Korat

O plemenu

Toto přírodní orientální plemeno se vyznačuje středními, mírně zavalitými, avšak elegantními proporcemi a stříbřitě-modrou srstí, podle které bývá v rodném Thajsku nazýván „Si-sawat“, tedy „barva štěstí“. Modrošedý kožich korata totiž připomíná dešťová oblaka, přinášející tolik potřebnou vláhu, jeho oči zase mají barvu mladé, dozrávající rýže. 

Historie

Jméno „Korat“ dříve nosila významná thajská provincie, dnes známá jako Nakhon Ratchasima. á od roku 1949, avšak teprve roku 1977 byly kartouzské kočky jasně odděleny od britských modrých koček (Mezi lety 1949 a 1977 se nerozlišovalo mezi kartouzskou kočkou a britskou modrou, navzdory odlišnostem v tělesné stavbě.).Nejstarší dochované zmínky o ušlechtilých, modrých kočkách pocházejí až z pozdního středověku. 

Korati byli vždy spojováni se štěstím a požehnáním, proto se dlouhá léta nesměli prodávat, ale mohli být pouze darováni. Velmi často se tyto kočky dávaly ve svatební den mladým manželům, aby jim zajistili štěstí a dostatek.

První představení koratů evropské veřejnosti proběhlo roku 1896 na výstavě v Londýně, avšak nebylo nijak slavné. Korat byl totiž dost nešťastně zapsán jako „modrá siamská kočka“ a proto byl diskvalifikován, coby nevyhovující standardu. 

Skutečné slávy se tak plemenu dostalo až za Atlantikem. Roku 1959 darovala thajská chovatelka dvojici koratů svým americkým přátelům, kteří je odvezli do své domoviny. Koťata jménem Nara a Darra se tak stala základem pro chov v USA, i když následovaly ještě další importy z Thajska. 

Převážně v Americe působící chovatelská organizace CFA uznala koraty již roku 1966, na území Evropy si však uznání získávali pomaleji. Průkopníkem chovu koratů na starém kontinentě bylo Norsko, přesněji řečeno chovatelka Elfie Kleive, která v 70. letech 20. století položila základy evropského chovu koratů. FIFe plemeno uznala roku 1980. 

Chovatelé koratů velmi dbají na čistotu krve, není dovoleno přikřížení jedinců nejasného původu či jiného plemene. Rodokmen korata by tak měl sahat až k předkům pocházejícím přímo z Thajska.

Povaha

Korat se řadí mezi nemnoho plemen s „psí“ povahou. Obvykle si utváří silnou citovou vazbu ke své rodině, miluje společnost a je přítulný a mazlivý. Přesto si zachovává určitou míru nezávislosti a u jednotlivých zvířat lze pozorovat jasně odlišné osobnostní rysy.

Díky své tolerantní povaze se korat hodí i k malým dětem, avšak vždy je zapotřebí ponechat mu možnost klidného útočiště, je-li na něho už dětské pozornosti příliš. 

Výchova a socializace

Výhodou koratů je poměrně vysoká cvičitelnost. Při důsledném, avšak vlídném a nenásilném přístupu se dokáží naučit přivolání a zábavné triky, stejně jako si zafixují jistá pravidla a řád.

Zpravidla nemívají problém s hygienou a již velmi malá koťata zvládnou bez nehod používat kočičí toaletu. 

Korat si rozumí s ostatními kočkami za předpokladu, že mu jejich přítomnost příliš neubírá pozornost lidských členů rodiny. Cítí-li se opomíjen, může projevovat řevnivost a žárlivost.

Krmení

Základní volba je mezi granulemi a domácí stravou. Obě cesty jsou možné, avšak je třeba respektovat určitá pravidla, aby kočka měla každý den optimální krmnou dávku. 

Vybíráte-li granule, věnujte pozornost složení - měly by obsahovat především čisté maso (pozor na formulaci „ostatní výrobky živočišného původu“), minimum obilovin a především - žádnou sůl (NaCl). 

Podobné zásady platí i pro doma připravované krmení - základ tvoří čisté maso, nejlépe se hodí rybí, drůbeží, jehněčí, hovězí nebo králičí, naopak za problematické je považováno maso vepřové. Mléčné výrobky podáváme výjimečně a pouze ty fermentované (např. jogurty, zákysy).

Srst a péče

Srst je krátké až střední délky, dobře přiléhající, na dotek jemná. Podsada chybí. Jedinou povolenou barvou je jednotná stříbřitě modrá - jednotlivé chlupy jsou světlejší u kořene, směrem ke špičkám plynule tmavnou. Špička samotná je pak stříbřitě šedá. Za chybu se považuje, je-li stříbření omezeno pouze na periferní části těla. 

Péče o zevnějšek korata není náročná, postačí občasné kartáčování a tu a tam zkontrolovat stav drápků.

Zdraví / nemoci

Korat je vcelku zdravé, nepřešlechtěné plemeno. Jeho zvláštností však je zvýšená náchylnost k tzv. kočičí chřipce. Toto virové onemocnění způsobené např. herpesviry (FHV-1) či kaliciviry (FCV) může vést až k nebezpečnému zápalu plic. 

Z geneticky vázaných onemocnění stojí za pozornost především polycystická choroba ledvin (PKD), jejímu přenosu do dalších generací však účinně brání testování chovných jedinců.