Orientální krátkosrstá kočka

Orientální krátkosrstá kočka, foto: Pixabay
Orientální krátkosrstá kočka, foto: Pixabay
Orientální krátkosrstá kočka, foto: Pixabay
Klasifikace FIFe Kategorie 4, EMS kód: OSH
Země původu Velká Británie/USA
Velikostní kategorie střední kočky
Hmotnost v dospělosti 2,5-6,5 kg
Věk 13-15 let
Typ srsti krátká
Péče o srst a tělo nenáročná
Povaha aktivní, zvídavá, společenská

Orientální krátkosrstá kočka je poměrně vzácné plemeno, vzniklé z populární siamské kočky, se kterou sdílí standard (dle FIFe) a odlišuje se pouze barvou srsti a očí. 

Orientální kočky mají subtilní a velmi elegantní tělesnou stavbu, s kterou dokonale harmonuje jemně modelovaná hlava s výraznými ušními boltci. 

Podobně jako u siamek, také tváři orientálek dominují uhrančivé, mandlové oči. Namísto temně modré barvy však září jasnou zelení. U čistě bílých koček je možná i heterochromie - jedno oko zelené a druhé modré.

Historie

Po druhé světové válce napadlo britské chovatele koček, že by mohli vytvořil plnobarevnou, štíhlou kočku, která by se podobala téměř zapomenutým kočkám Dálného Východu. 

Za tímto účelem byly kříženy siamské kočky s vhodnými jedinci běžných koček domácích. Jako první proběhlo páření čokoládové siamky a černého kocoura, ze kterého se narodila subtilní černá koťata. Mezi jejich potomky se poté objevovali i tabákově hnědí jedinci, kteří dali název velmi populární barevné varietě orientálních koček - havana brown, podle proslulých kubánských doutníků.

K dalšímu rozvoji plemene došlo především v USA, kde se dávala přednost co možná subtilním a jemně stavěným kočkám, stejně jako u tamních linií koček siamských. Mnoho barevných variant má také svůj původ právě v zámoří, z nich ne všechny FIFe uznává. 

Povaha

Orientálky jsou velice komunikativní, zvídavé a činorodé kočky. Milují přítomnost svých lidí a cítí-li se opomíjeny, dožadují se pozornosti hlasitým mňoukáním a osobitým „zpěvem“. 

Díky vysoké inteligenci a silné vazbě na člověka patří k chápavým a poměrně dobře cvičitelným kočkám. 

Orientální kočky velmi těžce nesou, jsou-li příliš často a příliš dlouho o samotě, proto se příliš nehodí pro časově vytížené majitele, kteří tráví hodně času mimo domov. Přítomnost lidské rodiny nenahradí ani společnost druhé kočky.

Výchova a socializace

Bystrá a přítulná orientální kočka se lehce nechá navyknout na postroj a chůzi na vodítku. Může tak chodit nejen na procházky, ale také doprovázet svého majitele po jeho denních pochůzkách. , lze je naučit i jednoduché triky.

Ve vztahu k ostatním kočkám bývá rezervovaná, může si však vytvořit úzkou vazbu na kočku, se kterou od mládí vyrůstá. Preferuje jedince svého či příbuzného plemene (siamku, balijku). 

Krmení

Na trhu je k dispozici nepřeberné množství granulí, kapsiček a paštik pro kočky. Jejich kvalita je však značně kolísavá a vybrat ty vhodné může být oříšek, zvláště pro začínající chovatele. 

V případě pochybností je proto vhodné poradit se na veterinární klinice nebo se zkušeným chovatelem. Mnoho začátečníků také pokračuje v té stravě, na kterou bylo zvíře zvyklé u chovatele. Pokud plánujete změnu, počítejte až s několika týdny, než si kočka na novou stravu zvykne. Přecházíte-li z domácí stravy na granule nebo naopak, platí to dvojnásob. 

Při zavádění nových granulí kupte vždy radši menší balení - i ty kvalitní a zdravé nemusejí vaší kočce vyhovovat či je může odmítat. 

Dáváte- li přednost domácí stravě, vsaďte především na čisté a čerstvé maso (může být rybí, drůbeží, jehněčí, hovězí,králičí, o vhodnosti vepřového masa se vedou spory). Mléčné výrobky by kočka měla dostávat pouze výjimečně, a to pouze ty fermentované (např. jogurty, zakysanou smetanu).

Srst a péče

Srst orientálek by měla být kratičká, hedvábné struktury a dobře přiléhající k tělu. Podsada téměř nebo zcela chybí, což přináší na jedné straně výhodu minimálního zanechávání chlupů po bytě, na straně druhé však neposkytuje téměř žádnou ochranu před zimou, větrem či deštěm.p

Orientální kočky se chovají v mnoha barevných variantách. Mohou být jednobarevné, bikolorní či s kresbou (spotted tabby, ticked tabby či mackarel tabby). Vyskytuje se také želvovinování (tortie), jako u všech plemen je však vázáno na pohlaví - želvovinové mohou být pouze samice. 

Z barevných odstínů již byla zmíněná slavná tabáková hněď (havana), dále se mohou být modré, lila, skořicové, červené, plavé i čistě bílé. Vzácné jsou stříbřité orientální kočky.

Zdraví

Orientální kočky se těší vcelku dobrému zdraví, i ony však mají své slabiny. Vedle zvýšeného rizika očních zákalů a dědičného onemocnění sítnice (progresivní retinální atrofie) byl zaznamenán také zvýšený výskyt alergických reakcí na potraviny a některé léky. 

Za nejrizikovější z hlediska alergií a dalších autoimunitních onemocnění bývají považování bílí jedinci. Převládající bílá barva je také spojována s vrozenými poruchami sluchu. 

Chovatelské stanice

Žádné chovatelské stanice nejsou u tohoto plemena k dispozici