Lykoi

Základní informace

Klasifikace FIFe Neuznané plemeno
Země původu USA
Velikostní kategorie malé až střední kočky
Hmotnost v dospělosti 3-5 kg (kocouři bývají větší než kočky)
Věk 12-14 let
Typ srsti krátká, řídká
Péče o srst a tělo nenáročná
Povaha aktivní, hravá, přítulná

O plemenu

Název tohoto vzácného plemene pochází z řeckého výrazu pro vlka. Často se však setkáme i s označením „vlkodlačí kočka“. 

Za svůj název vděčí řídké srsti se zcela holými místy a tzv. vlčímu zbarvení. Jedinečný je také výraz v obličeji, umocněný světlou neosrstěnou maskou. 

Lykoi určitě není plemenem pro každého, jako vše neobvyklé, také on má své milovníky i odpůrce. 

Historie

Lykoi je mladičké plemeno. Jeho historie se začala psát roku 2011 (některé zdroje uvádějí i rok 2010), kdy si manželé Johnny a Brittney Gobble z Tennesse začali více všímat místní toulavé kočky se zvláštní, řídkou srstí. Další kočky s nepravidelně rostlou srstí pak objevili i jinde po USA, mezi běžnými domácími (a často i toulavými) kočkami. 

V prvé řadě bylo zapotřebí důkladné lékařské vyšetření několika jedinců, aby se vyloučilo kožní onemocnění. Po vyloučení známých chorob s kožními projevy (např. alopecie, svrab) se přikročilo ke genetickým výzkumům. 

Genetické testy zjistily, že se jedná o zcela novou spontánně vzniklou genetickou mutaci. Nenašla se příbuznost s bezsrstými (sphynx) ani s rexovitými (devon a cornish rex) kočkami. Mutace je recesivní, tedy pouze jedinci s oběma mutovanými „lykoi geny“ vykazují žádoucí znaky. 

Velmi dobrou zprávou pak bylo, že mutace s sebou nenese žádné zdravotní komplikace, ovlivňuje pouze folikuly chlupů.

Manželé po té začali se šlechtěním nového plemene. Připouštěli vybrané kočky s lykoi znaky, kvůli zvýšení genetické variability a omezení příbuzenské plemenitby byly později tu a tam přikříženy i krátkosrsté černé kočky vhodného typu.

Již v roce 2012 byl lykoi zaregistrován organizací TICA coby experimentální plemeno. Během několika následujících let ho uznala i CFA a WCF. 

FIFe lykoi dosud neuznává, přesto se plemeno rozšiřuje i v Evropě a je možné se s ním setkat i v České republice. 

Povaha

Navzdory hrozivému vlkodlačímu zevnějšku jsou lykoi velmi přátelské a milé kočky. Dobře vycházejí i s dětmi, jsou hravé, přítulné a učenlivé. 

Potřebují dostatek pozornosti a nevyhovuje jim delší samota. Společnost další kočky uvítají, nenahrazuje jim však kontakt s lidskou rodinou. 

Počítejte s tím, že lykoi chce být u všeho, co se doma šustne. Bude vás sledovat na každém kroku a zvědavě nakukovat, co právě děláte. 

Ocení vysoký kočičí strom, aby měl přehled, hodit se bude i pořádné škrabadlo.

Výchova a socializace

Přátelský a vyrovnaný lykoi není příliš náročný na socializaci. Vhodné je, zvykat ho od útlého věku na běžnou manipulaci - otevření tlamičky, kontrola a případně čištění uší, jemné kartáčování nebo prohlédnutí drápků. 

Inteligentní a hravý lykoi se dokáže naučit přiběhnout na zavolání nebo nějaký ten veselý kousek. Je však třeba ho správně motivovat (hračkou, pamlskem).

Krmení

Pokud se ve výživě koček příliš nevyznáte, nebo se jí nechcete příliš zabývat, vsaďte na kvalitní (superprémiové) granule. Základem by měl být vysoký obsah čistého masa, chybět by měly obiloviny a především konzervanty, barviva a umělá aromata. Vhodnou značku a produktovou řadu vám může poradit zkušený chovatel či dobrý veterinář, nejlépe se specializací na kočky. 

Vyhledávaným doplňkem jídelníčku jsou také konzervy, paštiky a kapsičky, i u nich však dbejte na kvalitu a vhodné složení a pamatujte, že jsou určeny jako občasné zpestření, nikoliv k výlučnému krmení.

Z domácí stravy lze doporučit v první řadě čisté maso, zejména rybí, hovězí nebo jehněčí. Vhodné je i drůbeží maso, některé kočky však na něj mohou mít alergii, projevující se obvykle průjmem.

Zkrmujeme-li maso za syrova, vždy ho necháme projít hlubokým mrazem, abychom snížili riziko nákazy parazity a jinými patogeny.

Srst a péče

Srst je zásadním plemenným znakem lykoi. Tělo pokrývají pouze pesíky, podsada chybí. Hustota srsti je navíc proměnlivá - na těle najdeme hustěji porostlé partie i zcela holá místa. Jejich rozložení se také může měnit po každém línání, stejně jako zbarvení. Lykoi tedy může během roku vystřídat několik podob. 

Na dotek je srst nečekaně hedvábná a příjemně jemná, kůži má měkkou a teplou, bývá odolnější než kůže sphynxů a dobře se hojí. Je-li vystavena slunci, pigmentuje do tmavšího opálení, které časem opět vybledne do růžova. Přílišné slunění však s sebou nese riziko poškození kůže, v krajním případě i vznik nádorů.

I když na začátku existovali různě zbarvení jedinci, brzy se plemeno ustálilo na tzv. vlčím zbarvení. V podstatě jde o typ „černý bělouš“, kdy jsou promíšené bílé a černé chlupy, jejichž podíl je značně proměnlivý. Zbarvení kočky tak kolísá od téměř černé až po stříbřitě šedou. 

Péče o lykoi není příliš náročná, vhodné je občasné jemné kartáčování (např. kartáčem na miminka) a kontrola stavu tlamičky, uší a drápků. 

Lykoi je vhodný spíše pro bytový chov nebo pro kombinaci bytu a venkovní voliéry, aby byl chráněn před prudkým sluncem i před chladem a deštěm.

Zdraví / nemoci

Jak bylo zmíněno výše, zatím se zdá, že jde o zdravé plemeno bez významných dědičných dispozic. Vzhledem k jeho krátké historii však není možné dělat pevné závěry. 

Lze předpokládat, že ani lykoi se nebude zcela vyhýbat polycystická choroba ledvin (PKD), která se vyskytuje napříč plemeny koček. 

Vhodná je také preventivní stomatologická péče a ve věku kolem 8 let rozsáhlejší interní vyšetření. 

Články - Lykoi

O plemeni lykoi
Nina Holíková

O plemeni lykoi

O plemeni lykoi

Lykoi je přírodní přirozená mutace kočky domácí se vzhledem vlkodlaka. Zakladateli tohoto plemene jsou manželé Gobblovi, kteří se od roku 2011 věnují...