Devon rex (DRX)

Devon rex je společenské plemeno s velmi zábavnou povahou. Také bývá nazýván koboldkat – kočka skřítek. Je to velmi čilé a hravé plemeno, hodně zvědavé a také se ozývá poněkud hlučněji i hlučně přede. Miluje neustálý kontakt se svou rodinou, jak s lidmi, tak s kočkami, psy i jinými domácími zvířaty. Devoni velmi rádi aportují a učí se různé kousky. Dokážou vysoko skákat, rychle běhají s rychlými starty, také rádi loví.

Historie

Toto plemeno vzniklo kolem roku 1960 v hrabství Devon v Anglii, kde se náhodně venkovní kočce paní Beryl Coxové ve vrhu objevilo kadeřavé kotě. V okolí se vyskytoval volně žijící kocour s kudrnatou srstí, nenechal se ale kontaktovat. Majitelka kočky si kotě ponechala, spojila se s chovateli z Cornwallu, kde byly chovány kočky se zvlněnou srstí – cornish rex (CRX). Vzájemné páření nebylo úspěšné, zjistilo se, že se nejedná o stejnou genetickou mutaci. Devoni byli vyvíjeni jako samostatné plemeno, kudrnatost srsti se geneticky upevnila až úzkou příbuzenskou plemenitbou. Ve Velké Británii byli uznáni roku 1967, ve FIFe 1968.

Povaha

Vzhledem ke své kontaktní povaze nemohou zůstávat dlouho sami doma, musí mít alespoň nějakého zvířecího kamaráda, nejlépe další kočky. Jsou čistě bytové plemeno, ale mají rádi i možnost výběhu ve voliérách nebo alespoň zábavu na zasíťovaném balkoně či otevřeném okně.

Srst, péče

Jejich srst není příliš hustá, proto méně izoluje a na omak se zdají kočky teplejší, i když tělesná teplota je stejná jako u jiných koček. Snadněji se prochladí i přehřejí, proto mimo pokojovou teplotu musí mít ve voliéře vždy možnost úkrytu před sluncem nebo zimou. I když je srst odlišná od jiných koček, jen někteří alergici nemají problém, protože alergie člověka je spíše na kočičí bílkovinu než na srst.

Péče o devony není příliš náročná. Srst se neplstí, stačí jen hlazení, případně česací rukavicí s nízkým vlasem. Koupání je vhodné před výstavou, nutno vyzkoušet předem – některým kočkám se totiž srst i kůže koupáním příliš vysušují. 

Krmení

Devoni mají vzhledem k čilosti a udržování tělesné teploty rychlejší metabolismus, a proto vyšší nároky na kvalitu potravy. Mají velký apetit, vhodná je koncentrovaná strava s menším obsahem balastních látek, vhodné je i syrové (přemražené) maso. Na trhu jsou i speciální granule a konzervy pro rexe. 

Standard FIFe

Velikost:střední.

Hlava: krátce klínovitá, čelo se klene k ploché lebce, čelo – zaoblené, tváře – velmi výrazné lícní kosti, plné tváře, nos – velmi krátký, se zaobleným čelem vyvolává dojem stopu, čenich – široký se silnou bradou, „whisker break“, vousy a obočí kudrnaté, poněkud hrubé, středně dlouhé.

Uši: velmi velké, velmi široké v odstupu, probíhající do zaoblené špičky, dobře osrstěné jemnou srstí, s nebo bez osrstěných kožních záhybů na zadní straně boltce (ear mufs), posazení – velmi nízko.

Oči: velké, oválné, posazené daleko od sebe, nakloněné k zevnímu okraji ucha. Barva zářivá, čistá a jasná.

Krk: dlouhý a štíhlý.

Tělo: střední délky, pevné, svalnaté, štíhlé, široký hrudník.

Končetiny: dlouhé a štíhlé, délka pánevních končetin je výraznější. Hrudní končetiny jsou k tělu postaveny tak, že dělají dojem do O. Tlapky malé a oválné.

Ocas: dlouhý, tenký a zužující se, dobře osrstěný krátkou srstí.

Srst: velmi krátká a jemná, měkká, zvlněná a/nebo kudrnatá, s pesíky či bez nich. Barva – všechny barvy a kresby jsou uznané včetně barev s bílou. Každé množství bílé je povoleno.

Poznámka: mnozí devon rexi mají spodek těla jen s chmýřím, plné osrstění je předností.

Chyby: hlava – malá, dlouhá, orientální typ/široký britský typ. Uši – malé/posazené vysoko. Tělo – podsadité tělo/chybění pevné muskulatury. Ocas – krátký/holý nebo huňatý. Srst – rovná srst/střapatá srst, holá místa u koťat jsou dovolena, u dospělých jsou chybou.

Devoni jsou mezi chovateli oblíbení, ale nepatří mezi módní plemena, proto se chovají jen s průkazem původu, pro množírny nemají finanční efekt.