Sussex španěl

Sháníte sussex španěla nebo máte štěňata sussex španěla na prodej?

Základní informace

FCI Skupina VIII - Retrívři, slídiči a vodní psi, Sekce 2 - Slídiči, Číslo standardu FCI: 127
Velikostní zařazení Střední plemena
Země původu Velká Británie
Kohoutková výška 38-41 cm
Hmotnost v dospělosti kolem 23 kg
Věk 12-13 let
Typ srsti středně dlouhá
Náročnost na výchovu nízká
Povaha mírná, pracovitá, vyrovnaná

O plemenu

Sussex španěl patří mezi velká plemena španělů. Je to pevně stavěný slídič s dobrým osvalením a typickým houpavým pohybem. 

Oproti dobře známému kokršpanělovi se sussex liší především výrazně obdélníkovým tělesným rámcem a celkově mohutnější stavbou. Při srovnatelné kohoutkové výšce bývá sussex až o 10 kg těžší.

Hlava je široká s výrazným stopem, půvab dodávají dlouhé a bohatě osrstěné uši. Boltce jsou poněkud níže nasazené, křídlovitého tvaru. 

Podobně jako u jiných španělů, také u sussexů se v minulosti kupíroval ocas na přibližně 15 cm. V současné době se ve většině zemí ponechává jeho přirozená délka.

Historie

Název „španěl“ odráží společnou historii těchto dlouhosrstých slídičů, kteří v raném středověku přišli do Británie přes Pyrenejský poloostrov, tedy „ze Španěl“. Pravou pravlastí španělů je však patrně Makedonie. 

Během staletí se na Britských ostrovech postupně vyvinuli do několika typů, lišících se pracovním upotřebením (polní X vodní španělé) i exteriérem. 

Jak napovídá název, domovinou sussex španělů je stejnojmenné hrabství v jihovýchodním cípu Anglie. Základy čistokrevného chovu položil na sklonku 18. století tamní chovatel Augustus Elliot Fuller. 

Jací psi hráli ve vývoji sussexe roli není zcela jasné. Vedle původního typu španělů je pravděpodobné i využití honičů, po kterých sussexové zdědili znělý hlas a štěkání při lovu. Později byl přikřížen ještě clumber španěl, který upevnil mírnou povahu a přidal sussexům na mohutnosti. 

FCI plemeno definitivně uznala roku 1954. Mimo zemi původu jde o vzácně chované plemeno, vyskytuje se však i v České republice.

Povaha

Sussex španěl není při práci tak hbitý jako drobnější slídiči, za to je však neúnavný a velice spolehlivý. Pracuje hlasitě. 

Povahou je to klidný a vyrovnaný pes, středního temperamentu. Nedělá mu problém přizpůsobit se i klidnějšímu životu, avšak dlouhodobý nedostatek pohybu mu nesvědčí. 

Vůči lidem bývá přátelský a při dodržení základních pravidel si rozumí i s dětmi. Konflikty nevyhledává ani při kontaktu s jinými psy, soužití se zvířaty jiného druhu může komplikovat sussexův lovecký pud.

Výcvik

Výcvik sussex španěla zvládne i začátečník, bude-li dostatečně důsledný. Sussex je inteligentní a poměrně dobře spolupracuje, tu a tam však může projevit jistou paličatost. 

I při své vyrovnané povaze je sussex poměrně citlivý a špatně snáší křik nebo hrubost, je tedy nutné při výcviku zachovat klidný přístup.

Raději šetřete pamlsky. I když je jídlo účinným motivačním prostředkem, jeho přemíra se snadno projeví nadváhou. Chcete-li při výcviku prokrmovat, volte třeba čisté sušené maso případně odeberte granule z denní dávky.

Krmení

Jak již bylo zmíněno výše, sussexové poměrně snadno tloustnou. Pravidelně proto kontrolujte kondici vašeho psa, nejlépe vážením. Plíživého váhového přírůstku si při každodenním kontaktu nemusíte všimnout. 

V zásadě je jedno, budete-li krmit granulemi či domácí stravou. Pokud nemáte dostatek času či znalostí, raději se do domácí přípravy krmných dávek nepouštějte a spolehněte se na kvalitní granule. S výběrem krmení vám také může pomoci zkušený chovatel nebo veterinář. 

Zdraví / nemoci

Převislé a bohatě osrstěné ušní boltce zvyšují riziko ušních zánětů. Částečnou prevencí je odstranění dlouhých chlupů ze zvukovodu, případně používání čistících ušních kapek. Bez porady s veterinářem však kapky nepoužívejte dlouhodobě. 

Specifickou dědičnou chorobou sussex a clumber španělů je PDP 1. Jde o metabolické onemocnění spočívající v poruše přeměny potravin na energii. Typickým příznakem je nízká odolnost vůči fyzické zátěži, poruchy srdce a dýchání. Potíže lze mírnit speciální dietou, i tak však bývá snížena délka dožití. 

Dědičnost PDP 1 je autosomálně recesivní, existují tedy zdraví přenašeči choroby. Jsou-li oba rodiče přenašeči, zhruba 25% vrhu bude postiženou tímto onemocněním. 

Chovné stanice