Permská krátkosrstá kočka

La Perm krátkosrstá, foto: Shutterstock
Alternativní název La Perm krátkosrstá
Klasifikace FIFe Kategorie 2, EMS kód: LPS
Země původu USA
Velikostní kategorie střední kočky
Hmotnost v dospělosti 3,5-5,5 kg
Věk 14-17 let
Typ srsti kratší, kadeřavá
Péče o srst a tělo nenáročná
Povaha veselá, aktivní, přátelská

La Perm, nebo také Permská kočka je exoticky vyhlížející, moderní plemeno s kadeřavou srstí, na pohled působící rozcuchaným dojmem. Ačkoliv klínovitý tvar hlavy s vystupujícím nosem a velkýma sešikmenýma očima propůjčuje „Permám“ orientální vzhled, jedná se o plemeno původem z USA.

Chová se ve dvou typech - krátkosrstá a dlouhosrstá. 

Historie

La Perm je mladé plemeno, u jehož zrodu stálo výjimečné kotě, které se narodilo roku 1982 obyčejné domácí kočce, která žila na hospodářství manželů Koehlových v Oregonu. Zpočátku kotě nepůsobilo příliš vábně - bylo totiž takřka lysé, avšak během několika týdnů mu narostla zvláštní, hustá a jemná kadeřavá srst, podle které dostalo zvířátko jméno Curly. 

Manželům se neotřelý vzhled, vzniklý patrně spontánní genetickou mutací, zalíbil a v následujících letech se jim podařilo získat další kučeravá koťata ze spojení Curly s ostatními domácími kočkami. Práci jim značně usnadnil později zjištěný fakt, že hlavní gen zodpovědný za novou strukturu srsti působí dominantně (tj. ke kučeravé srsti stačí mít jednu kopii pozměněného genu). Z tohoto důvodu se však ze spojení dvou kadeřavých koček mohou narodit i potomci s rovnou srstí - nesou-li oba rodiče jeden běžný a jeden pozměněný gen, cca. ¼ koťat bude bez „kudrnatého genu“. Občas se také vyskytují i jedinci bez srsti, nastat může i přechodná ztráta srsti, především v souvislosti s rozmnožováním. 

Navíc, jako u všech plemen s dlouho i krátkosrstou variantou, mohou krátkosrstí rodiče přivést na svět dlouhosrsté potomky - gen dlouhé srsti je recesivní, jeho nositelem tedy může být i krátkosrstá kočka. Potkají-li se dva takoví jedinci, ¼ koťat bude dlouhosrstá. 

Mezinárodní asociace koček TICA uznala La Perm jako první z velkých chovatelských organizací už roku 1995, teprve o dvacet let později plemeno uznala FIFe. 

Povaha

Permské kočky jsou výbornými domácími mazlíčky. Mají přátelskou povahu a milují společnost nejen lidí, ale i ostatních zvířat. 

Díky svým farmářským předkům jsou „Permky“ výbornými lovci, v domku a přilehlém okolí se dokáží velmi efektivně postarat o domácí škůdce. Z tohoto důvodu je však zapotřebí opatrnost a pečlivá socializace, má-li kočka sdílet domácnost s mazlíčkem typu hlodavce či drobného králíčka. 

Výchova a socializace

Hravé a jemné Permské kočky jsou také proslulé svým kamarádským přístupem k dětem, se kterými si rády dovádí a velkoryse přehlédnou i nějakou tu (neúmyslnou!) neomalenost. 

Jejich příchylnost k člověku, hravost a inteligenci lze zúročit i při výchově a výcviku - Permky se snadno naučí přijít na zavolání nebo nějaké veselé kousky. 

Krmení

Sázku na jistotu představují kvalitní (superprémiové) granule, založené především na vysokém obsahu čistého masa, nejlépe zcela bez obilovin. Vhodným doplňkem jídelníčku jsou také chutné konzervy a kapsičky, i u nich však dbejte na kvalitu a vhodné složení.

Z domácí stravy lze doporučit v první řadě čisté maso, a to především rybí, drůbeží, hovězí nebo jehněčí. Zkrmujeme-li maso za syrova, vždy ho necháme projít hlubokým mrazem, abychom zabránili možné infekci. 

Pohybuje-li se kočka výlučně v bytě, měla by mít přístup k nezávadné trávě. Ve specializovaných prodejnách seženete již vysazené truhlíky s „kočičí trávou“, které jsou nenáročné na údržbu. 

Srst a péče

Krátkosrstá La Perm se pyšní krátkou, kadeřavou srstí měkké struktury, na dotek připomínající hedvábí. Plemeno ještě není zcela ustáleno co do kvality srsti, proto se může vyskytnout i typ spíše mohérový. Povoleny jsou veškeré popsané barvy a jejich variety. 

La Perm patří ke kočkám nenáročným na péči o zevnějšek - postačí kartáčování přibližně jednou za 1-2 týdny. Potěší také fakt, že jen velmi málo líná. 

Zdraví

Ačkoliv La Perm nepatří k příliš nemocným plemenům, za zmínku stojí dědičné onemocnění krve - deficit pyruvátkinázy. Onemocnění spočívá v nedostatečné funkci enzymu pyruvátkinázy, což vede k vážnému úbytku červených krvinek - anémii. 

Onemocnění je autosomálně recesivní - onemocnět mohou samci i samice a existují zdraví přenašeči, které odhalí pouze genetické testy. 

Chovatelské stanice

Žádné chovatelské stanice nejsou u tohoto plemena k dispozici