Modrý pikardský ohař dlouhosrstý

Sháníte modrého pikardského ohaře dlouhosrstého nebo máte štěňata modrého pikardského ohaře dlouhosrstého na prodej?

Základní informace

FCI Skupina VII - Ohaři (stavěcí psi) Sekce 1.2. - Kontinentální ohaři typu španěla (dlouhosrstí) Číslo standardu FCI: 106
Velikostní zařazení Střední plemena
Země původu Francie
Kohoutková výška 57-60 cm
Hmotnost v dospělosti standard neuvádí, obvykle okolo 20 kg
Věk 12-14 let
Typ srsti středně dlouhá
Náročnost na výchovu nízká
Povaha bystrá, přátelská, učenlivá

O plemenu

Tento elegantní lovecký pes patří mezi menší kontinentální ohaře. Má střední velikost a poměrně nízkou, avšak harmonicky stavěnou a atletickou postavu. 

Oči jsou tmavě hnědé, velké. Celkový výraz je otevřený a přátelský, obličejovou partii rámují dlouhé uši s jemnou zvlněnou srstí, zavěšené lehce nad linií očí. 

Jeho blízkým příbuzným je pikardský ohař, jde však o dvě odlišná plemena s vlastními standardy, nikoliv o pouhý barevný ráz.

Historie

Jak bylo zmíněno v úvodu, velkou část historie má modrý pikardský ohař společnou s pikardským ohařem, nese však zřetelné stopy přikřížení dlouhosrstých ohařů z Británie - setrů. 

Zmínky o kontinentálních ohařích s dlouhou srstí najdeme již ve slavné Le Livre de la Chasse (Knize o lovu), sepsané ve druhé polovině 14. století Gastonem Pohoebem, hrabětem z Foix. Tehdy však ještě nebylo možné hovořit o konkrétních plemenech. 

Za první doklady o modrých pikardských ohařích tak můžeme označit až záznamy z počátku 19. století. Tehdy francouzští chovatelé přistoupili k cílenému přikřížení anglických setrů a gordonsetrů, prý aby u svých ohařů zlepšili jemnost nosu a hbitost. 

K typovému ustálení modrého pikardského ohaře však došlo až krátce před vypuknutím druhé světové války. 

FCI plemeno uznala roku 1954. Mimo zemi původu je chován vzácně.

Povaha

Modrý pikardský ohař má vlídnou a laskavou povahu, která je ostatně vlastní většině ohařů. K lidem se chová přátelsky a obvykle mu nedělá problém spolupracovat s více psovody, nikoliv pouze s majitelem. 

Nehodí se tedy k hlídání či dokonce ostraze, za to je výborným společníkem vhodným i do rodin s dětmi. Je však zapotřebí pamatovat na jeho velkou potřebu pohybu a zaměstnání.

Rovněž s ostatními psy většinou vychází bez konfliktů, pouze při kontaktu se zvířaty jiného druhu je na místě opatrnost, kvůli jeho loveckému pudu. 

Výcvik

Dokáže-li mu zajistit dostatek pohybu, může si tohoto modrého elegána pořídit i začátečník. 

Pikard je jemný a citlivý pes, dobře se motivuje k práci, je chápavý a snaživý. I když nebývá příliš paličatý, je zapotřebí jisté důslednosti. Pozor však na projevy netrpělivosti, nervozity nebo na nepřiměřené tresty, na hrubost reaguje velice citlivě - může k vám ztratit důvěru nebo se stát bázlivým.

Vedle loveckého využití se modrý pikard hodí i k agility, canicrossu nebo bikejöringu. I když nepatří mezi úplné sprintery, může dosahovat jistých úspěchů i v coursingu. 

Krmení

Nejobvyklejším způsobem výživy zůstávají stále granule. Je však zapotřebí dbát na jejich kvalitu a volbě produktu věnovat patřičnou pozornost. Základním minimem je aspoň solidního standard - „granule“ ze superlevných marketů mívají složení velmi žalostné a do psí misky nepatří.

Stále více chovatelů však dává přednost domácí stravě, do popředí se dostává především BARF - syrová strava. Sestavení jídelníčku z čerstvých surovin však klade vyšší nároky na váš čas i znalosti o výživě. Také zde je základem kvalita surovin - zasmrádlé maso nebo směs zbytků z kuchyně se pro psa nehodí.

Při volbě granulí či sestavování domácí krmné dávky je každopádně vhodné, poradí-li se začátečník se zkušeným chovatelem, případně s veterinářem zaměřeným na výživu.

Zdraví / nemoci

Jedná se o vitální plemeno bez výrazných sklonů k dědičným onemocněním. Vyskytnout se může dysplazie kyčelního kloubu, která postihuje téměř všechna větší plemena, proto se u chovných jedinců vyšetřují kyčle. 

Příbuznost s anglickým setrem má patrně na svědomí mírně zvýšené riziko von Willebrandovy choroby (poruchy krevní srážlivosti připomínající hemofilii) a hypotyreózy (snížené funkce štítné žlázy).