Papoušek zpěvavý (Psephotus haematonotus) 6. část – Nemoci a prevence v chovu

Smyslem chovatelského úsilí každého odpovědného chovatele by mělo být, aby měl svůj chov zdravý. Jenom zcela zdraví papoušci jsou schopni naplňovat chovatelovy cíle. Jakékoliv ztráty zvláště při šlechtění bývají nezřídka hodnoceny jako významné, až nenahraditelné a trvá mnohdy dlouhou dobu, než se povede vzácného chovance s jedinečným genotypem znovu odchovat. Na prvním místě tedy zůstává doslova zlaté pravidlo dodržování zdravotní prevence. 

Nemocný papoušek

Papoušci mohou onemocnět celou řadou nemocí. Od těch lehčích až po onemocnění těžká, vleklá, končící úmrtím. Je proto zcela zásadní, abyste měli vypěstován vlastní dostatečně přesný odhad a cit pro posouzení, zda je váš papoušek zdravotně v pořádku. Pro správné posouzení zdravotního stavu papouška si především pozorně všímejte případného poklesu úrovně jeho pohybové aktivity. Je-li pohybová aktivita náhle snížena, může to být první ze signálů, že něco není se zdravím papouška v pořádku. Dalšími sledovanými veličinami jsou tělesný postoj, pokles nebo prudký nárůst příjmu potravy a vody. V neposlední řadě sledujeme vzhled peří a trusu. 

Je rovněž vhodné, když si zaznamenáte přesné datum, kdy jste poprvé prokazatelně zjistili změnu zdravotního stavu ptáka. Je-li to možné, pokuste se provést vážení. K měření vám dobře postačí přesné kuchyňské váhy. Vše si řádně zapište a proveďte opakované vážení asi po 1 týdnu, nejpozději po 14 dnech. Úbytek váhy může signalizovat vážnější zdravotní problém. Zdravý papoušek zpěvavý by měl vážit v nasyceném stavu přibližně 75–90 g. Pokud je aktuální hodnota jeho váhy odchýlená od průměru těchto hodnot o více než 20 % (orientační spodní hranicí, kdy jít k veterinárnímu lékaři, je tedy hmotnost cca 66 g), co nejrychleji veterináře navštivte. Své poznámky si s sebou vezměte na vstupní vyšetření. Určitě se vám budou hodit!

Co dělat, když papoušek onemocní?

Pokud jste usoudili, že změna v chování vašeho papouška může být zapříčiněná onemocněním, neváhejte ani chvíli a jděte co nejdříve k veterinárnímu lékaři. Papoušek zpěvavý patří sice mezi poměrně odolné druhy, ale z hlediska velikosti se řadí spíše mezi druhy menší. Je proto zřejmé, že z podstaty své nepříliš velké fyziologické dispozice nemá velkou šanci dlouho odolávat nemocem.

K vyšetření přineste kromě výše zmíněných záznamů o průběhu nemoci a hodnotách váhy, spolu s papouškem i čerstvý trus na igelitové podložce, nenasákavém papíře nebo můžete trus donést například v malém plastovém kelímku či jiné vhodné čisté nádobě. 

Zásadně se nikdy nepouštějte do léčby nemocného papouška sami! Neexperimentujte ani mu nikdy nepodávejte žádná „zaručená“ léčiva. Léky by měl předepisovat vždy jenom veterinář. 

K veterinárnímu lékaři jděte ihned, jedná-li se o tyto druhy zranění:

• popáleniny,
• pozření jedu nebo cizího tělesa,
• krvácení,
• stavy dušnosti, sípání, jakékoliv neznámé hlasové projevy,
• zranění způsobená predátory – typicky kočkou, lasicí, kunou, psem apod.,
• vznik úrazu spojeného s částečným nebo trvalým bezvědomím, bezvládností,
• vznik otevřené zlomeniny.

Jděte k veterináři, i pokud se jedná o tyto stavy:

• výrazně zhoršený stav příjmu potravy,
• netečnost, malátnost organismu, častý spánek,
• průjmy a zvracení,
• kýchání, výtoky z nosu a očí, řidší trus, ztížené dýchání,
• stavy po úrazech bez zjevných zlomenin spojené např. s kulháním,
• papoušek hodně pije a má vodu kolem trusu,
• papoušek si náhle začne škubat peří,
• na těle papouška jste nalezli nezvyklý novotvar (podkožní bulku apod.),
• papoušek hubne, přestože přijímá předložené krmení normálně a v obvyklém množství.

Pravidlem je, že mám-li podezření na zhoršující se zdravotní stav, pak v rámci prevence kontaktuji veterináře neprodleně. Pro tento případ je vhodné mít vytvořen vlastní seznam veterinárních lékařů aktivně působících v okolí. Ne každý veterinární lékař je v době, kdy jej kontaktujete, pracovně dostupný a ne každý se věnuje ve své praxi papouškům.