Jak poznat dobrou chovatelskou stanici? Napoví chovatelská etika
Chov psů s průkazem původu byl měl zaručovat, že kupující získává štěňátko z výborných podmínek, po zdravých, povahově vyrovnaných a kvalitních rodičích. Je tomu ale skutečně tak? Je chov psů s průkazem původu takto sluníčkový? Nebo záleží i na chovatelích samotných, protože když dva dělají totéž, není to totéž?
Chov psů s průkazem původu zastřešený FCI, respektive u nás ČMKU, má svá pravidla. Chovatelé se musí řídit Zápisním řádem, který může být chovatelskými kluby ještě zpřísněn. Co přesně to znamená a jak dělí chovatelská etika jednotlivé chovatele na dva tábory?
Zdravotní vyšetření
Každý chovatelský klub jasně specifikuje podmínky pro zařazení psů do chovu. Kromě bonitací nebo výstav to bývají pracovní zkoušky či zkoušky vloh u pracovních plemen. Především to jsou ale zdravotní vyšetření. V současné době jsou nejvíce vyšetřovaná onemocnění pohybového aparátu jako dysplazie kyčelních a loketních kloubů, luxace patel, spondylartróza, osteochondróza ramen, anomálie obratlů (výskyt přechodových obratlů, popřípadě nižší či vyšší počty bederních obratlů). U chovných jedinců se však vyšetřují také nemoci srdce, očí či ledvin.
Neméně časté jsou i genetické testy, jejichž konkrétní účel se liší u každého jednoho plemene. Genetické testy dokážou odhalit nejen nemoci, ale i například barvu srsti potenciálních potomků. Některé kluby určují také povinné DNA profily s ověřením parentity.
Výše zmíněné jsou fakta a regule. Jaká je ale realita? Jsou chovatelé, kteří udělají jen nejnutnější povinná vyšetření, aby svého svěřence zkrátka aspoň s odřenýma ušima uchovnili. Na druhé straně stojí chovatelé, kteří své chovné psy vyšetřují takřka od čumáku po ocas. To je skvělý přístup za předpokladu, že výsledky zveřejňují, a to nejen ty výborné, ale i ty méně dobré či přímo špatné.
Proto je namístě zbystřit, má-li chovatel například 5 svých psů a 4 z nich mají zdravotní vyšetření na vše možné a pátý pes má jen nutný základ. Někdy se na testy čeká, někdy však zůstávají výsledky úmyslně tajemstvím.
Počet vrhů feny
Zápisní řád ČMKU říká, že v chovu smí být použita řádně uchovněná zvířata, u malých plemen (do 50 cm kohoutkové výšky) od věku 15 měsíců, u velkých plemen (nad 50 cm kohoutkové výšky) pak od 18 měsíců věku. Horní hranice využití v chovu není pro psy samce omezena, pro fenu je pak stanovena na 8 let, lze udělit výjimku na prodloužení hranice na 9 let. Maximální počet vrhů u chovné feny jsou 3 vrhy za dobu 24 měsíců. Ideální počet se udává 1 vrh ročně. Tyto podmínky mohou být opět zpřísněny kluby.
Vezmete-li v úvahu tyto podmínky, tak v modelovém případě bude uchovněná fena velkého plemene hárat v roce a půl a hned bude nakrytá. V případě, že by fena hárala pravidelně, 2x ročně, a chovatel dodržel podmínky stanovené zápisním řádem, může krýt fenu každý rok, z čehož se dostane na 7 vrhů ještě předtím, než fena dosáhne 8. roku života. A to ještě každé 2 roky můžete přidat 1 vrh navíc, tedy stále dodržíte podmínku 3 vrhů za 2 roky. 9 i 10 vrhů za necelých 7 let života. Je to v souladu se zápisním řádem? Ano. Je to v pořádku z pohledu chovatelské etiky a základní lidské morálky? Odpověď je na každém.
Není všechno zlato, co se třpytí
Co z toho všeho tedy vyplývá? Především že je důležité se jako zájemce o štěně zajímat, hledat informace o rodičích, sourozencích, o předchozích štěňatech chovatele. A snad být i trochu trpělivý a nevybírat podle nejbližšího data odběru. Zájemce by se měl – když už došel tak daleko, vybral si plemeno a chystá se za štěně utratit nemalé peníze – zajímat, v jakém prostředí štěňata vyrůstají, jak probíhá jejich socializace, co budou znát.
Co je pro jednoho chovatele naprosto nepřijatelné (byť je to v mezích zápisního řádu), to bude pro jiného chovatele zcela v pořádku. Jeden chovatel bude své zájemce zpovídat, jinému je osud štěněte lhostejný a zájemce neselektuje. Každý člověk je jiný a někdo vezme štěně z první stanice, na kterou narazí, jiný bude preferovat chovatele, který na svých fenách nemá velké množství vrhů, má zdravotní vyšetření nejen svých zvířat, ale má vyšetřené i odchovy a nebojí se zveřejnit i ne zcela dokonalé výsledky. Protože chov bez vad neexistuje. To je jen chov bez informací.
