Černý ruský teriér

Sháníte černého ruského teriéra nebo máte štěňata černého ruského teriéra na prodej?

Základní informace

FCI Skupina II - Pinčové, knírači, molossoidní plemena a švýcarští salašničtí psi, Sekce 1 - Pinčové a knírači, Číslo standardu FCI: 327
Alternativní názvy plemene Ruský černý teriér
Velikostní zařazení Velká plemena
Země původu Rusko (SSSR)
Kohoutková výška psi 70-78 cm, feny 66-74 cm
Hmotnost v dospělosti psi 50-60 kg, feny 45-50 kg
Věk 11-12 let
Typ srsti delší, hrubá
Náročnost na výchovu střední
Povaha sebevědomá, vyrovnaná, neohrožená

Charakteristika plemene

Velikost Obří (Hodnocení 5/5)
Nároky na pohyb Spíše vyšší (Hodnocení 4/5)
Cvičitelnost Vyšší (Hodnocení 4/5)
Vhodný pro Středně pokročilého chovatele (Hodnocení 3/5)
Množství chlupů v domácnosti Malé (Hodnocení 2/5)
Péče o srst Střední (Hodnocení 3/5)
Vztah k dětem Neutrální (Hodnocení 3/5)
Zdravotní problémy Občasné (Hodnocení 2/5)
Finanční náročnost Vyšší (Hodnocení 4/5)
Schopnost být sám Vyšší (Hodnocení 4/5)
Inteligence Nadprůměrná (Hodnocení 4/5)
Lovecký pud Průměrný (Hodnocení 3/5)
Jaký je hlídač Dobrý hlídač (Hodnocení 4/5)

O plemenu

Ačkoliv nese v názvu slovo teriér, FCI ho řadí do druhé skupiny, mezi pinče, knírače a molossy. Plemeno se zrodilo v Rusku (tehdy SSSR) ve 40. letech 20. století, pod taktovkou Vojenské kynologické školy. Šlechtitelé použili velkého knírače, rotvajlera, erdelteriéra a novofundlandského psa, aby dosáhli optimálních vlastností - přiměřené ostrosti, dobré ovladatelnosti a psychické i fyzické odolnosti. Plemeno bylo a dodnes je využíváno jako všestranný pracovní pes - hodí se jak ke službě v ozbrojených složkách, tak i pro záchranářský výcvik, pachové práce nebo i sportovní kynologii. FCI byl ruský teriér uznán roku 1984. 

Přednosti a nevýhody

Povahou zcela naplňuje předpoklady pro dobrého pracovního psa - je vyrovnaný, sebevědomý a nebojácný, dobře ovladatelný a přiměřeně razantní při obraně. Hodí se pro aktivního člověka, který již má určité zkušenosti s výcvikem a výchovou psů.

Velkou předností černého ruského teriéra je nepřítomnost specifického zápachu a sezónního línání, pokud ho pravidelně vyčesáváte a stříháte, nebudete mít v domě ani mnoho chlupů. 

Historie

Černému ruskému teriérovi říkají také ČRT, ruský teriér, čert, černýš, černá perla Ruska. Pod těmito názvy ve světě znají dnes již uznané plemeno, které vzniklo na objednávku sovětské armády. Ta totiž v období po druhé světové válce potřebovala pro ostrahu továren, zemědělských družstev, věznic či hranic středně velké psy s dostatečnou razancí při ochraně a zásahu proti narušiteli. Na severních hranicích Ruska, pokrytých sněhem, navíc dostávali všichni služební psi záněty spojivek a bylo zapotřebí plemene, kterému by srst chránila zrak.

Jedním z nejzdařilejších výsledků šlechtitelské práce stanice Rudá hvězda, vedené generálplukovníkem Medveděvem, se bezesporu stal právě černý ruský teriér. Šlechtění probíhalo ve 40. a 50. letech 20. století. Rotvajler dal černému teriérovi do vínku ráznost, ostrost a sílu, velký knírač přidal hbitost, od erdelteriéra získal inteligenci, veselou povahu a energičnost a na dotvoření obrazu ideálního psa posloužil novofundlanďan svou oddaností, vyrovnaností a zdrženlivostí. Trvalo několik generací, než se ustálila povaha a exteriérové znaky plemene. Dnes již má černý ruský teriér dostatečně širokou chovatelskou základnu a je z čeho vybírat. Bohužel se chovatelé většinou věnují více exteriéru, než pracovnímu využití těchto psů.

Vzhled

Ruský teriér se vyznačuje mohutnou, dobře osvalenou postavou mírně obdélníkového tělesného rámce a hlubokého hrudníku. Atletické tělo je před nepřízní počasí dobře chráněno hustou patrovou srstí - hrubá, mírně zvlněná krycí srst prorůstá měkkou, krátkou a velmi bohatou podsadou. Srst se tvaruje především střihem nůžkami. Jak napovídá název, jedinou povolenou barvou je čistě černá, toleruje se menší příměs šedých chlupů.

Ze standardu:

Délka těla je mírně delší než výška v kohoutku, u fen nepatrně výrazněji. Hloubka hrudníku by neměla být menší než polovina kohoutkové výšky. Délka hlavy by neměla být menší než 40% výšky psa v kohoutku. Tlama je mírně kratší než mozkovna.  

Hlava by měla být v poměru k tělu, i když velká, masivní a dlouhá. Lebka: Přiměřeně široká s plochým čelem. Horní linie mozkovny je rovnoběžná s horní linií tlamy. Nadočnicové oblouky a týlní kosti jsou středně výrazné. Stop: Viditelný, ale ne ostrý. OBLIČEJOVÁ PARTIE: Nosní houba: Velká a černá. Tlama: Silná, široká a lehce kratší než mozkovna. Čenich je široký u kořene a zužuje se mírně ke špičce nosu. Knír a brada zdůrazňují objem a dávají tlamě obdélníkový, tupý vzhled. Pysky: Silné, dobře pigmentované a těsně přiléhající. Okraje pysků tmavé. Čelisti/Zuby: velké, bílé zuby, které jsou uloženy těsně vedle sebe, dolní řezáky jsou umístěny v řadě. Plný chrup (42 zubů). Nůžkový skus. Líce: Suché lícní kosti se zaoblenými, ale ne vystupujícími lícemi. Oči: Středně velké, oválné, hledící zpříma, tmavé barvy. Oční víčka suchá, pevná a černá. Uši: Zavěšené, nasazené vysoko a symetricky po obou stranách hlavy. Středně velké, trojúhelníkového tvaru. Přední okraj ucha těsně přiléhá k lícím psa. Kůže ucha je pevná, bez záhybů. 

Krk je silný, svalnatý a suchý. Délka krku je přibližně rovna délce hlavy. Krk je nesen pod úhlem 40 – 45° ke hřbetní linii. Šíje je silná a dobře vyvinutá. 

Tělo: Masivní, hluboké a objemné, dobře vyvážené. Hřbetní linie: mírně se svažující od kohoutku ke kořeni ocasu. Kohoutek: Vysoký a dobře vyvinutý, výraznější u psů než u fen. Hřbet: Silný, rovný a svalnatý. Čistá délka hřbetu je rovna ½ délky hřbetu naměřené od kohoutku ke kořeni ocasu (druhou ½ tvoří bedra viz. níže). Bedra: široká, krátká, svalnatá a mírně klenutá. Jejich délka tvoří ½ délky hřbetu. Záď: široká, svalnatá, mírně spáditá a středně dlouhá. Hrudník: Hluboký, dlouhý a široký s lehce klenutými žebry. Tvar hrudníku (v průřezu) je oválný. Prsní kost je dlouhá a přední část hrudníku mírně rozšiřuje ramenní klouby a je dobře osvalená. Spodní linie a břicho: Spodní linie je na stejné úrovni jako loketní kloub nebo mírně pod. Břicho je mírně vtažené, slabiny jen mírně vyvinuté.

Ocas: Silný u kořene a vysoko nasazený. Při pohybu je ocas nesen zvesela, ale kořen ocasu nemá sklon přes záď (veverčí ocas). V zemi původu se ocas tradičně kupíruje. Nekupírovaný ocas by však neměl mít žádný vliv na hodnocení jedince. Vhodnější tvar pro nekupírovaný ocas je šavle či srp. 

Hrudní končetiny jsou při pohledu zepředu rovné a rovnoběžné. Vzdálenost od loketní kosti psa k zemi je rovna 50-52% výšky psa v kohoutku. Lopatka: Dlouhá a široká. Úhel mezi lopatkou a ramenní kostí je přibližně 100°.  Nadloktí: Svalnaté a ne kratší než lopatka. Loket: Přiléhající k tělu. Předloktí: rovné, silné a kulaté kosti. Z bočního a čelního pohledu svislé. Záprstí (Nadprstí): Krátké, masivní a při bočním pohledu mírně šikmé. Tlapy: velké, kompaktní a kulatého tvaru. Drápy a polštářky jsou černé. 

Pánevní končetiny jsou při pohledu zezadu rovné a rovnoběžné, šířeji postavené než přední končetiny. Při pohledu z boku v mírném postavení za psem. Stehno: středně dlouhé, mírně nakloněné, široké a s dobře vyvinutým, objemným svalstvem. Kolena: dobře zaúhlená. Lýtka: Ne kratší než stehna. Nárt (Zadní nadprstí): Silné, nízké a svisle postavené, bez paspárků. Tlapy pánevních končetin: Poněkud menší než přední tlapy s tendencí k oválnému tvaru. Drápy a polštářky jsou černé. 

Pohyb má být volný a dobře vyvážený s hladce ohybnými klouby. Typickým pohybem je energický klus s dlouhým krokem, který vychází z mocného odrazu zadních končetin, které v pohybu dosahují až k předním končetinám. Horní linie by měla zůstat pevnou. 

Kůže těsně přiléhající, v dobré kondici, bez záhybů nebo volné kůže, pružná, rovnoměrně pigmentovaná. Srst: Hrubá a hustá srst s podsadou. Skládá se z hrubé, husté, lehce zvlněné krycí srsti a měkké, krátké a husté podsady. Svrchní srst pokrývá celé tělo. Délka přírodní a nestříhané srsti je 5 – 15 cm. V partii hlavy velmi dobře vyvinutá srst, tvořící bohaté obočí, vousy a bradu. Končetiny jsou pokryty hustou a dlouhou srstí. Barva: černá. Je přípustná černá se zanedbatelným mísením menšího množství šedých chlupů. 

Požadovaná výška v kohoutku: Psi: 72 - 76 cm, ale ne méně než 70 cm a ne více než 78 cm. Feny: 68 - 72 cm, ale ne méně než 66 cm a ne více než 74 cm. Mírně vyšší jedinci jsou tolerováni za předpokladu harmoničnosti a vynikajícího plemenného typu. Hmotnost: Psi: 50 – 60 kg. Feny: 45 – 50 kg

Povaha

ČRT je nedůvěřivý k cizím, vytrvalý a odolný, statečný, sebevědomý, uvědomující si svou sílu, kvadratického nebo téměř kvadratického formátu. Velmi snadno se přizpůsobuje různým klimatickým podmínkám, je dobře cvičitelný a má velmi vyrovnanou povahu. Mnoholeté využití, především v zemi původu, ve strážní a jiné službě potvrzuje jeho vysoké pracovní schopnosti a vytrvalost. Pes působí aristokratickým a neobyčejně dekorativním dojmem, má velmi masivní kostru, proporcionální stavbu těla, pevnou konstituci a mohutnou muskulaturu. Jeho vyšší nervová soustava se vyznačuje vyrovnaností, ale také vznětlivostí v souvislosti s obrannou reakcí v aktivní formě.

Je nutno říci, že se jedná o psa jednoho pána. Se ctí a odvahou se černý ruský teriér postaví kdykoliv za svého pána a je připraven za něj položit život, hrozí-li mu nebezpečí. Tohoto psa nevyleká ani ten nejhroznější vrah nebo útočník, neboť sám černý ruský teriér je ve zkušených rukou až děsivou zbraní.

Platí pro něj do puntíku věta: „nechej mě na pokoji a já tě nechám také“. Adekvátnost chování mu dovoluje v nejrůznějších situacích nebýt na obtíž. Po ulicích měst chodí s jistotou a spokojeně. Doma, nehledě na úctyhodné rozměry, zabírá velmi málo místa, nikdy se nemotá pod nohama a není dotěrný. Jeho oddanost rodině, především k dětem je bezbřehá a něžná. Schopnosti k vycvičení jsou pozoruhodné, neboť vše chápe velmi rychle.

Vztah k dětem

Dobře socializovaný a vychovaný ruský teriér nepředstavuje pro děti zvýšené nebezpečí. S dětmi v rodině vychází bez obtíží a často je oddaně střeží. Přesto je však na místě opatrnost, už vzhledem k velikosti plemene. Vychovávat je třeba nejen psa, ale úměrně věku i dítě - co si ke psu může a nemůže dovolit a že je to živý tvor, který má své potřeby. 

Výcvik

Zkušenosti s použitím černého ruského teriéra v strážní službě jsou vesměs velmi pozitivní. Již svým vzezřením působí na případného protivníka dostatečně varovně. Pokud k tomu přidáme bystrost, živý temperament, úžasnou soustředěnost, skvělou výbušnost, tvrdost na obraně skloubenou s poslušností a odevzdaností pánovi, máme před sebou skvělého představitele služebního psa. Forma výcviku je přibližně stejná jako u velkého knírače, čili značně odlišná od přístupu k výcviku německého ovčáka.

„Při obraně objektu jsme používali psa a fenu. Pes Emír Mischel je silně temperamentní, dobře ovladatelný a nekompromisní při obraně nebo při strážení svěřeného objektu. Fena Aida Noční bouře je velká, vyrovnaná, nekompromisní při ochraně objektu, silně závislá na psovodovi a členech jeho rodiny. Oba jedinci dokázali velice dobře rozlišit, kdy jsou ve službě a kdy mimo ni. Emír Mischel se dokázal po službě volně pohybovat mezi dětmi u táboráku, aniž by došlo k nějakému konfliktu - je to o vyrovnanosti a výchově,“ vypráví o svých zkušenostech s plemenem pan Hurhot. „Aida Noční bouře svému jménu rozhodně ostudu nedělá, svoji neohroženost dokazovala již od štěněte. V šesti měsících se rozhodla, že koňský povoz prostě kolem domu, kde žila, neprojede. A také neprojel, protože stála uprostřed silnice a pouštěla takovou hrůzu, až se koně zastavili. Po odvolání vítězně přiběhla ke mně, bez náznaku zlosti nebo nervozity. Jen předvedla, že na to má.“

Péče o srst

Střihová úprava srsti do správného tvaru je nezbytná. Zastřižená srst by měla umocňovat znaky silného a sebejistého psa a v žádném případě by neměla být příliš dekorativní. Srst je nejdelší na nohou a v okolí tlamy. Střih by měl akcentovat mohutnou hlavu s plochým čelem, dobře klopené uši, silný krk a dobře stavěné, silné tělo psa.

Při pravidelném vyčesávání nezůstává v domácnosti mnoho chlupů, ruský teriér také postrádá typický psí odér. 

Krmení

Základní rozhodnutí je, zda krmit granulemi či doma připravovanou stravou.

Většina chovatelů stále volí suchá krmiva pro jejich snadné skladování i časovou nenáročnost přípravy denní krmné dávky.  Pokud zvolíte kvalitní značku a vhodný produkt, máte jistotu, že pes denně dostává potřebné živiny v přiměřeném množství.  

Na popularitě získává také krmení syrovým masem s přílohou, tzv. BARFem. Tento způsob výživy představuje návrat k přírodnímu stravování, avšak klade výrazně větší nároky na chovatelovy znalosti o výživě a je náročnější na skladování i každodenní přípravu. 

Chovatelské kluby

V České republice působí dva chovatelské kluby zapsané u ČMKU: Klub chovatelů a přátel ruských černých teriérů v ČR a Klub přátel černého ruského teriéra. 

Chovné stanice

Autoři textu Eva Němcová , Evžen Němec , Ing. Šárka Štíchová

Články - Černý ruský teriér

Černý ruský teriér
Eva Němcová

Černý ruský teriér

Černý ruský teriér

Setkání s ďáblem – tak by se dala stručně popsat zkušenost z krizové situace, kterou získá každý, kdo podlehne prvnímu dojmu. Člověk neznalý plemene,...

I. mezinárodní výstava psů všech plemen 16.-17.10. 1999 Chorzow 99 Sportovní hala Mosir Zabře
Martina Moudrová

I. mezinárodní výstava psů všech plemen 16.-17.10. 1999 Chorzow 99 Sportovní hala Mosir Zabře

I. mezinárodní výstava psů všech plemen 16.-17.10. 1999 Chorzow 99 Sportovní hala Mosir Zabře

Z výstavního kruhu plemene: černý teriér Letos poprvé se konala tato výstava pod mezinárodní záštitou FCI. V letech předešlých pořádal tento svaz výs....

Tři dny s černými teriéry
Natálie Bezvodová

Tři dny s černými teriéry

Tři dny s černými teriéry

Ve dnech 29. 9.–1. 10. 2006 se v Mitrově u Strážku, v krásném prostředí vysočiny, uskutečnilo tradiční víkendové setkání Klubu chovatelů a přátel......

Černý teriér, pes nejen pro houbaře

Černý teriér, pes nejen pro houbaře

Černý teriér, pes nejen pro houbaře

Ariela je černý teriér a narodila se v naší chovatelské stanici Kettfar mamince Blacky. Už jako štěně byla Ariela velmi chytrá. Jako první vylezla z o...