Mainská mývalí kočka

Mainská mývalí kočka, foto: Shutterstock
Mainská mývalí kočka, foto: Pixabay
Alternativní název Maine coon
Klasifikace FIFe Kategorie 2, EMS kód: MCO
Země původu USA
Velikostní kategorie velké kočky
Hmotnost v dospělosti kočky 5-7 kg, kocouři 9-12 kg
Věk 12-14 let
Typ srsti středně dlouhá, hustá a jemná
Péče o srst a tělo středně náročná
Povaha aktivní, hravá, nekonfliktní

Mainy jsou největším plemenem koček na světě, kocouři běžně dosahují hmotnosti přes 10 kg a délky více než metr. Rekordmanem (v roce 2017) byl rezavý kocour Omar s délkou 120 cm a hmotností 14 kg. 

Vedle impozantního vzrůstu jsou jejich poznávacím znamením rysí štětičky na uších, límec bohaté srsti a nápadně chundelatý ocas.

Historie

Historie Mainských mývalích koček (Maine Coon) se začala psát pravděpodobně na přelomu 18. a 19. století, kdy Francouzská revoluce a následné Napoleonovy výboje vyhnali z Evropy mnoho lidí, kteří se usadili v Novém světě. Podle pověsti plánovala útěk do zámoří též francouzská královna Marie Antoinetta, do bezpečí se však stihla dostat pouze část jejího majetku - a její dlouhosrsté kočky.

Pravdou je, že Mainy jsou skutečně potomky dlouhosrstých koček rozšířených v Evropě (zejména perského a angorského typu), které se následně křížily s domácími kočkami americkými. 

Roku 1860 byly Mainské mývalí kočky předvedeny na výstavě v New Yorku, avšak na sklonku 19. století začala jejich obliba upadat. Renesance se plemeno dočkalo ve druhé polovině 20. století, v současné době jsou Mainy oblíbené v USA i v Evropě. 

Dodnes není jisté, odkud se vzal jejich název. Přízvisko „Mainská“ bez debat odkazuje na americký stát Maine, odkud se plemeno rozšířilo, avšak ohledně slova „Coon“ („mýval“) panují otazníky. Jedni tvrdí, že kočka mývala připomíná svým huňatým ocasem a neobvykle kladným vztahem k vodě, jiní zase odkazují na námořního kapitána Charlese Coona, který jako první přivezl dlouhosrsté evropské kočky do severovýchodní Ameriky. 

Povaha

Přezdívku „něžný obr“ si tato majestátní kočka vysloužila svou vlídnou a tolerantní povahou, která z ní, v kombinaci s atraktivním zevnějškem, činí vyhledávaného domácího mazlíčka. Jsou natolik mírné a neútočné, že se (navzdory své velikosti) výborně hodí i k malým dětem.

Mainy lpí na své rodině, potřebují společnost a o samotě strádají. Velmi jim proto svědčí chov spolu s další kočkou, nepohrdnou ani společností přátelského psa přiměřené velikosti a dobře se snášejí i s dalšími zvířaty, pouze malí hlodavci mohou poněkud pokoušet jejich lovecký pud.

Výchova a socializace

Maina se snadno cvičí i vychovává, člověku se ráda zavděčí a hravou formou se ochotně naučí mnoho kousků. Typickou zábavou Mainek je aportování a jiné hry vyžadující kooperaci s člověkem. 

Potřebuje klidný, laskavý přístup a také pochopení. Mainy jsou sice učenlivé, kontaktní a spolupracující, avšak stále jsou to kočky, které mají své názory, nálady a potřeby. 

Krmení

Díky mezinárodní oblibě Mainských koček můžete volit hned z několika produktových řad určených přímo pro toto plemeno. Kvalitní výrobky jsou uzpůsobené specifickým potřebám Mainek - granulky jsou větší velikosti a obsahují například glukosamin a chondroitin pro zdravé klouby, esenciální mastné kyseliny pro zdraví kůže a srsti a v neposlední řadě i složky působící preventivně proti trichobezoárům. 

Vedle krmiva určeného danému plemeni lze sáhnout také po řadách přizpůsobených specifickým potřebám konkrétní kočky, například granule pro citlivé zažívání, kastrovaná zvířata atd. 

Domácí strava by měla být založena na kvalitním rybím, hovězím, drůbežím či jehněčím mase. Chcete-li je podávat syrové, vždy ho nechte přejít mrazem, abyste minimalizovali riziko infekce. Mléčné výrobky podávejte střídmě a pouze ty fermentované (jogurt, zákys atd.), nezpracované kravské mléko mnoho koček špatně tráví. 

Srst a péče

Srst Mainské kočky je střední délky, rovná a bohatá. Příliš se necuchá ani neplstnatí, přesto je vhodné ji několikrát týdně vyčesat, nejlépe kovovým kartáčem.

Mainy jsou zpravidla přírodně zbarvené (jako běžné domácí kočky), časté je černé mramorování nebo tygrovaná kresba v kombinaci s bílou, velmi oblíbené jsou také čistě bílé nebo ryšavé kočky. Standard připouští všechny možné barvy s výjimkou čokoládové, lila a zbarvení siamského typu.

Zdraví

V chovu Mainek se sleduje několik dědičných onemocnění, jejichž přenosu do další generace může zabránit genetický test: Polycystická choroba ledvin (PKD), Primární hypertrofická kardiomyopatie (HCM - onemocnění spočívá ve zbytnění srdeční stěny s různě závažnými projevy), Deficit pyruvátkinázy (PK def. - dochází ke snížení počtu červených krvinek a anémii) a spinální muskulární atrofie (SMA - svalová slabost různého stupně).

Chovatelské stanice