Maďarský ohař drátosrstý

Maďarský ohař drátosrstý
Maďarský ohař drátosrstý
Maďarský ohař drátosrstý
FCI Skupina VII - Ohaři (stavěcí psi), Sekce 1 - kontinentální ohaři, Číslo standardu FCI: 239
Velikostní zařazení Velká plemena
Země původu Maďarsko
Kohoutková výška 54-64 cm
Hmotnost v dospělosti 24-33 kg
Věk 12-13 let
Typ srsti hrubá, kratší délky
Náročnost na výchovu střední
Povaha vyrovnaná, bystrá, ostražitá

Maďarský drátosrstý ohař je hrubosrstou verzí známější hladkosrsté „vyžly“, se kterou má mnoho společných znaků i vlastností. Vedle osrstění se navenek odlišuje o něco mohutnější tělesnou stavbou a větší fyzickou silou.

Drátosrstá vizsla má vlastní FCI standard a i když se v současné době netěší tak masové oblibě jako krátkosrstí ohaři, mezi aktivními myslivci má své stálé chovatele.

Historie

Nejstarší historie maďarského drátosrstého ohaře je spojena s jeho hladkosrstým příbuzným. I když nejstarší  dochované vyobrazení a písemný popis plemene pocházejí až ze 14. století, je pravděpodobné používání podobných psů na území dnešního Maďarska již o několik set let dříve.  

Zdokonalení palných zbraní v 18. století umožnilo změnu z kontaktního lovu s kopím, sítěmi a tesákem na spíše distanční lov s účinnými puškami. Zatímco pro starý způsob se více hodili statní psi typu býkohryzů a vlkodavů, nové postupy si žádaly psy zcela jiného typu - hbitá, rychlá a velmi inteligentní zvířata schopná všestranné práce v rozmanitém terénu.  

Krátkosrstý maďarský ohař byl FCI uznán roku 1936 a ve stejné době se začal křížit s německým drátosrstým ohařem, čímž byl položen základ chovu maďarských drátosrstých ohařů, spojujících v sobě vlastnosti obou těchto oblíbených loveckých plemen.  

Povaha

Drátosrstý ohař vyniká inteligencí a všestranným pohybovým nadáním. Na rozdíl od krátkosrstého ohaře však nepatří mezi vyhledávané rodinné společníky a zůstává spíše pracovním plemenem.  

Má střední temperament, rád si hraje a ocení lidskou společnost, není to pes vhodný do kotce. Dobře si rozumí i se staršími dětmi, které již dokáží dodržovat určitá pravidla. Ponechají-li psovi jeho prostor, najdou v něm ideálního kamaráda pro venkovní dovádění a hry.  

Maďarští ohaři obvykle také rádi a dobře plavou, někteří psi s úspěchem absolvují i výcvik vodních záchranářů.  

Kontakt s jinými psy je obvykle bezproblémový, maďaři nepatří mezi konfliktní či přehnaně dominantní plemena. Drátosrstý „maďar“ má velmi silný lovecký pud, proto nelze počítat s klidným soužitím se zvířaty jiného druhu, zvláště ne s kočkami či drobnými hlodavci.

Výcvik

Maďarští ohaři jsou inteligentní a učenliví, bez sklonu k agresivitě či nervozitě. Vzhledem k jejich temperamentu a nárokům na pohyb a zaměstnání se však nehodí pro naprosté začátečníky.

Výchova musí být založena na včasné socializaci a dále vedena především pomocí pozitivních motivačních metod, bez křiku a pokud možno i bez fyzických trestů. 

Krmení

Jako každé pracovní plemeno, také drátosrté vizsly potřebují vyváženou stravu bohatou na energii, aby si uchovali zdraví a správný exteriér až do vysokého věku.  

Jsou- li respektovány a naplněny jejich výživové potřeby, je lhostejné, zda budete podávat granule (odpovídající kvality a typu) nebo doma připravovanou stravu včetně BARFu.  

Mimo loveckou sezónu, kdy pes často nemá tak velký výdej energie, dbejte na zachování přiměřené kondice. Maďarští ohaři mívají velký apetit a bez adekvátní fyzické zátěže mohou začít nadměrně přibírat.  

Nezapomínejte ani na prevenci nebezpečné torze žaludku - rozdělení krmení do dvou denních dávek, podávání namočených granulí a především klidový režim ideálně dvě hodiny po jídle. 

Srst a péče

Drátosrstý maďarský ohař má drsnou, silnou a matnou srst dlouhou 2-3cm, s hustou vodu odpuzující podsadou.  

Maďarští ohaři se vyskytují výlučně v odstínech žemlové barvy, povolen je tmavší tón na ušních boltcích, toleruje se bílá skvrna na předhrudí či krku, pokud nepřekračuje 5 cm v průměru, přípustné jsou i bílé znaky na prstech. Naopak nežádoucí je vybledlé zbarvení nebo příliš červené či naopak hnědé.  

Srst drátosrstého ohaře poskytuje funkční ochranu proti rozmarům počasí, péče o jeho zevnějšek zahrnuje pravidelné kartáčování  a pravděpodobně se nevyhnete ani úpravě trimováním.

Zdraví

Maďarský ohař patří mezi zdravá plemena bez významných genetických dispozic k chorobám.  

Vyskytnout se mohou dědičné oční vady, jako PRA (progresivní retinální atrofie) či katarakta, dále onemocnění štítné žlázy nebo epilepsie.  

Z ortopedických problémů stojí za zmínku dysplazie kyčelních či loketních kloubů, zejména ve vyšším věku může hrozit také výskyt spondylózy (srůstů obratlů).  

Chovatelské stanice

Žádné chovatelské stanice nejsou u tohoto plemena k dispozici