Cornish Rex

O plemenu

Cornish je velice elegantní kočka se štíhlým, avšak pevně stavěným tělem, vejčitě tvarovanou hlavou s velikými ušními boltci. Záda jsou klenutá, hrudník prostorný a pas velmi úzký - celková silueta postavy tak bývá přirovnávána ke šlehnutí bičem. 

Rysy obličeje i tvar těla podtrhuje typická, velmi krátká a hustě zvlněná srst hebké textury. 

Historie

Tato nápadná kočka je nejstarším z uznaných rexovitých plemen. Své jméno dostala podle anglického hrabství Cornwall, kde se roku 1950 objevil ve vrhu venkovských koťat kocourek, který se od svých sourozenců na první pohled lišil. Jeho srst byla velmi krátká, kadeřavá a rozdělená do těsných řádků, takže připomínal malé jehňátko, navíc měl velké uši, štíhlé tělo a velmi dlouhé končetiny i ocas. 

Farmářku Ninu Ennismore kocourek velmi zaujal, navíc si uvědomila, že podobnou strukturu srsti zná - mají ji rexovití králíci. Kocourek dostal jméno Kallinbunker, a když dospěl, Nina ho připustila s jeho matkou (v chovech zvířat nic neobvyklého), aby získala více podobných koťat. Ta pak křížila ještě s britskými a barmskými kočkami, aby dosáhla žádoucího zjevu. 

Netrvalo to ani deset let a cornish rex pronikl i za Atlantik. Chovatelé v USA do chovu přidali i orientální a siamské kočky, čímž došlo ke zjemnění tělesné stavby a celkově ke gracilnějšímu zjevu u koček z těchto chovatelských linií.

FIFe plemeno uznala roku 1968. 

Povaha

Cornish je vynikající společník. Má přátelskou povahu, miluje společnost a ke svým lidem velice lne. Špatně snáší samotu, proto se příliš nehodí pro časově vytížené lidi, trávící příliš času mimo domov. 

Pokud to okolnosti dovolují, cornish vás bude rád následovat i na nákup či do zaměstnání. Díky snadné cvičitelnosti a snaze vyhovět se snadno naučí chůzi na vodítku a lehce si přivykne i na dopravní prostředky a ruch na procházkách. 

Výchova a socializace

Výhodou cornishe je jeho přátelský a trpělivý vztah k dětem. Rád si s nimi hraje, miluje jejich pozornost a velkoryse pomíjí tu a tam nějakou tu (neúmyslnou!) neomalenost. 

Ačkoliv jde o plemeno mírné a dobře zvladatelné, vyplatí se zvykat ho již od útlého mládí na kartáčování, kontrolu drápků a tlamičky a na další běžné chovatelské úkony. 

Krmení

Zlatým standardem zůstávají kvalitní (superprémiové) granule, založené především na vysokém obsahu čistého masa, ideálně zcela či téměř bez obilovin. Chutné konzervy, paštičky a kapsičky mohou být doplňkem jídelníčku, avšak nehodí se k výlučnému krmení.

Z domácí stravy lze doporučit kvalitní maso, především rybí, hovězí nebo jehněčí. Zkrmujeme-li maso za syrova, vždy ho necháme projít hlubokým mrazem, abychom eliminovali riziko nákazy parazity.

Zvláště žije-li kočka trvale v bytě, měla by mít přístup k nezávadné trávě, jejíž konzumace udržuje v kondici trávení. Můžete využít pestrou nabídku již vzrostlé „kočičí trávy“, kterou nabízejí hobby obchody, nebo ji vypěstovat od semínek. Pozor, tráva nesmí být chemicky ošetřovaná.

Srst a péče

Srst cornishů je velmi krátká, hustě zvlněná a na dotek neobyčejně jemná, postrádá totiž pesíky. Spektrum povolených zbarvení je velmi pestré - mohou být jednobarevní a kouřoví, dvoubarevní (vždy s bílou), dále také aguti, tortie, silver, gold a jejich kombinace.

Zajímavostí je, že gen pro rexovitost (kadeřavou srst) je u různých plemen podmíněn různými genetickými mutacemi, znak tedy vznikl několikrát nezávisle na sobě a s mírnými odlišnostmi ve fenotypovém projevu (různá míra zvlnění srsti, její struktura atd.). 

U cornishů je kadeřavá srst podmíněna recesivní alelou genu „r“ rexovitou srst tedy mají pouze jedinci „rr“. Tato rexovitost je kódována jiným genem, než u podobných devon rexů (označován jako re, také recesivní). 

Ze spojení devona s cornishem proto vzejdou potomci s normální srstí. Naproti tomu německý rex má kadeřavost podmíněnou stejnou alelou genu jako cornish, při jejich zkřížení bychom tedy dostali kadeřavá koťata. 

Některá plemena mají kadeřavost děděnou také dominantně (stačí, když jedinec nese jednu danou alelu), například selkirkové. 

Cornish patří ke kočkám nenáročným na péči o zevnějšek - postačí kartáčování přibližně jednou za 1-2 týdny. Potěší také fakt, že jen velmi málo líná. 

Zdraví / nemoci

Přikřížení barmských koček přineslo cornishům riziko dědičného onemocnění BHB (Burmese Hypokalaemic Polyomyopathy) - nedostatku draselných iontů v séru, projevujícího se svalovou slabostí a pohybovými obtížemi. Obvykle lze řešit užíváním draslíku formou doplňků stravy. 

Další geneticky podmíněná onemocnění vyskytující se u cornishů jsou především polycystická choroba ledvin (PKD) a retinální degenerace u koček (PRA-rdAc, onemocnění sítnice oka).

Všechny tyto nemoci však dokáže odhalit genetický test a zabránit tak jejich přenosu do další generace.