Japan chin
Sháníte japan china nebo máte štěňata japan china na prodej?
Základní informace
| FCI | Skupina IX – Společenská plemena, Sekce 8 – Japan chin a pekinéz , číslo standardu FCI: 206 |
|---|---|
| Velikostní zařazení | Malá plemena |
| Země původu | Japonsko |
| Kohoutková výška | cca. 25 cm |
| Hmotnost v dospělosti | 2-5 kg |
| Věk | 11-13 let |
| Typ srsti | dlouhá |
| Náročnost na výchovu | nízká |
| Povaha | přátelská, jemná, učenlivá |
Charakteristika plemene
O plemenu
Chin je drobný elegán s kvadratickou stavbou těla (délka trupu přibližně odpovídá kohoutkové výšce).
Kulaté hlavě s výrazným stopem a krátkou čenichovou partií dominují velké, daleko od sebe posazené oči velmi tmavé barvy a živého výrazu. Širokou tvář rámují delší svěšené uši s dlouhou, hedvábnou srstí, podobně bohaté praporce zdobí i nad hřbetem nesený ocas.
Historie
Japonský chin má pravděpodobně společné kořeny s pekingským palácovým psíkem, nicméně jejich cesty se rozdělily již v raném středověku.
Předkové japan china byli dovezeni k japonskému císařskému dvoru v 8. století, pravděpodobně jako dar vladařů z Koreje. Rovněž se dochovaly záznamy z 8.-10. století, které popisují dovoz podobných psíků z území staré Číny, přesný původ předchůdců dnešních chinů je tedy nejasný.
Velké popularity plemeno dosáhlo v 17. století, během vlády šóguna jménem Cunajoši Tokugawa, který choval několik těchto psíků ve svém paláci v Edu.
V témže století byli první chinové dovezeni do Anglie, jako dar královně Kateřině Portugalské, manželce Karla II. Stuarta.
Výraznější rozvoj chovu plemene v Evropě však přineslo až 19. století, kdy se z japonských chinů stali oblíbení společníci šlechty a zámožného měšťanstva, mezi jejich majitele patřila i milovnice psů královna Viktorie, nebo německá císařovna Augusta.
V Československu se první chinové objevili v 60. letech 20. století a i když se řadí mezi ne příliš hojně chovaná plemena, mají u nás od té doby svou pevnou chovatelskou základnu.
Povaha
Chin vyniká empatií, proto do značné míry zrcadlí duševní rozpoložení svého pána. Je jemný, bystrý a učenlivý, rád si hraje.
Zajímavostí je, že chování „japončíka“ má některé kočičí rysy - je tichý, rád sedává na vyvýšených místech a olizuje si tlapky typicky kočičím způsobem.
China lze doporučit i začínajícím chovatelům nebo odrostlejším dětem, pokud se k němu budou chovat dostatečně jemně - chin je spíše klidné povahy, na divoké honičky ho neužije.
Většina „japončíků“ je nejspokojenější ve dvou a více členné smečce, dobře vycházejí i se zvířaty jiného druhu včetně koček.
Výcvik
Výcvik china nepatří k obtížným, psík rychle chápe a je přirozeně poslušný, pouze občas může trochu pozlobit a projevit paličatost.
I když zrovna neposlechl podle vašich představ, zapomeňte na křik nebo hrubost, chin má jemnou povahu a nepřiměřené tresty mohou napáchat nedozírné škody (bázlivost, nervozita, kousavost).
Ačkoliv nevyžaduje mnoho pohybu, na běžném rodinném výletě udrží krok a na rekreační úrovni ho baví i běhání a prolézačky, lze ho naučit i dogdancing.
Zdraví / nemoci
Na svou malou velikost se chinové nedožívají nijak rekordního věku. Zvláště starší psy mohou je ohrožovat onemocnění srdce a cév či choroby ledvin, proto je velmi vhodné rozsáhlejší preventivní vyšetření kolem osmého roku věku.
V chovu se sleduje také výskyt PRA (progresivní retinální atrofie sítnice oka) a luxace pately.
Krmení
Malá společenská plemena jsou nejčastěji krmena suchým krmivem či masovými kapsičkami. Trh nabízí velké množství produktů rozdělených podle velikosti a věku psa, případně pak krmiva přizpůsobená specifickým potřebám zvířat s alergiemi, chorobami jater či ledvin, po kastraci nebo se sklonem k obezitě.
Správná volba krmiva je klíčová pro dobrý zdravotní stav vašeho psa, proto věnujte výběru patřičnou pozornost. Nevyznáte-li se ve složení a ingrediencích, požádejte o radu veterináře nebo zkušeného chovatele.