Eurasier

O plemenu

Donedávna ne příliš známý eurasier je špicovitý pes větší střední velikosti, mírně obdélníkového tělesného rámce. Má vysoko nesený dobře osrstěný ocas, vztyčené trojúhelníkovité uši na klínovité hlavě, krk  a nohy zdobí mírně delší srst.  

Svým vzhledem připomíná křížence vlčího špice a čau čau, což je velmi blízko realitě, protože tato dvě plemena byla základem pro šlechtění eurasiera.

Historie

Většina psů z 5. skupiny FCI (špicové a primitivní plemena) má velmi dlouhou historii. Eurasier představuje v tomto směru výjimku. V 60. letech 20. století německý chovatel Julius Wipfel zatoužil po vyšlechtění nového rodinného psa, spolehlivého k dětem, ale přitom ostražitého hlídače. Podle chovatelských záznamů i genetických testů křížil zpočátku čau čau a vlčího špice, posléze byl do chovu přidán ještě samojed, pravděpodobně pro zjemnění povahy. 

Konzultantem chovu a majitelem jednoho z prvních štěňat nového plemene byl Dr. Konrad Lorenz, zakladatel etologie (nauky o chování zvířat) a laureát Nobelovy ceny za fyziologii a medicínu.  

Původní název „vlčí čau“ nebyl při žádosti o uznání standardu FCI akceptován, proto byl změněn na současné eurasier, odkazující na to, že byl vyšlechtěn v Evropě, ale s využitím starých asijských plemen. FCI po zmíněných úpravách plemeno uznala roku 1973.

Povaha

Jak již bylo řečeno, eurasier byl šlechtěn s důrazem na příjemnou a nekonfliktní povahu, která je základním předpokladem ideálního rodinného společníka.  

Velkou výhodu pro mnoho chovatelů představuje, že eurasierovi chybí lovecký pud, na vycházkách do přírody tedy téměř nehrozí útěk za zvěří. Dobře se snáší jak s ostatními psy, tak i se zvířaty jiných druhů.  

Potřebuje hodně pohybu, je velmi aktivní a proto se hodí spíše pro lidi podobného ražení. Zvládá mnoho sportů, dobře plave, rád běhá a je i vytrvalý chodec.

Výcvik

Při své jemné povaze potřebuje mírnou a laskavou výchovu, především se vyvarujte fyzických trestů, křiku a jakýchkoliv hrubostí. Důslednost a vymezení hranic je samozřejmě na místě, musí ale probíhat klidně, nejlépe s využitím pozitivní motivace. Eurasier má dlouhou paměť a proto se napáchané škody špatně napravují.  

Při rozumném a trpělivém přístupu zvládne jeho výchovu i začátečník, zvláště pokud má možnost konzultací se zkušenějším kynologem.

Zdraví / nemoci

Zdravotně je na tom eurasier velmi dobře, možný je výskyt dysplazie kyčlí a loktů, v chovu se také hlídá výskyt luxace pately.

Mezi relativně časté potíže patří abnormality očních víček, zejména entropium (vchlípení) a ektropium (vychlípení) nebo poruchy růstu řas (zdvojení řas nebo vtočení řas směrem k oku). Někdy postačí konzervativní léčba (kapky, masti, oplachy), v indikovaných případech přichází na řadu operace, která upraví oční víčko nebo trvale odstraní řasy, které dráždí rohovku.

Krmení

Primitivní plemena si přímo „říkají“ o krmení BARFem, při správném poměru živin a kvalitním zdroji masa i příloh na něm velmi dobře prospívají.  

Pro začínající chovatele nebo pro lidi, kteří nemohou či nechtějí věnovat tolik času studiu výživových zásad, zůstávají zlatým standardem kvalitní granule.  

I když eurasier nemá výrazný sklon k obezitě, je vhodné čas od času zkontrolovat jeho hmotnost, protože při dlouhodobém soužití si plíživého nárůstu tuku nemusíte od pohledu všimnout.