Jezevčík a sportovní výcvik – lze s ním chodit na cvičák…

Zastavila mne nedávno jedna známá, že by se chtěla zeptat, když chodím na ten cvičák… Koupili dceři štěně dlouhosrstého jezevčíka. Holka by hrozně chtěla cvičit německého ovčáka, ale neměli by ho kde mít, takže jezevčík. Jestli by to šlo, cvičit s ním a na cvičáku?

Nevím, jestli jsem tazatelku „odbyl“ sdělením, že v tom nevidím problém… Je sice fakt, že jezevčíci nejsou zrovna početnými zástupci na cvičácích, ale jsou případy, kdy se jezevčík ve sportovním výcviku objeví, dokonce i jako účastník zkoušek… Máme vlastní zkušenost i z našeho cvičáku, kde je v současnosti jedna fenka (standard hladkosrstý), která se připravuje na zkoušky BH a ZZO.

Takže shrnuto. Bereme-li v úvahu pracovní schopnosti jezevčíků při výkonu práva myslivosti, neměl by být problém zvládnout i většinu cviků dle řádů pro sportovní výcvik psů. Osobně si myslím, že jezevčíci jsou schopni zvládnout dost zkoušek sportovního výcviku, stejně jako většina dalších malých plemen psů. Jaké zkoušky by to mohly být?

Dle zkušebního řádu pro sportovní výcvik psů v České republice – tento bývá označován jako NZŘ – národní zkušební řád.

• Zkouška ZZO (zkouška základní ovladatelnosti)

U této zkoušky vloh by se mohl vyskytnout eventuální problém např. u cviků „sedni“, zejména při mokrém terénu, což ale nemusí být problém jen u jezevčíků. Při správně provedené výchově a v návaznosti výcviku se však i tento problém dá odstranit.

• Není problém ani u zkoušky ZMMP (základní minimum malých plemen), u dalších zkoušek ZMP-1 apod. bych viděl problém například v překonávání překážek (50 cm), „áčko“ 160 cm atd. Nejde o to, že by je pejsek nezvládl, ale s přihlédnutím k jeho tělesné stavbě a ke známým problémům s páteří bych to nedoporučoval. I když znám jezevčíka, který tyto překážky překonává zatím bez zdravotní újmy…

• Podle Mezinárodního zkušebního řádu IPO – zde je dle mého názoru více možností, počínaje povinnou BH – je možné vyžití na stopařských Fprl – 3. Mám poznatek, že u BH by nemusel být problém se zvládnutím chůzí – 1× na vodítku, 1× bez vodítka, pejsek to vydrží, ale opět by se mohlo jednat o problém při některém odložení – vsedě, vleže na mokré trávě… Ale je to vždy na individuálním přístupu.

Je důležitý předpoklad, že i případnému sportovnímu výcviku jezevčíka musí předcházet správně prováděná výchova vycházející ze specifických povahových vlastností. Stejně jako u ostatních malých plemen nelze očekávat masový výskyt této skupiny malých psů na cvičácích. Nutno však vycházet z reality, kdy ještě před dvaceti léty se kromě německých ovčáků, boxerů – plemen nejvíce zastoupených na cvičácích – sporadicky objevil Malý knírač. Potom nastala „invaze“ nejen retrívrů, ale i dalších velkých i malých plemen. Jezevčík je dnes rozšířen jako společenský pes, i když se v jeho případě podařilo udržet jeho původní poslání, to znamená, že je využíván jako lovecký pes, týká se to však většinou pouze jedinců s PP. Zapojení do sportovního výcviku může být dobrou motivací pro dosavadní domácí mazlíky – nikde není psáno, že mladý kynolog začínající s tímto psíkem nemůže za pár let být úspěšným cvičitelem Německého ovčáka či jiného plemene…