Sokoke

O plemenu

Sokoke (africká krátkosrstá kočka) patří mezi africká přírodní plemena. Na první pohled zaujme divokým zbarvením a stavbou těla - má středně dlouhý trup, dlouhé nohy (zadní jsou delší než přední), dobré osvalení a hluboký, prostorný hrudník. Tyto vlastnosti svědčí o tom, že sokoke je výtečným běžcem a velmi dobře i šplhá. 

Hlava je v poměru k tělu relativně malá, klínovitého tvaru s vysoko posazenými lícními kostmi. Uši mají být střední velikosti, oči velké, umístěné daleko od sebe. Příliš orientální vzhled je však pokládán za chybu. 

Historie

Patrně jde o ryze přírodní plemeno, které se vyvinulo spontánně, bez zásahu člověka. Domněnky o divokém či polodivokém (hybridním) původu plemene byly vyvráceny moderními genetickými analýzami. DNA testy ukázaly příbuznost s domácími kočkami z ostrově Lamu i z jiných míst na pobřeží Keni. 

Pro západní svět bylo plemeno objeveno roku 1978, kdy Jenny Slater nalezla na kokosové plantáži zajímavě zbarvená koťata. Plantáž se nacházela nedaleko lesa Arabuko-Sokoké (východní Keňa), což bylo inspirací pro název budoucího plemene. 

Kamarádka Slaterové, Gloria Moeldrum, dovezla o několik let později do Dánska první chovný pár sokoke, další jedinci následovali na přelomu 80. a 90. let a plemeno se začalo rozvíjet. Roku 1992 vzbudily sokoke velkou pozornost na výstavě v dánském Vissenbjergu a o dva roky později plemeno definitivně uznala FIFe. 

Stále však jde o vzácné plemeno, chová se zejména v Dánsku a USA. 

Povaha

Sokoke je aktivní a společenská kočka, která si však zachovala své přirozené instinkty. Obvykle nemá ráda nošení v náručí a jakékoliv omezení pohybu. To však neznamená, že by nebyla přítulná - naopak. Preferuje však, když se sama může přijít stulit na klín nebo se nechat hladit a drbat, aniž jí vezmete do náruče. 

Cítí-li se ohrožena, zpravidla nereaguje agresivně a volí útěk. Může proto působit poněkud plaše a nevyhovuje jí příliš rušná domácnost. K agresivnímu chování může dojít, ocitne-li se ve stresové situaci bez možnosti útěku.

Na své rodině velice lpí a špatně snáší, když je od jednoho nebo více jejich členů odloučena. Své lidi ráda následuje při běžných denních činnostech, je také poněkud upovídaná.

Výchova a socializace

Sokoke potřebuje opravdu pečlivou socializaci, především pak nácvik nezbytné „provozní“ manipulace. I když tato kočka nemá ráda omezování, je zapotřebí, aby zvládla pravidelné kartáčování, kontrolu či vyčištění uší a další procedury nezbytné k péči o její zevnějšek a zdraví. 

Díky společenské povaze jí vyhovuje soužití s ostatními kočkami, zvláště jsou-li stejného plemene. Dokáže tolerovat i přátelsky naladěné psy či jiná nekonfliktní zvířata, v drobných hlodavcích či malých králíčcích však může vidět kořist. 

Krmení

Na stravu není sokoke zvýšeně náročná. Dobře se jí daří na kvalitních granulích, tak i na domácí stravě. Dáváte-li přednost průmyslově vyráběnému krmení, mějte na paměti, že kapsičky a konzervičky by neměly tvořit hlavní složku jídelníčku, ale pouze jeho zpestření. 

Z doma připravovaných jídel je pro kočku vhodné především čisté maso. Zkrmovat lze ryby, drůbež, jehněčinu i hovězí, za nevhodné (zejména v syrovém stavu) se považuje vepřové. 

Mléčné výrobky podávejte pouze v omezeném množství a vybírejte výlučně fermentované produkty (živý jogurt, zákys).

Srst a péče

Srst sokoke je velmi krátká a téměř či zcela bez podsady. Nepotřebuje tedy nijak časté kartáčování a výhodou je, že nezanechává téměř žádné chlupy na oblečení a nábytku. Je však dosti citlivá na chlad a neměla by být delší dobu vystavena teplotám pod 20 °C. 

Povoleny jsou jakékoliv odstíny black tabby, velmi žádaný je výskyt srsti aguti (divoké zbarvení tvořené dvoubarevnými chlupy). Typické je také tečkování na břiše. 

Zdraví / nemoci

Sokoke nepatří mezi příliš dlouhověká plemena, během života však obvykle nebývají zvýšeně nemocné. 

Jako u většiny koček, také u sokoke se může vyskytnout dědičná polycystická choroba ledvin (PKD), chovní jedinci se však již geneticky testují. 

Důležitá je také adekvátní stomatologická péče - zejména při konzumaci měkké stravy hrozí rozvoj zubního kamene a zánětu dásní vedoucí až ke ztrátě zubů. 

Zvláště u samců kastrovaných v mladém věku je zvýšené riziko urologických potíží, především zánětů močových cest a tvorby kamenů.