, který tvrdohlavě prosazoval. Když se mu však u nás dostalo řádu a poučení, kdo je jeho pán, je z něj mazlík nad mazlíky
Naše děti (holky 6 a 3 roky) se po něm od malička válí a Blekýsek když už je té pozornosti moc, se sebere a jde si lehnout do svého pelíšku. Nikdy mi na děti ani nezavrčel. Je to náš miláček
Jana
Tak to jste zlatí, že jste si ho vzali a převychovali. Často, když vidím na internetu v útulku takového pejska, říkám si, zda má vůbec šanci na umístění a když už se podaří, zda si s ním nový majitel poradí. Ti naši jsou takoví truhlíci, ale hovawartice, to už je jiná. Když už se ale takový sebevědomý pes podaří vychovat, tak je to paráda, nám se to podařilo a neměnila bych. Držím palce, ať je s Vámi Váš staroušek ve zdraví ještě dlouho.
Tak se semka vracím s téměř půlročním odstupem a podělím se o své zážitky s naší na podzim nalezenou Princeznou.
Stal se z ní velmi pohodový, vyrovnaný a hodný pes. Dokonce už není ani tolik vystrašená, jen u cizích je opatrná. Je to závislák závisláků, ale to mi vyhovuje - alejspoň si nemusím hlídat kde je a drží se mě. Jinak je to taková naše energie zbalená na cesty, protože se mnou s koníkem zvládá i téměř 50 km vyjížďky a to ještě před koncem má elánu aby prohnala zajíce :D Je to opravdu pes s velkým srdcem, který je schopný se pro mě rozkrájet!
6kaca6
napsal(a):
Tak se semka vracím s téměř půlročním odstupem a podělím se o své zážitky s naší na podzim nalezenou Princeznou.
Stal se z ní velmi pohodový, vyrovnaný a hodný pes. Dokonce už není ani tolik vystrašená, jen u cizích je opatrná. Je to závislák závisláků, ale to mi vyhovuje - alejspoň si nemusím hlídat kde je a drží se mě. Jinak je to taková naše energie zbalená na cesty, protože se mnou s koníkem zvládá i téměř 50 km vyjížďky a to ještě před koncem má elánu aby prohnala zajíce :D Je to opravdu pes s velkým srdcem, který je schopný se pro mě rozkrájet!
dobry vecer taky jsem maniak do pejsku a utulkovy pejsci jsou mooooc vdecni za lasku kterou doted nemeli pokud se najde hodny clovek ma pejsek stesti prozit krasny zivot.ja mela uz dohromady asi 5 pejsku a myslim ze se meli u me lepe nez u nekoho kdo k nim nic neciti a je mi jedno jestli je z utulku nebo byl nalezen v prikope nebo popelnici budu ho mit rada stejne jako ostatni jen nejak nechapu dvounozce ze se k nim ty hovada chovaj tak hnusne a ja vam posilam aspon jednoho pejska na fotce bohuzel uz neni dalsiho priste
ale stejne to byla ta nejuzasnejsi divozenka u nas, oni slepice na ni urcite nezapomenou nikdy
a toto je Asta tu jsme vzali pred 5lety z utulku a je to moc hodna holka stale je babicce prilepena u nohy at jsou kde jsou je to takova vterka a vite jak se tam dostala?nasli ji plakat u mrtveho kluka nemel ani 30let a vydrzela tam s nim cely tyden o hladu a jidlu a to nejhorsi ze to byl babiccin syn ale policajti ji sebrali do utulku a ja pro ni s pritelem zasla tak aspon ma babicka neco po synovi neco jako za bolest je to smutne i po 5letech ale pejska miluje tak hodne peknych dni babi
a toto byl muj 3 pes jmenoval se Teddy byl to nas krasny medvidek stale honil harajici fenky byl to takovy maly ulicnik zemrel v roce 2008 ve veku 17let nebyl to zadny utulacek nebo pes z prikopu ale jeho puvodni majitel strilel vzduchovkou stenata ktere nikdo nechtel pred ocima te fenky 2 posledni jsem mu vyrvala ze sparu smrti jednoho jsem darovala a tohoto jsem si nechala prozil si krasny zivot plne lasky a taky zlobil no co dodnes na nej vzpominam.ja vetsinou beru pejska ktereho nikdo nechce a jestli se nekomu nelibi at si prdel polibi nam se libi a to je dulezitejsi.a kdo nema rad zvirata neni pro me nic.......
Super příběhy, fandím všem, co pomohli at už člověku či zvířeti...
Jinak teďka trochu k těm útulkáčkům - asi nejde jen o to, že by se jim pes nelíbil, to ne, vždyť kříženců je plno a mnohdy jsou opravdu krásní - s Princeznou (viz výše) mě co chvíli někdo zastavuje a ptá se co je to za plemeno, že je tak krásná a úžasná, ale jde asi i o to, že pokud si koupím psa s PP má určitou povahu geneticky danou, je vhodný na určité věci, pokud je to štěne vím, jak zhruba bude veliké, vím na jaké nemoci je plemeno náchytlné a třeba se mi prostě jen líbí :) Já sama bych si zřejmě psíka z útulku nikdy nevzala - teda do doby než jsme našli Princeznu. Nyní už vím, že tito psi dokážou svou lásku dát člověku mnohem více než nějaký papírový pes, ale stejně toužím po beauceronovi, takže časem určitě přibude i on, ovšem dalšímu zachráněnci se taky nebráním :)
Foto není moje, fotil někdo na závodech, ale kdo, to si nevzpomínám, tak snad se autor nebude zlobit :)
tato krasna Jorksirka jmenem Nancy uz sice neni mezi nami ale byla to nejuzasnejsi holka jorksirska zemrela pred rokem na rakovinu smutny pribeh.zakoupili jsme ji od majitelky rozmnozovatelky bohuzel uz nemohla davat stenatka tak se ji jen tak zbavili ja byla stastna ze ji mame ale dlouho jsme ji nemeli asi 4 roky pak vet.zjistili ze ma rakovinu.sla na operaci a ze nedopadla dobre dodnes trpim pocitem ze svet neni spravedlivy byla tak skvela fenecka ze vernejsi neznam.nehnula se odemne mela lasky a nehy po cely svuj zivot.kdybych mohla tak mam pejsku vice.ted mame novou Jorksirku tu jsme taky koupili od majitelky aby si mohla koupit dogu tak ji v 6letech prodala.ale u nas se ma dobre.spi semnou v posteli a ma vse co potrebuje a kdyz vidim nektere majitele jaky maji pristup ke psum tak je mi na bliti
mrknete jak byla spokojena ale moc me chybi neni den abych neuronila slzu
tady mam mini foto snad tam neco uvidite aby bylo jasne ze jsou to nasi pejsci aby si to tady na forum zase nekdo a neco neotocil pro svou potrebu nekoho napadat dekuji
Taky přidám našeho útulkáče, byl to nalezenec. Tady je focený akorát po příchodu domu ze salonu
Je to užasný miláček celé rodiny
ajduša. brala jsem jí z útulku v hradci králové, jako přibližně 5ti letou. je to 10 let a pořád je to zlatíčko před ní jsem měla fenku z útulku z pardubic a až jednou ajda odejde, tak zas pojedu do útulku.
Náš Lucas z útulku v Jimlíně u Loun. Brali jsme si ho před rokem před Vánoci. Nebylo vůbec v plánu si pořídit psa, ale když nás dvakrát během tří dnů vykradli, bylo rozhodnuto a nutno říci, že Lucas funkci hlídače plní znamenitě :) V útulku se choval přesně opačně, byl spíš ,,zamlklý a nedůvěřivý´´ a nechtělo se mu moc papat. Hned po prvních dnes u nás ukázal co v něm je :) Papá všechno co dostane, a domů pustí jen nás dva, kteří pro něj jeli do útulku. Je to tedy přehnané, ale je to tak. Když máme návštěvu nebo podobně, musí být zavřený. Ale to nevadí, máme ho moc rádi i tak :)
Dixinka, 6 let, z útulku Bouchalka.
Můj první pes z útulku. Naporosto vyrovnaná dáma, která je vždy nad věcí..Lovec a stopař, který je znechucený tím, že musí poslechnou můj zákaz...Jinak zlatíčko, doma o ní nevíme (až na ty chlupy :-)).
Bailey, 2,5 roku, OS Místo Nová Paka.
Bailey je blázen nad blázny, největší závislák na světě, zdatná agiliťanda. Temperament by mohla rozdávat. Je to taková baterka Duracel, pořád nabitá :-)
Robin, 2,5 roku, OS Místo Nová Paka, kříženec NOxhusky/malamut.
Robin je poněkud složitější povaha, velmi dominantní pes, který potřebuje naprosto jasně vědět, kdo tu šéfuje. Pak se sátvá zlatíčkem a největším mazlem na světě. Bohužel, než jsme stihli vychytat jeho povahu, stihnul kousnout nás a i švagra. Dneska je už pohodář, kterému ale nesmí nikdo nepozvaný vlézt na zahradu. Lidi, které určíme my s plným odevzdáním respektuje. Užili jsme si krušné chvilky, ale dneska by jsme ho nevyměnili ani za nic..:-)
A náš poslední pes, fenka Annie, je s PP a je to právoplatný člen naší rodiny, stejně jako ti ostatní útulkáči bez rodokmenu.
A tohle je tchýninka fenka Judy, 3 roky, nalezená spolu s maminkou a sourozenci vyhozená v popelnici...
janahol
napsal(a):
Dobrý den,
tak se taky přidám Náš bílý pes Black je z útulku v Plzni, už ho máme přes 10let a protože už je mu 13 pryč, je už z něj takový pohodový dědek. Brali jsme ho z útulku jako nezvladatelně agresivního psa těsně před utracením, ale manžel se léta věnoval problémovým psům, tak si s ním poradil. Black měl spoustu jizev, okamžitě útočil na škrtnutí zapalovačem a jako správný kříženec bulteriera se staforem měl na všechno svůj vlastní názor, který tvrdohlavě prosazoval. Když se mu však u nás dostalo řádu a poučení, kdo je jeho pán, je z něj mazlík nad mazlíky
Naše děti (holky 6 a 3 roky) se po něm od malička válí a Blekýsek když už je té pozornosti moc, se sebere a jde si lehnout do svého pelíšku. Nikdy mi na děti ani nezavrčel. Je to náš miláček
Jana
Tak konečně už jsem přišla na to, jak přidat fotku
tak přidávám svoje šelmy psovité...
Ten černý je Bzenecký přízemník Kim
Hnědá je Veselský smetištní trhač Bessi
a ten flekatý je Hustopečský uličník Gufero
Naše Armen, brána jako 4 měsíční z útulku v Ústí n. L. Teď už je to starší skoro 8 letá dáma. Je trochu paličatá a protože nejsíš do svých 4 měsíců žila někde zavřená, má zvláštní komunikaci, hlavně vrčení, bručení a štěkání. Když si tedy hraje se psy vypadá to, jako by je chtěla zabít. Byla hodně bázlivá, ale postupem času se to zlepšilo. Je to můj první pes na sportovní kynologii a podařilo se nám složit ZZO, ZM, ZVV1, FPr1 a LA1. I když to sní nebylo vždy jednoduché nikdy bych jí nevyměnila.
Naše Armen, brána jako 4 měsíční z útulku v Ústí n. L. Teď už je to starší skoro 8 letá dáma. Je trochu paličatá a protože nejsíš do svých 4 měsíců žila někde zavřená, má zvláštní komunikaci, hlavně vrčení, bručení a štěkání. Když si tedy hraje se psy vypadá to, jako by je chtěla zabít. Byla hodně bázlivá, ale postupem času se to zlepšilo. Je to můj první pes na sportovní kynologii a podařilo se nám složit ZZO, ZM, ZVV1, FPr1 a LA1. I když to sní nebylo vždy jednoduché nikdy bych jí nevyměnila.
floyd
napsal(a):
Zdravím,
naši útulkáčci se jmenují Charlie (adoptován v roce 2008 z útulku v Chrudimi) a Floyd (adoptován v roce 2009 z útulku Krásná Hora nad Vltavou). Společně s naší hovawarticí utvořili nádhernou bezkonfliktní smečku, se kterou je radost žít. Nedám na útulkáčky dopustit, a pokud to jen trochu půjde, vždy budu mít nějakého u sebe.
Já nevím, jestli sem na tu stránku ještě někdy zavítáte, ale pokud by jste se tu mihl/a, mohl/a byste mi upřesnit rasu psa vlevo na vaší fotografii? Jde o to, že mi hrozně připomíná irského vodního španěla, což je plemeno, které měl můj kamarád asi před dvaceti lety a já s ním asi šest let byla v úzkém kontaktu. Postupně u nás tahle rasa řídla a už mnoho let jsem neviděla jediného představitele. Nenašla jsem ani žádnou českou chovatelskou stanici. Ten pes byl suprový a tohle plemeno má u mě "vnitřní protekci". Nemáte ještě nějakou fotku.kde by byl vidět lépe?
alboni
napsal(a):
Já nevím, jestli sem na tu stránku ještě někdy zavítáte, ale pokud by jste se tu mihl/a, mohl/a byste mi upřesnit rasu psa vlevo na vaší fotografii? Jde o to, že mi hrozně připomíná irského vodního španěla, což je plemeno, které měl můj kamarád asi před dvaceti lety a já s ním asi šest let byla v úzkém kontaktu. Postupně u nás tahle rasa řídla a už mnoho let jsem neviděla jediného představitele. Nenašla jsem ani žádnou českou chovatelskou stanici. Ten pes byl suprový a tohle plemeno má u mě "vnitřní protekci". Nemáte ještě nějakou fotku.kde by byl vidět lépe?
To mě těší, že se Vám Charlie líbí, myslím, že je to kříženec spíše amerického vodního španěla, svědčila by o tom struktura srsti. Toto plemeno se tu začíná chovat, téměř na každé výstavě je vidět alespoň jeden zástupce. S irským vodním je to horší, poslední vrh se narodil tuším před 4 lety a moc k vidění nejsou ani na výstavách. hov obou těchto plemen můžete sledovat na www.kchls.cz, ale moc novinek tam o nich bohužel nebývá. Mě se tito kudrnáči - vodníci líbí a když jsem zahlédla Charlieho v útulku, tak prostě musel být můj. .
floyd
napsal(a):
To mě těší, že se Vám Charlie líbí, myslím, že je to kříženec spíše amerického vodního španěla, svědčila by o tom struktura srsti. Toto plemeno se tu začíná chovat, téměř na každé výstavě je vidět alespoň jeden zástupce. S irským vodním je to horší, poslední vrh se narodil tuším před 4 lety a moc k vidění nejsou ani na výstavách. hov obou těchto plemen můžete sledovat na www.kchls.cz, ale moc novinek tam o nich bohužel nebývá. Mě se tito kudrnáči - vodníci líbí a když jsem zahlédla Charlieho v útulku, tak prostě musel být můj. .
Psala jsem na fotografii vlevo, myslela jsem vpravo, ale koukám, že vám to došlo. Pes je pěkný a bylo by fajn, kdyby se tu tihle "vodníci" do budoucna chytli. Tak ať vám dělá pesan jen samou radost!
Zpočatku velmi agresivní pejsek,který nesnasel děti a jina zvířata...po nekolika měsících věnovaní se pejskovi je y nej milacek a moje děti by mu mohli "vydloubnout klidně oko" Jsou to dva roky od te doby se nase smacka rozrostla o vyhozenou kočku,nechtene papousky a dva potkany
jessika1
napsal(a):
a toto je feňulka od množitelů má už 2 roky a je to naše zlatíčkoooo
Krásná a od pohledu spokojená, tak to má být. Myslím, že všichni, kdo máme útulkáče se shodneme na tom, že tito pejsci jsou tak trochu jiní - vděčnější a přítulnější. A pohled na ně, jak si nyní užívají díky nám šťastný život, který jim původně nebyl souzen skutečně hřeje na srdci. Škoda jen, že pejsků bez domova stále přibývá a není v silách člověka vzít si všechny.