Hokkaido ken

Sháníte hokkaido kena nebo máte štěňata hokkaido kena na prodej?

Základní informace

FCI Skupina V - Špicové a primitivní plemena, Sekce 5 - Asijští špicové a příbuzná plemena, Číslo standardu FCI: 261
Alternativní názvy plemene Ainu ken
Velikostní zařazení Střední až velká plemena
Země původu Japonsko
Kohoutková výška psi 48,5-51,5 cm, feny 45,5-48,5 cm.
Hmotnost v dospělosti standard neuvádí, orientačně 20-30 kg
Věk 12-13 let
Typ srsti krátká, rovná
Náročnost na výchovu vysoká
Povaha věrná, ostražitá, sebevědomá

O plemenu

Hokkaido ken patří mezi původní japonská plemena. Je o něco menší než známější Akita inu, avšak těžké kostry a mohutných svalů. Hokkaido má dobře vyjádřený pohlavní výraz, feny jsou výrazně jemněji stavěné, subtilnějšího a delšího těla.  

Svým celkovým zjevem zcela zapadá do rodiny původních špiců - malé trojúhelníkovité uši, menší oči a bohatě osrstěný ocas nesený nad hřbetem. Může se vyskytnout temně modré zbarvení jazyka, jakým je proslulý například čínský čau čau. 

Historie

Hokkaido ken, v překladu „pes z Hokkaida“, nese ve svém jménu název jednoho z japonských ostrovů. Jeho druhým názvem je také Ainu-ken, podle domorodých obyvatel ostrova Hokkaidó, kteří tyto psi používali především k lovu medvědů. Tradiční způsob lovu spočíval v sehrané pětičlenné smečce, která medvěda vystopovala, zadržela na místě, obklíčila a dorážením ho zaměstnávala do příchodu lovců. 

Ačkoliv si Ainové psa oblíbili, skutečnou domovinou hokkaido kena je ostrov Honšú. Na Hokkaidó přišel spolu s přistěhovalci a obchodníky, nejspíše kolem poloviny 12. století. 

Jako plemeno a především národní památka byl hokkaido ken uznán roku 1937, rozvoj plemene však zbrzdila druhá světová válka, po jejímž skončení se populace povážlivě zmenšila a plemeno jen o vlásek uniklo zániku. 

Do České republiky se hokkaido ken dostal poprvé až počátkem 90. let 20. století a dodnes jde o vzácné a zřídka chované plemeno.

Povaha

Hokkaido má vyrovnanou, nebojácnou povahu. Je velmi samostatný a svého majitele má tendenci považovat spíše za partnera, než za vůdce. Od útlého věku je proto nutná pečlivá socializace a klidné, avšak důsledné vedení. 

Hokkaido ken je pes pro chovatele nejen zkušeného, ale i oplývajícího osobní vyzrálostí a přirozenou autoritou. Nemá-li jasno o tom, kdo je pomyslným vůdcem smečky, může se hokkaido ken rozhodnout prázdné místo zaplnit sám.

V žádném případě si ale nezkoušejte vydobýt si respekt „tvrdou rukou“ - tělesné tresty u nich jen zvyšují agresivitu. 

Při správné výchově však získáte oddaného společníka a přítele, který by za vás bez váhání položil život.

Výcvik

Výcvik hokkaida musí být postaven na důvěře, respektu a pozitivní motivaci. Je to bystrý a inteligentní pes, rychle chápe - pokud ovšem sám chce. 

Hokkaido nesnese dril a nelze od něj očekávat okamžitou, automatickou poslušnost. Na druhé straně, jednou naučené nezapomíná a většinu povelů pochopí do hloubky - na povel „zůstaň“ nezůstane sedět jako socha, ale klidně si udělá pohodlí či poodejde do stínu. 

Hodí se pro majitele s pochopením pro nezávislé psy, kteří hledají přítele a společníka na výlety. Ačkoliv děti žijící v rodině obvykle toleruje a dokonce i chrání, jeho pořízení zejména k menším dětem se příliš nedoporučuje.

Zdraví / nemoci

Jako u mnoha velkých a mohutných psů, také u hokkaido kenů může hrozit onemocnění kloubů, především dysplazie kyčelních či loketních kloubů. 

Pozornost si zaslouží také prevence torze žaludku - akutní břišní příhody vyžadující rychlý operační zásah. Příznakem je náhle vzniklé, bolestivé zvětšení břišní krajiny, slinění, zástava odchodu plynů, apatie, nechutenství. Prevencí je především klidový režim dvě hodiny po jídle.

Krmení

Hokkaido ken nemá žádné specifické nároky na výživu, stačí mu poměrně skromné množství potravy a nemívá sklon k nadváze. 

Měl by však dostávat stravu kvalitní, bohatou na živiny a dobře vyváženou. Jsou-li tyto podmínky splněny, je vcelku lhostejné, zda zvolíte granule nebo doma připravovanou stravu. V současné době je trendem návrat k přirozené výživě psů, BARF (podávání syrové stravy - maso, vejce, bylinky,zelenina, ovoce, v omezené míře i mléčné výrobky).