Anglický kokršpaněl

Sháníte anglického kokršpaněla nebo máte štěňata anglického kokršpaněla na prodej?

Foto: Shutterstock
Foto: Shutterstock
Foto: Shutterstock
Foto: Shutterstock
Foto: Shutterstock
Foto: Shutterstock
Foto: Shutterstock
Foto: Shutterstock
Foto: Shutterstock
Foto: Shutterstock
Foto: Shutterstock
Štěně kokršpaněla. Foto: Shutterstock
Foto: Shutterstock
Foto: Shutterstock

Základní informace

FCI Skupina VIII - Retrívři, slídiči a vodní psi, Sekce 2 - Slídiči, Číslo standardu FCI: 5
Velikostní zařazení Střední plemena
Země původu Velká Británie
Kohoutková výška 38-41 cm
Hmotnost v dospělosti 13-15 kg
Věk 13-15 let
Typ srsti delší
Náročnost na výchovu střední
Povaha veselá, aktivní, pracovitá

Charakteristika plemene

Velikost Střední (Hodnocení 3/5)
Nároky na pohyb Střední (Hodnocení 3/5)
Cvičitelnost Střední (Hodnocení 3/5)
Vhodný pro Mírně pokročilého chovatele (Hodnocení 2/5)
Množství chlupů v domácnosti Střední (Hodnocení 3/5)
Péče o srst Střední (Hodnocení 3/5)
Vztah k dětem Neutrální (Hodnocení 3/5)
Zdravotní problémy Průměrné (Hodnocení 3/5)
Finanční náročnost Střední (Hodnocení 3/5)
Schopnost být sám Střední (Hodnocení 3/5)
Inteligence Průměrná (Hodnocení 3/5)
Lovecký pud Rozvinutý (Hodnocení 4/5)
Jaký je hlídač Ohlásí návštěvu (Hodnocení 2/5)

O plemenu

Podle mnoha milovníků psů je kokršpaněl majitelem nejdojímavějšího pohledu ze všech plemen. Oči má velké, výrazné, přesto nejsou vypoulené, okraje víček dobře přiléhají.  Jejich barva je sytě hnědá, v tónech od oříškově hnědé po temně čokoládovou. Spolu s dlouhýma hedvábnýma ušima dodávají kokřímu výrazu zvláštní a nezaměnitelné kouzlo.

Historie

Španělé jsou jedním z nejstarších typů loveckých plemen, existenci podobných psů dokládají záznamy a kresby již ze starověku. Kdy se poprvé dostali do Anglie není přesně známo, ale zmínky o španělech nacházíme již v dokumentech z 10. století.  Víme však, že plemeno se šířilo z oblasti Makedonie díky obchodníkům, nejprve na Pyrenejský poloostrov. Odtud také název této skupiny, slovo „španěl“ má svůj původ ve francouzském „espaignol“, tedy znamená psa pocházejícího ze Španělska.

V Anglii se španělé rozvíjeli a postupně diferencovali do několika typů,  první rozdělení odlišovalo španěly polní a vodní, podle toho, v jakém terénu pracovali. Kokršpaněl patřil mezi malé polní španěly a za předponu „kokr“ ve svém názvu vděčí sluce lesní (anglicky woodcock),  kterou často slídil, odtud tedy „cocking spaniel“.  

K podrobnějšímu rozdělení španělů přibližně do dnešní podoby došlo až ve druhé polovině 19. století, roku 1873 byl založen chovatelský klub kokršpanělů, plemeno bylo oficiálně uznáno o deset let později.

Povaha

Anglický kokršpaněl vyniká svojí energií a chutí do hry i do práce. Jeho typickým znakem je téměř nepřetržitě mávající ocas a nadšený výraz.

Je velmi inteligentní a chápavý, mohou se však projevit sklony k nervozitě, dráždivosti a také paličatosti, proto se nehodí pro úplné začátečníky.  

Dalším problémovým rysem některých kokrů je nadměrný štěkot, kterým reagují i na nevýznamné podněty.  

Dobře se snášejí s ostatními psy, soužití se zvířaty jiného druhu se odvíjí od toho, jak se podaří zvládnout jejich silný lovecký pud.

Výcvik

Kokršpaněl je pes, ze kterého dokáže dobrý psovod udělat výtečného pracanta, společníka i kamaráda dětí, na druhé straně pochybení během socializace nebo zvolení špatných výchovných metod dokáže napáchat nenapravitelné škody na jeho chování.  

Jsou to psi citliví a s dlouhou pamětí. Ideální je spojení důsledné výchovy s pozitivní motivací, velmi dobře se s nimi pracuje například s pomocí klikru, společenští kokršpanělé se relativně snadno naučí i mnohé triky – když budou chtít.

Zdraví / nemoci

Dlouhé a bohatě osrstěné ušní boltce zvyšují riziko ušních zánětů, někteří psi na ně trpí chronicky po celý život. Čistotě a zdraví uší tedy věnujeme velkou pozornost a péči.

Zejména u zlatých kokrů se koncem druhé světové války poprvé vyskytla porucha chování, projevující se náhlým, ničím nevyprovokovaným útokem i na členy rodiny. „Syndrom zuřivosti“ byl popsán i u jiných plemen a o jeho přesných příčinách není jasno ani v odborných kruzích. Pravděpodobnou příčinou je dědičná chemická nerovnováha v mozku. V současné době se daří eliminace této poruchy, do čistokrevného chovu se nepřipouští jedinci s byť jen náznakem agresivního chování. 

Krmení

Kokři mívají značný apetit, je třeba dbát na přiměřenou velikost porcí a také na vhodné složení stravy.  

Pokud nemáte dostatek času či znalostí, raději se do domácí přípravy krmných dávek nepouštějte a spolehněte se na kvalitní granule pro střední plemena, případně jsou k dostání i přímo pro kokršpaněly. Nezapomeňte poctivě dodržovat doporučené dávkování, případně konzultujte množství podávané potravy s veterinářem.

Chovné stanice

Články - Anglický kokršpaněl

Kokršpaněl (anglický)
Eva Nohelová

Kokršpaněl (anglický)

Kokršpaněl (anglický)

I když lovečtí španělé existují bez nadsázky více než dvě století, první zmínku o španělích, ukrytou pod označením „Colwyn“ (později přeloženo jako španěl), najdeme v „Knize zákona“ krále Walesu, pocházející až z neuvěřitelného roku 948. Zde je španěl popsán coby výborný lovecký pes, jehož hodnota se rovná ceně jezdeckého koně. Poté se vš...