Anglický toy teriér

O plemenu

Anglický toy v mnohém připomíná drobné kontinentální pinče, především trpasličího pinče a pražského krysaříka. Velikostně se nachází mezi těmito plemeny - měl by být větší než krysařík, ale menší než trpasličí pinč. Vyskytuje se výhradně v černé barvě s pálením (black and tan) a u psů starších 9 měsíců musí být ušní boltce přirozeně vztyčené.

Přednosti a nevýhody

Drobné proporce anglického toy teriéra mají své klady i nevýhody. Ctitelé tohoto plemene si chválí jeho skladné rozměry a nízké nároky na prostor i množství krmiva. Pro některé lidi je však až příliš drobný a křehký.

Navzdory malé velikosti v sobě nezapře své předky - houževnaté pracovní teriéry. Bývá aktivní a bystrý, je však třeba dbát na jeho pečlivou socializaci, jinak může projevit sklony k nervozitě.

Historie

V 19. století se znovu vzedmula módní vlna přinášející miniaturizaci dosavadních pracovních plemen. Na podkladě manchester teriéra a dnes již neexistujícího staroanglického black and tan teriéra, tak vznikl drobný společenský teriér, který byl zároveň zdatným hubitelem krys a jiných domácích a hospodářských škůdců. Plemeno bylo po dlouhá desetiletí považováno za miniaturní varietu manchester teriéra, až roku 1962 bylo uznáno jako samostatné, pod dnešním názvem. 

Vzhled

Ze standardu:

Harmonicky působící, elegantní a kompaktní pes, pružný a čisté stavby. Hlava a končetiny v dobrém poměru tak, že vytváří správné vyvážení.

Hlava toy teriéra je dlouhá, úzká, dobře vyplněná pod očima.  Mozkovna je klínovitého tvaru, lebka plochá, s mírným stopem. Nosní houba je čistě černá, tlama se jemně zužuje a působí klínovitým dojmem při pohledu z profilu i zepředu.  Třebaže výsledný vzhled může budit dojem podkusu, je vysloveně špičatý vzhled tlamy nežádoucí.  Pysky musejí těsně přiléhat, lícní svaly nejsou příliš zdůrazněné.

Čelisti jsou silné s perfektním, pravidelným a kompletním nůžkovým skusem (tzn.: horní zuby těsně překrývají dolní zuby a jsou usazeny kolmo do čelisti) Zuby jsou pravidelné a silné.

Oči jsou velmi tmavé, téměř černé, bez světlých odstínů duhovky.  Relativně malé, mandlového tvaru, šikmo posazené a jiskřící, nejsou vystupující.

Uši svým tvarem připomínají plamen svíčky. Požadují se mírně špičaté, nasazené vysoko vzadu na mozkovně a poměrně těsně u sebe.  Správná velikost ucha je taková, že ucho ohnuté dopředu nesmí dosahovat k oku.  Od devíti měsíců věku psa musí být ucho neseno vztyčené.  Celý vnitřek ucha směřuje dopředu.  Kůže ucha je tenká.

Krk toy teriéra je dlouhý, půvabný, mírně klenutý. Plece dobře skloněné dozadu. Linie šíje plynule přechází do plecí a elegantně klesá. Lalok na hrdle je nežádoucí.

Trup kompaktní stavby, hřbet je pouze velmi mírně klenutý od kohoutku k bedrům, pak opět linie klesá ke kořeni ocasu. Bedra jsou dobře zaoblená, hrudník úzký a hluboký, s dobře klenutými žebry.

Nízko nasazený ocas je silný u kořene a směrem ke špičce se postupně zužuje. Přehnaně „živě" nesený ocas je nežádoucí.

Končetiny nesmí mít příliš jemné kosti. Lokty těsně přiléhají k tělu, takže tvoří rovné předhrudí. Přední tlapy jsou elegantní a kompaktní, s klenutými prsty, z nichž dva prostřední jsou poněkud delší než krajní. Drápy jsou vždy černé.

Pánevní končetiny mají dobře zaúhlená kolena, nízko postavená hlezna bez vytočení ani vbočení.  Postavení končetin pod trupem je nežádoucí. Zadní tlapy jsou tzv. kočičí, kompaktní a s dobře oddělenými klenutými prsty. Drápy jsou vždy černé, zaječí tlapky jsou nežádoucí.

Ideální pohyb vpřed se podobá „prodlouženému klusu“, vysoká akce vpředu při nedostatečné prostornosti je nežádoucí, podobně je nežádoucí i „šoupavý krok“. Akce pánevních končetin je hladká a pružná, pohyb je snadný a výrazný v kombinaci se silným posunem. Pohyb je plynulý a budí dojem pravého souladu.

Srst je hustá, těsně přiléhající a lesklá. Přednost se dává krátké husté srsti. Jediným povoleným zbarvením je černá s tříslovými znaky. Černá je ebenová, tříslová má bohatost tmavého, čerstvě vyloupnutého kaštanu. 

Barvy se nemísí ani nesplývají, ale přechází ostře z jedné do druhé. Tím vznikají jasně ohraničené a dobře definované okraje vzájemně oddělených barev.  Hrudní končetiny jsou pálené vpředu k zápěstí.  Tříslová pak pokračuje na vnitřní a zadní straně předních běhů až k místu těsně pod lokty;  na každém prstu je tenká černá čárka (kresba) a jasně definovaná černá značka (otisk palce) uprostřed předního nadprstí a pod bradou.  Pánevní končetiny jsou na přední a vnitřní straně tříslové s černým proužkem oddělujícím tříslovou uprostřed holeně.  Silná tříslová barva na vnější straně zadních běhů je nežádoucí.

Tlama je tříslově zbarvená.  Nos je černý, černá pokračuje po hřbetu nosu a probíhá obloukem pod očima až k nasazení krku.  Tříslová tečka nad každým okem a malá tříslová tečka na každé tváři.  Pod čelistmi a na hrdle tříslová, okraje pysků černé.  Srst uvnitř uší je tříslová (tříslová barva za ušima je nežádoucí). Po obou stranách hrudníku je vidět trochu tříslové.  Také okolí řitního otvoru a spodní strana ocasu jsou tříslové. Bílá srst tvořící kdekoliv skvrnu je naprosto nežádoucí.

Ideální hmotnost anglického toy teriéra se pohybuje mezi 2,7-3,6 kg, pro kohoutkovou výšku standard předepisuje rozmezí 25-30 cm.

Povaha

Přes svůj maličký vzrůst si toy teriér zachovává většinu vlastností typických pro větší pracovní teriéry. Je to ostražitý a živý psík, který nepostrádá lovecký pud, zejména vůči hlodavcům.

Je aktivní, bystrý a učenlivý, někdy však bývá náladový a trochu tvrdohlavý. Nemá rád příliš dlouhou samotu nebo nečinnost, nehodí se tedy pro příliš vytížené nebo málo aktivní lidi.

Inteligence a cvičitelnost

Anglický toy teriér je inteligentní a má dobrou paměť. S trochou snahy ho dobře zvládne i začínající chovatel. Při dobrém vedení zvládne i něco víc než základní poslušnost - veselé kousky a triky nebo nějaký ten sport (agility, flyball, obedience nebo třeba tanec se psem). Jeho drobná konstituce sice nepřeje vrcholovým výkonům, nicméně na rekreační úrovni se může věnovat celé řadě kynologických sportů.

Vztah k dětem

Hravý toy teriér může být vynikajícím kamarádem pro děti. Je však vhodné, aby si na ně zvykal od štěněte. Stejně tak je zapotřebí děti poučit a dohlížet na ně, aby malému psíkovi třeba omylem neublížily.

Výchova

Nedejte se zmást jeho malou velikostí a nepodceňujte jeho socializaci, výchovu a výcvik.  

Malé štěňátko postupně seznamujeme s okolím a s běžnými ruchy domácnosti tak, aby pro něj v budoucnu nepředstavovala problém jízda výtahem nebo setkání s jiným psem. V ideálním případě začíná se socializací již chovatel a nový majitel pak má na co navazovat.  Socializaci samozřejmě nesmíte uspěchat, aby toho nebylo na štěně příliš. Stejně tak je třeba přizpůsobit nové podněty zdravotnímu stavu pejska a dalším podmínkám (vakcinace, počasí, míra vytíženosti MHD).

Velmi vhodný je také návyk na běžnou manipulaci - otevření tlamky, kontrola uší a drápků, přetočení na záda… Budou-li tyto úkony pro psa samozřejmostí, hodně si usnadníte život. Máte-li výstavní ambice, budete tyto návyky potřebovat dvojnásob.

Výcvik

Jak již bylo popsáno, anglického toy teriéra dokáže zvládnout i začínající chovatel,bude-li se mu dostatečně věnovat. Nedejte se zmást jeho roztomilostí - jako každý teriér, i tenhle prcek dokáže mít svou hlavu a při nedostatečné důslednosti se může pokusit převzít v rodině vůdčí roli.

Klíčem k úspěchu je klidný a laskavý přístup spojený s pevným a skutečně důsledným vedením.

Toy teriéra si obvykle nepořizují lidé s ambicemi na pokročilý výcvik, nicméně základní zkoušky ovladatelnosti je s ním při troše snahy možné složit. Na rekreační úrovni se také hodí pro celou řadu sportů - agility, flyball, dogdancing nebo třeba pro obedienci.

Zdraví/nemoci

Anglický toy teriér se obvykle dožívá vysokého věku a nepatří ani mezi příliš stonavá plemena. Přesto se i u něho mohou vyskytnout zdravotní komplikace, většinou spojené s malým vzrůstem. Zvýšenou péči vyžaduje chrup a celkově ústní dutina. Malá a miniaturní plemena jsou totiž náchylná ke stomatologickým problémům, jako je zvýšená tvorba zubního plaku a kamene, záněty dásní až parodontóza.  Z ortopedických problémů se vyskytuje především luxace pately - onemocnění kolenního kloubu spočívající v částečné či úplné dislokaci čéšky.

Povinná a doporučená vyšetření

K uchovnění anglického toy teriéra nejsou požadována žádná  povinná vyšetření, na některé zdravotní aspekty však pak pamatuje přímo plemenný standard.

Mezi doporučená vyšetření lze zařadit genetický test na maligní hypertermii.

Maligní hypertermie je farmakogenetická choroba kosterního svalstva, při které dochází k vzestupu koncentrace oxidu uhličitého v krvi, k poruchám srdečního rytmu a k prudkému vzestupu tělesné teploty (odtud také název onemocnění). Spouštěčem bývají anestetika, typicky při operačním zákroku v narkóze. Bez rychlé léčby a především bez okamžitého ukončení anestezie může psa ohrozit na životě.  Vyšetření se proto hodí i pro nechovné jedince - víme-li předem, že je pes nositelem této choroby, může operace, je-li nezbytná, proběhnout ve zvláštním režimu a s použitím speciálních léků. Dědičnost onemocnění je autozomálně dominantní, postižení tedy bývají stejnou měrou psi i feny a neexistují zdraví přenašeči - i zvíře s jednou mutovanou kopií genu rozvine chorobu, setká-li se se spouštěčem - anestezií. Nutno však podotknout, že onemocnění postihuje stejnou měrou psy různých plemen a nejedná se tedy o chorobu typickou pro anglické toy teriéry.

Péče

Velmi důležité je  udržovat krátkou délku drápků, lehoučkému toy teriérovi se často dostatečně neobrušují. Přerostlé drápky stěžují chůzi, časem mohou vést i k deformitám prstů, navíc hrozí i bolestivé zatržení dlouhého drápku.

Zvýšenou péči potřebují také oči. U malého psíka jsou velmi nízko nad zemí, navíc jsou poměrně velké a tedy náchylné k náletu prachu a dalších nečistot. Oči je zapotřebí kontrolovat a dle potřeby čistit.

Péče o srst

Péče o srst anglického toy teriéra není nijak obtížná ani nezabere mnoho času. Zcela postačí kartáčování jednou až dvakrát týdně (čím častěji, tím méně chlupů budete nacházet na nábytku a oblečení). Výborným pomocníkem je vyčesávací  rukavice nebo gumové hřeblo, které zároveň masíruje kůži.

Krmení

Většina malých společenských plemen dobře prospívá na kvalitních granulích pro malá a miniaturní plemena, případně na kapsičkách a konzervách. Díky jejich malé velikosti a nízké spotřebě krmiva je jejich výživa i při krmení superprémiovými značkami finančně únosná pro každého. Je to drobná investice, která se vzhledem k významnému podílu stravy na zdravotním stavu zcela určitě vyplatí.

Nejste-li si jisti volbou konkrétního produktu, konzultujte krmení se zkušeným chovatelem nebo u spolehlivého veterináře. Aspoň zpočátku je také vhodné pokračovat se stravou, jakou mělo štěně zavedeno u chovatele, nezapomeňte se proto patřičně informovat.

Průměrné náklady na chov

Chov anglického toy teriéra nebývá příliš finančně náročný. Pravidelné očkování vychází na 500-1500 Kč, podle toho, zda očkujete pouze základ nebo přidáváte i nějaké další vakcíny.

Počítejte také s pravidelným poplatkem obci. Ten se pohybuje od symbolických 100 Kč ročně až po 1000 Kč. Vyšší poplatky bývají ve velkých městech a také pro majitele více psů. Tyto náklady jsou shodné pro všechna plemena.

V sezóně klíšťat budete potřebovat antiparazitárními přípravky (obojky, pipety, případně tablety). Výrobků je mnoho a je třeba vyzkoušet, co bude vašemu psovi vyhovovat. Cena za měsíc trvající ochranu vychází na 100 - 350 Kč, podle zvoleného přípravku.

Jak bylo zmíněno výše, anglický toy teriér není náročný na množství potravy. Díky tomu jsou pro většinu chovatelů dobře finančně dostupné i superprémiové granule. Orientační náklady na krmení se pohybují v rozmezí 200-500 Kč měsíčně, podle zvoleného produktu.

Chovatelské kluby

V České republice zastřešuje čistokrevných anglických toy teriérů Klub chovatelů teriérů.

Rady pro pořízení

Velmi důležité je požadovat pouze štěně po řádně uchovněných rodičích (tedy s průkazem původu). Rodokmen není jen vstupenka na výstavu  nebo zbytečný papír pro snoby.

Poskytuje vám záruku, že oba rodiče vašeho štěněte mají nejen průkaz původu, ale především byli uznáni jako chovní jedinci. Znamená to, že odpovídají svým exteriérem i povahou standardu plemene, a mají za sebou povinná zdravotní vyšetření.

Chovatelskou stanici vybírejte pečlivě, přečtěte si recenze nebo dejte na osobní doporučení, máte-li ve svém okolí někoho zkušeného.