Orientální dlouhosrstá kočka

Orientální dlouhosrstá kočka, foto: Shutterstock
Alternativní název Javánská kočka
Klasifikace FIFe Kategorie 4, EMS kód: OLH
Země původu Velká Británie/USA
Velikostní kategorie střední kočky
Hmotnost v dospělosti 2,5-6,5 kg
Věk 13-15 let
Typ srsti středně dlouhá
Péče o srst a tělo středně náročná
Povaha bystrá, zvídavá, společenská

Dlouhosrstá varianta orientální kočky, dříve známá především pod jménem „javánská“ či „jávská“ kočka, je nejmladším ze čtveřice plemen odvozených od siamských koček.

Pro evropské chovatele stěžejní mezinárodní organizace, FIFe, řadí balijky, siamky a orientální kočky přímo pod jeden společný standard - požadavky na tělesnou stavbu se totiž zcela shodují, rozlišovacími znaky je pouze zbarvení a délka srsti a barva očí. Další příbuzné plemeno, kočka thajská, je vedeno samostatně.

Historie

Dlouhosrstá orientální kočka se začala formovat v 70. letech 20. století v Británii a zároveň i v USA. V zásadě vznikla křížením balinéské (balijské) kočky a orientální krátkosrsté kočky. 

V minulosti vžitý název „javánská“ kočka sice zdánlivě odkazuje na ostrov Jáva, avšak podobně jako balijka nemá nic společného s ostrovem Bali, ani toto plemeno nijak nesouvisí s Jávou. Jeho pojmenování bylo čistě poetickou záležitostí, podobně jako další, méně časté, označení - mandarín. 

FIFe plemeno definitivně uznala roku 1985 a dosud je povoleno křížení orientálních dlouhosrstých koček s balijkami a orientálními krátkosrstými kočkami. Ostatně i mezi krátkosrstými orientálkami najdeme jedince, kteří nesou skrytou vlohu (gen) pro dlouhou srst. Ze spojení dvou krátkosrstých koček, které jsou obě nositelkami „dlouhosrstého“ recesivního genu tak můžeme dostat i dlouhosrsté potomky. 

Povaha

Příchylnost k člověku, zvídavost, čilost a „upovídanost“ jsou typickými povahovými rysy, které sdílejí veškerá siamkám příbuzná plemena, dlouhosrsté orientální kočky nevyjímaje. 

Orientálka je svým lidem hluboce oddána, i když si obvykle volí jednoho favorita. Toho pak s oblibou následuje při veškerých denních činnostech, někdy i tam, kde by se bez její společnosti člověk rád obešel. 

Špatně snáší delší nebo příliš častou samotu, proto se v žádném případě nehodí pro časově vytíženého majitele, trávícího mnoho času mimo domov.

Výchova a socializace

Chovatelé orientálek vysoce hodnotí jejich inteligenci a snadnou výchovu, lze je také dobře naučit i nějaký ten trik či hru. Při vlídném, respektujícím, avšak náležitě důsledném vedení dokáží přijmout i určité mantinely (že někam nebo něco nesmí atd.). 

Dlouhá srst orientálek vyžaduje každodenní péči, je proto více než vhodné navykat kočku na tuto proceduru již od útlého věku. 

Krmení

V dnešní době je k dispozici velmi pestrá nabídka granulí, kapsiček i paštik pro kočky. Zvolit tu správnou variantu krmení může být trochu oříšek, zejména pro začínající chovatele. Vhodné je pokračovat ve stravě, jakou mělo kotě zavedenou u chovatele a je na ni tím pádem zvyklé. Pokud to není možné nebo vhodné, počítejte s určitým časem potřebným na adaptaci na nové jídlo. 

Zkoušíte-li nový typ krmení, vždy zakupte napřed malé balení, protože i ten nejkvalitnější výrobek jednoduše nemusí vaší kočce sednout nebo ho může odmítat.

Dáváte-li přednost doma připravované stravě, nezapomeňte na kvalitní suroviny. Základní složku by mělo tvořit čisté maso. Můžete ho zkrmovat vařené i syrové, avšak v případě podávání tepelně neupraveného masa je na místě dvojnásobná opatrnost z důvodů možného přenosu parazitů a jiných patogenů. Účinnou prevenci představuje hluboké zmrazení masa po dobu aspoň 48 hodin. 

Zejména bytové kočky potřebují přístup k čerstvé trávě vhodné ke konzumaci (především bez chemického ošetření). Její pojídání pomáhá čistit trávicí trakt od trichobezoárů - chuchvalců spolknuté srsti.

Srst a péče

Srst dlouhosrstých orientálních koček je střední délky, hedvábná a bez vlněné podsady. Zbarvení je stejné jako u krátkosrstých orientálek - jednobarevné, bikolorní či s kresbou (spotted tabby, ticked tabby či mackarel tabby). Vyskytuje se také želvovinování (tortie), jako u všech koček je však vázáno na pohlaví - želvovinově zbarvené mohou být výhradně samičky. 

Ačkoliv orientálkám srst příliš neplstnatí, důkladné vykartáčování aspoň jednou za týden by mělo být samozřejmostí.

Zdraví

Podobně jako siamské kočky, také orientálky lze označit za plemeno s průměrně dobrým zdravím. Za zmínku stojí zejména riziko očních onemocnění - různé zákaly, strabismus (šilhání) nebo dědičné onemocnění sítnice - progresivní retinální atrofie. 

U orientálních koček existuje také o něco vyšší pravděpodobnost alergií a některých typů nádorů. 

Chovatelské stanice

Žádné chovatelské stanice nejsou u tohoto plemena k dispozici