Holandský kachní pes

Sháníte holandského kachního psa nebo máte štěňata holandského kachního psa na prodej?

Základní informace

FCI Skupina VIII - Retrívři, slídiči a vodní psi, Sekce 2 - Slídiči, Číslo standardu FCI: 314
Alternativní názvy plemene Kooikerhondje
Velikostní zařazení Malá plemena
Země původu Nizozemí
Kohoutková výška cca. 35-42 cm
Hmotnost v dospělosti 9-12 kg
Věk 13-15 let
Typ srsti středně dlouhá
Náročnost na výchovu nízká
Povaha živá, sebevědomá, dobrosrdečná

O plemenu

Do nedávna téměř neznámé plemeno patří mezi drobné slídiče. Má vyváženě stavěné tělo téměř kvadratického rámce, vysoko nesenou hlavu a bohatě osrstěný ocas.

Svým zjevem trochu připomíná drobnější verzi tollera (novoskotského retrívra), se kterým sice patrně nemá společné předky, za to sdílí specifické původní uplatnění - lákání a nahánění kachen při lovu. 

Historie

Již v 17. století používali nizozemští lovci k lovu kachen a jiných vodních ptáků drobné slídiče s výraznými, chundelatými ocasy. Úkolem těchto psů bylo plavat kolem rákosí a (údajně právě na bohatý, nad vodu vyčnívající ocas) ptáky vylákat ven. V okamžiku, kdy kachny zvědavě vypluly z bezpečí vodního porostu, změnila se „návnada“ v lovce a zaháněla ptáky do klecí a sítí.  

Drobný a hbitý kooikerhondje se pro tento úkol hodil přímo báječně, avšak rozvoj palných zbraní a následná změna loveckých postupů ho časem o tuto práci téměř připravily a plemeno v podstatě vymřelo.  

Regenerace plemene počala uprostřed druhé světové války, díky úsilí baronky van Hardenbroek van Ammerstol, která dala pokyn k pátrání po podobných psech, kteří by mohli položit základ modernímu chovu. Slavnou fenu jménem Tommy, která se stala jakousi pramatkou dnešních kooikerhondjů, nalezli její pomocníci ve Frísku. Ačkoliv nebyla jedinou chovnou fenou využitou k obnovení starého plemene, většina současných šampionů má na počátku svého rodokmenu právě Tommy.  

Díky barončinu úsilí spatřil roku 1966 světlo světa první standard plemene a o pět let později byl kooikerhondje uznán FCI. 

Povaha

Kooikerhondje má jemnou a citlivou povahu, přesto je velmi veselý, rád si hraje a díky vrozené inteligenci se snadno učí nejen základní povely poslušnosti, ale i různé triky.  

Nebývá nadměrně dominantní, vystupuje přátelsky a otevřeně, proto se výborně hodí jako společník i do rodiny s malými dětmi. Samozřejmě, vždy je potřeba děti vést k ohleduplnému chování ke zvířeti a k respektování jeho potřeb.  

Vůči ostatním psům se chová lhostejně, nevyhledává rvačky, ale o jejich společnost příliš nestojí.  

I když v současné době kooikerhondje plní častěji úlohu společníka, jeho lovecký pud přetrvává a vedle nahánění vodních ptáků může mít tendence i k pronásledování lesní zvěře. Při procházkách přírodou je proto na místě určitá opatrnost.

Výcvik

Jemný a citlivý kooikerhondje se hodí i pro začínajícího chovatele. Má bystrou a učenlivou povahu a s člověkem ochotně spolupracuje.  

Základním předpokladem úspěšného výcviku je klidný a laskavý přístup, tento citlivý pes velmi špatně snáší hrubost a neurvalost.  

Vedle loveckého využití má vlohy pro pachové práce, coursing, agility či dogdancing. Je velmi dobrým plavcem, který miluje vodu, do které se vrhá i v chladnějším počasí. Díky příchylnosti k člověku se hodí také pro canisterapii. 

Krmení

Také pro kooikerhondje platí obecné zásady správné výživy. Důležitý je vyvážený poměr živin a přísun energie odpovídající fyzické aktivitě zvířete. Zcela jiné nároky bude mít poklidně žijící rodinný pes a sportovec na vrcholu sezóny.  

Ať už krmíte granulemi nebo domácí stravou, dbejte na kvalitu a vhodné složení. V případě suchých krmiv to obnáší pečlivý výběr značky a produktové řady, domácí příprava krmení vyžaduje znalosti potřeb psa i výživových složek jednotlivých surovin. 

Zdraví / nemoci

V chovu se sleduje sleduje výskyt luxace pately (fyzikálním vyšetřením v ordinaci veterináře) a především se provádí genetické testování několika dědičných chorob - Von Willebrandovy nemoci (porucha srážlivosti krve), PRA (progresivní retinální atrofie sítnice oka) a nekrotizující myelopatie (onemocnění páteře vedoucí k ochrnutí). V čistokrevném chovu se tak daří tyto nemoci úspěšně potlačovat.

Chovné stanice