Mops

Sháníte mopse nebo máte štěňata mopse na prodej?

Foto: Shutterstock
Foto: Shutterstock
Foto: Shutterstock
Foto: Shutterstock
Foto: Shutterstock
Foto: Shutterstock
Foto: Shutterstock
Foto: Shutterstock
Foto: Shutterstock
Foto: Shutterstock
Foto: Shutterstock
Mops
Foto: Shutterstock
Foto: Shutterstock
Foto: Shutterstock
Plavé štěně mopse. Foto: Shutterstock
Černé štěně mopse. Foto: Shutterstock
Plavé štěně mopse. Foto: Shutterstock

Základní informace

FCI Skupina IX - Plemena společenská, Sekce 11 - Malí molossoidní psi, číslo standardu FCI: 253
Velikostní zařazení Malá plemena
Země původu Čína (patronát Velká Británie)
Kohoutková výška 25-28 cm
Hmotnost v dospělosti 6-10 kg
Věk 13-15 let
Typ srsti krátká, rovná
Náročnost na výchovu nízká
Povaha mírná, společenská, vyrovnaná
Orientační cena štěněte s PP 20-35 000 Kč

Charakteristika plemene

Velikost Malá (Hodnocení 2/5)
Nároky na pohyb Nízké (Hodnocení 1/5)
Cvičitelnost Střední (Hodnocení 3/5)
Vhodný pro Začínajícího chovatele (Hodnocení 1/5)
Množství chlupů v domácnosti Střední (Hodnocení 3/5)
Péče o srst Nenáročná (Hodnocení 2/5)
Vztah k dětem Pozitivní (Hodnocení 5/5)
Zdravotní problémy Častější (Hodnocení 4/5)
Finanční náročnost Střední (Hodnocení 3/5)
Schopnost být sám Nízká (Hodnocení 1/5)
Inteligence Průměrná (Hodnocení 3/5)
Lovecký pud Téměř žádný (Hodnocení 1/5)
Jaký je hlídač Téměř nehlídá (Hodnocení 1/5)

O plemenu

Při seznámení s mopsem nás zaujme dobrácký, trochu ustaraný výraz na poměrně velké hlavě, jejíž charakteristický tvar dal tomuto plemeni jeho anglické označení – pug (z latinského pugnus, pěst). Typická je také kvadratická stavba těla, neboli čtvercový tělesný rámec, spolu s nahoru zakrouceným ocáskem. Tmavá maska a úhoří pruh na hřbetě obvyklejší, plavé varianty tvoří nezaměnitelné poznávací znaky tohoto zajímavého plemene. 

Něžný a společensky založený pes se těší stále větší oblibě, navíc mnoho jeho majitelů nezůstane u jednoho a postupně si vybuduje celou mopsí smečku. Ačkoliv jeho zevnějšek nepůsobí nijak heroickým dojmem, sehrál prý jeden z těchto psů zásadní úlohu v historii nizozemského vládnoucího rodu Oranžských. Ostatně i dnešní mopslíci mají v sobě při bližším poznání i něco důstojně vznešeného.

Přednosti a nevýhody

Zhodnocení výhod a nevýhod mopse se hodně odvíjí od vkusu a nároků chovatele. Pokud hledáte klidného, bezproblémového a veselého společníka, bude mops tou pravou volbou. Dobře se hodí i do městského bytu, rozumět si bude s mladou rodinou i s osamělým seniorem. 

Za nevýhodu lze označit jeho ne zcela pevné zdraví. Mnohé neduhy přímo vyplývají z jeho fyzických znaků. Výrazně zkrácený čenich ztěžuje dýchání, termoregulaci a nesvědčí ani zdraví zubů a ústní dutiny. Početné kožní záhyby jsou náchylné k zapaření či ke kožním infekcím, velké oči se také snadno podráždí. Mops také není žádný sportovec. Zatímco někdo si bude pochvalovat jeho klidnou a vlídnou povahu, jiný člověk ho shledá líným a málo akčním. 

Historie

Existuje mnoho teorií, kde se mops zrodil a jak se dostal do Evropy. Jedna mluví o tom, že se jedná o potomky buldoků, pravděpodobně buldoků křížených s malými dánskými psy. Mluví se také o tom, že se jedná o krátkosrstou formu pekingského palácového psíka. Jiná teorie říká, že se jedná o samostatný molossoidní typ. Jednou z možností, kde vznikl, je uváděno Rusko. Existují i názory, že jeho původ je třeba hledat přímo v Evropě, nebo třeba na Dálném východě. Ale jako nejpravděpodobnější se jeví přímo Čína. A ta je také ve standardu plemene uváděna coby země původu. Ovšem kde jsou doopravdy kořeny původu mopse, je zatím těžké zjistit, protože mops, respektive psi typu mopse, existoval několik staletí, ne-li přímo tisíciletí.

Kudy vedla jeho cesta

Vznik krátkolebých psů v Číně se datuje na období přibližně 550 až 480 let př. n. l. Ovšem coby pes společenský se začal tento typ objevovat až kolem roku 730 n. l. Už od počátku mu byly kupírovány uši až přímo u hlavy a byl chován v mnohapočetných skupinách.

Každopádně v Číně se vyskytovali různí psi. V tu dobu dalo by se říci i krátkosrstá forma dnešního pekingského palácového psíka, kterému se říkalo „hapa“. Tento pes byl velmi populární zejména mezi 8. a 12. stoletím. Zda je hapa přímým předkem mopse, však nevíme.

V Číně byli krátkosrstí psi s velmi krátkým nosem a poměrně malé postavy vyhledávanými společníky vysoce postavených lidí. Po 12. století však zájem o ně postupně utuchal a začali je nahrazovat dlouhosrstí psi podobného typu. Až zase kolem 16. století se zájem o ně zvýšil a začali se dostávat téměř do celého světa. Tito psi cestovali za hranice své země jako „poplatek za mír“ a stejně jako samotný pes, tak i jeho název se dál vyvíjeli. Do Evropy se dostal pravděpodobně kolem 16. století, a to nejdříve na území Nizozemska díky obchodníkům. Hned se stal velmi oblíbeným.

Spousta názvů pro jedno plemeno

Po celá staletí byli známí pod názvem „lo-še“ nebo v jednu dobu také „bajami“ či „paj“. Ono je to kolem jeho názvu celkově dost složité. Ve většině evropských zemí je tento pes označován slovem „mops“. A na našem území to není jinak. Toto slovo ve staroangličtině znamená „dělat obličeje“. Překladů slova mops je však mnoho a těžko dnes zjistit, co bylo opravdovým základem jeho vzniku. Mohlo to být také odvozením od holandského slova „mopperen“, tedy brumlání, chrápání či mručení, z kterého následně vzniklo „mopshond“. Právě v Holandsku byl z celé Evropy asi nejoblíbenější. Zde se mu také nějaký čas říkalo „holandský mastif“, a proto se mimo jiné někdy uvádělo, že jeho původ je v Holandsku. Ovšem ve Francii se můžeme setkat s jiným označením mopse. Zde se mu totiž dodnes říká „carlin“. Je to pojmenování, které nese divadelní podtext a je převzato po slavném herci, který ztvárnil neméně slavnou postavu harlekýna. Ten měl, stejně jako mops, na obličeji černou masku.

V mnoha státech světa zní však jeho název „pug“. I k tomuto slovu existují minimálně dvě dedukce. Jedna se přiklání k odvození od latinského slova „pugnus“, což označovalo sevřenou lidskou pěst. Jiní vidí spojitost se zvířetem – opicí, které se také říkalo pug a mopsík ji měl v některých případech zastupovat. Navíc v 19. století byly jako mazlíčci velmi oblíbené opice druhu tamarin, které tak trochu mopse připomínají. Další verzí vzniku označení mopse názvem „pug“ je odvození od slova „Puck“, což je postava s čertíkovským obličejem.

Mops coby hrdina

Mopsík má jednu pěknou, údajně zaručeně pravdivou pověst. Vztahuje se k Holandsku, přesněji k území dnešního Nizozemska a Belgie, zvanému tehdy španělské Flandry. Pověst spadá do roku 1572. V tento rok vedl princ Vilém I. Oranžský povstání proti španělským Habsburkům. Jednoho večera, když spal, začal jeho mopsík štěkat a běhat kolem jeho lůžka. Když se jeho pán ne a ne vzbudit, vyskočil k němu a skákal po něm tak dlouho, až jej přiměl vstát. Vtom princ zjistil, že se k němu vkrádají najatí vrazi španělských Habsburků. Ovšem díky svému mopsovi, který jej na nebezpečí upozorňoval, stihl vůdce povstání utéci. Od té doby svého věrného psíka vozil všude s sebou, všichni jeho (a nejen jeho) mopsové nosili na krku oranžovou stuhu a stal se slavným v širokém okolí. Oblíbenost mopsů v rodu Oranžských pak neznala konce. I vnuk Viléma I., tedy Vilém III., který měl za manželku Marii II. Stuartovnu, měl také mnoho mopsů a každý z nich nosil kolem krku oranžový obojek – stuhu. Díky věhlasu u této královské rodiny se časem stal známým a oblíbeným také po celé Anglii. Říkalo se mu „holandský pug“, později i „pug-dog“.

19. století plné zvratů a otazníků

V oblibě je měla jak královna Viktorie, tak královna Alexandra, manželka prince z Walesu. Nutno připomenout, že od samotného počátku existence psů typu mopse – jeho přímého předchůdce – až do doby vlády královny Viktorie bylo u těchto psíků již zmiňované běžné kupírování ušních boltců. Proč se tak dělo? To je dodnes velkou záhadou bez jakékoliv možnosti odpovědi. Každopádně byla to právě královna Viktorie, která společně se svým synem Edwardem prosadila zákaz kupírování uší.

V 19. století se mopsům nelichotivě říkalo „pes starých dam“ a celkově o něm většina kynologů neměla dobré mínění. Na rozdíl od dnešního mopse měl zpravidla delší nohy, méně zavalité tělo, delší nos a byl téměř bez vrásek. Mluvili o něm jako o obézním, líném, rozmazleném a hloupém plemeni, které se k ničemu nehodí. Jeho obliba upadala, ale přesto se našli tací, kteří se snažili špatnou a nezaslouženou pověst mopse vymýtit. Bezpochyby však nejméně mopsů v jeho dlouhé historii bylo v druhé polovině 19. století a na začátku 20. století. To se o něm dalo hovořit i jako o málopočetném plemeni.

Za jednoho z nejvýznamnějších plemeníků v počátcích moderního chovu je považován pes Click, který koluje mimo jiné i v krvi většiny mopsů v USA. Jeho rodiče se jmenovali Lamb a Moss. V roce 1883 oficiálně vznikl Britský klub chovatelů mopsů a zajímavostí je, že o pár let později zde byl sekretářem Charles Cruft. Mopsové se výstav účastnili od samotného počátku jejich vzniku.

V USA byl první mops zapsán americkým Kennel Clubem již v roce 1885, i když se do USA dostali první mopsové už v 60. letech 19. století. První klub pro toto plemeno zde vznikl až v roce 1931. Ovšem nutno podotknout, že tento klub o šest let později zanikl a až do roku 1950 se muselo čekat, než vznikl klub nový, který funguje dodnes. Chov je zde postaven zejména na anglických odchovech.

I když se černí jedinci minimálně od začátku 18. století vyskytovali, bylo to spíše ojediněle a nikdo jim nevěnoval pozornost. Údajně byli zpravidla utráceni hned po narození a jen výjimečně byla některému udělena milost. O to větším překvapením bylo zvednutí vlny zájmu, když v roce 1878 dovezla Lady Brassey několik černě zbarvených mopsů z Číny. Zpočátku se často u černých mopsů objevovaly bílé znaky na hrudi a na končetinách. Těmto znakům se říkalo „čínské znaky“.

Chov v České republice

Mops je jedno z mála plemen, která se na našem území nacházela minimálně od 18. století. To je doba, ze které pocházejí obrazy českých autorů, dodnes existující a vystavující se na některých zámcích v různých koutech České republiky, na kterých jsou vyobrazeni právě mopsové. I když se mopsové chovali na našem území asi po tři staletí, mezi rokem 1880 až téměř 1970 není o nich nikde skoro ani zmínka. Až v sedmdesátých létech 20. století se sem šťastnou náhodou dostala anglická fenka Daffodil a paní Barhoňová na ní v roce 1979 odchovala pod svou chovatelskou stanicí s názvem „Pipi Shah“ první oficiální vrh mopsů na našem území. Jedna fena z tohoto vrhu jménem Agata Pipi Shah, kterou zakoupila paní Hrabětínková, se stala zakladatelkou velmi významné chovatelské stanice mopsů s názvem „Černý paprsek“. Zajímavostí je, že sestru zmiňované feny dostala kosmonautka Těreškovová jako dar.

Ve stejnou dobu začal chovat mopsy i MUDr. Emler ve své chovatelské stanici „Poem“. MUDr. Emler importoval z Německa mimo jiné i psa jménem Mikado v. d. Faltenmaske. Tento pes a chovatelské stanice Černý paprsek a Poem se stali hlavními pilíři v chovu mopsů na území České republiky.

Zmiňované chovatelské stanice se zároveň jako první zapříčinily o existenci i černých mopsů na našem území. Největší popularity se u nás mops dočkal v 90. letech 20. století a ani dnes není jeho obliba zanedbatelná. Česká republika patří co do jejich počtu k nejvýraznějším v celé Evropě a celkově jsou zde mopsíci odchováváni na velmi dobré úrovni. Za nejlepšího psa snad všech dob je vedle Mikada v. d. Faltenmaske považován pes Cyryl Bendogi. Samostatný klub pro příznivce a chovatele mopsů vznikl v roce 1992.

Vzhled

Mops je čtvercového formátu v harmonickém celku všech částí těla. Tedy jeho tělo nemůže být nikterak dlouhé a i přes svou podsaditost by měl být dobře pohyblivý, plný energie a síly. V originálu standardu narazíme na slovo „cobby“, což znamená malý silný poník. Ano, vlastně v tomto duchu by se stavba těla mopse měla nést.

Každá hlava mopse je jiná. Díky vráskám a záhybům různé tloušťky a dalším detailům se říká, že neexistují na světě dva mopsové, kteří by měli stejnou hlavu. Tedy, hlava mopse je z pohledu ze všech stran kulatá, ale ne ve tvaru jablka, tedy prostor mezi ušima je široký, plochý a rozhodně bez čelní rýhy. K mopsovi patří vrásky. Ty mají být výrazné, protože dělají mopse mopsem. Jsou hluboké, symetrické a uprostřed čela mají světle zbarvení mopsové skvrnu tmavší srsti. Spodní čelist nikdy nevystupuje. 

Čelisti nesmí být křivé, a jazyk a zuby při zavřené tlamě nesmí být viditelné. Přesto se lehký předkus toleruje. Oči správné velikosti, tvaru a jasu jsou pro mopse velice důležitým exteriérovým prvkem a propůjčují mu osobitý a neopakovatelný vzhled. Jsou opravdu kulaté, velmi tmavé a neměly by být vyloženě vypouklé. Při pohledu vpřed by nemělo být vidět bělmo a v chovu je nepřípustné i jakékoliv šilhání. Uši mohou být dvojího typu. Tzv. knoflíkové nebo růžovité. Upřednostňuje se ucho knoflíkové. Tak či tak jsou malé a dobře pohyblivé.

Zvláštní je i tvar ocasu. Vysoce žádoucí je co nejtěsnější dvojité zatočení v kyčelní oblasti. Ovšem ne každý mops má ideální délku ocasu, o ideálním stočení i nesení nemluvě. Netřeba připomínat, že tento pes musí mít všechny končetiny rovné, a ideální je, má-li černě pigmentované drápy. Srst je krátká a hladká, v barvě nejčastěji béžové, méně často pak v barvě aprikot, stříbrné nebo černé. I když standard uvádí úhoří černý pruh u světle zbarvených jedinců, dnes už se u psů prakticky nenachází. Co je však bezpodmínečně nutné, tak celočerná maska v obličejové části. Co se týče srsti, tak ještě jedna zajímavost. Světlá srst se skládá z nepromokavých pesíků a izolující podsady, kdežto černě zbarveným jedincům podsada chybí.

Velikost mopse se uvádí v kilogramech. Ideálně by měl podle standardu vážit 6,3 až 8,1 kg, přičemž by neměl být obézní, ani vyhublý se vtaženým břichem. Ovšem skutečnost je dnes jiná. Hmotnost dnešních šampiónů se pohybuje kolem 10 kg. Mops má v kohoutku přibližně 25 až 28 cm.

Povaha

Mops je tu od toho, aby dělal radost. A to není zas tak málo. Je to práce často nevděčná a přitom těžká. Jedná se o vyrovnaného psa, a i přes svůj možná zamračený pohled je to velice veselý, věčně spokojený tvor. Je to pohodář a požitkář. Trochu pohodlný a ležérní, zároveň milý a přítulný. Nepotřebuje autoritativního páníčka, spíš naopak. Nezneužívá dobroty svého pána a nikdy nepřijde na chuť striktním příkazům. Doma je klidný, pozorný a vnímavý. Drží ho silné pouto k jeho pánovi. Je to příjemný domácí společník, který zbytečně neštěká, i když je ostražitý. Jeho hlas je silný a hluboký. Mops má pozitivní pohled na svět, a i když nikdy není agresivní, většinou mu sebevědomí nechybí. Rozdílnost v chování feny a psa není prakticky žádná.

Je závislý na člověku a potřebuje ho ke svému životu. Nejde mu rozhodně jen o krmení. Má potřebu se k někomu tulit. A pokud to nemůže být zrovna k člověku, rád se přitulí k jinému členu v domácnosti, třeba k druhému mopsovi nebo ke kočce. Vůbec mu nevadí, že se nacpe do pelíšku velikostí pro jednoho. Je potřeba se hlídat, abyste mopsíka samou láskou příliš nerozmazlili a nepřekrmili. Někteří jedinci jsou tak fixováni na svého majitele, že s jinými lidmi se kamarádit ani nechtějí. Většinou jsou však přátelští, šarmantní a bezkonfliktní.

Nespokojí se s tím, že bude ležet pánovi u nohou. Potřebuje se ho dotýkat, spát v jeho klíně a mačkat se vedle něj na sedačce nebo v křesle. Nebývají s ním žádné výchovné problémy. Zvuky, které vydává, jsou zpravidla znakem spokojenosti, nikoli zlověstné vrčení. Je bezelstný a hravý, i když se tak možná netváří. Zbožňuje vítání, a to kohokoliv z rodiny, často nadšeně a dlouho vítá i cizí návštěvy. Víc než štěkání, vrčení a kňučení od něj uslyšíme funění, vzdychání a frkání. To je jeho hlasový repertoár. Když k tomu ještě přidáme výrazné chrápání, které je s přibývajícím věkem výraznější, je to pes asi s nejrozmanitějším hlasovým projevem. Rozhodně tyto zvuky nejsou známkou onemocnění, ale jsou typickým znakem plemene. Mops se chová jako stín svého pána. Někdy se umí i hezky motat pod nohama. Všude se snaží s ním být. Vyžaduje každodenní přímý kontakt a bezostyšně si to vynucuje. Zkrátka to ke svému životu nutně potřebuje.

Inteligence a cvičitelnost

Základní výchova mopse není složitá a z tohoto pohledu jde o plemeno vhodné pro začátečníky. Nemá tendenci lovit či prohánět zvěř, k jiným zvířatům je snášenlivý, k lidem přítulný, klidný. S pokročilým výcvikem je to trochu komplikovanější, mops je poněkud pohodlný a nevyhovuje mu přesné a okamžité plnění povelů. Po zlém s ním nic nepořídíte, ale pozitivní motivací lze při trpělivém přístupu docílit velmi slušných výsledků. Mops patří mezi průměrně inteligentní plemena, jeho silnou stránkou je empatie.

Vztah k dětem

Má rád děti, rád si s nimi hraje, ale ty ho samozřejmě nesmí považovat za hračku. Menší děti by si s ním měly hrát pouze pod dohledem dospělého člověka, aby nedošlo k újmě na zdraví. Tím ale není myšleno jen zdraví človíčka, protože mops je opravdu mírumilovné stvoření, u kterého se nikdy neočekává kousání nebo jiné nepřiměřené chování. Snese i hlučnou domácnost, třeba i s velkým počtem členů, stejně tak bude rád dělat společnost osamělému seniorovi.

Výchova

Štěňata mopsů jsou zpravidla velice čiperná, dovádivá a klaunská. Ráda vizuálně lumpačí, ale nemají tendence něco ničit. I když jeho výchova není zpočátku vždy snadná, v dospělosti je výborným rodinným psem, který nedělá ostudu. Mops nemívá pro člověka nepříjemné zlozvyky, pokud je mu věnován dostatečný kontakt. Má poddajnou povahu a může jej vychovávat i úplný začátečník. Rozhodně není zapotřebí tvrdých trestů, naopak, pes s tvrdou výchovou duševně trpí.

Důležitá je pečlivá socializace a začlenění do lidské smečky. Rozhodně to není pes na zahradu nebo do kotce. Tyto dvě varianty jsou nemyslitelné a rozhodně k mopsovi nepatří. Ke šťastnému životu potřebují častý kontakt s člověkem, se svým pánem. Chce s člověkem dělat všechno, být s ním všude, všude ho doprovázet. Je to pes, kterému by mělo být dovoleno ležet na sedačce a koukat s vámi na televizi, protože on se cítí jako součást rodiny a nechápe, proč by mu mělo být mnohé upíráno. Odvděčí se přítulností a způsobným chováním. Nesetkáte se u něj s vrčením, že by vás nechtěl pustit sednout do křesla nebo na sedačku vedle sebe.

Pokud člověk toto všechno nechce, nebo chce svému budoucímu psovi zakázat pobyt po větší části domu nebo nechce, aby si hověl na sedačce či v křesle, je potřeba se při výběru plemene poohlédnout po jiném psovi. To je prostě mops a chtít po něm něco, co je opakem toho, pro co žije, bylo by jen jedno velké utrpení.

Výcvik

Mopsík je učenlivý a poslouchá rád. Nebývá příliš paličatý. Je obratný, a pokud to baví psa i pána, mohou cvičit různé cviky, obratnost a tzv. obedienci (poslušnost). Je schopen se naučit nejrůznějším psím kouskům. A co se týče cvičení, je to chytrý a vnímavý pes, který se může v lehkém, pozvolném a nenásilném tempu vypracovat nejen k dobré základní poslušnosti, ale i splnit nějakou základní zkoušku poslušnosti, jako např. ZOP, BH, ZZO apod. Je dobře pohyblivý, tak proč to u něj tlumit, pokud po pohybu touží? Je to vnímavý a poslušný pes a i přes svou zavalitost by neměl být obézní.

Na agility se moc nehodí, ale jsou jedinci, kteří takovou zábavu rádi uvítají. Samozřejmě ne na závodní úrovni, ale jen tak pro radost, když zrovna počasí a venkovní teploty přejí krátkým čumáčkům. Rozhodně není možné si pořizovat mopse s tím, že s ním chcete cvičit nebo provozovat nějaký aktivnější sport. Jakýkoliv běh, nejen u kola, ale i jogging apod. u mopsíků nepřipadá v úvahu. Není to sportovní plemeno, je to rodinný pes, společník pro běžnou neakční rodinu.

Tento pes je nenáročný na vymýšlení zaměstnávání. Nepotřebuje ani dlouhé procházky, ani hry, ani sportování, ani hry s jinými psy. Potřebuje jen být po boku svého člověka, dotýkat se ho, opírat se o něj, tisknout se k němu bez ohledu na pohodlí. Přesto i mezi mopsíky jsou různé povahy, různě akční a naopak pohodlnější typy. Tedy některý nějaké to proběhnutí uvítá, jiný velmi rád upřednostní sledování seriálu. S tím je třeba počítat a tak trochu s kompromisem se i přizpůsobit povaze psa, kterého jste si vybrali.

Zdraví / nemoci

Stejně jako mnohé feny zejména malých plemen i mops je ohrožen při kojení štěňat takzvanou poporodní eklampsií. Tento závažný problém způsobuje akutní nedostatek vápníku. Je to velice nebezpečný stav, který bezodkladně potřebuje veterinární péči a nitrožilně podanou kalciovou injekci. U štěňat mopsů se poměrně často vyskytuje pupeční kýla. Občas se může objevit i rozštěp patra. Někdy mají štěňata problémy, když jim rostou druhé zuby, neboť první mléčné se urputně drží dásně a nechtějí novým zubům udělat místo. Některé chovy jsou postiženy demodikózou. Je to kožní onemocnění, kterého se chovy těžko zbavují, a je zřejmé, že se jedná o věc dědičnou.

Mezi zdravotní problémy musíme na první místo zařadit onemocnění očí, ke kterým patří i úrazy oka. Sem se mezi častější řadí: šedý zákal, rohovkový vřed (často způsobený neléčeným poškrábáním oka) a záněty rohovky. Z některých těchto onemocnění může mops dříve či později oslepnout.

Na druhé místo se řadí vše spojené s dýcháním. Každé plemeno s výrazně zkráceným nosem může postihnout brachycephalický syndrom (brachys = krátký, cephalos = hlava). Ten zahrnuje kombinaci zúžení nosních otvorů, zbytnění nosní sliznice a prodloužení a zbytnění měkkého patra. Vzduch se tak špatně dostává do plic a psovi doslova chybí kyslík. Čím víc a rychleji dýchá, tím se situace zhoršuje a může dopadnout i tragicky. Každý mops velmi špatně snáší velké vedro. Dlouhé výlety autem, ale ani pěšky v horkých letních měsících, ani rozpálené pláže, byť ve stínu pod slunečníkem, rozhodně nejsou pro něj vhodné.

Snad u každého mopse, ale i u každého psa s krátkým nosem, a často ani to ne (vyskytuje se např. i u šeltií, kavalír King charles španělů apod.), se čas od času můžeme setkat s tzv. reverse sneezing (český překlad není znám). Naštěstí není pro psa nebezpečný a nemá zhola nic společného s brachycephalickým syndromem. Jedná se o nepříjemné intenzivní zvuky připomínající zajíkavé chrčení při nasávání vzduchu, přičemž pes má skloněnou hlavu dolů a stojí nebo pomalinku jde kupředu. Většinou tento řekněme záchvat trvá několik, zpravidla 10 až 20 vteřin. Je to způsobeno nějakým intenzivním čichovým vjemem, který většinou nejsme schopni ani zaznamenat, společně s křečí měkkého patra.

U mopse se také můžeme setkat s vrozenou luxací pately. Klub se jistým způsobem snaží postižení v českém chovu mopsů sledovat a vyvozovat závěry. Další závažnou nemocí vyskytující se prakticky jen u mopsů je tzv. zánět mozku mopsů. Jedná se o virové onemocnění, které se však v Evropě objevuje velice zřídka.

Někteří jedinci mohou být choulostivější na bleší kousnutí, nebo celkově mít citlivější kůži, trpět na kožní choroby, které mohou být zapříčiněny i nevhodnou stravou. Nejedná se však o častý problém. Mopsové špatně snáší anestezii, proto je potřeba každý závažnější chirurgický zákrok dobře zvážit. V neposlední řadě je nutné znovu upozornit na snadno získanou obezitu, která zvyšuje problémy s dýcháním, zvyšuje riziko vzniku cukrovky a srdečních chorob.

Povinná a doporučená vyšetření

Povinná vyšetření

Ze zdravotních vyšetření požaduje Mops klub k uchovnění pouze vyšetření luxace patelly, zapsané v průkazu původu. Vyšetření luxace patelly lze provést od 12 měsíců věku, pouze u veterinárních lékařů - posuzovatelů luxace patelly - uvedených na webových stránkách Komory veterinárních lékařů České republiky. Veterinární vyšetření luxace patelly musí být absolvováno s výsledkem stupně luxace patelly max. 2. 

Moravskoslezský bulldog-mops klub v současné době (červen 2021) projednává podrobný ozdravný program pro plemena mops a francouzský buldoček. Konkrétně navrhuje k uchovnění tato další vyšetření: 

- Echokardiografie nebo Doppler - Vyšetření provádí specialista prostřednictvím ultrazvuku srdce, využívajícím tzv. Dopplerova jevu. Vyšetření nevyžaduje sedaci nebo anestezii.

- Zátěžový test psa pro identifikaci BOAS

Moravskoslezský bulldog-mops klub v rámci ozdravného programu dále doporučuje tato nepovinná vyšetření:

- Vyšetření a archivace DNA - provádí genetická laboratoř.

- Dysplasie kyčlí, loktů - vyšetření vyžaduje anestezii, protože je nutná specifická poloha pro rentgenové vyšetření. Výsledek vyšetření vyhodnocuje certifikovaný veterinární lékař-specialista. Vyšetření se provádí ve věku od 12 měsíců.

- Brachycefalický oční syndrom - vyšetření provádí veterinární lékař-specialista na oftalmologii.

- Degenerativní myelopatie - test provádí genetická laboratoř z krve nebo bukálního výtěru.

- Nekrotizující meningoencefalitida – PDE - vyšetření provádí genetická laboratoř z krve nebo bukálního výtěru.

- Vertebrální abnormality – hemivertebra - vyšetření vyžaduje sedaci nebo narkotizaci zvířete. RTG musí zobrazovat boční a ventrodorzální projekci od C3 po L7 obratel.

Péče

Je potřeba věnovat zvýšenou pozornost čistotě ušních boltců. Mopsové někdy trpí na záněty zvukovodu, které při žádném nebo nevhodném ošetřování se snadno mohou stát chronickými. Také je potřeba dohlédnout na včasné krácení drápků, neboť se nepředpokládá, že by si je pohybem přirozeně venku obrušovali. Obličej plný vrásek nepotřebuje každodenní péči, jen přibližně jednou za týden všechny záhyby vyčistíme suchým a jemným hadříkem. Ovšem jeden záhyb, a to ten nad čumákem, potřebuje zvýšenou a častější péči. Ten může při malé pozornosti činit problémy.

Asi největší péči potřebují oči. Jsou veliké, kulaté, ničím nechráněné. Velmi snadno se do nich dostanou nečistoty a stejně snadno může dojít k jejich poškrábání či jinému povrchovému poranění. Na to je si potřeba opravdu dát velký pozor a rozhodně to nepodceňovat, neboť na první pohled „obyčejné“ poškrábání povrchu oka může vést k jeho nenávratnému poškození.

Péče o srst

Srst mopse má trochu netypickou strukturu, díky které nevadí většině alergiků na psí srst. Dalo by se říci, že mops postrádá specifický psí zápach. Méně potěšitelný fakt je, že i přes krátkou srst línají, a to dvakrát ročně výrazněji. Údržba srsti je snadná, ale krátké chlupy se rády zapichují do domácích textilií. Tedy domácnost vyžaduje více péče, než kdyby tam pes nebyl. Zejména v období línání se v domácnosti nacházejí až celé chuchvalce krátké srsti. Především světlá varianta má velmi hustou podsadu a chlupů je pak doma o poznání více než v domácnosti s černě zbarveným mopsem.

Krmení

Ať krmíte granulemi, vařenou domácí stravou, nebo stále populárnějším BARFem, mějte na paměti mopsův zpravidla poklidný styl života. Při příliš vydatné stravě má sklon k otylosti, jako ostatně všichni psi dogovitého typu, je tedy potřeba u něj hlídat váhu. Lze doporučit pejska skutečně jednou za čas zvážit, protože při každodenním kontaktu unikne pozvolný nárůst hmotnosti snadno pozornosti.

Nadváha nebo dokonce obezita může významně zhoršovat kvalitu psího života a dokonce zkrátit jeho délku. Mops je také o něco náchylnější k potravinovým alergiím, pokud se objeví průjmy, zvracení, nebo svědivost kůže, vždy je dobré zamyslet se nad tím, čím mopse krmíme, častým alergenem bývá drůbeží maso, objevit se může také nesnášenlivost obilnin či ryb.

Průměrné náklady na chov

Chov mopse patří ke středně finančně náročným. Pravidelné očkování vychází na 500-1500 Kč, podle toho, zda očkujete pouze základ nebo přidáváte i nějaké další vakcíny. Pro mopse může být vhodná rozšířená ochrana proti různým původcům psincového kašle, zvláště chodíte-li na výstavy či jiná místa s vyšší koncentrací psů.

Počítejte také s pravidelným poplatkem obci. Ten se pohybuje od symbolických 100 Kč ročně až po 1000 Kč. Vyšší poplatky bývají ve velkých městech a také pro majitele více psů. Tyto náklady jsou shodné pro všechna plemena. 

V sezóně klíšťat budete potřebovat také antiparazitárními přípravky (obojky, pipety). Výrobků je mnoho a je třeba vyzkoušet, co bude vašemu psovi vyhovovat. Cena za měsíc trvající ochranu vychází na 100 - 350 Kč, podle zvoleného přípravku.

Mops je malé plemeno a jeho spotřeba krmení tak není nijak velká. Díky tomu jsou pro většinu chovatelů dobře finančně dostupné i superprémiové granule. Ryze orientační náklady na krmení jsou kolem 350-600 Kč měsíčně, podle zvoleného produktu. 

Vzhledem ke zvýšenému riziku zdravotních komplikací je také dobré počítat s možností vyšších výdajů za veterinární péči. Prodražit se může nejen operace, ale i dlouhodobá léčba chronických onemocnění. Náklady na léčbu některých diagnóz je v současné době možné krýt pomocí pojištění domácích mazlíčků. Tuto službu nabízí již několik pojišťoven. Pozor, nezaměňujte tento typ pojistky s pojištěním zaměřeným na škody způsobené zvířetem. 

Chovatelské kluby

V České republice zastřešují čistokrevný chov mopsů dva chovatelské kluby: 

Moravskoslezský bulldog-mops klub

Mops klub

Knihy o plemenu

Poučné čtení o mopsech nabízí třeba kniha českých autorů Ley Smrčkové a Milana Raby. Ze zahraničních publikací se můžete podívat třeba na knížku Juliette Cunliffe nebo Inge Weßling.

Rady pro pořízení

Velmi důležité je požadovat pouze štěně po řádně uchovněných rodičích (tedy s průkazem původu). Rodokmen není jen vstupenka na výstavu nebo zbytečný papír pro snoby.

Zatímco množitel psů bez PP je v podstatě anonymní, na chovatelskou stanici (CHS) nebývá problém najít četné recenze (i když je občas dobré brát je s rezervou). Také jsou registrovaná a dohledatelná všechna štěňata, která se v CHS kdy narodila. Lze tak poměrně snadno ověřit, jak zdravé či výstavně úspěšné vrhy daná stanice mívá. 

V případě potřeby se také můžete obrátit na jeden ze zastřešujících chovatelských klubů. 

Chovatelské stanice

Časté dotazy

Jaká je průměrná cena štěněte?

Štěně s průkazem původu obvykle pořídíte v rozmezí 20-35 tisíc korun

Hlouběji do peněženky sáhnete při pořízení potomků vyhlášených výstavních šampionů nebo štěňat ze zahraničních spojení. Větší sumu také obvykle zaplatíte za fenku než za psa, hodně se ale odvíjí od konkrétního chovatele. 

Pro koho se mops hodí?

Mops je přizpůsobivý pes, který se dokáže sžít s početnou rodinkou i s osamělým seniorem. Velmi důležité však je, aby nebýval příliš dlouho osamotě. I když částečně pomůže třeba společnost druhého psího kamaráda, ke spokojenosti nutně potřebuje kontakt s rodinou. 

Mops nadšeně vítá členy své lidské smečky (ostatně i návštěvy), nemá tedy problém, když se u něj během dne lidé vystřídají. Máte-li možnost brát ho s sebou do práce, tiše se u vás stulí a nebude rušit. Potřebuje ale cítit kontakt. Jste-li sportovně založení a hledáte psího parťáka pro své aktivity, nebude pro vás mops tou správnou volbou.

Kde bude mops spokojený?

V žádném případě to není pes vhodný do kotce, ani k celoročnímu ubytování na zahradě. Nejen, že je citlivý na horko i chlad, navíc vyhledává blízkost své rodiny. Vyhovuje mu městský byt i domek se zahradou, rád vás doprovodí i do zaměstnání nebo na pravidelné pochůzky.

Jak se mops snáší s ostatními zvířaty?

Vždy byl pouze společenským plemenem, které nebylo používáno ani na lov, ani na hlídání. Tedy jeho rodinná povaha byla podporována a lovecké pudy mu zcela chybí. Právě i proto se většinou velmi dobře snese s dalšími domácími mazlíčky, ať už jde o kočku, papouška nebo morče. Zároveň nemá žádné sklony k toulání ani během procházky, ani nezneužívá zapomnětlivosti svého pána, aby utekl nezavřenou brankou. Ani ho nenapadne hledat díry v plotě, nebo se snažit plot podhrabat. Když jeho pán pracuje na zahrádce, ulehne na trávník vedle něj a je rád, že mu může být nablízku. 

Jak se snáší s jinými psy?

Nemají potřebu se prosazovat ve smečce, a tedy ani nepatří k plemenům, která mají problémy s jinými psy. Nebývají dominantní ani k lidem ani ke psům. Samozřejmě, může dojít na nějakou slovní potyčku s jiným chlupatým kamarádem, ale u té to zpravidla zůstane.

Je rád, když má doma psího parťáka. S radostí jej přijme už po prvních několika minutách seznamování. Má výraznou sociální snášenlivost, chce být s každým psem kamarád, ať už má s ním sdílet jeden byt, nebo si mají spolu hrát v parku. Přestože je z psího kamaráda nadšen, vždy upřednostní kontakt se svým člověkem. Dokonce i hárající fena nebo naopak pes v přítomnosti hárající feny často bez problémů reagují na svého pána, protože ten je pro něj pokaždé na prvním místě.

Dokážou být také neskutečně žárliví a někdy, byť spíše výjimečně, může tato žárlivost vyústit k zavrčení na ostatní psí kamarády. Můžou i naznačit ochotu jít do souboje, ale tady to vždy končí. Mopsi si nikdy nezačínají rvačky s jinými psy, a to snad za žádných okolností. Jsou to veskrze mírumilovní tvorové. S jinými mopsíky a psy podobného ražení vycházejí neskutečně dobře a nikdy ve smečce neexistuje dlouhodobá nevraživost, ať jde o jakékoliv pohlaví.

Jaké jsou vhodné aktivity pro mopse?

Mops má malé nároky na pohyb. Nebývá zbrklý, ale ani nemotorný. Není to však pes pro aktivní sportovce. Procházky má rád, rád si hraje i si zaběhá, ale všeho s mírou. Nic takového nemusí trvat dlouho. Má rád poklidný život, i když rozhodně rodinnými výlety nikdy pohrdne.

Není to pes vhodný pro pěší turistiku, a ani procházky nemusejí být příliš dlouhé či časté. Především je nutné se vyhnout dlouhodobějšímu pobytu na slunci, nebo zvýšenému pohybu při vysokých teplotách. Na to musí myslet hlavně jeho pán. Pes se nehlídá a klidně bude v horku skotačit s jinými psy, dokud nebude mít zdravotní obtíže. A to už může být pozdě. Veškeré aktivity je třeba volit s ohledem na počasí, aby v zimě neprochladl a v létě se nepřehřál. 

Jak sehnat štěně?

Ujasněte si, co přesně od psa očekáváte - chcete čistě rodinného kamaráda nebo máte výstavní a chovatelské ambice? Podle toho také vybírejte chovatelskou stanici a konkrétní štěně. Využít můžete také seznam chovatelských stanic na našem webu. Je běžné, že štěňata jsou zamluvená již krátce po narození, v případě velmi slibných rodičů si někteří zájemci rezervují štěně dokonce před jejich narozením. Chovatele proto kontaktujte včas. 

Proč chtít mopse s PP?

- Koupí psa s PP, který má rodiče a třeba i několik předešlých generací zdravotně prověřené a s výbornými výsledky, zmenšíte riziko, že koupíte nemocného jedince.

- Máte vysokou pravděpodobnost, váš mops bude povahou i exteriérem typickým představitelem plemene. I když i v nejlepším chovu se tu a tam může vyskytnout „nepovedené“ štěně, riziko je neporovnatelně menší než při pořízení psa bez dokladů o původu.

- Nepodporujete množitele, jejichž hlavním cílem je zisk. Chovají proto větší množství zvířat bez ohledu na jejich čistokrevnost, zdraví a celkové kvality, navíc velmi často v nevyhovujících podmínkách. Bohužel, kvůli své vysoké oblibě, malé velikosti a poměrně vysoké pořizovací ceně patří mops mezi plemena často zneužívaná množiteli

Druhy/varianty?

Mops je uznán pouze v jednom velikostním rázu a ve dvou barevných variantách - béžové s černou maskou a celočerné. Vždy je krátkosrstý.

Na co si dát při pořízení štěněte pozor?

- Při čtení inzerátu nabízejícího štěňata zbystřete pokud: 

- není uveden název chovatelské stanice (ideálně i odkaz na web)

- cena štěněte je podezřele nízká

- štěně je nabízeno k odběru ve věku mladším než 7 týdnů (odebrat od feny štěně mladší 50 dnů je dokonce nezákonné!)

- absence PP je zdůvodněna „přespočetností“ štěněte či jeho nestandardním exteriérem. Každé štěně po uchovněných rodičích dostává PP, i kdyby jich bylo ve vrhu dvacet a bylo jakkoliv nestandardní.

- Většina chovatelů uvítá, když se za fenou se štěňaty přijedete předem nezávazně podívat a podá vám veškeré informace. Také nemá problém představit vám své psy či nechat vás nahlédnout do průkazu původu a dalších dokumentů.

Chovatel, který neumožní návštěvu feny a štěňat a neukáže vám, kde zvířata žila má patrně co skrývat. V žádném případě nekývněte na „já vám pejska přivezu“ nebo „předáme si ho na půl cesty u benzinky“.

Vhodné jméno pro mopse?

Psí jméno by nemělo být příliš dlouhé, maximálně 3 slabiky. Ideální jméno je také zvučné a jasné, oblíbená jsou jména obsahující „R“. 

Dále už záleží na osobním vkusu - někdo má rád tradiční psí jména (Jessie, Jack, Rex, Asta), jiný zase jména z pohádek a filmů (Falco, Perdita), další se nechá inspirovat třeba historií a mytologií (Nero, Amor). 

Hledáte-li inspiraci, můžete také zalistovat v psím kalendáři

Jaké jsou vhodné doplňky pro mopse?

Z důvodu širokého krku je vhodnější používat raději postroj než obojek, ze kterého se snadno může vyvléct nebo jej ztratit. především pak nesmí omezovat ramenní klouby v pohybu.

Pokud má váš mops rád vodu, případně se s vámi tu a tam plaví na člunu, je vhodným doplňkem psí plovací vesta. Mopslíci nebývají zdatní plavci, takže tuto pomůcku jistě ocení. K bezpečné přepravě autem slouží speciální postroje, které se připevní buď přímo do klipsu pásu, nebo na zapnutý bezpečnostní pás. Přeprava psa na volno v kabině auta může ohrozit na životě nejen zvíře, ale i lidskou posádku! 

Oblečky pro mopse?

Jakožto malé a hladkosrsté plemeno je mops poměrně náchylný k prochladnutí. V zimě proto oceníte vhodný obleček. Ten by měl v prvé řadě chránit před větrem a vlhkem, roztomilé pletené svetříky proto nejsou vhodné. 

Obleček musí psovi dobře sedět, krýt hrudní koš, většinu břicha a sahat až přes kořen ocasu. Zároveň nesmí omezovat v pohybu a samozřejmě musí umožňovat komfortní a hygienické vyprazdňování. 

Je-li chladno, nikdy, ani v sebelepším oblečku, psa nenechávejte venku příliš dlouho a zvláště ne jen tak postávat. Nejdůležitějším opatřením vždy zůstávají častější krátké procházky ve svižném tempu, stará nebo nemocná zvířata v chladném počasí klidně venčíme pouze na nezbytné vyprázdnění. 

Zajímavosti o mopsech?

Zajímavostí u tohoto plemene a pravděpodobně u žádného jiného je, že se stal řádovým symbolem. Jeden ze šlechtických spolků, kam byly přijímány také ženy, se nazýval „Mopsí řád“. Dalo by se říci, že se jednalo o rebelskou skupinu, avšak díky které zůstal mops v povědomí široké veřejnosti. Zároveň tak existuje z těchto časů mnoho důvěryhodných a podložených informací i vyobrazení mopse.

Zajímavostí je, že holandský klub pro příznivce mopsů se jmenuje „Commedia“ a byl pojmenován podle lidového divadla, kde mopsové vystupovali. V tu dobu byly v módě opice a některá divadla je do své hry potřebovala. Ovšem sehnat malou opičku bylo často skoro nemožné. Musela tedy hledat náhradu. Tu našla v mopsících. Dostávali plisované límečky, na krk zvonečky a museli předvádět různé cirkusové kousky.

Odlišnosti od podobných plemen?

Mops je jen obtížně zaměnitelný. Na rozdíl od francouzského buldočka či bostonského teriéra postrádá vztyčené netopýří uši, také jeho tvar hlavy je odlišný. Některé rysy sdílí s černým brabantíkem, ten je však o poznání drobnější konstituce.

Články - Mops

Mops

Mops

Mops

Existuje mnoho teorií, kde se mops zrodil a jak se dostal do Evropy. Jedna mluví o tom, že se jedná o potomky buldoků, pravděpodobně buldoků křížených...