Karelský medvědí pes

O plemenu

Toto staré špicovité plemeno se vyznačuje velmi nápadným pohlavním dimorfismem, feny jsou výrazně menší a drobnější než psi, s jemnější kostrou i hlavou.  

Karelský medvědí pes má téměř kvadratický tělesný rámec, délka jeho těla pouze nepatrně přesahuje kohoutkovou výšku. Tělo je pevně stavěné a dobře osvalené, lebka je široká s pouze lehce naznačeným stopem.  

Nepostrádá ani typický znak špicovitých a primitivních plemen - nad hřbet zahnutý ocas. 

Historie

Ačkoliv se podle všech znaků jedná o plemeno s velice starými kořeny, jeho cílený chov započal až krátce před druhou světovou válkou.  

Jak napovídá název, pochází předkové tohoto loveckého špice z území Karélie, ležící na pomezí Finska a Ruska. Cílem bylo ustálení jednotného typu loveckého psa, který zvěř dokázal vyštěkat a následně zadržet do příchodu lovců.

Mezi předky karelského medvědího psa patří patrně lajky a staří severští špicové, výběrem vhodných jedinců se shodou okolností ustálilo typické černobílé zbarvení.  

Jako nové plemeno byl karelský medvědí pes poprvé předveden roku 1936 v Helsinkách, slibně se rozvíjející chov však dramaticky zbrzdila druhá světová válka, která vedla ke značnému snížení početních stavů a především k omezení genetické variability chovných zvířat.  

Díky neúnavné práci finských kynologů se nakonec povedlo plemeno zachovat a časem také rozšířit chovatelskou základnu i do zahraničí, ačkoliv rozsáhlejší popularitě se karelák stále těší zejména ve Skandinávii, kde se také nachází nejvíce příslušníků tohoto plemene. 

Povaha

Karelák se vyznačuje velkou samostatností, odvahou a schopností rychle a pružně reagovat na široké spektrum situací. Je tak trochu samorost, u kterého si majitel musí vybudovat respekt a důvěru. Majitel toužící po oddaném či mazlivém psu může být zklamán, protože karelák si na projevy náklonnosti nepotrpí. Zachovává si zdrženlivý odstup a nebývá příliš hravý ani v mladém věku.  

Vedle loveckých vloh je také vynikajícím a ostražitým hlídačem, vůči cizím lidem bývá nedůvěřivý a při narušení jeho teritoria také přiměřeně ostrý.  

Domácí děti obvykle dobře snáší, lépe si však rozumí s těmi odrostlejšími. Pozor při návštěvách cizích dětí, karelák si může špatně vyložit jejich hru a snažit se bránit ty „svoje“.  

Problémy mohou nastat při kontaktu se zvířaty jiného druhu, vůči kterým jen těžko potlačuje své lovecké instinkty a rovněž soužití s ostatními psy může být výbušnější a je na místě opatrnost, zejména jde-li o dva samce. 

Výcvik

I když je velmi inteligentní, není vhodným plemenem pro začínající chovatele, ani pro lidi, kteří ještě nemají žádnou zkušenost se severskými plemeny.  

Výchova kareláka musí být založena na důvěře a přirozené autoritě psovoda. Ve výchově nemají místo tělesné tresty ani křik, které mohou vést k agresivnímu chování či bázlivosti.  

Ani při perfektně zvládnuté výchově neočekávejte brilantní a okamžité plnění povelů, takhle severská plemena zkrátka nefungují.

Zdraví / nemoci

Tito odolní psi se těšívají pevnému zdraví až do vysokého věku. Ani jim se zcela nevyhýbá dysplazie kyčelního kloubu, vzácněji také loktů. U starších psů se mohou objevit onemocnění ledvin, proto je vhodné včasné preventivní vyšetření, které umožní adekvátní léčbu. 

Krmení

Karelák je na potravu až překvapivě nenáročný. Prospívá jak na granulích (alespoň v období růstu se vyplatí investovat do superprémiové řady), tak i na BARFu či vařené stravě. Vzhledem k tomu, že jde o primitivní plemeno, ne příliš pozměněné šlechtitelskými zásahy, lze pro jeho výživu BARF výslovně doporučit. Samozřejmě, základním předpokladem úspěchu je, že si majitel nastuduje dostatek informací o výživě psů a složení jednotlivých surovin.  

Chovatelské stanice

• Z Krumpachu