Plemeno kooikerhondje, kanadský retrívr

Jaké aktivity a v jakém rozsahu hodláte se psem podnikat? Uvědomujete si, že obě plemena jsou původně lovecká? Nejsem si jistá, jak je to u kooikerů, to Vám snad poví Im29 (snad nekomolím nick), ale minimálně tolleři (o těch Vám poví Zoia, pokud nakoukne) nejsou ustálení ani v povaze, ani ve vzhledu (je tu o nich několik vláken). Obě plemena nejsou příliš početná - nebude se Vám jednoduše shánět štěně.

Navrhovat nějaké plemeno se ani neodvažuji, kritéria “mazel do 25 kg” se mi zdají příliš vágní (a druhotná). Doporučuji upozadit vzhled a hledat vhodné kandidáty dle povahy a nároků na životní styl. A nebylo by od věci před pořízením druhého psa toho prvního řádně vychovat. Štěně ty neduhy a zlozvyky staršího dost možná přijme za své…

No pokud neudržíte jednoho psa, tak ve dvou to nebude o moc lepší

Co budete dělat, až se stávající pes bude chtít jít kamarádit s novým, když ho neudržíte? To bude pěkně rychle zadupnuté štěně. Fuj. Napište tady do kynologické poradny, jak se učí na vodítku atd.
Dělám si legraci, furt čekám, kdo to ozkouší a napíše sem :-)
Ale s tím, že se máte nejdřív naučit základní ovladatelnost, si legraci nedělám,
a nějak nechápu, kde se v téhle situaci vzal nápad na dalšího psa :-)

Co italský vodní pes? Vzhledově trochu pudloidní týpek, ale povaha bezva. Dnes jsme jednoho potkali a skončilo to snad čtvrthodinovým pokecem. Můj na něj asi minutu hnusně blekotal (holt ulice vedle našeho bloku, tj. doma na dvorečku), pes klídek a nic si z toho nedělal. Můj se vypovídal a šel mu okupovat páníčka na drbání. Pak už jen vodníka mírumilovně očichával. Ptala jsem se na něj, protože to bylo snad první setkání normálně na procházce. Úžasně milý salámista. Možná to bylo umocněno páníčkem, který byl extrémně pozitivní člověk, ale obecně prý mají opravdu prima povahu. Ale akční jsou také. Pokud chce člověk spokojeně koexistovat, primárně vzhledem bych se neřídila, jinak požadavky splňuje.

A tomu flatovi je teď kolik? Jestli ho neudržíte, tak to asi není úplně vetchý veterán, jak to pak chcete dělat, až budete mít druhýho psa?
Jinak k tomu tollerovi - záleží, co od něj chcete. Jestli doufáte, že to bude bude mít vřelost flata nebo zlaťáka, tak se asi zklamete. Tolleři jsou na sebe opatrnější, dle mojí zkušenosti jsou ostražitější a nejsou zrovna splachovací. Příručky praví, že na stopě jsou hlasití, já bych dodala, že nejenom na stopě. Požadavky na pohyb jsou docela velký, lovit loví a nervově jsou dost často labilní. Představa tollera, jak se šťastně válí na hromadě s dětma, mi taky moc do hlavy nejde, i když se všude píše, jak jsou vhodní k dětem, pravda zase je, že je toller určitě nebude mít tendenci převálcovat :-).

Jinak jak píše Odetta a Megi, ať už pořídíte cokoliv, chtělo by to nejdřív vychovat prvního psa, jinak pro vás ten provoz bude hodně složitej.

Když jsem v práci tak by s ním chtěla chodit i 14ti letá dcera a s tím naším chodit nemůže protože ho neudrží.

To ale není o velikosti a síle psa, ale o zvládnutí a výchově psa. Měla jsem, stejně jako spousta dalších holek, mých vrstevnic, ve čtrnácti NO. Na cvičák se mnou chodily holky s NO, briardy, dobrmany,... vychovávaly a cvičily jsme si je samy.

kakiva123 napsal(a):
Dobrý den,
chtěla bych se zeptat na váš názor a hlavně názor těch z vás, co s tímto plemenem už mají nějaké zkušenosti.
V současné době máme pejska plemene Flat coated retrívr a začali jsme uvažovat, že bychom mu pořídili parťáka. Už jsme se dívali po různých plemenech a velice nás zaujalo plemeno kooikerhondje. Ten náš flat má třicet a i to je na nás trochu moc, když ho totiž na procházce něco velice zaujme tak ani já ho nemám šanci udržet.
Proto jsme se dívali po plemenech max. do 25 kilogramů. Moc se nám na flatovi líbila stavba těla tak jsme hledali něco podobného ale menšího. V tomto se nám kooikerhondje moc líbí ale je tu jeden háček, náš flat je strašný mazel, mazlí se za každé situace a má strašnou radost do života. U plno lidí jsem slyšela, že kookikerhondje je spíše samotář, že někdy raději leží sám v pelíšku než aby sdílel gauč s ostatními. Neříkám, že je to něco špatného, každý pes někdy potřebuje oddych, ale jen by nás mrzelo, kdyby celé dny jen ležel v pelíšku.
Chci se proto zeptat na váš názor a jak to tedy doopravdy je. Druhé plemeno, které je také moc hezké, je kanadský retrívr, ten by asi byl ideálnější. Jen nevíme, jakou má sílu protože má asi jen o 5 kilo méně než ten náš.
Když jsem v práci tak by s ním chtěla chodit i 14ti letá dcera a s tím naším chodit nemůže protože ho neudrží.
Tak se chci zeptat, co myslíte, že by pro nás bylo nejideálnější a popřípadě můžete napsat tipy na jiná plemena.
Potřebujeme nějakého mazla do rodiny, ale aby nebyl moc velký. Omlouvám se, že je to taková slohovka, snad to nějak zvládnete přečíst.

Moc děkuji za odpovědi.

..ja bych toho fleta nejprve vycvičila tak, aby s ním mohla chodit i vaše dcera, jsou to skvělí asistenční psi, takže chodit s vaší dcerou by pro něj byla hracka po patřičném výcviku....myslím si, že s fletem se dá dělat takových aktivit, že druhý pes je zbytečný....

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Zeptejte se lm29, má kachního psa, fotky dala včera 9:55 do vlákna Jak se vám dnes venčí.
Jinak kanadského retrívra moc nedoporučuju.

Akorát jsem tu zase na chvilku nakoukla a vidím že se někdo ptá na Kooikera, tak během chvilky písnu.

ale o zvládnutí a výchově psa.

doba a okolnosti jsou dost podstatne jine.
je rozdil, mit psa a zvladat ho na cvicaku - kde jsou vychovani a ohleduplni vsichni okolo.
a to same resit v parku, kde 100x za hodinu pribehne obtezovat jiny pes s majitelem buhvi kde.

Pri koncentraci psu, co je ted vsude -je pomerne orisek slusne vychovat velkeho psa tak, aby ho mohlo vencit dite. a i kdyz je vychovany - nikdy nevite, co udela okoli.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
ale o zvládnutí a výchově psa.

doba a okolnosti jsou dost podstatne jine.
je rozdil, mit psa a zvladat ho na cvicaku - kde jsou vychovani a ohleduplni vsichni okolo.
a to same resit v parku, kde 100x za hodinu pribehne obtezovat jiny pes s majitelem buhvi kde.

Pri koncentraci psu, co je ted vsude -je pomerne orisek slusne vychovat velkeho psa tak, aby ho mohlo vencit dite. a i kdyz je vychovany - nikdy nevite, co udela okoli.

Nikdy jsem nerozlišovala poslušnost na cvičáku a mimo cvičák. Řekla bych, že to v té době nerozlišoval nikdo. Nemluvím o vrcholovém výcviku, ale o běžném, tehdy svazarmovském. Pes musel poslechnout za všech okolností, to byl cíl výcviku. Cvičák jednou týdně by to nespasil, tam se jen ukázalo, jak se psem zacházet, jak s ním pracovat.

Souhlasím, že je dnes situace jiná, ale podstata zůstává. Vychovat - vycvičit psa tak, aby se s ním dobře žilo. A to je zrovna i to zvládnutí venku mezi jinými psy, aby za psem nevlál majitel jak hadr na holi, aby si ho pes neodtáhl kam chce. Tím spíš, že je flat větší pes, který na to má fyzický potenciál.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
ale o zvládnutí a výchově psa.

doba a okolnosti jsou dost podstatne jine.
je rozdil, mit psa a zvladat ho na cvicaku - kde jsou vychovani a ohleduplni vsichni okolo.
a to same resit v parku, kde 100x za hodinu pribehne obtezovat jiny pes s majitelem buhvi kde.

Pri koncentraci psu, co je ted vsude -je pomerne orisek slusne vychovat velkeho psa tak, aby ho mohlo vencit dite. a i kdyz je vychovany - nikdy nevite, co udela okoli.

Ještě k tomu - "aby ho mohlo venčit dítě" - asi jsou dva pohledy, první - "dítě venčí psa" a druhý - "dítě má psa".
Je to velký rozdíl, protože při tom prvním, není dítě (spíš pubertální dospívající člověk) pro psa tím hlavním pánem, je jen náhradním venčitelem.
Při tom druhém je čtrnáctiletý člověk pro psa hlavním pánem, cvičitelem, vychovatelem, středobodem psova života.

kakiva123 napsal(a):
Dobrý den,
chtěla bych se zeptat na váš názor a hlavně názor těch z vás, co s tímto plemenem už mají nějaké zkušenosti.
V současné době máme pejska plemene Flat coated retrívr a začali jsme uvažovat, že bychom mu pořídili parťáka. Už jsme se dívali po různých plemenech a velice nás zaujalo plemeno kooikerhondje. Ten náš flat má třicet a i to je na nás trochu moc, když ho totiž na procházce něco velice zaujme tak ani já ho nemám šanci udržet.
Proto jsme se dívali po plemenech max. do 25 kilogramů. Moc se nám na flatovi líbila stavba těla tak jsme hledali něco podobného ale menšího. V tomto se nám kooikerhondje moc líbí ale je tu jeden háček, náš flat je strašný mazel, mazlí se za každé situace a má strašnou radost do života. U plno lidí jsem slyšela, že kookikerhondje je spíše samotář, že někdy raději leží sám v pelíšku než aby sdílel gauč s ostatními. Neříkám, že je to něco špatného, každý pes někdy potřebuje oddych, ale jen by nás mrzelo, kdyby celé dny jen ležel v pelíšku.
Chci se proto zeptat na váš názor a jak to tedy doopravdy je. Druhé plemeno, které je také moc hezké, je kanadský retrívr, ten by asi byl ideálnější. Jen nevíme, jakou má sílu protože má asi jen o 5 kilo méně než ten náš.
Když jsem v práci tak by s ním chtěla chodit i 14ti letá dcera a s tím naším chodit nemůže protože ho neudrží.
Tak se chci zeptat, co myslíte, že by pro nás bylo nejideálnější a popřípadě můžete napsat tipy na jiná plemena.
Potřebujeme nějakého mazla do rodiny, ale aby nebyl moc velký. Omlouvám se, že je to taková slohovka, snad to nějak zvládnete přečíst.

Moc děkuji za odpovědi.

Zdravím,

asi jako první bych vám napsala že získat štěňátko Kooikerhondje je velmi těžké - málopočetné plemeno a pokud nebudete mít výborné až ideální podmínky (podle chovatele) tak si vás nevybere. Za mě je to jedině dobře protože se pak ti prckové dostanou jen tam kde o ně velmi stojí a kde se budou snažit pro ně dělat opravdu maximum. To nemyslím vůbec zle na vás, jen obecně.

Co mě zaskočilo je že nemáte zvládnutého jednoho psa a chcete k němu pořizovat druhého. Navíc s velkým váhovým rozdílem. To rozhodně není dobrý nápad. Zkomplikujete si sami život, štěněti i flatovi. Štěně se od něj bude učit a pokud není dospělý pes vychovaný tak těžko se vám podaří vychovat štěňátko. Ono to není o velikosti a váze. Nepotřebujete sílu.

Kolik je flatovi?
Neumím si představit mít 30-35kg nezvládnutého psa co mě vláčí na vodítku a do toho mít malé štěňátko. Měla jsem labradorského retrívra 35kg, byl vychovaný a úžasný, ale když byl mladý tak mě taky někdy tahal, vybíhal na vodítku takže vím co to je. Vždy jsem ho ale udržela. Snažila bych se zapracovat na výchově a pokud by se zadařilo tak třeba za rok nebo dva bych začala shánět štěňátko. Pokud se rozhodnete pro Kooikera tak běžná čekací doba je v průměru 1 rok. Někdy i 2 roky. Záleží co mu nabídnete, jak budete působit na chovatele tak můžete mít štěstí a doba bude kratší.

Čím konkrétně vás Kooikerhondje zaujal? Kromě velikosti / vzhledu. Píšete že pejska do 25kg - Kooiker má ale 9-14kg, drobnější fenečka i 8kg a největší pejsek co znám má 17kg. Jinak můj má 11kg a co vím tak většina pejsků kluků 10-14kg. Fenky jsou menší. K divokému 30kg flatovi to není dobrý nápad. Může ho nechtěně zranit, je to poměrně malý a křehký psík. A taky se mu nemusí takový divoch líbit.

Můj teda miluje psy, od malinka socializuju a snažím se aby získal jen dobré zkušenosti se psy a máme známé i velké psy a psí obry, nebojí se, očichají se, trochu blbnou, ale nemá rád pokud jsou moc divocí, neurvalí a takoví hrrr. To odchází a nestojí pak o kontakt.

To že je Kooiker samotář jste slyšela od lidí co ho mají?
Dost mě to překvapuje protože můj samotář není ani omylem, a nejsou ani ti co znám osobně - asi 10 Kooikerů.
Můj je závisláček, nechce být sám, chce být neustále poblíž, uprostřed dění, chce se všeho účastnit. Je nadšený z každé aktivity. Doma sám když jsme v práci vydrží bez problému, ale pak je to ocásek který je stále s náma. Často ikdyž jsem třeba v obýváku, on spí, já se přemístím do kuchyně tak za chvilku si v polospánku přejde za mnou do kuchyně a lehne si tam.
Je velmi kontaktní a velmi fixovaný na svou rodinu. Cizí lidi nepotřebuje k životu - je rezervovaný a opatrný, to je velký rozdíl oproti retrívrům. V posteli spí se mnou, střídá to s pelíškem který má u postele. A moc rád se tulí a mazlí. I na gauči často spí na mě
V tomto je povahou jako labradoři.
Cokoliv vás zajímá tak se ptejte, ráda pomůžu.

Pes musel poslechnout za všech okolností, to byl cíl výcviku

vsak ano.
a ja jen pisu, ze toho docilite snadneji, kdyz vam cil nekazi neustale obtezuji psi na volno, co vam atakuji vaseho psa bez ohledu na to, jak jste v te vychove prave daleko.

neni to nemozne, jen je to o dost tezsi.

aby za psem nevlál majitel jak hadr na holi, aby si ho pes neodtáhl kam chce

jo, to je naprosty zaklad. presto si myslim, ze dite s velkym a vychovanym psem neni uplne v bezpeci, ze vsechna setkani dopadnou dobre.
ani dospely chlap neni.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Pes musel poslechnout za všech okolností, to byl cíl výcviku

vsak ano.
a ja jen pisu, ze toho docilite snadneji, kdyz vam cil nekazi neustale obtezuji psi na volno, co vam atakuji vaseho psa bez ohledu na to, jak jste v te vychove prave daleko.

neni to nemozne, jen je to o dost tezsi.

aby za psem nevlál majitel jak hadr na holi, aby si ho pes neodtáhl kam chce

jo, to je naprosty zaklad. presto si myslim, ze dite s velkym a vychovanym psem neni uplne v bezpeci, ze vsechna setkani dopadnou dobre.
ani dospely chlap neni.

presto si myslim, ze dite s velkym a vychovanym psem neni uplne v bezpeci, ze vsechna setkani dopadnou dobre.
ani dospely chlap neni.

Ale to nebyl nikdo nikdy. Vždycky se může, mohlo a bude moci něco stát. To je stejné, jako při každé jiné činnosti.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
presto si myslim, ze dite s velkym a vychovanym psem neni uplne v bezpeci, ze vsechna setkani dopadnou dobre.
ani dospely chlap neni.

Ale to nebyl nikdo nikdy. Vždycky se může, mohlo a bude moci něco stát. To je stejné, jako při každé jiné činnosti.

je to jiné - je mnohem více psů. Spousty plemen. Někdy i ne zrovna plemen snadně ovladatelných v davech. Kde kdo má psa, ale zodpovědně se vůči svému psu a hlavně zodpovědně vůči okolí nechovají zdaleka všichni.
Takže pravděpodobnost průšvihu s volně loženým psem výrazně vzrůstá. A i dítě, která má svého psa provozně velmi dobře vychovaného se může dostat častěji do situace, kterou nemůže jednoduše zvládnout.

Ani dítě s malým psem není v bezpečí. A to byste koukali, s jakou výstrojí tady chodí děcka ven. Někteří rodiče jsou hodně mimo. Holka tak 12 13 let + pes dva tři roky nějaký bojový + obojek, kam by se vešel ještě jeden pes, a flexi.
Dnes se už děti nedají pustit navolno. Z jedné strany mají zranitelného psa a z druhé toho, který může zranit. A když si tady přečtu, že ani dospělý neudrží retrívra?
A vedle odborník píše na mobilu, když řídí
Ale je to velká škoda, dřív nebylo tolik psů, bezohledných lidí, děcka venčila všecky psy a dost jim to dalo.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Zdravím,

asi jako první bych vám napsala že získat štěňátko Kooikerhondje je velmi těžké - málopočetné plemeno a pokud nebudete mít výborné až ideální podmínky (podle chovatele) tak si vás nevybere. Za mě je to jedině dobře protože se pak ti prckové dostanou jen tam kde o ně velmi stojí a kde se budou snažit pro ně dělat opravdu maximum. To nemyslím vůbec zle na vás, jen obecně.

Co mě zaskočilo je že nemáte zvládnutého jednoho psa a chcete k němu pořizovat druhého. Navíc s velkým váhovým rozdílem. To rozhodně není dobrý nápad. Zkomplikujete si sami život, štěněti i flatovi. Štěně se od něj bude učit a pokud není dospělý pes vychovaný tak těžko se vám podaří vychovat štěňátko. Ono to není o velikosti a váze. Nepotřebujete sílu.

Kolik je flatovi?
Neumím si představit mít 30-35kg nezvládnutého psa co mě vláčí na vodítku a do toho mít malé štěňátko. Měla jsem labradorského retrívra 35kg, byl vychovaný a úžasný, ale když byl mladý tak mě taky někdy tahal, vybíhal na vodítku takže vím co to je. Vždy jsem ho ale udržela. Snažila bych se zapracovat na výchově a pokud by se zadařilo tak třeba za rok nebo dva bych začala shánět štěňátko. Pokud se rozhodnete pro Kooikera tak běžná čekací doba je v průměru 1 rok. Někdy i 2 roky. Záleží co mu nabídnete, jak budete působit na chovatele tak můžete mít štěstí a doba bude kratší.

Čím konkrétně vás Kooikerhondje zaujal? Kromě velikosti / vzhledu. Píšete že pejska do 25kg - Kooiker má ale 9-14kg, drobnější fenečka i 8kg a největší pejsek co znám má 17kg. Jinak můj má 11kg a co vím tak většina pejsků kluků 10-14kg. Fenky jsou menší. K divokému 30kg flatovi to není dobrý nápad. Může ho nechtěně zranit, je to poměrně malý a křehký psík. A taky se mu nemusí takový divoch líbit.

Můj teda miluje psy, od malinka socializuju a snažím se aby získal jen dobré zkušenosti se psy a máme známé i velké psy a psí obry, nebojí se, očichají se, trochu blbnou, ale nemá rád pokud jsou moc divocí, neurvalí a takoví hrrr. To odchází a nestojí pak o kontakt.

To že je Kooiker samotář jste slyšela od lidí co ho mají?
Dost mě to překvapuje protože můj samotář není ani omylem, a nejsou ani ti co znám osobně - asi 10 Kooikerů.
Můj je závisláček, nechce být sám, chce být neustále poblíž, uprostřed dění, chce se všeho účastnit. Je nadšený z každé aktivity. Doma sám když jsme v práci vydrží bez problému, ale pak je to ocásek který je stále s náma. Často ikdyž jsem třeba v obýváku, on spí, já se přemístím do kuchyně tak za chvilku si v polospánku přejde za mnou do kuchyně a lehne si tam.
Je velmi kontaktní a velmi fixovaný na svou rodinu. Cizí lidi nepotřebuje k životu - je rezervovaný a opatrný, to je velký rozdíl oproti retrívrům. V posteli spí se mnou, střídá to s pelíškem který má u postele. A moc rád se tulí a mazlí. I na gauči často spí na mě
V tomto je povahou jako labradoři.
Cokoliv vás zajímá tak se ptejte, ráda pomůžu.

Dobrý den, především vám chci moc poděkovat za to, že jste tak ochotná a že jste se ozvala Našemu flatovi je teprve rok a půl, takže teď by jsme žádné štěně rozhodně nekupovali. Chtěli jsme počkat až mu budou tak tři roky, až ho vychováme a až se trochu zklidní protože teď je jak neřízená střela a pak by jsme nad štěňátkem přemýšleli, jenže tím že nás zaujal právě kooiker, tak jsem se chtěla zeptat právě už takhle dopředu, jestli nad ním vůbec uvažovat. Víme že čekací lhůty jsou dlouhé tak aby jsme třeba v čas začali hledat. Ještě se to rozhodne tím, jak se ten náš flat zklidní aby to malé štěňátko nezabil. S dospělým kooikrem by problém neměl, nevyhledává konflikty, ale spíše se bojíme toho štěňátka protože je trochu nemotorný a snadno by mu něco udělal. Jestli má dobrou povahu, jak popisujete vy, tak by byl úplně ideální ale je pravda že ta velikost je docela blbá. To že jsou samotáři jsem četla na různých stránkách o plemeni ale ty asi nebyly úplně ověřené. Jediné, na co se chci ještě zeptat, jednou jsem volala poradkyni chovu přímo pro kooikry a říkala, že nemají rádi děti, nějaké otravné dítě nemá rád asi žádný pes ale kooikři prý nemají rádi děti obecně, tak se chci zeptat, co je na tom pravdy.

kakiva123 napsal(a):
Dobrý den, především vám chci moc poděkovat za to, že jste tak ochotná a že jste se ozvala Našemu flatovi je teprve rok a půl, takže teď by jsme žádné štěně rozhodně nekupovali. Chtěli jsme počkat až mu budou tak tři roky, až ho vychováme a až se trochu zklidní protože teď je jak neřízená střela a pak by jsme nad štěňátkem přemýšleli, jenže tím že nás zaujal právě kooiker, tak jsem se chtěla zeptat právě už takhle dopředu, jestli nad ním vůbec uvažovat. Víme že čekací lhůty jsou dlouhé tak aby jsme třeba v čas začali hledat. Ještě se to rozhodne tím, jak se ten náš flat zklidní aby to malé štěňátko nezabil. S dospělým kooikrem by problém neměl, nevyhledává konflikty, ale spíše se bojíme toho štěňátka protože je trochu nemotorný a snadno by mu něco udělal. Jestli má dobrou povahu, jak popisujete vy, tak by byl úplně ideální ale je pravda že ta velikost je docela blbá. To že jsou samotáři jsem četla na různých stránkách o plemeni ale ty asi nebyly úplně ověřené. Jediné, na co se chci ještě zeptat, jednou jsem volala poradkyni chovu přímo pro kooikry a říkala, že nemají rádi děti, nějaké otravné dítě nemá rád asi žádný pes ale kooikři prý nemají rádi děti obecně, tak se chci zeptat, co je na tom pravdy.

Není zač, ráda pomůžu když můžu
Tak to máte teprve psího dorostence, určitě bych aspoň do těch 3 let počkala a potom uvidíte. Ono nejde jen o to štěňátko, i v dospělosti pokud jeden váží 30kg a druhý 10kg tak ten váhový nepoměr může vadit pokud je jeden pes zbrklý a nemotorný, což oni prostě retrívři často jsou. Ikdyž to myslí v dobrém a mají zlaté srdce. Ale jsou to takoví trošku buldozeři, minimálně v mládí.

Aha, tak to nevím kde jste četla, ale co já o nich vím tak jsou obecně velmi společenští, přátelští, nekonfliktní, kontaktní, velmi inteligentní a vnímaví, rádi se učí, temperamentní - potřebují pohyb i zaměstnání hlavy a jsou velmi citliví. Pro někoho se může jevit občas jako přecitlivělý. Někomu to nemusí vyhovovat, mně to vyhovuje a jsem za to ráda.


Ono záleží jak to kdo pochopí, pak samozřejmě je to individuální i podle toho jaké pes získal zkušenosti. Děti má rád, ale není splachovací jako některá plemena. Není jako labrador (asi i flat) že si nechá vše líbit a že nic neřeší, není to flegmatik (obrazně řečeno - vždy by měl být pod dozorem s dětma a samozřejmě musí mít možnost odejít a dítě ho nesmí otravovat, tahat apod. Nemá rád křik, zmatek, je prostě citlivější. Pokud se mu situace nelíbí tak odchází. Záleží jaké ty děti jsou, některé má radši, vyhledává s nimi kontakt a ty co jsou moc hlučné, divoké, nevyzpytatelné tak si od nich drží odstup.

Jinak nám se moc líbí pejsci se středně dlouhou srstí, s atletickou postavou a teď hledáme pejska s trochu lehčí stavbou těla než má flat protože on je docela nasvalený. Moc se nám na flatovi líbí tvar jeho hlavy a celkově těla a má moc krásné oči. No flat je prostě naprosto ideální ale když má už v roce a půl 30kg a je to pořád štěně které je rozdováděné a všude lítá tak je to trochu problém. Proto jsme se snažili najít něco hodně podobného ale menšího a lehčího. Ten kanadský retrívr nám nepřišel špatný, není mezi nimi takový velikostní rozdíl, je to také retrívr takže vypadá podobně a má podobnou povahu ale samozřejmě taky někdo může mít zkušenost s tím, že je to neustálené a labilní plemeno a proto se ptám tady, aby jsem věděla i názory ostatních. Jinak, kdyby jste měli další tipy na psí plemena tak pište, budu moc ráda. Na toho italského vodního psa se podívám ale my preferujeme spíš psy s rovnější srstí.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Není zač, ráda pomůžu když můžu
Tak to máte teprve psího dorostence, určitě bych aspoň do těch 3 let počkala a potom uvidíte. Ono nejde jen o to štěňátko, i v dospělosti pokud jeden váží 30kg a druhý 10kg tak ten váhový nepoměr může vadit pokud je jeden pes zbrklý a nemotorný, což oni prostě retrívři často jsou. Ikdyž to myslí v dobrém a mají zlaté srdce. Ale jsou to takoví trošku buldozeři, minimálně v mládí.

Aha, tak to nevím kde jste četla, ale co já o nich vím tak jsou obecně velmi společenští, přátelští, nekonfliktní, kontaktní, velmi inteligentní a vnímaví, rádi se učí, temperamentní - potřebují pohyb i zaměstnání hlavy a jsou velmi citliví. Pro někoho se může jevit občas jako přecitlivělý. Někomu to nemusí vyhovovat, mně to vyhovuje a jsem za to ráda.


Ono záleží jak to kdo pochopí, pak samozřejmě je to individuální i podle toho jaké pes získal zkušenosti. Děti má rád, ale není splachovací jako některá plemena. Není jako labrador (asi i flat) že si nechá vše líbit a že nic neřeší, není to flegmatik (obrazně řečeno - vždy by měl být pod dozorem s dětma a samozřejmě musí mít možnost odejít a dítě ho nesmí otravovat, tahat apod. Nemá rád křik, zmatek, je prostě citlivější. Pokud se mu situace nelíbí tak odchází. Záleží jaké ty děti jsou, některé má radši, vyhledává s nimi kontakt a ty co jsou moc hlučné, divoké, nevyzpytatelné tak si od nich drží odstup.

Moc děkuji za odpověď, nám jen jde o to když půjdeme na procházku a nějaké malé dítě za ním poběží se pomazlit, tak aby nebyl třeba agresivní. To ten náš by mu běžel vesele naproti, miluje, když se cvičí, ale myslím že jenom kvůli těm pamlskům, je strašně chytrý, všechno hned pochopí a kolikrát nás i v něčem obelstí. K flatovi se asi hodí nějaké větší plemeno než 12ti kilový pejsek. Asi budeme hledat dál, ale ono není vůbec jednoduché vybrat vhodné psí plemeno.

Flat je takovej klaun, to zklidnění bych čekala spíš v 5, u některých jedinců v 7 letech. A jestli má teď 30 kilo, tak je možný, že ještě nějaký to kilo nabere, až zestatní :-)).

Ještě se nám líbil český strakatý pes ale je v neuznaných plemenech, je prý hodně psychicky nevyvážený a trpí epilepsií tak jsme to raději neriskovali. Plemena píšu jako příklady, aby jste popřípadě věděli, jaká máme kritéria.

Zoia napsal(a):
Flat je takovej klaun, to zklidnění bych čekala spíš v 5, u některých jedinců v 7 letech. A jestli má teď 30 kilo, tak je možný, že ještě nějaký to kilo nabere, až zestatní :-)).

Koukám že vy máte flaty, kdy se tak zklidnili ti vaši, jen abych věděla. A taky jste u nich měli tak v 1. roce problémy se psema? Ten náš vždycky zběsile táhnul a ani kus něčeho co mu fakt chutnalo nepomohlo. Teď už je v pohodě, jen když ten pes táhne taky tak se přidá.

kakiva123 napsal(a):
Moc děkuji za odpověď, nám jen jde o to když půjdeme na procházku a nějaké malé dítě za ním poběží se pomazlit, tak aby nebyl třeba agresivní. To ten náš by mu běžel vesele naproti, miluje, když se cvičí, ale myslím že jenom kvůli těm pamlskům, je strašně chytrý, všechno hned pochopí a kolikrát nás i v něčem obelstí. K flatovi se asi hodí nějaké větší plemeno než 12ti kilový pejsek. Asi budeme hledat dál, ale ono není vůbec jednoduché vybrat vhodné psí plemeno.

Dejte vědět, až něco najdete :-).

Mně třeba flat vyhovuje povahou hodně, akorát by se mi hodilo, kdyby se dělala i verze tak do 25 kilo. Náš stávající exemplář má 43 a jsem zvyklí mít dva psy (právě jeden z důvodů, proč jsme po odchodu staršího hned nedoplnili smečku, byl, že nemáme úplně všechno doladěný a já jako hlavní venčič nejsem úplně zdravotné v kondici).

Zoia napsal(a):
Dejte vědět, až něco najdete :-).

Mně třeba flat vyhovuje povahou hodně, akorát by se mi hodilo, kdyby se dělala i verze tak do 25 kilo. Náš stávající exemplář má 43 a jsem zvyklí mít dva psy (právě jeden z důvodů, proč jsme po odchodu staršího hned nedoplnili smečku, byl, že nemáme úplně všechno doladěný a já jako hlavní venčič nejsem úplně zdravotné v kondici).

No pro nás je flat také ideální, kdyby někdo chtěl vytvořit 25ti kilovou verzi, tak řekněte

http://www.nova-scotia-retriever.cz/index.php/2021/03/29/mate-zajem-o-stenatka/

http://www.nova-scotia-retriever.cz/index.php/charakteristika-plemene-nova-scotia-duck-tolling-retriever/

rapotacka11 napsal(a):
http://www.nova-scotia-retriever.cz/index.php/2021/03/29/mate-zajem-o-stenatka/

http://www.nova-scotia-retriever.cz/index.php/charakteristika-plemene-nova-scotia-duck-tolling-retriever/

Děkuji, nikde tam nepíšou že by měli nestabilní povahu tak nevím.

kakiva123 napsal(a):
Děkuji, nikde tam nepíšou že by měli nestabilní povahu tak nevím.

Já třeba netvrdím, že mají nestabilní povahu, ale co jsem viděla na výcviku, se mně úplně nezdálo. Jako nevím, jestli to bylo vrozené nebo to vzniklo výchovou či výcvikem, ale ti psi nebyli úplně v pohodě. Taky se mně dřív líbili, menší a skladní psi. Bohužel ta povaha mě dost odradila. S goldenem se nedá srovnat.

Ještě bych se chtěla zeptat Im29, kolik ten váš pejsek stál? Chovatelů se většinou ptát nelze, aby si nemysleli, že pejska koupíme, jen když bude levný. Někde jsem slyšela že 30 a někde že 15 tisíc tak nevím. Samozřejmě, že každý chovatel si cenu nastaví jinou ale abych věděla tak nějak kolik stojí.

kakiva123 napsal(a):
Děkuji, nikde tam nepíšou že by měli nestabilní povahu tak nevím.

kakiva, standard je norma, ideální stav, cíl chovu
žádné plemeno nemá ve standardu "labilní povaha"
a v každém plemeni labilové jsou

kakiva123 napsal(a):
Moc děkuji za odpověď, nám jen jde o to když půjdeme na procházku a nějaké malé dítě za ním poběží se pomazlit, tak aby nebyl třeba agresivní. To ten náš by mu běžel vesele naproti, miluje, když se cvičí, ale myslím že jenom kvůli těm pamlskům, je strašně chytrý, všechno hned pochopí a kolikrát nás i v něčem obelstí. K flatovi se asi hodí nějaké větší plemeno než 12ti kilový pejsek. Asi budeme hledat dál, ale ono není vůbec jednoduché vybrat vhodné psí plemeno.

Je dobře ze zjistujete. Není to jednoduché, ale potom když to trefíte tak to stojí za to a je to úžasné.
Já bych se teď soustředila na flatika a za 2 roky bych začala uvažovat nad štěňátkem. Až uvidíte jak se změní v dospělosti.

To že je mu situace nepříjemná neznamená že hned kousne. To ne. Snažil by se dítěti vyhnout nebo odbehnout. A od toho jsem tam já abych k němu každého nepoustela. Aby věděl že se může spolehnout na mě a že je na něm s kým se chce seznámit a s kým ne. Že má možnost se rozhodnout.

Pokud dítě nebude moc pištět a křičet, nebude rozmachovat rukama a divocit tak se naopak od cizích děti nechá i pohladit a chce se s ním pozdravit. Pokud je moc divoké nebo hlučné tak ho obejde.

Nemá rád když na něj sahají cizí lidé, ale často se za nima jde podívat a ocichat. Od známých se nechá i pohladit. Nesmí se na něj moc rychle. Nakonec mne tohle i víc vyhovuje než to extrémní nadšení labradora, který se chtěl s každým vitat a byl smutný kdyz někdo nechtěl. Je to lepší pro psa i pro mě protože nemusím ho pripinat na vodítko když jdeme na volno a míjíme lidi. To u labradora asi do 3-4 let nešlo. Sice později to bylo méně časté, ale pořád měl tendence utíkat za lidma a vitat se. Někdy i skákal. Prostě to extrémní nadšení je krásne, ale často na obtíž. Stejně tak s ostatními psy. Kooikrik taky chce téměř za každým psem jít, nebo sel by rád, ale často už se mě i ptá jestli muze. Není jak v tranzu 🙈Víc mě venku vnímá a líp se soustředí. Líp se s ním pracuje a ve 2 letech toho umí hodně. Protože není tak hotový že všeho a ze všech 😂

A přesto je akční, veselý, společenský, přátelský, rychlý jak strela a ta inteligence vyhrála že chci jedine jeho.

kakiva123 napsal(a):
Ještě bych se chtěla zeptat Im29, kolik ten váš pejsek stál? Chovatelů se většinou ptát nelze, aby si nemysleli, že pejska koupíme, jen když bude levný. Někde jsem slyšela že 30 a někde že 15 tisíc tak nevím. Samozřejmě, že každý chovatel si cenu nastaví jinou ale abych věděla tak nějak kolik stojí.

15tis rozhodně ne, pod 25tis se nedostanete.

Teď jsou asi kvůli covidu ceny jinde, výš.
Ale těsně před covidem byly ceny cca 25-30tis

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Je dobře ze zjistujete. Není to jednoduché, ale potom když to trefíte tak to stojí za to a je to úžasné.
Já bych se teď soustředila na flatika a za 2 roky bych začala uvažovat nad štěňátkem. Až uvidíte jak se změní v dospělosti.

To že je mu situace nepříjemná neznamená že hned kousne. To ne. Snažil by se dítěti vyhnout nebo odbehnout. A od toho jsem tam já abych k němu každého nepoustela. Aby věděl že se může spolehnout na mě a že je na něm s kým se chce seznámit a s kým ne. Že má možnost se rozhodnout.

Pokud dítě nebude moc pištět a křičet, nebude rozmachovat rukama a divocit tak se naopak od cizích děti nechá i pohladit a chce se s ním pozdravit. Pokud je moc divoké nebo hlučné tak ho obejde.

Nemá rád když na něj sahají cizí lidé, ale často se za nima jde podívat a ocichat. Od známých se nechá i pohladit. Nesmí se na něj moc rychle. Nakonec mne tohle i víc vyhovuje než to extrémní nadšení labradora, který se chtěl s každým vitat a byl smutný kdyz někdo nechtěl. Je to lepší pro psa i pro mě protože nemusím ho pripinat na vodítko když jdeme na volno a míjíme lidi. To u labradora asi do 3-4 let nešlo. Sice později to bylo méně časté, ale pořád měl tendence utíkat za lidma a vitat se. Někdy i skákal. Prostě to extrémní nadšení je krásne, ale často na obtíž. Stejně tak s ostatními psy. Kooikrik taky chce téměř za každým psem jít, nebo sel by rád, ale často už se mě i ptá jestli muze. Není jak v tranzu 🙈Víc mě venku vnímá a líp se soustředí. Líp se s ním pracuje a ve 2 letech toho umí hodně. Protože není tak hotový že všeho a ze všech 😂

A přesto je akční, veselý, společenský, přátelský, rychlý jak strela a ta inteligence vyhrála že chci jedine jeho.

Tak je přesně ten náš, když viděl psa tak najednou byl v tranzu a najednou jenom táhnul a neviděl a neslyšel. Právě to že tohle kooiker nedělá je pro nás taky lepší, proto jsme nad ním uvažovali.

kakiva123 napsal(a):
Tak je přesně ten náš, když viděl psa tak najednou byl v tranzu a najednou jenom táhnul a neviděl a neslyšel. Právě to že tohle kooiker nedělá je pro nás taky lepší, proto jsme nad ním uvažovali.

To je prostě ta retrívri extrémně nadšená a věcné šťastná povaha, jsou úžasní, oni ve všem a všech vidí jen to dobré, v každé situaci vido něco dobre, nepripusti si že třeba někdo nebude přátelský k nim.
To je pro ně nepochopitelné.
Jsou to velcí optimisti.

Kooiker počítá i s horší variantou a proto je opatrný 🙂

Ja tady ale můžu popsat jen svého. Každý takový byt nemusí.

Hodně je výchovou a přístupem. Něco geny. A hlavně vy už jednoho pejska máte a to mrne by to odkoukalo od staršího takže by možná od mala se chovalo podobne.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
To je prostě ta retrívri extrémně nadšená a věcné šťastná povaha, jsou úžasní, oni ve všem a všech vidí jen to dobré, v každé situaci vido něco dobre, nepripusti si že třeba někdo nebude přátelský k nim.
To je pro ně nepochopitelné.
Jsou to velcí optimisti.

Kooiker počítá i s horší variantou a proto je opatrný 🙂

Ja tady ale můžu popsat jen svého. Každý takový byt nemusí.

Hodně je výchovou a přístupem. Něco geny. A hlavně vy už jednoho pejska máte a to mrne by to odkoukalo od staršího takže by možná od mala se chovalo podobne.

Tak moc děkuji, my ještě dva roky počkáme a pak se uvidí.

kakiva123 napsal(a):
Tak je přesně ten náš, když viděl psa tak najednou byl v tranzu a najednou jenom táhnul a neviděl a neslyšel. Právě to že tohle kooiker nedělá je pro nás taky lepší, proto jsme nad ním uvažovali.

To se obávám, že není až tak znak plemene, to je prostě psí puberta a psí puberta je fuška.
Žádné plemeno není samovychovatelné, pokud vidíte způsobně se chovající psy, nemívají to vrozené, nýbrž je za tím poctivá práce majitele.
Je pravda, že u některých plemen, zejména méně temperamentních společenských, to dá méně práce, ale zrovna kooikr je temperamentní poměrně dost.

Terven napsal(a):
To se obávám, že není až tak znak plemene, to je prostě psí puberta a psí puberta je fuška.
Žádné plemeno není samovychovatelné, pokud vidíte způsobně se chovající psy, nemívají to vrozené, nýbrž je za tím poctivá práce majitele.
Je pravda, že u některých plemen, zejména méně temperamentních společenských, to dá méně práce, ale zrovna kooikr je temperamentní poměrně dost.

Ano, temperamentní je hodně, potřebuje hodně pohybu a taky zaměstnávat hlavu. Není to pes na krátké venčení a zbytek dne na gauč. Ale prostě když srovnám s labradorem tak je jeho temperament líp ukocirovatelny (aspoň ti dva moji jedinci)

Minimálně steneci období, puberta a to mladí. Ale možné je i to že mám teď víc zkušenosti tak dělám méně chyb a proto mu to všechno líp jde.

A jak říkáte, hodně lidí nevidí co za tím vychovaným a pohodovým psem je. Kolik práce, trpělivosti, energie.

A fotku flata by ste sem nedali? Nech sa pokocháme tým torpédom

Před lety byly ty povahy u kooikerů dost labilní, hodně jedinců bylo bázlivých. Ale to je tak patnáct let zpátky, je možné,že se posunuly k lepšímu. Co mají společnýho se scoťáky je citlivost, takové ty měkčí povahy,což není nic špatného,ale musí se s tím počítat, a záleží na tom,jak to člověku vyhovuje. Ad scoťáčci, jsou to určitě fajn psi, ale ty povahy jsou dost odlišné kus od kusu. Co znám já,tak snad není pes jako pes. Ke mě jezdí dvě skoro stejně staré, jedna je klidná, toho temparementu tam není tolik,ideální pes do rodiny,druhá je raketa. Co platí pro obě je nízký práh vzrušivosti, takže musí pořád na něco reagovat a pořád něco řeší, i věci, co znají, a třeba minule už neřešily. A obě,jak jsem psala, jsou hodně velké citlivky, u výcviku na ně člověk nesmí tlačit, když mají špatnou zkušenost,tak se zaseknou a pamatují si to

janaa napsal(a):
Před lety byly ty povahy u kooikerů dost labilní, hodně jedinců bylo bázlivých. Ale to je tak patnáct let zpátky, je možné,že se posunuly k lepšímu. Co mají společnýho se scoťáky je citlivost, takové ty měkčí povahy,což není nic špatného,ale musí se s tím počítat, a záleží na tom,jak to člověku vyhovuje. Ad scoťáčci, jsou to určitě fajn psi, ale ty povahy jsou dost odlišné kus od kusu. Co znám já,tak snad není pes jako pes. Ke mě jezdí dvě skoro stejně staré, jedna je klidná, toho temparementu tam není tolik,ideální pes do rodiny,druhá je raketa. Co platí pro obě je nízký práh vzrušivosti, takže musí pořád na něco reagovat a pořád něco řeší, i věci, co znají, a třeba minule už neřešily. A obě,jak jsem psala, jsou hodně velké citlivky, u výcviku na ně člověk nesmí tlačit, když mají špatnou zkušenost,tak se zaseknou a pamatují si to

Jj to sedí. Jsou bázlivější, to vůbec nepopírám. Docela i lekaví. Ale věkem se to lepší, pracuju na tom protože jako malinký se hodně věcí bál. Souvisí to s tím jak jsem psala že jsou opravdu hodně citliví a nemusí to každému vyhovovat. Pro mě to není negativní vlastnost. Když jsem měla labradora tak jsem si myslela že mám citlivého psa, ale Kooiker je asi 50x citlivější

Já mám ráda tyto jemné a měkké povahy a taky jsem dost citlivá takže si myslím že se do něj umím dost vžít a že si vyhovujeme vzájemně. Ale ano, pro někoho to může být přecitlivělost a vadit mu to. Asi záleží jak to má kdo nastavené.

Když ale porovnám třeba s fenkou bílého švýcarského ovčáka - sousedka, tak ta je teda mnohem bázlivější a řekla bych místy až labilní - neustále všechno řeší, štěká asi 30x denně.

Co se týká výcviku tak tlačit na něj vůbec nejde, to má opačný efekt, to se šprajcne a je konec. Bere si to hodně osobně. To by mi rychle přestal důvěřovat. Vše jedině po dobrém.

Ale u nás je to tak že je na mě tak krásně napojený a vnímavý že ani nepotřebuji zvyšovat hlas nebo ho nějak drezúrovat, komunikujeme spolu a úplně bez problému. Občas teda houknu když chce něco sníst ze země - aby to prostě nevzal (to je tak 60% úspěšnost že nevezme, takže žádná sláva a s tím stále bojujeme) a to je pak úplně ukřivděný a nešťastný, jako bych ho střískala

Já učím vše pozitivkou, používám klikr, který jsem si úplně zamilovala a on taky

Abych tollery jenom nepomlouvala, tak níže fotodokumentace, jak vypadal po společný procházce toller a jak flat :-D.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Zoia napsal(a):
Abych tollery jenom nepomlouvala, tak níže fotodokumentace, jak vypadal po společný procházce toller a jak flat :-D.

Flat Toller je očividně estét.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Flat Toller je očividně estét.

Flat je rád hýčkaný v rašelinné koupeli.

Zadavatelko, prosím, nezlobte se, neuražte se, ale......já nevím, asi žiju už se psama hrozně moc let, ale aby pes v roce a půl nebyl na vodítku ovladatelnej, když ho mám od štěněte - to ať se na mě nikdo nezlobí, to o něčem svědčí. Mám taky velké plemeno a temperamentní - máme ohaře. A nejsem myslivec, jsem laik, ohaře máme už několikátýho a jen jeden jediný - tedy jediná - se choval přesně tak jak popisujete. Německá ohařka, kterou jsme si brali z kotce v jejích desetiměsících a která žila nějak podivně. Když jsme ji přivedli domů, lítala jsem vzduchem jak Mary Poppins, ano. Ale to proto, že všichni její původní majitelé na ní dlabali. Trvalo to dlouho, bolelo to dost- takže si dovedu představit, že dítě vašeho fleta opravdu venčit nemůže, naše fena má taky 30 kg. Ale prostě, aby mě v roce a půl pes vláčel tak, že i já jako dospělý s ním mám potíže, to není o ničem jiném než o - řekněme nedostatečné výchově - ne výcviku, výchově. Protože už malinký ščenátko učím chodit na vodítku a vnímat, že ten druhej konec mám v ruce já. To že pes druhý konec vodítka nevnímá je o tom, že se mi něco nepovedlo. A že by to tedy chtělo na tom zapracovat. Protože dokud nebudu mít excelentně vymazlenou výchovu prvního psa a pořídím si druhého, řítím se dost do průseru. Byla jsem zatraceně vděčná za to, že náš ohař se mnou funguje na myšlenku a nemusím ho řešit, zatímco jsem musela neustále mít napřenou pozornost na tý bláznivý germánce. Stejně to budete mít vy, až by přišlo štěně - celou pozornost musíte mít napřenou na ně - aby vnímalo, aby nebufetilo, aby konalo to, co mu řeknete-protože jinak se bude učit, že co řeknete-neplatí............atd. atd.

Pokud je pes takový potrhlo třicetikilový a neuvědomuje si svou velikost (to není ničí chyba, prostě takový je), tak bych si k němu malýho parťáka nepořizovala, bude dost trpět. K té zmiňované fence si budu muset zatraceně rozmýšlet, jakýho dalšího parťáka domů přivedu, protože ona je tak radostná, až je nebezpečná.

Neberte to, prosím, ve zlém, ale pokud jste sama doposud dva psy zároveň neměla, nemáte představu co vás čeká a jak náročné to je a že potřebujete mít volné ruce pro štěně a tím pádem, flet musí fungovat špígl nýgl .

Zoia napsal(a):
Abych tollery jenom nepomlouvala, tak níže fotodokumentace, jak vypadal po společný procházce toller a jak flat :-D.

Tak tento tollerek je vzhledově boží teda.

Zrzavci napsal(a):
Zadavatelko, prosím, nezlobte se, neuražte se, ale......já nevím, asi žiju už se psama hrozně moc let, ale aby pes v roce a půl nebyl na vodítku ovladatelnej, když ho mám od štěněte - to ať se na mě nikdo nezlobí, to o něčem svědčí. Mám taky velké plemeno a temperamentní - máme ohaře. A nejsem myslivec, jsem laik, ohaře máme už několikátýho a jen jeden jediný - tedy jediná - se choval přesně tak jak popisujete. Německá ohařka, kterou jsme si brali z kotce v jejích desetiměsících a která žila nějak podivně. Když jsme ji přivedli domů, lítala jsem vzduchem jak Mary Poppins, ano. Ale to proto, že všichni její původní majitelé na ní dlabali. Trvalo to dlouho, bolelo to dost- takže si dovedu představit, že dítě vašeho fleta opravdu venčit nemůže, naše fena má taky 30 kg. Ale prostě, aby mě v roce a půl pes vláčel tak, že i já jako dospělý s ním mám potíže, to není o ničem jiném než o - řekněme nedostatečné výchově - ne výcviku, výchově. Protože už malinký ščenátko učím chodit na vodítku a vnímat, že ten druhej konec mám v ruce já. To že pes druhý konec vodítka nevnímá je o tom, že se mi něco nepovedlo. A že by to tedy chtělo na tom zapracovat. Protože dokud nebudu mít excelentně vymazlenou výchovu prvního psa a pořídím si druhého, řítím se dost do průseru. Byla jsem zatraceně vděčná za to, že náš ohař se mnou funguje na myšlenku a nemusím ho řešit, zatímco jsem musela neustále mít napřenou pozornost na tý bláznivý germánce. Stejně to budete mít vy, až by přišlo štěně - celou pozornost musíte mít napřenou na ně - aby vnímalo, aby nebufetilo, aby konalo to, co mu řeknete-protože jinak se bude učit, že co řeknete-neplatí............atd. atd.

Pokud je pes takový potrhlo třicetikilový a neuvědomuje si svou velikost (to není ničí chyba, prostě takový je), tak bych si k němu malýho parťáka nepořizovala, bude dost trpět. K té zmiňované fence si budu muset zatraceně rozmýšlet, jakýho dalšího parťáka domů přivedu, protože ona je tak radostná, až je nebezpečná.

Neberte to, prosím, ve zlém, ale pokud jste sama doposud dva psy zároveň neměla, nemáte představu co vás čeká a jak náročné to je a že potřebujete mít volné ruce pro štěně a tím pádem, flet musí fungovat špígl nýgl .

Zrzavci, moc pěkně napsáno, to je dobře, že jste si dala práci. Já mám furt takové neblahé tušení, že zadavatelka vydává nevychovanost za charakterovou vlastnost.

Koikra znám, pár jich běhá agility. Ale cenově to asi bude raketa, pořád je to málopočetné plemeno, tedy v ČR.
Tollery znám 2, pes a fena, každý v jiné rodině, z jiné CHS, jiný věk, nechtěla bych ani jednoho. Feně nedali výchovu téměř žádnou, takže je to startující bestie a flexině. Pes výchovu dostal, ale asi si s paničkou nerozumí nebo co, stal se z něj uštěkaný labil, startující po všem, který se bojí ve tmě.

Zajímalo by mne, jak si zadavatelka přestavuje to venčení dcerou.
Flata dcera nezvládne, tak ho nechá doma na podložce a menšího psa půjde vyvenčit? Prima plán.

Nechtělo by to spíš vychovat flata (asi je pořád v telecích letech) a potom si pořídit dalšího?

Zoia napsal(a):
Abych tollery jenom nepomlouvala, tak níže fotodokumentace, jak vypadal po společný procházce toller a jak flat :-D.

pomooooooooooct!!! Ty jo zrzavej modelín a prase černohlavý!

Terven napsal(a):
Zrzavci, moc pěkně napsáno, to je dobře, že jste si dala práci. Já mám furt takové neblahé tušení, že zadavatelka vydává nevychovanost za charakterovou vlastnost.

No ano, flatíci jsou energetici, blázni, šašci a potrhla. Ale podle mě to není o tom, že bude pes neovladatelný. Min. na vodítku tedy. Mám kousek od práce krámek. Flatíky mají dva. Nikdy jsem si nevšimla, že by metali na vodítku kozelce. Jdou čmuchají si a jeví zájem o okolí, to jasně. A pokud se na ně usměju, musím počítat s tím, že ten zájem bude opětován, ale pokud se neusměju........ prostě jdou. Na prověšeným vodítku.

domi.t napsal(a):
A fotku flata by ste sem nedali? Nech sa pokocháme tým torpédom

Tady je fotka našeho flata, pro všechny, kdo říká že to není normální, aby v roce a půl takhle řádil, tak já to vím. Je to náš první pes a při výběru plemena nám přišel ideální. Od známích co mají retrívry víme, že jsou moc hodní a to se nám na nich líbí. Když jsme si o plemeni zjišťovali co nejvíce, bylo všude jen napsáno, že je trochu více temperamentní než například zlatý retrívr. To, že na vodítku jančil když viděl psa, bylo jen okolo toho roka, teď už se zlepšil a my jsme také zjistili, jak s ním nejlépe pracovat. Jednou, když jsme byli na procházce, tak jsme potkali flata, který mohl být starý minimálně dva roky a vedla ho taková mladá holka. Její flat viděl našeho a hned za náma letěl. Holka se tam za ním vyválela v blátě. Myslím že ten náš je ještě celkem v pohodě a že se časem zklidní a vychová. On je teď hlavně v pubertě takže až přejde tak to podle mě bude lepší. Toho druhého psa jsme plánovali kupovat až tak za dva za tři roky, ale jelikož na kooikra se někdy čeká i dva roky tak se ptám už teď. To píšu jenom abychom si ujasnili situaci a nikdo se tady necítil uraženě nebo naštvaně.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Fiona.Praha napsal(a):
Koikra znám, pár jich běhá agility. Ale cenově to asi bude raketa, pořád je to málopočetné plemeno, tedy v ČR.
Tollery znám 2, pes a fena, každý v jiné rodině, z jiné CHS, jiný věk, nechtěla bych ani jednoho. Feně nedali výchovu téměř žádnou, takže je to startující bestie a flexině. Pes výchovu dostal, ale asi si s paničkou nerozumí nebo co, stal se z něj uštěkaný labil, startující po všem, který se bojí ve tmě.

Zajímalo by mne, jak si zadavatelka přestavuje to venčení dcerou.
Flata dcera nezvládne, tak ho nechá doma na podložce a menšího psa půjde vyvenčit? Prima plán.

Nechtělo by to spíš vychovat flata (asi je pořád v telecích letech) a potom si pořídit dalšího?

Já znám hodně zblízka toho tollera na fotce a je fajn. Chodí teda na dlouhý šňůře, protože mu nevěří s přivoláním od zvěře a tady je jí dost. Je občas docela ukecaný, já jsem zvyklá spíš na neštěkací psy, tak vždycky koukám, když spustí, třeba právě z nervozity, když se loučíme a on chce za námi. A nervóznější, jak jsem už psala.
Ale je vychovaný, chodí s nimi běžně do jejich provozovny, kde si ostatních lidí nevšímá - naši flati by každýho zákazníka nadšeně vítali.
Nedávno jsme tu měli instalatéra kvůli sprše, fleťák se nejdřív pokusil elegantně proklouznout do sprchového koutu a vysprchovat se, a když se to nepovedlo, tak bral panu instalérovi z tý jeho brašny různý bazmeky a na přeskáčku je mně a jemu podával. Kdyby tu byl místo flata toller, tak ten bude opravu maximálně pozorovat zpovzdálí.

Jinak ceny za tollery jsou taky vysoko, vloni se zajímala kamarádka a bylo jí řečeno od 50k nahoru, plus je třeba začít komunikaci s chovatelem rok dopředu a jet ho i třeba podpořit na výstavu?!?!, aby o vás vůbec uvažoval. Plus jí bylo řečeno, že jestli nechce vystavovat a lovecky pracovat, tak jí nejspíš psa ani nikdo neprodá.
Věřím, že letos je situace příznivější, vloni to byl extrém u spousty plemen, ale pořád bude platit, že dostupnost štěňat nic moc.

Ještě mě napadlo, že by možná stálo za to se přidat do tollerský skupiny na FB, tam si jejich majitelé píšou o tom, co zrovna řeší, a určitě by tak člověk získal lepší představu o tom, co je pes zač než z nějaký jedný diskuze na webu.

kakiva123 napsal(a):
Tady je fotka našeho flata, pro všechny, kdo říká že to není normální, aby v roce a půl takhle řádil, tak já to vím. Je to náš první pes a při výběru plemena nám přišel ideální. Od známích co mají retrívry víme, že jsou moc hodní a to se nám na nich líbí. Když jsme si o plemeni zjišťovali co nejvíce, bylo všude jen napsáno, že je trochu více temperamentní než například zlatý retrívr. To, že na vodítku jančil když viděl psa, bylo jen okolo toho roka, teď už se zlepšil a my jsme také zjistili, jak s ním nejlépe pracovat. Jednou, když jsme byli na procházce, tak jsme potkali flata, který mohl být starý minimálně dva roky a vedla ho taková mladá holka. Její flat viděl našeho a hned za náma letěl. Holka se tam za ním vyválela v blátě. Myslím že ten náš je ještě celkem v pohodě a že se časem zklidní a vychová. On je teď hlavně v pubertě takže až přejde tak to podle mě bude lepší. Toho druhého psa jsme plánovali kupovat až tak za dva za tři roky, ale jelikož na kooikra se někdy čeká i dva roky tak se ptám už teď. To píšu jenom abychom si ujasnili situaci a nikdo se tady necítil uraženě nebo naštvaně.

Je nádherný! 😍

Ja Vás nesudim ani nič podobné. Sama mám doma retrieverku,čo mala veľmi divoké šteniatkovske obdobie aj dospievanie...o pár dní bude mať 3 a teda môžem povedať,že už je všetko tak,ako má byť.

Držím palce,nech Vám všetko vyjde podľa vašich predstáv😉

Zrzavci napsal(a):
Zadavatelko, prosím, nezlobte se, neuražte se, ale......já nevím, asi žiju už se psama hrozně moc let, ale aby pes v roce a půl nebyl na vodítku ovladatelnej, když ho mám od štěněte - to ať se na mě nikdo nezlobí, to o něčem svědčí. Mám taky velké plemeno a temperamentní - máme ohaře. A nejsem myslivec, jsem laik, ohaře máme už několikátýho a jen jeden jediný - tedy jediná - se choval přesně tak jak popisujete. Německá ohařka, kterou jsme si brali z kotce v jejích desetiměsících a která žila nějak podivně. Když jsme ji přivedli domů, lítala jsem vzduchem jak Mary Poppins, ano. Ale to proto, že všichni její původní majitelé na ní dlabali. Trvalo to dlouho, bolelo to dost- takže si dovedu představit, že dítě vašeho fleta opravdu venčit nemůže, naše fena má taky 30 kg. Ale prostě, aby mě v roce a půl pes vláčel tak, že i já jako dospělý s ním mám potíže, to není o ničem jiném než o - řekněme nedostatečné výchově - ne výcviku, výchově. Protože už malinký ščenátko učím chodit na vodítku a vnímat, že ten druhej konec mám v ruce já. To že pes druhý konec vodítka nevnímá je o tom, že se mi něco nepovedlo. A že by to tedy chtělo na tom zapracovat. Protože dokud nebudu mít excelentně vymazlenou výchovu prvního psa a pořídím si druhého, řítím se dost do průseru. Byla jsem zatraceně vděčná za to, že náš ohař se mnou funguje na myšlenku a nemusím ho řešit, zatímco jsem musela neustále mít napřenou pozornost na tý bláznivý germánce. Stejně to budete mít vy, až by přišlo štěně - celou pozornost musíte mít napřenou na ně - aby vnímalo, aby nebufetilo, aby konalo to, co mu řeknete-protože jinak se bude učit, že co řeknete-neplatí............atd. atd.

Pokud je pes takový potrhlo třicetikilový a neuvědomuje si svou velikost (to není ničí chyba, prostě takový je), tak bych si k němu malýho parťáka nepořizovala, bude dost trpět. K té zmiňované fence si budu muset zatraceně rozmýšlet, jakýho dalšího parťáka domů přivedu, protože ona je tak radostná, až je nebezpečná.

Neberte to, prosím, ve zlém, ale pokud jste sama doposud dva psy zároveň neměla, nemáte představu co vás čeká a jak náročné to je a že potřebujete mít volné ruce pro štěně a tím pádem, flet musí fungovat špígl nýgl .

Souhlasím s každým jednotlivým slovem!
Mám obavu, že paní zadavatelka nezvládla výchovu jednoho psa, a přesto chce dalšího. Kterého taktéž nezvládne...

kakiva123 napsal(a):
Tady je fotka našeho flata, pro všechny, kdo říká že to není normální, aby v roce a půl takhle řádil, tak já to vím. Je to náš první pes a při výběru plemena nám přišel ideální. Od známích co mají retrívry víme, že jsou moc hodní a to se nám na nich líbí. Když jsme si o plemeni zjišťovali co nejvíce, bylo všude jen napsáno, že je trochu více temperamentní než například zlatý retrívr. To, že na vodítku jančil když viděl psa, bylo jen okolo toho roka, teď už se zlepšil a my jsme také zjistili, jak s ním nejlépe pracovat. Jednou, když jsme byli na procházce, tak jsme potkali flata, který mohl být starý minimálně dva roky a vedla ho taková mladá holka. Její flat viděl našeho a hned za náma letěl. Holka se tam za ním vyválela v blátě. Myslím že ten náš je ještě celkem v pohodě a že se časem zklidní a vychová. On je teď hlavně v pubertě takže až přejde tak to podle mě bude lepší. Toho druhého psa jsme plánovali kupovat až tak za dva za tři roky, ale jelikož na kooikra se někdy čeká i dva roky tak se ptám už teď. To píšu jenom abychom si ujasnili situaci a nikdo se tady necítil uraženě nebo naštvaně.

A chodíte někam cvičit? Třeba by ho bavila lovečina a víc by se mu tím zaměstnala hlava a uklidnil by se. Já s tím třeba mám výbornou zkušenost, ale mám teda klidnějšího GR.
Jinak pro holčičku bych doporučovala raději jiné plemeno, i když ten kooiker se mně taky líbí a moc. Ale zatím neplánuju, plány se mně v minulosti dost nevyplatily.
Držím vám palce, hlavně co se výcviku stávajícího pejsy týká, a kdykoliv bude potřebovat, zase sem napište, budeme rádi. 😉

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
A chodíte někam cvičit? Třeba by ho bavila lovečina a víc by se mu tím zaměstnala hlava a uklidnil by se. Já s tím třeba mám výbornou zkušenost, ale mám teda klidnějšího GR.
Jinak pro holčičku bych doporučovala raději jiné plemeno, i když ten kooiker se mně taky líbí a moc. Ale zatím neplánuju, plány se mně v minulosti dost nevyplatily.
Držím vám palce, hlavně co se výcviku stávajícího pejsy týká, a kdykoliv bude potřebovat, zase sem napište, budeme rádi. 😉

Zatím nikam cvičit nechodíme protože máme zatím dost práce s tím, aby neotravoval lidi na potkání ale v budoucnu bychom chtěli třeba na agility protože se strašně rychle a hlavně rád učí. Je také strašně hodný takže nás napadla canisterapie ale to samozřejmě až se zklidní. Chci se zeptat, myslíte, že když ho vychováme, aby neotravoval všechny lidi co potká a bude s tím v pohodě, a pak začneme chodit na canisterapii a tam ho všichni budou zase mazlit, nenaučí se tím zase, že se se všemi může mazlit a nebude pak problém na procházkách a nebo to naopak uspokojí jeho potřeby a nebude tak hr na lidi na procházce? My jsme s ním totiž když byl štěně chodili na cvičák do štěněčí školičky, aby se socializoval, a tam se se všemi vždycky kamarádil a hrál si s nimi, a potom když jsme ho tam někdy připnuli na vodítko (například při cvičení) tak když jsme se přiblížili k nějakému psovi, tak zběsile táhnul protože věděl, že si s ním může hrát. Právě nevím, jestli to, že teď táhne za psema, se nenaučil právě tam a aby to nebylo to samé s tou canisterapií.

kakiva123 napsal(a):
Zatím nikam cvičit nechodíme protože máme zatím dost práce s tím, aby neotravoval lidi na potkání ale v budoucnu bychom chtěli třeba na agility protože se strašně rychle a hlavně rád učí. Je také strašně hodný takže nás napadla canisterapie ale to samozřejmě až se zklidní. Chci se zeptat, myslíte, že když ho vychováme, aby neotravoval všechny lidi co potká a bude s tím v pohodě, a pak začneme chodit na canisterapii a tam ho všichni budou zase mazlit, nenaučí se tím zase, že se se všemi může mazlit a nebude pak problém na procházkách a nebo to naopak uspokojí jeho potřeby a nebude tak hr na lidi na procházce? My jsme s ním totiž když byl štěně chodili na cvičák do štěněčí školičky, aby se socializoval, a tam se se všemi vždycky kamarádil a hrál si s nimi, a potom když jsme ho tam někdy připnuli na vodítko (například při cvičení) tak když jsme se přiblížili k nějakému psovi, tak zběsile táhnul protože věděl, že si s ním může hrát. Právě nevím, jestli to, že teď táhne za psema, se nenaučil právě tam a aby to nebylo to samé s tou canisterapií.

Pokud psa naučíte min. základním povelům a to tak, že na ně bude reagovat vždy, opravdu naprosto vždy, je úplně jedno, jestli si chodí hrát s ostatními psy ve školičce, nebo zda ho mazlí pacienti na canisterapii. Protože pak vydáte povel a pes vás jednoduše co? Poslechne. Máte trochu špatné představy. Opravdu zapracujte na ZÁKLADNÍ poslušnosti a pak teprve můžete uvažovat o něčem dál. Váš pes nemá tu poslušnost ani základní a proto by bylo vhodné navštívit a to urychleně nějaký kvalitní cvičák. Kde především VÁS naučí o tom, jak se psem komunikovat, zacházet a učit ho. Vy to totiž neumíte.

On i na canisterapii musí být pes OVLADATELNÝ, nemůže se tam vřítit jak velká voda. Pokud byste čekala, až se zklidní, nedočkáte se. Musí reagovat na to, co mu řeknete - tedy sedni, lehni - nebo třeba hají, kteréžto bude znamenat trošku jinou variantu cviku lehni, protože třeba bude zrovna polohovat, atd.. Musí umět na vás reagovat, vnímat, že jste tam spolu. Váš pes vás nevnímá ani na tom vodítku a pokud k tomu budete přistupovat stále takto, tak vás vnímat nebude nikdy.. Sice ve svém dalším příspěvku uvádíte, že už se zklidnil a je to lepší, leč ve svém úvodním příspěvku píšete toto:

en náš flat má třicet a i to je na nás trochu moc, když ho totiž na procházce něco velice zaujme tak ani já ho nemám šanci udržet.

Pokud nemáte šanci psa udržet - je to velmi, velmi a ještě jednou velmi špatné. pro vás, pro psa, pro okolí, pokud se vám vyškubne, tak se klidně může stát, že způsobí nehodu a někomu se něco stane, že někoho "jen" vyleká, protože prostě jsou lidé, kteří se psů fest bojí. A nebo se může stát "JEN" to, že váš pes kterého jste neměla šanci udržet se nařítí, byť v dobré víře, k jinému psu a ten může být třeba starý a nemocný a může se vyděsit a může to s ním fláknout a nebo taky se váš pes, kterého nemáte šanci udržet, v dobré víře zamíří k jinému psu a ten mu trochu potrhá kabátek............. takových scénářů můžu namalovat dost. Za tu dobu, co se psy žiju.
Najděte si kvalitní cvičák, naučte sebe jak se psem pracovat , naučte psa aby vás vnímal a poslouchal a pak můžete přemýšet o čemkoliv. Jinak to bude vždycky jen pojízdnej a pro okolí nebezpečnej cirkus i když máte hodného psa.

Dasvo napsal(a):
Souhlasím s každým jednotlivým slovem!
Mám obavu, že paní zadavatelka nezvládla výchovu jednoho psa, a přesto chce dalšího. Kterého taktéž nezvládne...

No a proto, že je takových lidí čím dál tím víc, přešla jsem do ilegality. Nebo do igelitu? Jak se to řiká?

Ne, já už prostě podobnými lidmi začínám být fakt unavená. Všichni, všichni dneska musí mít psa, bez ohledu na plemeno, na to, co vědí, znají, co si zjistili, na co mají kapacitu, podmínky a hlavně co mohou psu dát.................. a bude hůř.

Zrzavci napsal(a):
No a proto, že je takových lidí čím dál tím víc, přešla jsem do ilegality. Nebo do igelitu? Jak se to řiká?

Ne, já už prostě podobnými lidmi začínám být fakt unavená. Všichni, všichni dneska musí mít psa, bez ohledu na plemeno, na to, co vědí, znají, co si zjistili, na co mají kapacitu, podmínky a hlavně co mohou psu dát.................. a bude hůř.

100% do igelitu.
Jak jako bude hůř? Nechte toho, buďte ráda, že nechce stafforda :D

kakiva123 napsal(a):
Zatím nikam cvičit nechodíme protože máme zatím dost práce s tím, aby neotravoval lidi na potkání ale v budoucnu bychom chtěli třeba na agility protože se strašně rychle a hlavně rád učí. Je také strašně hodný takže nás napadla canisterapie ale to samozřejmě až se zklidní. Chci se zeptat, myslíte, že když ho vychováme, aby neotravoval všechny lidi co potká a bude s tím v pohodě, a pak začneme chodit na canisterapii a tam ho všichni budou zase mazlit, nenaučí se tím zase, že se se všemi může mazlit a nebude pak problém na procházkách a nebo to naopak uspokojí jeho potřeby a nebude tak hr na lidi na procházce? My jsme s ním totiž když byl štěně chodili na cvičák do štěněčí školičky, aby se socializoval, a tam se se všemi vždycky kamarádil a hrál si s nimi, a potom když jsme ho tam někdy připnuli na vodítko (například při cvičení) tak když jsme se přiblížili k nějakému psovi, tak zběsile táhnul protože věděl, že si s ním může hrát. Právě nevím, jestli to, že teď táhne za psema, se nenaučil právě tam a aby to nebylo to samé s tou canisterapií.

.na canis musí mít stoprocentní ovladatelnost z vaší strany....klienti jsou křehci mají mnohdy velmi špatnou pohyblivost....další se zase na psa vrhají a ten musí zůstat v naprostém klidu a další a další....

Nevím, odkud jste ale v okolí Prahy byly dva cvičáky pro retrívry. Mám s nimi docela dobrou zkušenost (už teda pár let starou) , výhoda je ta, že cvičitelé sami retrívry mají, takže ví, jak na ně, a dělají se tam věci, co retrívry baví, ale i základní poslušnost samozřejmě. Jestli to máte z ruky, tak můžete i na univerzální cvičák, třeba když napíšete, odkud jste, tak někdo nějaký dobrý doporučí.

Jinak to vidíte podle mě trochu špatně, když nejprve chcete čekat, až tak nějak sám od sebe přestane otravovat lidi, to se načekáte. Na tom cvičáku by se měl krom jiného naučit, že vás má vnímat i v přítomnosti ostatních lidí a psů a hlavně že spolupracujete.

Fakt se pro tuhle chvíli vykašlete na nějaké agility a canisterapii a zaměřte se na tu provozní poslušnost, bez ní to pro vás bude při každým venčení opruz.

kakiva123 napsal(a):
Zatím nikam cvičit nechodíme protože máme zatím dost práce s tím, aby neotravoval lidi na potkání ale v budoucnu bychom chtěli třeba na agility protože se strašně rychle a hlavně rád učí. Je také strašně hodný takže nás napadla canisterapie ale to samozřejmě až se zklidní. Chci se zeptat, myslíte, že když ho vychováme, aby neotravoval všechny lidi co potká a bude s tím v pohodě, a pak začneme chodit na canisterapii a tam ho všichni budou zase mazlit, nenaučí se tím zase, že se se všemi může mazlit a nebude pak problém na procházkách a nebo to naopak uspokojí jeho potřeby a nebude tak hr na lidi na procházce? My jsme s ním totiž když byl štěně chodili na cvičák do štěněčí školičky, aby se socializoval, a tam se se všemi vždycky kamarádil a hrál si s nimi, a potom když jsme ho tam někdy připnuli na vodítko (například při cvičení) tak když jsme se přiblížili k nějakému psovi, tak zběsile táhnul protože věděl, že si s ním může hrát. Právě nevím, jestli to, že teď táhne za psema, se nenaučil právě tam a aby to nebylo to samé s tou canisterapií.

Radila bych vám to samé, co je řečeno výše. Vykašlat se na agility, to stejně není pro flata vhodné, a na canisku taky. To chce silnou povahu, budete se oba vracet naprosto vyčerpaní. A předpokládá to naprosto vycvičeného psa.
Začala bych taky cvičákem. Poslušnost a pak to další.

Já se strašně omlouvám...pořád mám pocit, že zadavatelce nedochází cosi úplně zásadního.
Nemyslím to špatně, ale zklidnění a ovladatelnost jsou dvě různé věci. Na to první, čili na zklidnění, u některých plemen budete čekat marně, dostaví se to leda až psovi ochabnou smysly a přestane sloužit pohybový aparát.
Oproti tomu ovladatelnost je něco, čeho lze dosáhnout i u mladého psa a to i u takového, který se zklidní leda po smrti. Jen je to práce, nepřijde to samo ...já mám pocit, že zadavatelka očekává, že zklidnění je něco, co přijde samo časem - u flata nepřijde.
Podepisuju se pod všechno, co píše Zrzavci.

Terven napsal(a):
Já se strašně omlouvám...pořád mám pocit, že zadavatelce nedochází cosi úplně zásadního.
Nemyslím to špatně, ale zklidnění a ovladatelnost jsou dvě různé věci. Na to první, čili na zklidnění, u některých plemen budete čekat marně, dostaví se to leda až psovi ochabnou smysly a přestane sloužit pohybový aparát.
Oproti tomu ovladatelnost je něco, čeho lze dosáhnout i u mladého psa a to i u takového, který se zklidní leda po smrti. Jen je to práce, nepřijde to samo ...já mám pocit, že zadavatelka očekává, že zklidnění je něco, co přijde samo časem - u flata nepřijde.
Podepisuju se pod všechno, co píše Zrzavci.

Bohužel vidím to dnes a denně v dotazech na FB: vydržte, vyroste z toho. 🤷

aby se socializoval, a tam se se všemi vždycky kamarádil a hrál si s nimi, a potom když jsme ho tam někdy připnuli na vodítko (například při cvičení) tak když jsme se přiblížili k nějakému psovi, tak zběsile táhnul protože věděl, že si s ním může hrát. Právě nevím, jestli to, že teď táhne za psema, se nenaučil právě tam

ne, nenaucil -delal by to stejne.
co jste ale propasli bylo prave uceni, jak se ma chovat mezi psi.
na tom cvicaku je to kontrolovane prostredi, muzete se domluvit s majitelem druheho psa - a proste trenovat spravne chovani.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Bohužel vidím to dnes a denně v dotazech na FB: vydržte, vyroste z toho. 🤷

Někteří holt musí vydyržet až do psových 10-11 let, no ...
A z toho, že chce za pejskama, někdo nevyroste ani poté

Zoia napsal(a):
Nevím, odkud jste ale v okolí Prahy byly dva cvičáky pro retrívry. Mám s nimi docela dobrou zkušenost (už teda pár let starou) , výhoda je ta, že cvičitelé sami retrívry mají, takže ví, jak na ně, a dělají se tam věci, co retrívry baví, ale i základní poslušnost samozřejmě. Jestli to máte z ruky, tak můžete i na univerzální cvičák, třeba když napíšete, odkud jste, tak někdo nějaký dobrý doporučí.

Jinak to vidíte podle mě trochu špatně, když nejprve chcete čekat, až tak nějak sám od sebe přestane otravovat lidi, to se načekáte. Na tom cvičáku by se měl krom jiného naučit, že vás má vnímat i v přítomnosti ostatních lidí a psů a hlavně že spolupracujete.

Fakt se pro tuhle chvíli vykašlete na nějaké agility a canisterapii a zaměřte se na tu provozní poslušnost, bez ní to pro vás bude při každým venčení opruz.

Jsme z Prahy jih, klidně můžete dávat tipy na dobré cvičáky, podívám se na to a třeba na nějaký půjdeme.

kakiva123 napsal(a):
Jsme z Prahy jih, klidně můžete dávat tipy na dobré cvičáky, podívám se na to a třeba na nějaký půjdeme.

Zadejte do vyhledávače výcvik retrieverů a výcvik-retrieverů. Jeden ten cvičák je v Říčanech, druhý v Kolodějích.

Zoia napsal(a):
Zadejte do vyhledávače výcvik retrieverů a výcvik-retrieverů. Jeden ten cvičák je v Říčanech, druhý v Kolodějích.

Tak moc děkuji za tip, určitě se na to podívám a pak se uvidí. Je dobré, že je to k nám opravdu blízko .

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
100% do igelitu.
Jak jako bude hůř? Nechte toho, buďte ráda, že nechce stafforda :D

Tak to abych si v Hrombachu pořídila nějakej pěknej, fešnej.
Jak bude hůř? No tak se podívejte na zadavatelku, tady jí někdo navrhne, že by poslal odkaz na cvičáky a ona napíše, jojojo, TŘEBAS tam půjdeme. Neměla by napsat, jooo díky, aspoň budu vědět o ověřeném místě, kam vyrazit? A ne psát třebas?? Třebas = s největší pravděpodobností tak leda prtky, ona celou dobu neřeší to, že by měla vychovat svýho současnýho psa- ani jednou, ani jednou, ale to, jakýho pořídit jako druhý. A pak se divte, že chci do igelitu.

Zrzavci napsal(a):
Tak to abych si v Hrombachu pořídila nějakej pěknej, fešnej.
Jak bude hůř? No tak se podívejte na zadavatelku, tady jí někdo navrhne, že by poslal odkaz na cvičáky a ona napíše, jojojo, TŘEBAS tam půjdeme. Neměla by napsat, jooo díky, aspoň budu vědět o ověřeném místě, kam vyrazit? A ne psát třebas?? Třebas = s největší pravděpodobností tak leda prtky, ona celou dobu neřeší to, že by měla vychovat svýho současnýho psa- ani jednou, ani jednou, ale to, jakýho pořídit jako druhý. A pak se divte, že chci do igelitu.

Ne, mě ten komentář "klidně můžete dát návrhy na prahu jih a třeba pudu" odrovnal. Sroloval. Úplně mi sebral řeč :-)

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Ne, mě ten komentář "klidně můžete dát návrhy na prahu jih a třeba pudu" odrovnal. Sroloval. Úplně mi sebral řeč :-)

No, takhle němých nás bude asi víc

rapotacka11 napsal(a):
http://www.nova-scotia-retriever.cz/index.php/2021/03/29/mate-zajem-o-stenatka/

http://www.nova-scotia-retriever.cz/index.php/charakteristika-plemene-nova-scotia-duck-tolling-retriever/

Tohle jsou ale řádný sračky od největší mnozky Tolleru v CR. To nemyslíte vážně že ty hovadiny tady postujete, že ne...?

Flati šli povahově a zdravotně do prcic. Nechtěl bych to ani darem, umírá to brzy na dědičné srance. Ti Tolleri jsou na tom v dnešní době o poznání lépe a jdou nahoru nežli flati, bohužel. U flatu pracovní stránka skomírá, v dost liniích to kvičí a je nervní, zdraví zmrvene, nosit to nechce.....bída, bída 😢

BuddsforYou napsal(a):
Tohle jsou ale řádný sračky od největší mnozky Tolleru v CR. To nemyslíte vážně že ty hovadiny tady postujete, že ne...?

Je tam charakteristika plemene dle FCI a nároky na majitele. Chovku samotnou neposoudím, tu neznám, ale ten text samotný je naprosto OK.
Charakteristika dle FCI je běžná na různých stránkách, to nelze považovat za hovadinu. A nároky snad může mít chovatel, jaké chce, žejo. Pokud neprodá psa na zahradu, tak prostě neprodá. Však si najděte štěně od jiné ChS.

BuddsforYou napsal(a):
Tohle jsou ale řádný sračky od největší mnozky Tolleru v CR. To nemyslíte vážně že ty hovadiny tady postujete, že ne...?

Tu "množku" neznám, ale ráda si o psech přečtu všechno.
Snad i zadavatelka.
Vlezte si do kanálu a laskavě mě vynechte.

rapotacka11 napsal(a):
Tu "množku" neznám, ale ráda si o psech přečtu všechno.
Snad i zadavatelka.
Vlezte si do kanálu a laskavě mě vynechte.

Mě jsi úplně ukradená i bez kanálu chytrolinko. Čti si třeba RiaNovosti, pokud te to uspokojí. Každopádně ty linky jsou skvar a Rudolfovská skála je nejproflaklejsi pseudo chovka mnozka co dělá shit nejen u Tolleru. Seeyaa....

rapotacka11 napsal(a):
Tu "množku" neznám, ale ráda si o psech přečtu všechno.
Snad i zadavatelka.
Vlezte si do kanálu a laskavě mě vynechte.

Komu jste šlápla dnes před polednem na kuří oko?

BuddsforYou napsal(a):
Mě jsi úplně ukradená i bez kanálu chytrolinko. Čti si třeba RiaNovosti, pokud te to uspokojí. Každopádně ty linky jsou skvar a Rudolfovská skála je nejproflaklejsi pseudo chovka mnozka co dělá shit nejen u Tolleru. Seeyaa....

Bože, další emeričan... Mluv a piš, jak ti zobák narost

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Bože, další emeričan... Mluv a piš, jak ti zobák narost

:D Já myslela, že je to podpis.
Seeyaa. Hezké jméno. :)

Varaxi napsal(a):
Komu jste šlápla dnes před polednem na kuří oko?

Síje

Varaxi napsal(a):
:D Já myslela, že je to podpis.
Seeyaa. Hezké jméno. :)

To bude 'see you'