Co vám prozradí průkaz původu psa


Obsah
  1. Co je průkaz původu
  2. Kdo průkaz původu vystavuje
  3. Kdy dostanu průkaz původu psa
  4. Proč je PP tak důležitý

Papíry nebo PP, o obojím jste už jistě slyšeli. Všechna možná označení však představují jedno – průkaz původu psa. Co ale takový „psí dokument“ představuje, jaký je jeho hlavní účel a proč nejsou takzvaní papíráci dávno jen vymožeností boháčů s výstavními ambicemi?

Co je průkaz původu

Průkaz původu psa si můžete představit jako takový rodný list čistokrevného štěněte.

Dokument obsahuje zejména základní údaje o zvířeti:

  • jméno štěněte
  • název chovatelské stanice
  • plemeno
  • datum narození
  • identifikační označení (například číslo čipu)
  • číslo zápisu do plemenné knihy
  • zbarvení a typ srsti

Dále tam najdete také informace o chovateli, majiteli psa a pracovišti, které jej vystavilo. Nezbytnou součástí je také rodokmen, kde najdete předky zvířete – zpravidla 3–4 generace.

Zadní strana PP nabízí většinou volný prostor pro výsledky z výstav a pracovních zkoušek, svodu nebo veterinárních vyšetření, která jsou důležitá pro využití psa v chovu. Zaznamenávají se tam například vyšetření kyčlí a loktů, čéšky, očí a podobně.

Přestože informací je v dokumentu poměrně požehnaně, na pochopení průkazu původu psa vysvětlivky úplně nepotřebujete a k bližšímu pochopení vám postačí důkladnější prolistování. 

Kdo průkaz původu vystavuje

Ačkoli se může na první pohled zdát, že vám dokument může vystavit kterýkoli chovatel, opak je pravdou. Průkaz původu vystavuje vždy pouze příslušná kynologická organizace daného plemene a řídí se předem stanovenými podmínkami. Každý dokument musí obsahovat nezbytné formální údaje a potvrzení – razítko plemenné knihy. Pokud některé z těchto údajů chybí, jedná se o padělek.

Přesné znění těchto podmínek a výčet dokumentů potřebných pro vystavení průkazu původu pro každé plemeno se liší, naleznete je však na webových stránkách jednotlivých klubů. Rád vám jistě pomůže také poradce chovu vašeho plemene.

Průkaz původu je vždy vystaven všem štěňatům ve vrhu. Nezáleží na jejich množství, pořadí narození nebo pohlaví. Dostávají jej všichni jedinci, dokonce i ti, kteří se narodí s nějakou vadou na kráse, tedy odchylkou ve standardu plemene.

Řeči o tom, že je pes vlastně „papírový“, ale nedostal průkaz původu, protože byl jedenácté štěně, jsou tedy dávno přežité mýty a vlastně nic jiného než prosté lži.Pokud narazíte na chovatele s podobnou rétorikou, vezměte nohy na ramena a po svém vysněném štěněti se raději porozhlédněte jinde.

Kdy dostanu průkaz původu psa

Vydání PP je velmi úzce spjato s kynologickou organizací, která jej vydává. Plemennou knihou je průkaz původu vydáván se zpožděním, a nelze tedy úplně přesně a s jistotou stanovit dobu, do níž bude mít zvíře dokument fyzicky u sebe. Dnes se v běžné praxi setkáte se štěnětem, které si domů odvážíte v době odběru bez průkazu původu a chovatel vám jej následně zašle. Stejně tak ale může nastat i situace, kdy ve chvíli přebírání štěněte muchláte v rukou nejen štěně, ale i jeho PP.

Tak či onak, průkaz původu náleží majiteli psa (vyjma spoluvlastnictví psa s chovatelem, kdy záleží na vzájemné domluvě). Způsob a doba předání průkazu původu od chovatele novému majiteli psa bývá velmi často zakotvena také v kupní smlouvě a obvykle k němu dochází jeden až dva měsíce po odběru štěněte.

Proč je PP tak důležitý

Průkaz původu psa neslouží pouze jako „vstupenka“ do světa psích výstav, jak se mnozí často domnívají. Nezavrhovat pořízení psa s PP je dobré rozhodnutí i v případě, kdy jste již dopředu rozhodnuti neúčastnit se žádných psích výstav.

Průkaz původ je totiž v první řadě jediný „doklad“ o tom, že jste si skutečně pořídili jedince daného plemene. Ze štěněte bez PP prezentovaného jako border kolie vám v dospělosti může vyrůst třeba karelský medvědí pes. To se vám u psa s průkazem původu rozhodně nestane.

Stejně tak hraje průkaz původu důležitou roli ve zdravotní stránce chovu. Ačkoliv vám totiž stoprocentní zdraví vašeho psa nezaručí nikdo, kvalitní chovatelské stanice se aspoň snaží dělat vše, co je v jejich silách, aby zdravotní rizika eliminovaly.

Ohodnotťe tento článek:
1
2
3
4
5

Celkové hodnocení (2x):

1
2
3
4
5


Autor textu Monika Kučerová

Monika Kučerová, narozena v devadesátých letech minulého století, je vystudovanou zootechničkou, nadšenou spisovatelkou, fotografkou, cestovatelkou, a především hrdou chovatelkou psa plemene bulteriér. A právě takto ji můžete nejčastěji potkat. Po boku se svým klabonosým psem Caesarem, s foťákem v ruce, v těsné blízkosti zvířat anebo na cestách.

Autor fotografií zdroj: Shutterstock

Diskuse k článku

Komentáře mohou přidávat pouze přihlášení uživatelé

K tomuto článku zatím nebyly přidány žádné komentáře