Články

Jako každé léto, tak i letos se vydalo k vodě mnoho čerstvých majitelů psů, kteří byli poněkud překvapení, když zjistili, že pro jejich miláčka voda není žádnou slastí. Zaráželo je to o to více, když poblíž jiní pejsci běhali do vody a řádili v ní, jako by to mělo být naposledy. „Jak je to možné?“ ptali se.

Nejčastěji chovanými africkými papoušky jsou agapornisové. Některé druhy jsou vhodné pro začínající chovatele a odchovávají se ve velkém množství. O jejich stupni domestikace svědčí i velké množství mutací.

Kvalita a zdraví srsti závisí na kvalitě a zdraví kůže, protože je to její derivát – stejně jako kopyta. Mnoho „kopytních“ doplňků se – jako vedlejší efekt – podílí na zkvalitnění i celkového tělního pokryvu. Pokud se ale soustředíme opravdu na srst koně, je třeba zohlednit další důležité faktory, než je jenom výživa.

Každé jaro v průběhu května se projevovalo u mé samičky mníška šedého zvláštní chování. Stávala se hyperaktivní, hlučnější a dráždivější. Vyhledávala jen mou přítomnost, chtěla se často hladit a předváděla přede mnou na stole tanečky se skloněnou hlavou a s nadzdviženými křídly. Jsou to námluvy. Manželka se k ní nesmí přibližovat, ale také ne důvěrněji ke mně. A už vůbec ne k hnízdu, které si staví na horní polici knihovny v obývacím pokoji. Místo si zde sama vyhlédla a začala sem nosit nejrůznější předměty tyčovitého tvaru, které sbírá po celém bytě a nejčastěji v kuchyni. Odnáší čajové lžičky, propisovačky, ale hodila se jí i vařečka, která byla na ni příliš velká a těžká. Nakonec ji na stavbu hnízda dopravila, i když s ní za letu její hmotnost cloumala ze strany na stranu. Obdivuji její velké odhodlání učinit zadost rozmnožovacímu pudu, který ji pohání.

U kulturních plemen králíka domácího bylo dlouhodobým specifickým způsobem šlechtění dosaženo poměrně velké variability ve velikosti, struktuře a délce srsti, a především v jejím zbarvení. Výjimkou není ani upevnění zdraví či žádaných vlastností v rámci fyziologie králíků či jejich užitku. Správně vedená realizace šlechtění a plemenitby králíků je klíčem pro prosperitu a budoucnost jejich chovu.

Existence tohoto plemene, respektive jeho předků, se odhaduje na několik až desítek tisíc let a je považováno za původní. Jeho historie je spjata s původní etnickou skupinou paleoasijského původu, národem Čukčů. Tento národ je považován za první obyvatele severovýchodní Asie a je starý 30–40 tisíc let. Za místo vzniku tohoto plemene je považována Sibiř, ale vyšlechtění husky do plemene má na svědomí Severní Amerika. Přístup Čukčů ke psům v nehostinných krajinách byl sice „využít je naplno“, ale zároveň byli jejich přáteli, členy rodiny i topením v době spánku, což v kynologické historii ve vztahu pes a člověk není až tak běžné.

Někteří chovatelé nedají dopustit na přirozené líhnutí pod kvočnou. Pokud chceme líhnout pod kvočnou, musíme počítat s tím, že kvočnu zpravidla nedonutíme kvokat, kdy se nám to hodí. I o to se ale můžeme pokusit. Další nevýhodou je snížení celkové snášky, přenos nemocí na kuřata. Výhodou líhnutí pod kvočnou je, že se o průběh líhnutí a vylíhlá kuřátka chovatel nemusí tolik starat.

Pokud někdo slyší slovo aymara a trochu rozumí okrasnému ptactvu, vybaví se mu ihned zavalitý pták v podobě aymary prouhovaného, který spíše šplhá a není příliš aktivní. Rod aymarů však zahrnuje i ptáky, kteří jsou svým temperamentem a tělesnou konstitucí zcela jiní než klasický a u nás nejvíce známý aymara pruhovaný. Jedná se o aymaru šedoprsého, který je dodnes u nás v chovech spíše vzácnějším ptákem a jeho odchov se nedaří každému. Od aymary pruhovaného se liší hlavně tím, že má zcela nevýrazné rozpoznávací pohlavní znaky, a je tedy velmi obtížné vůbec sestavit pár. Chovatelé těchto ptáků mnohdy chovají spolu dva samce a diví se, že nehnízdí. Další odlišností je to, že nemají tak zavalité tělo jako aymarové pruhovaní. Mají také na rozdíl od aymarů pruhovaných dlouhý ocas a jsou to výborní letci. Dobře létají samozřejmě i aymarové pruhovaní, kdo je nikdy nezkusil dát do velké voliéry, zastává názor, že spíše šplhají, ale i oni umí výborně létat, pokud k tomu mají podmínky. Aymara šedoprsý je však ještě o něco svižnější a pohyblivější. Jsou to hračičkové zkoumající vše nové, co se ve voliéře objeví.

V České republice jsou čím dál větším problémem bezprizorní domácí mazlíčci, o které se nikdo nechce postarat. Toulavé kočky jsou dnes tak samozřejmá věc, že si jich sotva všímáme. Přitom jich neustále přibývá a je pro ně čím dál těžší si najít obživu. V dnešním světě na ně navíc čeká i řada nebezpečí – třeba střet s autem či zapadnutí do kanalizace. Olej do ohně se ještě přilévá zejména tím, že kastrace „volně“ žijících domácích mazlíčků, zejména kočiček, u nás ještě není zdaleka tak rozšířená, jak by bylo třeba, a mezi lidmi panuje celá řada mýtů. I proto existuje mnoho lidí, kteří se ve svém volném čase věnují právě těmto opuštěncům a snaží se i šířit povědomí o potřebě kastrací. Jeden takový soukromý azyl teď spolu navštívíme. Jmenuje se Azyl Gaia, z. s., nachází se v Hanušovicích (okres Šumperk) a vede ho paní Jiřina Vrábelová.

Skořice je kůra stálezelených tropických stromů skořicovníků, které patří do čeledi vavřínovité (Lauraceae). Pro kůru se používá Skořicovník ceylonský (Cinnamomum zeylanicum) a Skořicovník čínský (Cinnamomum cassia). Je nejen oblíbeným kořením, které se hodí i k přípravě kuřete. Může být i něčím víc, než součástí receptu. Testována byla i jako prostředek v boji proti bakteriálním infekcím. Doporučuje se v kombinaci s oreganem.