Anglický setr

FCI Skupina VII - Ohaři (stavěcí psi), Sekce 2 - britští a irští ohaři, Číslo standardu FCI: 2
Velikostní zařazení Velká plemena
Země původu Velká Británie
Kohoutková výška 61-68 cm
Hmotnost v dospělosti 25-30 kg
Věk 12-14 let
Typ srsti středně dlouhá
Náročnost na výchovu nízká
Povaha bystrá, přátelská, učenlivá

Anglický setr je mnoha lidmi považován za nejkrásnějšího z ohařů. Má impozantní štíhlou postavu s hlubokým, dobře klenutým hrudníkem, dlouhý krk a vysoko nesenou, suchou hlavu.

V obličejové partii budí pozornost zejména výmluvné tmavě hnědé oči, celkový výraz zjemňují dlouhé, nízko nasazené uši s praporci dlouhé srsti.

Historie

Již před téměř 500 lety sloužili anglickým lovcům podobní psi jako pomocníci při lovu ptáků. Tehdejší technika lovu pracovala se sítěmi, protože palné zbraně byly ještě značně nepřesné a neschopné rychlé palby (po výstřelu následovalo dlouhé nabíjení). Úkolem těchto psů bylo ukázat lovci místo, kde je kořist ukrytá a přitom ji předčasně nevyplašit. Zatímco pointři vystavovali zvěř vstoje, v typickém strnulém postoji, setři naopak zalehávali na zem, aby nepřekáželi honcům se sítěmi.  

Anglický setr vznikl patrně křížením pointerů se španěly, avšak nelze to tvrdit s jistotou. Lépe zaznamenaná je až moderní historie anglického setra, která započala v první polovině 19. století a je neodmyslitelně spjata s  anglickým chovatelem Edwardem Laverackem. Právě po něm dostal anglický setr své původní  jméno, zmiňované převážně ve starší literatuře. Na Laverackovu práci později navázal Velšan Purcell Llewellin, který zvláště dbal na lovecké vlohy a fyzickou výkonnost.  

Již roku 1859  byl na výstavě v Newcastlu předveden anglický setr coby čistokrevné plemeno, v 80. letech 19. století byl uznán i v USA.

Povaha

Vlídný a laskavý setr vyniká tvárnou a učelivou povahou, která pomáhá zvládnout jeho temperament i lovecký pud.  

Vzhledem k jeho výjimečně přátelskému vztahu k lidem se absolutně nehodí k hlídání či dokonce ostraze domu či pozemku, za to je výborným společníkem do rodin s malými dětmi, se kterými zachází velmi něžně a na tak velkého psa i opatrně.  

Zvažujete-li však pořízení angličana jako rodinného psa, je nezbytné počítat s jeho velkými nároky na pohyb. Potřebuje denně několik hodin skutečně intenzivní aktivity (dlouhá procházka, sport…), neuspokojí ho ani pobyt na zahradě, není-li spojen například s aportováním či jinou hrou.

Výcvik

Anglický setr je vhodným plemenem pro začátečníka, pokud je splněna podmínka dostatečného pohybového vyžití. 

Učí se snadno, je chápavý a snaživý. Pozor na projevy netrpělivosti, nervozity nebo na nepřiměřené tresty, setr je jemný pes a na hrubost reaguje velice citlivě.

Co se týká fyzické aktivity, má vlohy pro agility, canicross nebo bikejöring, někteří setři jsou úspěšní také v coursingu.

Krmení

Ke správnému vývoji a k rozvinutí všech plemenných znaků je nezbytným předpokladem kvalitní a vyvážená strava. Klíčová je zejména výživa v období růstu, kdy může špatné krmení napáchat škody, jakých se zvíře nezbaví po zbytek svého života.  

Ani na dospělém, dorostlém zvířeti se ale nevyplatí příliš šetřit a třebaže strava pro velkého psa může představovat nemalou finanční zátěž, je zapotřebí přidržet se aspoň solidního standardu - „granule“ ze superlevných marketů mívají složení velmi žalostné.

Srst a péče

Srst angličana se od zadní části hlavy jemně vlní, vyniká hedvábnou strukturou a na ohaře velmi dlouhou délkou.  

Charakteristickým poznávacím rysem anglického setra jsou drobné skvrny a stříkání na bílém podkladě. Možné barevné kombinace jsou černá a bílá (blue belton), oranžová a bílá (orange belton), citronová a bílá (lemon belton) a játrově hnědá a bílá (liver belton). Existuje i trikolorní varianta, tedy černá/hnědá na bílém podkladě plus pálené znaky.  

Péče o zevnějšek anglického setra obnáší zejména pravidelné pečlivé kartáčování, vhodná je také zvýšená péče o hygienu uší. Jako všechna plemena s převislým boltcem, také setr má sklony k zánětům zvukovodu, pravidelné čištění a vystříhávání vnitřní části uší toto riziko snižují.

Zdraví

Ačkoliv je anglický setr zdravé plemeno bez významně zvýšeného rizika dědičných onemocnění, přece jen se v chovu vyskytují určité dispozice k dysplazii kyčelních a loketních kloubů, dále porucha krevní srážlivosti připomínající hemofilii - tzv. von Willebrandova choroba a snížená funkce štítné žlázy - hypotyreóza.  

Zvláště u psů s velkým podílem bílé barvy může hrozit i porucha sluchu až hluchota, případně kožní problémy.