Sedmihradský honič

O plemenu

Sedmihradský, nebo také transylvánský honič je klasickým typem středoevropského brakýře větší střední velikosti.

Podobá se slovenskému kopovovi, navzdory geografické blízkosti jejich domovin však chybí přesvědčivé důkazy o příbuznosti obou plemen.

Je to pevně stavěný pes s dobrým osvalením, jen velmi mírně obdélníkového tělesného rámce - standard uvádí jako ideální poměr mezi výškou v kohoutku a délkou těla 10:11.

Hlava je podlouhlá, s málo výrazným stopem. Pohlavní výraz je patrný na první pohled - samci mají širší hlavu a jsou oproti fenám celkově mohutnější.

Historie

Domovinou těchto starobylých honičů je oblast zvaná Sedmihradsko či Transylvánie, rozkládající se na území dnešního Rumunska. Jde o historické území, které bylo po staletí součástí Uherského království, na jehož základě po čase vzniklo dnešní Maďarsko, byť na podstatně skromnější rozloze. 

Vzhledem k těmto historickým souvislostem je proto jako země původu uváděno Maďarsko a tito honiči jsou pokládáni za maďarské národní plemeno.

Byla to ostatně právě uherská šlechta, kdo si vysoce cenil vytrvalých a hbitých psů, vhodných pro práci v místním náročném terénu, a zasloužila se o jejich rozkvět. Středověk představoval pro sedmihradské honiče zlatý věk. 

Postupem času, jak se vyvíjely lovecké techniky, došlo k rozdělení na dva typy honičů. Velký transylvánský honič lovil velkou zvěř (tury, medvědy, divoká prasata a rysy), malý transylvánský honič byl zase specialistou na lov v hůře prostupném lesním či skalnatém terénu. S jeho pomocí se lovila srnčí zvěř, lišky a další menší kořist. 

Během novověku plemeno postupně upadalo v zapomnění, k jeho vzkříšení došlo až v první polovině 20. století, zásluhou maďarských kynologů. Obnovena však byla pouze velká (vysokonohá) varianta, malý sedmihradský honič tak definitivně zanikl. Nicméně standard dodnes toleruje odchylky od požadované výšky, je-li pes jinak dobrého typu a harmonické stavby.

Skupina nadšenců postupně dosáhla obnovení chovu a již roku 1963 sedmihradské honiče definitivně uznala FCI. 

Povaha

Sedmihradský honič je ostrý lovecký pes, vytrvalý a houževnatý. K lidem však přistupuje přátelsky, zpravidla dobře vychází i s ostatními psy, pouze samci se někdy chovají dominantně.

Vzhledem k jeho loveckému pudu se právě nehodí k jiným zvířatům. Má silnou tendenci k pronásledování prchající kořisti, což se může projevovat i pronásledováním běžců a cyklistů.

Oproti západoevropským honičům má samostatnější povahu a může projevovat sklon k paličatosti, jeho výcvik je proto o něco obtížnější. 

V České republice není příliš rozšířen, myslivci dávají přednost jiným plemenům, roli společníka zase komplikuje jeho silně lovecké zaměření. 

Z neloveckých aktivit se pro sedmihradské honiče hodí canicross nebo třeba coursing. 

Výcvik

Ideálním majitelem pro sedmihradského honiče je zkušený aktivní myslivec, který touží vyzkoušet si práci s u nás netradičním plemenem. 

Rozumět si může i se sportovně založeným zájmovým kynologem, který si je vědom jeho specifik.

Výchova musí být založena na dobré socializaci a klidné důslednosti. Křik a hrubost nemají ve výchově psa místo. 

Velice důležité je jisté přivolání. Pokud pes spolehlivě neposlouchá, raději ho ve volném terénu jistěte stopovačkou. 

Zdraví / nemoci

V zásadě jsou transylvánští honiči odolní psi, kteří se těší pevnému zdraví. 

Jako téměř u všech plemen, také u nich se mohou vyskytnout ortopedické vady jako dysplazie kyčlí nebo loktů, vzácněji i luxace pately. 

Kvadratická tělesná stavba (výška v kohoutku přibližně odpovídá délce těla) spolu s hlubokým hrudníkem s sebou nese zvýšené riziko torze žaludku. Prevencí této nebezpečné břišní příhody je především klidový režim dvě hodiny po jídle, dále pomáhá rozdělení krmení do více denních dávek nebo pokládání misek do zvýšené pozice. 

Krmení

Na krmení nemá sedmihradský honič žádné specifické požadavky. Jsou-li dodrženy zákonitosti správné výživy, dobře prospívá jak na domácí stravě (vařené i syrové - BARFu), tak na granulích. 

Zvolíte-li kvalitní produkt, představují granule jednoduchý a spolehlivý způsob, jak zvířeti denně podávat vyváženou krmnou dávku, avšak nekvalitní krmení může napáchat velké škody na zdraví, výkonu i exteriéru.

Domácí strava klade vyšší nároky na vaše znalosti o výživě i na kapacitu vašeho mrazáku. 

Někteří myslivci uvádějí zvýšenou tendenci barfovaných psů k načínání ulovené zvěře.