Velšteriér

O plemenu

„Velšan“ patří mezi vysokonohé teriéry, má téměř kvadratický tělesný rámec, štíhlou, kompaktní postavu s dobrým osvalením a středně dlouhý, nahoru nesený ocas.  

Oči vyzařují bystrost a pozornost, nejsou příliš velké, mají mandlový tvar a tmavě hnědou barvu. Uši velšteriéra jsou menší, vysoko nasazené a tvarem připomínají písmeno V. Dříve se uši teriérů často kupírovaly, současné době se ponechávají přirozeně překlopené, přiléhající k lícím.  

Historie

Velšan patří mezi velmi stará plemena psů, jeho kořeny spadají do hlubokého starověku, ještě před římskou invazi do Británie. Dle současných poznatků jde patrně o původní typ britských teriérů, ze kterého se postupem času vyvíjela další plemena.  

Z dosud chovaných teriérů je také nejbližší již vymizelému  Old English Black and Tan teriérovi (Staroanglickému čeno-pálenému teriérovi).  

Původně byli velšteriéři používání k lovu lišek, jezevců a vyder, obvykle ve smečkách s jinými plemeny (honiči, vydraři). Nejstarší písemný záznam o chovu podobných psů se nám zachoval z roku 1750, četnější zmínky o velšteriérech v loveckých smečkách pocházejí pak z počátku 19. století především z oblasti Walesu.  

Roku 1885 byl založen Welsh Terrier Club a brzy na to spatřil světlo světa také první plemenný standard. Touto dobou byl ještě často zaměňován či slučován s black and tan teriérem a ještě ho čekalo několik změn - na zušlechtění exteriéru byli přikřížení airedale teriéři, bedlingtonští teriéři nebo i kolie. 

Povaha

Veselá, pozitivně laděná povaha velšteriérů se zasloužila o jejich rozšíření mimo okruh myslivců a lovců. Tento aktivní pes je výtečným společníkem pro aktivní sportovce i rodiny s dětmi.  

Velšteriér miluje hry, pohyb a zaměstnání, pokud mu neposkytnete dostatek aktivit a podnětů, začne se nudit a lze očekávat i rozvoj problémového chování, jako je ničení věcí, znečišťování bytu nebo útěky.  

Zatímco vůči dětem je velšan trpělivý a hravý, vůči ostatním psům často vystupuje s nadměrnou dominancí, která se stává příčinnou konfliktních situací. 

Výcvik

Jako typický teriér bývá velšan poněkud paličatý a rád prosazuje svou. Potřebuje proto od nejútlejšího věku důslednost a jasně vymezené hranice. Přesto není vhodné uchylovat se k výchově drilem, mnohem lépe funguje pozitivní motivace a dostatek času na hru.  

Je velmi aktivní a naléhavě potřebuje dostatek činností a podnětů. Vedle loveckého využití se výborně hodí pro celou řadu kynologických sportů. Často ho můžeme potkat při agility nebo flyballu, zvládne ale i frisbee, dogdancing (tanec se psem) či pachové práce.  

Většina velšteriérů má kladný vztah k vodě a jsou i dobrými plavci a nadšenými aportéry. Nepohrdnou ani dlouhými výlety a navzdory své malé velikosti s vámi udrží krok i na náročných horských tůrách. 

Zdraví / nemoci

Velšteriér patří mezi psy s průměrným zdravím. Vyskytnout se mohou ortopedické potíže jako luxace pately či dysplazie lokte, dále von Willebrandova choroba (porucha krevní srážlivosti připomínající hemofilii), onemocnění štítné žlázy, alergie a nemoci očí (PRA- progresivní retinální atrofie sítnice a glaukom). 

Krmení

Že je zapotřebí zkrmovat pouze kvalitní granule, případně pečlivě připravenou domácí stravu (vařenou i BARF) je samozřejmé. Dále je však zapotřebí přizpůsobit krmení jak věku zvířete, tak i míře jeho fyzické zátěže a případným specifickým potřebám (kastrát, alergik atd.).

Pokud najdete granule, které psovi vyhovují, zbytečně je neměňte. Časté změny krmení nedělají dobře zažívání, totéž platí i o příliš velkých odchylkách ve složení doma připravovaného jídla. Největší zátěž pro trávicí trakt pak představuje časté střídání či kombinování suchého krmiva a domácí stravy, toho je lépe se vyvarovat. 

Chovatelské stanice

• Od Deviti křížů
• Žanetino srdce