Slovenský hrubosrstý ohař

Sháníte slovenského hrubosrstého ohaře nebo máte štěňata slovenského hrubosrstého ohaře na prodej?

Základní informace

FCI Skupina VII - Ohaři (stavěcí psi) Sekce 1. - Kontinentální ohaři, Číslo standardu FCI: 320
Velikostní zařazení Velká plemena
Země původu Slovensko
Kohoutková výška Psi: 62-68 cm, Feny: 57-64 cm
Hmotnost v dospělosti standard neuvádí, 28-35 kg
Věk 12-13 let
Typ srsti hrubá, střední délky
Náročnost na výchovu střední
Povaha učenlivá, vyrovnaná, přiměřeně ostrá

O plemenu

Toto slovenské národní plemeno na pohled připomíná hrubosrstého výmarského ohaře. Tento dojem je v zásadě správný, protože právě výmarský ohař stál u jeho zrodu, spolu s českým fouskem a dalšími hrubosrstými ohaři. 

Je to všestranně využitelný lovecký pes, má vlohy pro práci v lese, na poli i ve vodě. 

Mimo zemi původu však není příliš rozšířen.

Historie

Historie slovenského hrubosrstého ohaře je neodmyslitelně spojena se jménem známého slovenského kynologa Kolomana Slimáka. Ten stál v letech 1938-1951 v čele slovenské myslivecké kynologie a kromě slovenského hrubosrstého ohaře se významně podílel také na obnově chovu slovenského kopova. 

Slovenský hrubosrstý ohař vznikl po druhé světové válce meziplemenným křížením výmarských ohařů s německými drátosrstými ohaři a s českým fouskem. Původním Slimákovým záměrem bylo vyšlechtění hrubosrsté variety výmarského ohaře, ta však nebyla chovateli výmarů uznána a proto se svými spolupracovníky postupem let vytvořil nové samostatné plemeno. 

Ve starší literatuře proto stále můžeme najít označení „hrubosrstý výmarský ohař“, stejně jako najdeme hrubosrsté psy zapsané v plemenné knize výmarů. Teprve od roku 1973 byli vedeni samostatně jako slovenští hrubosrstí ohaři. 

V roce 1982 plemeno definitivně uznala FCI, mimo československou mysliveckou komunitu je však stále vzácné.

Povaha

Svou povahou se slovenský hrubosrstý ohař podobá ohařům výmarským. Vedle loveckého využití má předpoklady i pro roli rodinného a sportovního psa, dokáží-li mu majitelé zajistit dostatek pohybu a aktivit. 

Oproti většině ostatních ohařů je rezervovaný až odtažitý k neznámým lidem, potřebuje více času, než si na nově příchozího zvykne. Také (na ohaře) docela dobře hlídá.

Vůči členům své rodiny je oddaný a ochranitelský, ke zcela malým dětem se přece jen příliš nehodí. 

Soužití s jinými zvířaty je možné pouze po velmi pečlivé socializaci, nejlépe hned od mládí. 

Výcvik

Základem by měla být pečlivá socializace, je dobré psa již jako štěně seznamovat s různými podněty a situacemi, stejně jako ho začleňovat do lidského i zvířecího kolektivu. 

Slovenský hrubosrstý ohař se hodí pro chovatele s aspoň základní praxí s výcvikem a výchovou, kteří mu dokáží nabídnout dostatek aktivit a pevnou, avšak laskavou výchovu. 

I když má vyrovnanou a pevnou povahu, přesto špatně snáší jakoukoliv hrubost nebo nadměrný křik, proto je nanejvýš důležitý klidný a důsledný přístup, dobře fungují pozitivní výcvikové metody.

Vedle loveckého využití můžeme mnoho ohařů potkat také na soutěžích zaměřených na běh, jako jsou canicross, bikejöring či coursing. 

Krmení

Aktivní pes v pracovní či sportovní zátěži potřebuje opravdu kvalitní a dobře vyvážené krmení. Složení stravy má zásadní vliv na zdraví a kondici zvířete, proto se nevyplatí nepřiměřeně šetřit nebo výběr krmení podceňovat. 

Jednou z možností jsou granule, při volbě konkrétní značky a typu dbejte na použití vhodných surovin, celkový stav a míru fyzické aktivity vašeho psa. V případě pochybností se poraďte se zkušeným chovatelem nebo veterinářem. 

Další možností je doma připravovaná strava, oblíbený je i BARF - syrové maso, kosti, ovoce, zelenina a další přílohy. Tento způsob krmení se přibližuje stravě divokých psů a vlků, správné sestavení jídelníčku však vyžaduje určité znalosti a zkušenosti.

Zdraví / nemoci

Slovenský hrubosrstý ohař patří mezi poměrně zdravá plemena. V chovu se sleduje především zdraví kyčelních kloubů, případně lze chovné jedince testovat i na výskyt geneticky vázaných očních onemocnění. 

Jako dědictví po plemenech použitých při jeho šlechtění se uvádí zvýšené riziko kožní lysivosti (po českém fouskovi) a von Willebrandova choroba (porucha srážlivosti krve, zvýšené riziko je u výmarských ohařů). 

Chovné stanice