Dogfrisbee Freestyle 1. díl.
Čtyři rozhodčí
Freestyle má mnoho figur, které se hodnotí, sestavu si každý závodník sestaví sám, podle možností svého psa. V případě USDDN (US Disc Dog Nationals) má tým k dispozici 10 disků, 2 minuty a hudbu dle vlastního výběru na předvedení své sestavy. Jejich vystoupení je hodnoceno čtyřmi rozhodčími. První rozhodčí sleduje psa – jeho zájem o disky, atletické schopnosti, aportovací schopnosti atd. Druhý rozhodčí sleduje hráče – rozmanitost předvedených hodů, využití hrací plochy, schopnost plynule sbírat rozhozené disky atd. Třetí rozhodčí sleduje týmové prvky – overy (přeskoky psa přes hráče), vaulty (odrazy psa z těla hráče), multiple (minimálně 3 disky chycené rychle za sebou), dog catch (chycení psa ve výskoku), directional distance movement (minimálně 4 disky za sebou, které pes chytí ve větší vzdálenosti od hráče, např. v kruhu kolem hráče), team movement (společný pohyb psa a psovoda, např. společné otočky) a passing (dvě míjení psovoda v přímé linii). Čtvrtý rozhodčí počítá, kolik disků pes chytil a minul. Každý rozhodčí může dát týmu maximálně 10 bodů, tzn. nejvyšší možný dosažený počet bodů je 40.
Plemeno, omezení
Dogfrisbee není omezeno plemenem psa, ale je nutné si k tomu říci pár slov.
Pro těžká plemena není přirozené vyskakovat do výšky, skoky jsou pro plemena, která jsou těžší, než je průměrná váha psa, velkým rizikem. Pes se může snadno zranit, není tak mrštný a váha jeho těla může při špatném doskoku zapříčinit i zlomeninu. Samozřejmě i s takovým psem můžete hrát dogfrisbee, ale bez vysokých skoků.
Psi mladší 18 měsíců by neměli skákat vůbec, mohl by se narušit správný vývoj kostry, určitě nenuťte skákat štěně, zničili byste jeho dogfrisbee kariéru dříve, než začala.
U psů s malou tlamou, například anglického buldočka nebo kavalíra, je chytání disku obtížné, snadno se jim vysmekne.
Dogfrisbee vyžaduje od vašeho psa velké množství snahy, psi se při frisbee unaví velmi rychle, proto trénujte jenom tak dlouho, dokud se pes dokáže koncentrovat na vaše povely. Je to způsobeno tím, že pes musí být neustále ve střehu a v plném nasazení. Než začnete trénovat, ujistěte se, že je váš pes zdráv a v dobré kondici. Pokud má váš pes nadváhu, nejprve začněte s dietou, procházkami a během.
Nikdy nezapomeňte, že pro vás oba by to měla být hlavně zábava!
Jak začít?
Nejdříve se naučte házet disk sami, abyste mohli dobře házet svému psovi. Pořiďte si vhodné disky, na trhu je více druhů i velikostí. Používejte disky určené výhradně pro psy, aby vašeho psa nezraňovaly. Psi se silným stiskem dokážou zničit disk během několika skousnutí, pes má disk držet, ale nemá ho kousat. Pro psy se silným stiskem jsou na trhu speciální disky, které vydrží více, ale jsou těžší a hůře létají.
S tréninkem se u pejsků začíná už odmala, formou hry (od 15 měsíců můžeme pomalu začít i s nízkými výskoky), nejdříve se štěně učí držet disk. Pro pozdější trénink figur freestylu je důležité učit pejska už odmala, aby se nebál přímého kontaktu s psovodem. Někteří psi na to nejsou zvyklí a pak je složité učit je figury, kdy se musí odrazit od páníčkova těla (nebo mu skočit na záda a za letu chytit disk). Začneme házením disku na zem tak, aby se kutálel hranou po zemi, tzv. roler, a pes nemusel pro disk vyskakovat, nejlépe tak, aby pes dohnal disk dříve, než se přestane kutálet.
Pokud zvládáte házení s diskem a váš pes je starší 18 měsíců, můžete začít trénovat výskoky. Začněte házet bekhendem, krátké hody tak, aby se pes naučil chytat disk za letu. Důležité je naučit vašeho psa, aby za diskem vybíhal s povelem, kdy vás pes oběhne zezadu dokola dříve, než vyběhne za diskem. Pes má lepší výhled, kde disk je, a psovod se může lépe soustředit na odhození disku. Když pes chytí disk, ještě než dopadne na zem, nezapomeňte na pochvalu, aby pes dobře chápal, co se od něj chce. Důležitou věcí je používat víc než jeden disk, aby si na to pes zvykl. Pokud začnete s jedním diskem, může se stát, že se z frisbee stane aportovací hra a pes pak bude vyžadovat jen ten disk, který přinesl, aniž by si všímal toho dalšího, který mu chcete hodit, nebo vám pes nebude chtít disk pouštět. Hned od počátku nechte psa přinést disk zpátky a pak odhoďte další. V tomto případě můžete začít trénovat tak, že psovi hodíte další disk, jen pokud přinese disk přímo k vám. Psa povzbuzujte hlasem, aby vám disk přinesl. Před každým tréninkem je důležité, aby se pes nejdříve uvolnil, zahřál procházkou a proběhnutím a potom teprve začneme s házením. Po cvičení necháme psa vydýchat a projdeme se s ním, aby ze svalů odešla kyselina mléčná.
Pokud trénujete na distanční disciplíny (superminidistance, timetrial, dogdartbee, quadruped), házejte jedním diskem, který pes přináší. Při soutěži se hází také jen jedním. Ale pokud trénujete na freestyle, je nutné používat několik disků. V jednom tréninkovém bloku můžete kombinovat oboje, aby byl pes všestranný. Doporučuje se měnit náhodně pořadí při tréninku, hlavně se přesvědčte, že váš pes není unavený. Náročné triky je nutné trénovat jen v případě, že je pes odpočinutý a zdravý.
Při tréninku je důležité, aby i páníček byl „naladěn na pozitivní vlně“, vyhýbáme se kárání psa či trestání, trénujeme tím, že pochvalou či pamlskem odměňujeme požadované chování. Většina psů je tak zaujata diskem, že při tréninku nemají o pamlsek zájem, takže odměňujeme hlasem. Hození disku je také odměna. Dávejte si ale pozor, aby se vaše sestava freestylu nezměnila v tanec se psem, při kterém se stane disk vedlejší faktorem. Disk musí být základní částí sestavy.
Pepa Honner – jeden z našich velmi úspěšných závodníků dogfrisbee
Pepa trénuje v krásném prostředí klubu ZKO Nymburk (www.zkonymburk.cz). O víkendech se zde konají tréninky pro veřejnost, můžete se zde poradit, jak začít s frisbee, a vyzkoušet si, zda by to vašeho pejska bavilo.
Pepa začal závodit v roce 2009 s Amálkou, její maminka byla kříženec pitbula a Rotvajlera, tatínek kříženec chrta a Dobrmana. V roce 2010 začal závodit i s Tulou, její rodiče jsou Argentinská doga a australský honácký pes. V roce 2010 začal závodit i ve freestylu s Amálkou a o rok později i s Tulou. Když jsem pozorovala fenky při tréninku, byla to nádhera. Každá je jiná. Amálka se už nemohla dočkat házení, celou cestu na louku koukala po tašce, kde jsou disky schované. Hypnotizuje každý pohyb ruky, a když se začne házet, je ve svém živlu. Mrštná, rychlá, a když se dotrénuje, stále pokukuje, zda se ještě nebude házet. Zato Tula to bere s rozvahou, nikam se nežene, o to větší překvapení pro mě bylo, jak ladně skáče pro disky. Když předvede perfektně přeskok s odrazem ze zad páníčka, nevěřím, že je to ten samý pes. Při tréninku Pepa fenky povzbuzuje a především chválí, nejen slovem, ale i pohlazením. To je pro psa moc důležité, zpětná vazba, spokojenost pána nebo pamlsek za dobře provedený cvik. Trénink se nesmí přepínat, skončíme vždy dříve, než je pejsek unavený. Na to Pepa vždy dbá, zdraví psů je na prvním místě. Pepa s fenkami trénuje jednou týdně a před závody někdy i dvakrát.
Rozhovor
• Jak dlouho se dogfrisbee věnujete?
Závodně od jara 2009, ale s diskem jsme si hráli už nějakou dobu před tím.
• Jak jste se k tomuto sportu dostal?
Jednou jsem našel nějaký disk, a tak jsem ho prostě zkusil Amálce hodit, při druhém hodu disk chytila ve vzduchu a při třetím už ve výskoku …
• Pořídil jste si Amálku s tím, že se budete věnovat tomuto sportu?
Vůbec jsem neměl ani žádné informace o tom, že takový sport vůbec existuje. Vlastně mi o závodění řekl soused, který dogfrisbee zkoušel se svým psem.
• Kolik je fenkám let? Jakou mají povahu?
Amálce je pět let a je to trochu magor, hlavně pokud jde o disky; a taky je na mně úplně závislá. Tula je na svoje čtyři roky dost klidná, rozvážná, ale taky dost pohodlná. Je dost plachá, ale když si ji získáte, je to ten největší mazel na světě.
• Jaké jsou fenky doma? Vyžadují hodně pozornosti, nebo si vystačí spolu?
Tulinka je naprosto pohodová a Amála ze mě nespustí oči. Jsou jako sestry.
• V jakých disciplínách závodíte? Jaká disciplína je vaše nejoblíbenější? A jakou disciplínu mají nejraději vaše fenky?
Závodíme ve všech disciplínách. Nejoblíbenější je ta disciplína, ve které se nám zrovna daří … A holky prostě baví chytat disky, takže všechny.
Pepa Honner má na svém kontě již mnoho vítězství a umístění v různých disciplínách. S Amálkou se umístili snad ve všech distančních disciplínách na všech příčkách.
• Co považujete za největší úspěch?
Třetí místo v Dogshop lize, ale třeba i to, když Tula vyhrála Dogdartbee a nechala Amálku jako šampiona na 2. místě. Byl to strašný souboj.
• Který prvek freestylu byl pro vás a vaše fenky nejtěžší a který byl naopak překvapivě snadný?
Pro Amálku jsou těžké volty, které Tula dává úplně v pohodě.
• Čím vás fenky dokážou nejvíce potěšit?
Tula, když se snaží na závodech, a Amála, když nemagoří.
• Jaké používáte disky?
Xtra distance.
• Krmíte nějaké speciální krmivo?
Musí to být superprémiovka, plus v sezoně doplňky na klouby a minerály.
• Jaké máte cíle do budoucna?
Kvalifikovat se na světové finále v USA a ME ve Švýcarsku.
• Tento sport je určitě časově velmi náročný – víkendy na závodech, trénování … A co váš osobní život?
Když máte psy, tak se všechno točí jenom kolem nich. Z práce domů, o víkendech tréninky nebo závody. Přítelkyně Šárka má také pejska, tak je to někdy trochu mazec, ale stojí to za to!
V příštím vydání Fauny si společně s Pepou Honnerem představíme jednotlivé figury z freestylu.
