Anglický buldok

Sháníte anglického buldoka nebo máte štěňata anglického buldoka na prodej?

Základní informace

FCI Skupina II – Pinčové, knírači, plemena molossoidní a švýcarští salašničtí psi, Sekce 2.1. - Molossoidní plemena typu mastifa, Číslo standardu FCI: 149
Velikostní zařazení Střední plemena
Země původu Velká Británie
Kohoutková výška 31-36 cm
Hmotnost v dospělosti 23-25 kg
Věk 9-10 let
Typ srsti krátká, rovná
Náročnost na výchovu střední
Povaha klidná, rozvážná, věrná
Orientační cena štěněte s PP okolo 30-40 000 Kč

Charakteristika plemene

Velikost Střední (Hodnocení 3/5)
Nároky na pohyb Spíše nižší (Hodnocení 2/5)
Cvičitelnost Nižší (Hodnocení 2/5)
Vhodný pro Mírně pokročilého chovatele (Hodnocení 2/5)
Množství chlupů v domácnosti Malé (Hodnocení 2/5)
Péče o srst Minimální (Hodnocení 1/5)
Vztah k dětem Spíše pozitivní (Hodnocení 4/5)
Zdravotní problémy Velmi časté (Hodnocení 5/5)
Finanční náročnost Vyšší (Hodnocení 4/5)
Schopnost být sám Střední (Hodnocení 3/5)
Inteligence Průměrná (Hodnocení 3/5)
Lovecký pud Malý (Hodnocení 2/5)
Jaký je hlídač Ohlásí návštěvu (Hodnocení 2/5)

O plemenu

Nevysoký, podsaditý pes s výrazně zkrácenou čenichovou partií (brachycefalií) a s předkusem. Volnější kůže tvoří záhyby, zejména na krku a hlavě, která je dosti velká, ale neměla by narušovat celkově kompaktní a harmonický dojem. 

V buldočí tváři se odráží dobrácká, trochu samorostlá povaha, příchylnost k lidem a navzdory těžkopádnému zjevu i hravost.

Přednosti a nevýhody

Anglický buldok je populární i díky své přátelské, klidné a oddané povaze. Nebývá agresivní, má rád společnost a o samotě velmi strádá. Bývá-li ponechán často bez své lidské „smečky“, může v krajních případech trpět dokonce separační úzkostí s nepříjemnými a obtěžujícími projevy, jako je vytrvalý štěkot nebo demolování věcí v bytě. 

Při pití často bryndá, proto je zapotřebí vybrat vhodné místo na misku s vodou i s krmením. Často totiž ani krmení nezůstane jen v misce, ale všude kolem. Po krmení je dobré psovi utřít dočista pysky a jejich nejbližší okolí. Spát bude jistě nejraději v ložnici, klidně nemusí hned v posteli, ale v měkkém pelíšku. Ovšem důležité upozornění: zpravidla velice nahlas chrápe.

Na cestování se vůbec nehodí. Cestování v neklimatizovaném autě v létě je pro něj velmi nepříjemné, až nebezpečné. Pokud například pozorujete modrající jazyk a problémy s dýcháním, ihned musíte jednat. Opravdu velmi špatně snáší vedro.

Historie

Jeho nejdávnější historie je společná s ostatními plemeny dogovitého typu. Snad všichni znalci se shodují v tom, že se jedná o zmenšenou formu starého typu mastifa. Tedy začátek přímé historie buldoka jako takového nelze od základu dohledat. Psi typu buldoka byli již ve středověku a bohatí lidé je vlastnili ke své ochraně. Následně po několik staletí pracovali jako řezničtí psi k usměrňování býků, patřili do skupiny psů zvaných „býkohryzové“. Do 13. století se jednalo o psa ryze pracovního a samozřejmě vypadal zcela jinak. Potom nastala změna.

Pes pro boj s býkem

Z účelně pracovního řeznického psa se skoro přes noc stal rváč – bojovník, po kterém byl vyžadován krvavý souboj s býkem. Přihlížející byli nadšeni z utrpení všech přítomných zvířat. Někdy jen jeden buldok sám za sebe, jindy celá smečka buldoků byli poštváni na přivázaného býka na řetězu připevněném k zemi. Psi se snažili co nejpevněji chytit býka především za mulec (nos) a nepustit dříve, než zvíře nepadlo. Samozřejmě se u toho býk bránil a pokaždé některé psy zranil nebo přímo zabil. Pokud byla možnost využít arénu, byl býk puštěn do arény volně a k němu byla vpuštěna smečka buldoků. Je pravděpodobné, že soubojům v arénách se věnovala vysoce postavená šlechta a býka na řetěz vázaly chudší vrstvy, neboť to bylo možné téměř kdekoli. Nic však nemění na tom, že oba způsoby byly neskutečně brutální, krvavé a nehumánní. Co vzbuzovalo v lidech z této podívané takové nadšení, dnes nevíme a nevěřícně kroutíme hlavou. Ale je pravdou, že se uzavíraly nemalé sázky na nejlepší psy, a tyto zápasy snad i proto byly neskutečně populární. Asi nejslavnějším psím zápasníkem té doby byl buldok jménem Belcher. Ten se účastnil 104 zápasů a nikdy nebyl poražen.

Existují dvě verze, jakým momentem vznikl zlom, kdy buldoci přestali být psem pracovním – řeznickým a byli změněni na prostředek pro krvavé pobavení lidí. Ta nejznámější vypráví o tom, jak hrabě Warren viděl náhodný boj dvou býků. Vtom přiběhli dva buldoci, býky obratně rozdělili a jednoho hnali k vesnici. To se hraběti natolik zalíbilo, že řezníkům, kteří buldoky vlastnili, věnoval velký pozemek s podmínkou, že každý rok, šest týdnů před Vánocemi, uspořádají souboj býků a psů. První takový zápas se měl uspořádat v roce 1206 a začalo se tomu říkat „bullkiling“. Jiná pověst vysvětluje vznik zápasů tak, že jeden Angličan jménem Steverton byl napaden býkem a jen díky velké náhodě přežil. Tato událost ho natolik poznamenala, že se rozhodl každoročně zakoupit býka a dát ho napospas buldokům v aréně. Po zápase bylo maso prodáno a peníze, které byly utrženy, byly rozdány chudým dětem.

První písemná a doložená zmínka o psovi s označením „bulldog“ pochází ze začátku 17. století a objevuje se v dopise, ve kterém je žádost o dva dobré buldoky hodící se na zápasy. Přesto je pravděpodobné, že pojmenování „buldok“ vzniklo mnohem dříve, protože slovo „Bull“ znamená býk, „dog“ pes. A jelikož boje s býky začaly a byly nejoblíbenější v Anglii, byl pokládán za anglického psa, proto „Anglický buldok“.

Přesto to nebyl jediný používaný název. Byl to pouze univerzální název pro psy bojující s býky. Do konce 17. století byl buldok ještě běžně označován i jako „malý mastif“. Exteriér nikoho moc nezajímal, některým psům byly pouze kupírovány uši. Časem začali být rozdělováni do váhových kategorií. Chovatelé buldoků se snažili exteriér přizpůsobovat co největším šancím dobrého zápasu s býkem. Byli totiž buldoci malí a lehcí, přibližně kolem 10 kg, a byli i tací, kteří tuto váhu měli i trojnásobnou. Lehčí typy ale velmi rychle ze zájmu veřejnosti, a tedy i chovatelů odpadly. V druhé půlce 19. století byly už k vidění pouze těžké typy. Nejlehčí byli ti, kteří o třicet let dříve patřili mezi nejtěžší. Z původně poměrně nohatého psa s dlouhým čumákem se začali stávat malí, zavalití psi, s velmi široce postavenými hrudními končetinami a krátkou nahoru vysunutou mordou. K největšímu exteriérovému zvratu došlo během 19. století.

Konec zápasů, konec buldoka?

Naštěstí se čím dál výrazněji začaly ozývat hlasy, které rázně odsuzovaly takovou lidskou zábavu. Ovšem trvalo velmi dlouho, až do roku 1835, kdy byly tyto zápasy zakázány. Vyvstala však otázka, co teď se psem, který nemá žádné jiné využití. Zájem o ně rychle ochabl a tomuto psovi, kterého stvořili lidé pro své kratochvíle, najednou hrozil zánik, neboť je lidé, poněkud nevděčně, již nechtěli. Nebyli jim najednou k ničemu. Po zákazu zápasů začal chov buldoků obrovskou rychlostí upadat.

Naštěstí se však našlo několik takových, kterým osud anglického buldoka nebyl lhostejný. Dali hlavy dohromady a dohodli se na utváření nového plemene s tím, že jeho povaha musí být od základu přeměněna tak, aby byl tento pes veřejností žádán. Za cíl si dali vytvořit kamarádského rodinného dobráka. A že se jim to opravdu povedlo, svědčí dnešní typ buldoka.

Tak jak k nepoznání byl v prvních sedmdesáti letech 19. století měněn jeho exteriér, tak k nepoznání byla změněna i jeho povaha v druhé polovině 19. století. Na začátku 20. století tu stál nový, nezaměnitelný a žádaný pes. Bylo to pro buldoka zvláštní období. Nezřídka se i pořadatelé některých výstav zdráhali buldoky na výstavu přijmout.

Největší vliv na záchranu buldoka pravděpodobně měl George Bill. Za datum, kdy začal anglický buldok platit za samostatné plemeno, je možné určit rok 1859. To poprvé byl vystavován na výstavě s jednotným názvem.

V roce 1875 vznikl New Bulldog Club a zároveň v témže roce byl buldok Kennel Clubem uznán jako samostatné plemeno. O rok později, v roce 1876, byl schválen první standard. Ovšem první standard se objevil v tištěné podobě již v roce 1865 a byl vytvořen Samem Wikkensem (psal pod pseudonymem Phiolo Kuön). Zajímavostí také je, že tento standard vytvořil podle obrazu dvou buldoků Criba a Rosy, přičemž tento obraz byl zřejmě namalován již v roce 1816! Přesto se jednalo o buldoky v podobě, jakou chtěli chovatelé mít u anglického buldoka na přelomu 19. a 20. století. První anglický buldok byl zapsán do plemenné knihy až v roce 1891 a jmenoval se Adam.

Nelze zatajit, že v 18. a 19. století se poměrně často objevovaly hrubé genetické vady, jako například „rozštěpené nosy“. Celkově některé problémy s jeho exteriérem, kdy byly určité partie, respektive znaky buldoka hnány do extrémů, byly problémem již tehdejší doby. Příbuzenská plemenitba nebyla ničím neobvyklým ani zatracovaným. O problémech s exteriérem se zmiňuje i známý kynolog a zastánce anglických buldoků Radon B. Lee na konci 19. století. Uvádí, že dobré buldoky bylo vidět jen do roku 1882. Pak už následovali jen psi s přehnaně těžkými hlavami a širokými hrudníky, neskutečně vytočenými hrudními končetinami a vytočenými lokty, kteří s dobrými buldoky měli jen málo společného. Byl asi prvním významným kynologem, který důrazně kritizoval chov anglických buldoků a upozorňoval na obrovské chyby ve směru chovatelství, kam se chovatelé buldoků v tu dobu vydali. Jedním z nejvýznamnějších a dobrých plemeníků 19. století byl pes jménem King Dick a následně jeho potomek Crib (vážící 27 kg).

V 19. století byl chován i toy buldok, který vážil maximálně 9 kg. Převálcoval ho však francouzský buldoček, kterému paradoxně právě toy buldok dopomohl ke vzniku. Pak, kolem roku 1930, toy buldok zanikl.

Buldok je odpradávna brán jako národní poklad Anglie, jako její symbol. Ve 20. letech 20. století jeho obliba a i cena byly neskutečně vysoké. Podílel se také na vzniku či přetvoření mnohých plemen. Jeho obrovským přínosem pro ostatní plemena byla především výborná povaha.

David Leavitt z USA se ve 20. století pustil do pokusu, kdy za pomoci vzájemného křížení plemen v předem daném poměru pitbulteriér, bulmastif a anglický buldok vznikne „staroanglický buldok“. Zda se tento pokus vydařil, dodnes nebylo ještě rozhodnuto, ale dá se předpokládat, že smícháním těchto plemen může snadno dojít ke změně tolik ceněné povahy anglického buldoka.

Chov v České republice

Asi prvním českým majitelem anglického buldoka byl Karel Havlíček Borovský. Ten nám také o něm zanechal písemné zprávy. Vlastnil jej v polovině 19. století, avšak jeho pes byl v dnes nepřípustné černé barvě. Opět se u nás nově, dalo by se skoro říci poprvé, objevil anglický buldok moderního vzhledu až v osmdesátých létech dvacátého století. Jednalo se o fenu Maythhorpe Begonia. Ihned vzbudila zájem jak chovatelů, tak bohužel i množitelů.

Vzhled

Anglický buldok je v celé své anatomii zvláštní. Není na něm pomalu nic běžného. Impozantní hlava je hranatá, široká i vysoká. Její obvod je tak velký, že přibližně odpovídá kohoutkové výšce jedince. Aby byl buldok buldokem, nesmí mu chybět vrásky. Nemělo by jich být ani moc, ani málo. Na krku se tvoří dvojitý lalok a i na šíji nalezneme několik záhybů. Zvláštní je jeho tlama, která je krátká, široká a spodní čelist je podstatně delší než horní a směřuje vzhůru. Nikdy, je-li zavřená, nesmí být vidět ani zuby ani jazyk. Nosní houba je vždy černě zbarvená a nozdry musí být prostorné, aby usnadnily dýchání. Oči by měly být co nejtmavší, kulaté a při pohledu dopředu není vidět bělmo. Správný tvar uší je růžicový a jsou široce nasazené.

Tvar jeho těla je jaksi hruškovitý, v oblasti plecí je široký a mohutný a v oblasti žeber užší. Hřbet má silný a krátký, přičemž záď je výše než kohoutek psa. Bederní část hřbetní linie je tak poněkud přestavěná. Ocas je hluboko nasazený, středně dlouhý a je nesen směrem dolů. Hrudní končetiny jsou postaveny široce od sebe a samozřejmě mají být rovné bez jakéhokoliv vybočení loktů či tlapek.

Srst je vždy a všude krátká a hladká. Standard povoluje několik typů zbarvení: jednobarevná nebo jednobarevná s černou maskou (saze), červená ve všech odstínech, žíhaná, bílá a skvrnitá. Skvrnité zbarvení se rozumí jakákoliv uvedená barva srsti s různě velkými bílými znaky po těle.

Pohyb anglického buldoka působí tak trochu těžkopádně. Zdá se, že se pohybuje jen po špičkách a dělá malinké krůčky. Hmotnost psa se pohybuje kolem 25 kg, feny jsou již na první pohled drobnější a jejich hmotnost je kolem 22,5 kg. Většinou je však tato váha překračována směrem nahoru.

Povaha

Nenechte se zmást zamračeným výrazem. Je to pes vždy dobře naladěný, snášenlivý, jemný a citlivý, i když tak možná na první pohled nevypadá. Jeho groteskní ošklivost je hned na druhý pohled spíše hezká než cokoliv jiného. Je až neuvěřitelné, že se z původně zápasníka na život a na smrt stal mírumilovný a láskyplný rodinný pes, působivého vzhledu. Přece jen se to ale za těch 150 let podařilo a u anglických buldoků se nesetkáváme s agresivitou ani bojechtivostí. Je to spolehlivý přítel člověka.

Anglický buldok je sebevědomý, ale nikdy ne agresivní. Velice dobře vychází snad s každým. K cizím lidem je zpravidla noblesně lhostejný. Pokud se s ním ale chce někdo seznámit, nemá s tím problém. Někteří jedinci sice můžou být v prvním okamžiku trochu zdráhavě nedůvěřiví k novému – cizímu člověku, ale tato nedůvěra velice rychle vymizí. Nikdy není útočný. Naopak. Je přívětivý, mimořádně přátelský a šarmantní. Někteří jedinci sice ohlásí štěkotem podezřelého člověka, ale jiné buldoky nechá v klidu snad vše. Celkově anglický buldok moc neštěká a není možné si jej pořizovat jako hlídacího psa.

Má velmi výraznou mimiku a říká se, že příznivě ovlivňuje vlastnosti svého majitele. Je příjemný, přítulný, milý, laskavý, rád lenoší a hoví si rád doma, nejlépe na měkkém místě. Miluje hračky a hlavně ty žvýkací. Dárky tohoto typu mu vždy udělají velkou radost.

Inteligence a cvičitelnost

Ačkoliv rozhodně není hloupý, s jeho cvičitelností to příliš slavné není. Buldok je tak trochu salámista a často mívá svou hlavu. Vše ale zachraňuje jeho vlídná a bezproblémová povaha, takže se jeho pořízení nemusí bát ani začátečník. 

Vztah k dětem

Vůči dětem je spolehlivý, mírný a shovívavý, určitá opatrnost při kontaktu je ale na místě. Buldok je občas trochu neobratný a mohl by dítě zranit bez zlého úmyslu. Celkově však má děti velice rád, rád si s nimi hraje, ale rodiče musí dohlédnout, aby měl pro sebe dostatek klidu a odpočinku. Je tolerantní a říká se o něm, že má smysl pro humor.

Výchova

Je to spontánní, trochu (někdy více) svéhlavý pes, který je však na druhou stranu dobromyslný, tolerantní, rozvážný, nekomplikované a vyrovnané povahy. Mladí buldoci a štěňata jsou hraví, skotačiví, poměrně temperamentní a značně pohybliví. Štěňata si ráda zaběhají, a to i tehdy, kdy už vlastně jejich tělesná schránka nemůže. A to je doba, kdy musí zasáhnout majitel. Klouby a šlachy nesmí být přetěžovány.

I dospělý pes rád projeví svou radost rychlými sprinty po zahradě. Svou radost a nadšení umí zřetelně ukázat i několikrát za den. V tomto ohledu je překvapivě impulzivní. Když se rozdovádí, chová se tak trochu jako slon v porcelánu, přestože je i přes svou zavalitost značně ohebný. V některých případech se rozjásá natolik, že už nemůže, ale psychika stále ještě nemá dost. Pak může hrozit srdeční kolaps nebo přehřátí, což může končit i úhynem. Na to vše musí myslet člověk, neboť pes toho schopen není.

Poslouchají, když mají chuť nebo přínosný důvod poslechnout. Potřebuje tak hodně pochopení a hodně dobře vedené důslednosti. Necitlivým vedením u něj jen vzbudíte ještě větší odpor poslouchat. Poslušnost rozhodně nepatří k jeho silné stránce. Asi nebude přehnané tvrzení, že nepatří mezi opravdu poslušná a lehce cvičitelná plemena.

Vychovávat buldoka je nutné hned od štěněte. Jeho výchova k poslušnosti není zrovna jednoduchá, ale když najdete společnou řeč, rozhodně nebudete litovat a budete mít bezproblémového kamaráda. Naštěstí se snadno socializuje, což výchovu v konečném důsledku velmi usnadňuje. Jeho výchova potřebuje klid. Nesnese, ba přímo ho uráží, hrubé zacházení. Přesto lze říci, že výchovu zvládne i začátečník, je-li jeho povaha vyrovnaná. Anglický buldok je citlivý na zacházení a potřebuje jasně srozumitelnou výchovu klidným člověkem.

Výcvik

Jak vyplývá z odstavců výše, na pokročilejší výcvik anglického buldoka raději zapomeňte. Je to přirozeně bezproblémový pes s vlídnou povahou, ale zároveň samorost a paličák, který pokládá povel spíše za zdvořilou prosbu. Stejně jako u všech plemen je nutné zmínit velkou váhu správné socializace, která má vliv na chování a návyky v průběhu celého života. 

Zdraví / nemoci

Některé zdravotní komplikace přímo vyplývají z jeho fyzických znaků (hodně zkrácený čenich, kožní záhyby náchylné k zapaření atd.), jiné vyplývají z v minulosti ne příliš rozumného šlechtění s vysokým podílem příbuzenské plemenitby. Spolu s francouzským buldočkem a mopsem patří mezi nejvíce kritizovaná plemena, pokud jde o šlechtění fyzických znaků, které jsou v rozporu s dobrým zdravotním stavem (obrovská hlava, velmi výrazně zkrácený čenich a další extrémy).

To, že chov buldoka nebude snadný, musí být jasné snad každému, kdo o psech obecně alespoň něco málo ví. Odchov štěňat není vhodný pro začínající chovatele, protože problémy na sebe nedají dlouho čekat. Někdy první problémy nastanou již při krytí, jindy až u porodu. Některá štěňata se rodí již mrtvá, jiná umírají pár dní po narození, nebo dokonce až ve 4. týdnu věku. Štěňata nezřídka umírají na zánět plic (pneumonie), přičemž toto onemocnění nevzniká z podchlazení, jak by se mohlo na první pohled zdát. Často jsou problémem při porodu velké hlavičky štěňat a nezřídka je zapotřebí císařský řez nebo jiná pomoc veterináře. Není proto překvapením, že nemálo štěňat porod nepřežije. Přesto se ve vrhu rodí poměrně hodně štěňat, sedm není výjimkou.

Anglický buldok je znám jako trpělivý a vzorný pacient na ošetřování. Má zvýšený práh bolesti, a tak je zpravidla snadné jej ošetřovat a z veterináře si moc nedělá.

Při vysoké teplotě, ale i při velkém vzrušení má zpravidla nemalé potíže s dechem. Hůře snáší nejen horké dny, ale také zimu. Mívá zdravotní problémy typu: kožní alergie a plísně, vrozené srdeční vady, dýchací potíže, neplodnost, neschopnost pářit se přirozenou cestou, oční potíže, jako např. ektropium, entropium, výhřez žlázy mžurky, což je zduřenina žlázy ve vnitřním koutku oka. Časté jsou také ortopedické problémy, především dysplazie lokte, kyčelních kloubů a luxace čéšky. Za běžné problémy jsou pokládány hnisavé zápaly v okolí konečníku a pohlavních orgánů. Problémy může činit i prodloužené měkké patro, které může způsobit ucpávání nosu i těžké dýchání. To je však možné chirurgicky odstranit, čímž mnohé problémy zmizí.

Povinná a doporučená vyšetření

Povinná vyšetření

Všechny tři chovatelské kluby spolupracují ve snaze o ozdravění chovu tohoto plemene. Za tímto účelem musejí chovní psi i feny projít zdravotním vyšetřením, zaměřeným zejména na dýchací a kardiologické potíže. Hodnotí se schopnost psa snášet přiměřenou zátěž, stejně jako velikost kožních rýh a záhybů v okolí nosu, které nesmějí omezovat dýchání. Povinné je poslechové vyšetření srdce (auskultace) a rentgen hrudníku se zaměřením na stav průdušnice (trachey). V případě nejasností nebo ke zvýšení jistoty je vhodné i dopplerovské vyšetření, ekg nebo klasické sono. 

Doporučená vyšetření

Vedle výše uvedeného je vhodné také vyšetření na dysplazii loketních kloubů (DLK), případně i kyčlí (DKK). Stav kloubů se hodnotí pomocí rentgenu, některé dědičné choroby zase odhalí laboratorní vyšetření:

Test dispozice pro rozvoj cystinurie. Choroba spočívá v metabolické poruše transportu aminokyselin (cystinu, ornitinu, lysinu a argininu) v ledvinách. Projevuje se krystalky v moči, které se shlukují do močových kamenů.

Příznaky zahrnují častější močení, bolestivost, opakované infekce močového ústrojí, v těžších případech i uzávěr močových cest, který vyžaduje chirurgický zásah. Psi bývají postiženi častěji než feny, kvůli delší močové trubici.

Vyšetření na multifokální retinopatii typu 1 (CMR1). Jde o oční onemocnění postihující mnoho molossoidních plemen. Postižena je oční sítnice, nicméně ke ztrátě zraku obvykle dochází až ve vyšším věku. 

Další vyšetřovaná onemocnění již nejsou příliš specifická pro konkrétní plemena, nicméně je vhodné testování zvážit. Jde o maligní hypertermii (nesnášenlivost anestetik) a hyperurikosurii (metabolické onemocnění projevující se nadměrným vylučováním kyseliny močové do moči, nemocná zvířata často trpí močovými kameny). 

Péče

Každý buldok potřebuje péči. Některý větší, jiný menší. Náročnější péče spočívá třeba v udržování velkých vrásek v čistotě. Největší pozornost potřebuje vráska nad nosem a vrásky pod očima. Dále je potřeba kontrolovat zvukovod, délku drápků a čistotu očí. Nesmí se zapomínat na čistotu brady a okolí ocásku

Pozornost věnujeme i stavu zubů a dásní. Ideální je navyknout psa na čištění zubů speciálními veterinárními přípravky. Samozřejmostí by měla být i pravidelná stomatologická vyšetření u veterináře.

Péče o srst

Srst není na údržbu náročná, jen se občas překartáčuje. Snad pouze v období línání, na jaře a na podzim, je lepší překartáčovat srst třeba i každý den dvakrát, pokud nechceme mít byt plný krátkých pichlavých chlupů. 

Krmení

Buldok má specifické výživové nároky. Na jedné straně potřebuje dostatek bílkovin pro své bohaté svalstvo, na straně druhé je potřeba hlídat energetickou hodnotu výživy, protože je, i díky svému poklidnému životnímu tempu, náchylný k obezitě. 

Na trhu jsou již i granule určené přímo pro toto plemeno, které zajistí ideální poměr živin. Domácí strava (vařená i BARF) je u anglických buldoků ještě náročnější na vyvážení jednotlivých složek potravy než u jiných psů.

Buldoci, jako ostatně většina molossů, mají velké sklony k přejídání, je proto důležité přesně dodržovat jednotlivé krmné dávky a pravidelné časové odstupy mezi nimi. Rozhodně psovi nenecháváme přístup ke krmivu po celý den.

Průměrné náklady na chov

Chov anglického buldoka patří k finančně náročnějším. Pravidelné očkování vychází na 500-1500 Kč, podle toho, zda očkujete pouze základ nebo přidáváte i nějaké další vakcíny (tetanus, psincový kašel).

Počítejte také s pravidelným poplatkem obci. Ten se pohybuje od symbolických 100 Kč ročně až po 1000 Kč. Vyšší poplatky bývají ve velkých městech a také pro majitele více psů. Tyto náklady jsou nicméně shodné pro všechna plemena. 

V sezóně klíšťat také počítejte s antiparazitárními přípravky (obojky, pipety). Výrobků je mnoho a je třeba vyzkoušet, co bude vašemu psovi vyhovovat. Cena za měsíc trvající ochranu vychází na 150 - 450 Kč, podle zvoleného přípravku.

Buldok je náročný na kvalitu stravy, na krmení proto počítejte okolo 700-1000 Kč za měsíc. 

Vzhledem k nepříliš pevnému zdraví buldoků je také rozumné vytvořit si finanční rezervu pro případ nákladnější veterinární péče. Prodražit se může nejen operace, ale i dlouhodobá léčba chronických onemocnění. Náklady na léčbu některých diagnóz je v současné době možné krýt pomocí pojištění domácích mazlíčků. Tuto službu nabízí již několik pojišťoven. Pozor, nezaměňujte tento typ pojistky s pojištěním zaměřeným na škody způsobené zvířetem. 

Chovatelské kluby

V České republice zastřešují čistokrevný chov anglických buldoků hned tři chovatelské kluby: 

Moravskoslezský bulldog-mops klub

Klub anglických bulldogů České republiky

Bulldog club Czech republic

Knihy o plemenu

Anglickému buldokovi se věnuje třeba knížka Kateřiny Sojkové .

Rady pro pořízení

Velmi důležité je pořizovat si štěně po řádně uchovněných rodičích (tedy s průkazem původu). Rodokmen není jen vstupenka na výstavu nebo zbytečný papír pro snoby. Zvláště u plemene se zvýšeným rizikem zdravotních komplikací je velmi vhodné vybírat si štěně tak, abyste znali zdravotní stav jeho rodičů

Nemáte-li vyhlédnutou konkrétní chovatelskou stanici, doporučujeme sledovat aktuality na stránkách chovatelských klubů či kontaktovat přímo poradce chovu. 

Samozřejmě, můžete také procházet inzerci, zde je však na místě určitá opatrnost a pečlivé ověření pravdivosti uvedených údajů. Vhodným vodítkem může být i náš seznam registrovaných chovatelských stanic

Chovatelské stanice

Časté dotazy

Jaká je průměrná cena štěněte?

Anglický buldok je finančně náročnější již při pořízení. Cena štěněte s průkazem původu obvykle začíná kolem 30 000 Kč, může se však vyšplhat i výše, v závislosti na výstavních předpokladech štěněte, jeho pohlaví (fenky bývají dražší) a dalších faktorech. 

Vysoká cena štěňat s průkazem původu by však neměla být důvodem k pořízení „jakože-buldoka“ bez PP! Riskujete tak nejen nestandardní exteriér, ale i nevyrovnanou povahu a především zvýšené riziko zdravotních komplikací. Za rozumnou úsporu lze považovat pořízení štěněte s drobnou vadou exteriéru, kvůli které není vhodné do chovu a na výstavy, případně samce s kryptorchismem (nesestouplé jedno nebo obě varlata). V případě kryptorchismu je však ze zdravotních důvodů zapotřebí kastrace. 

Pro koho se buldok hodí?

Buldok potřebuje cítit, že je součástí rodiny. Nesnáší přehlížení, chce být středem pozornosti. Skoro by se i přetrhl, pokud by to jeho páníčkovi udělalo radost. Je poměrně ochotný a vstřícný. Nechce dělat problémy. Miluje klid a pohodu. Není psem do příliš hlučné, temperamentní, neklidné a rozlítané rodiny. Tam by byl nešťastný jak pes, tak pak i jeho rodina. Potřebuje život v klidném tempu, tedy i takoví lidé by si jej měli pořídit.

Nehodí se pro výbušné typy lidí. Někdy je až ukázkovým flegmatikem. Je to klidný pes pro klidné lidi. Komu učaruje anglický buldok jako rodinný pes, kamarád, musí si uvědomit a znát i jeho stinné stránky. Pakliže i za tohoto předpokladu chcete jít do toho, určitě nebudete litovat.

Kde bude spokojený?

Buldok potřebuje cítit, že je součástí rodiny. Nesnáší přehlížení, chce být středem pozornosti. Skoro by se i přetrhl, pokud by to jeho páníčkovi udělalo radost. Je poměrně ochotný a vstřícný. Nechce dělat problémy. Miluje klid a pohodu. Není psem do příliš hlučné, temperamentní, neklidné a rozlítané rodiny. Tam by byl nešťastný jak pes, tak pak i jeho rodina. Potřebuje život v klidném tempu, tedy i takoví lidé by si jej měli pořídit.

Nehodí se pro výbušné typy lidí. Někdy je až ukázkovým flegmatikem. Je to klidný pes pro klidné lidi. Komu učaruje anglický buldok jako rodinný pes, kamarád, musí si uvědomit a znát i jeho stinné stránky. Pakliže i za tohoto předpokladu chcete jít do toho, určitě nebudete litovat.

Jak se snáší s ostatními zvířaty?

Dávno (naštěstí) ztratil své původní upotřebení a je až zázrak, že ze psa bojovníka se zvířaty se stal tak mírumilovný a neubližující pes.

Zvířata kolem sebe nenapadá, a už vůbec ne bezdůvodně. Přesto u dobytka či u koní je ho lepší mít na vodítku. Může žít svorně bok po boku s kočkou, papouškem, králíkem či morčetem. Je k nim tolerantní, a znají-li se od mládí, mohou si mezi sebou vytvořit silné nerozlučné pouto.

Uvidí-li však na zahradě cizí kočku, bude ji ochotně pronásledovat. Až na prohnání sousedovy kočky postrádá jakýkoliv lovecký pud. Nemá potřebu sledovat stopy lesní zvěře, ani ji pronásledovat. Není tulák a ostatní zvířata ho nechávají v klidu. 

Jak se snáší s jinými psy?

Mírný a snášenlivý bývá buldok i k ostatním psům. Nikdy si rvačku nezačíná, ani neprovokuje, ale zastrašovat se nedá. Malé štěklouny přehlíží a celkově si od cizích psů spíše udržuje odstup. Nemá potřebu vyhledávat kontakt s jinými psy. Vždy před psím společníkem upřednostní člověka. Ovšem pokud má mít doma k sobě psího kamaráda, samozřejmě nejlepší volbou je opět buldok. Jedná-li se o jiné plemeno, nejlepší jsou plemena náturou, velikostí a temperamentem jemu podobná.

Jaké jsou vhodné aktivity pro buldoka?

Jejich temperament dokáže být výrazný, ale jen chvilkově. Není příliš činorodý, na to je nutné myslet, než si jej pořídíme. Je to pes pro nesportovně založenou rodinu. Nehodí se na turistiku, ani žádné větší sportování. Pohyb potřebuje, ale s mírou. Není to pes na dlouhé procházky. Vystačí si s denní krátkou procházkou a krátkým venčením 3× až 4× denně. Nemá ve zvyku zbytečně plýtvat energií. 

Jak sehnat štěně?

Ujasněte si, co přesně od psa očekáváte - chcete čistě rodinného kamaráda nebo máte výstavní a chovatelské ambice? Podle toho také vybírejte chovatelskou stanici a konkrétní štěně. 

Zejména u špičkových chovatelských stanic je vcelku běžné, že štěňata jsou zamluvená již krátce po narození, v případě velmi slibných rodičů si někteří zájemci rezervují štěně dokonce ještě během gravidity feny. Chovatele proto kontaktujte včas.

Nemáte-li vyhlédnutou konkrétní chovatelskou stanici, doporučujeme sledovat aktuality na stránkách chovatelských klubů či kontaktovat přímo poradce chovu. Samozřejmě, můžete také procházet inzerci, zde je však na místě určitá opatrnost a pečlivé ověření pravdivosti uvedených údajů. Vhodným vodítkem může být i náš seznam registrovaných chovatelských stanic

Proč chtít štěně s PP?

- Koupí psa s PP, který má rodiče zdravotně, exteriérově i povahově prověřené, zmenšíte riziko, že koupíte nemocného jedince.

Zatímco množitel psů bez PP je v podstatě anonymní, na chovatelskou stanici (CHS) nebývá problém najít četné recenze (i když je občas dobré brát je s rezervou). Také jsou registrovaná a dohledatelná všechna štěňata, která se v CHS kdy narodila. Lze tak poměrně snadno ověřit, jak zdravé či výstavně úspěšné vrhy daná stanice mívá. 

V případě potřeby se také můžete obrátit na jeden ze zastřešujících chovatelských klubů. 

- v neposlední řadě také nepodporujete množitele, jejichž hlavním cílem je zisk. Chovají proto větší množství zvířat bez ohledu na jejich čistokrevnost, zdraví a celkové kvality, navíc velmi často v nevyhovujících podmínkách.

Bohužel, anglický buldok patří mezi plemena často zneužívaná množiteli, opatrnost při výběru štěněte je tedy na místě. 

Druhy/varianty?

Anglický buldok je uznán pouze v jednom velikostním rázu, zato si můžete vybrat z mnoha barevných variant.
 

Na co si dát při pořízení štěněte pozor?

- Při čtení inzerátu nabízejícího štěňata zbystřete pokud: 

- není uveden název chovatelské stanice (ideálně i odkaz na web)

- cena štěněte je podezřele nízká

- štěně je nabízeno k odběru ve věku mladším než 7 týdnů (odebrat od feny štěně mladší 50 dnů je dokonce nezákonné!)

- absence PP je zdůvodněna „přespočetností“ štěněte či jeho nestandardním exteriérem. Každé štěně po uchovněných rodičích dostává PP, i kdyby jich bylo ve vrhu dvacet a bylo jakkoliv nestandardní.

- Většina chovatelů uvítá, když se za fenou se štěňaty přijedete předem nezávazně podívat a podá vám veškeré informace. Také nemá problém představit vám své psy či nechat vás nahlédnout do průkazu původu a dalších dokumentů.

Chovatel, který neumožní návštěvu feny a štěňat a neukáže vám, kde zvířata žila má patrně co skrývat. V žádném případě nekývněte na „já vám pejska přivezu“ nebo „předáme si ho na půl cesty u benzinky“.

Vhodné jméno pro buldoka?

Psí jméno by nemělo být příliš dlouhé, maximálně 3 slabiky. Ideální jméno je také zvučné a jasné, oblíbená jsou jména obsahující „R“. Dále už záleží na osobním vkusu. Chovatelé anglických buldoků volí jména jako Max, Rambo, Lady nebo třeba Hera. Ti se smyslem pro nadsázku pak nazývají své psy Cvalda, případně Otýlie/Otylka. 

Jaké jsou vhodné doplňky pro buldoka?

Buldokovi sluší široké výrazné obojky, v některých případech (starší zvířata, potíže s páteří) však může být lepší volbou hrudní postroj. 

Pokud má váš buldok rád vodu, případně se s vámi tu a tam plaví na loďce, je vhodným doplňkem psí plovací vesta. Vzhledem ke své fyziognomii nebývají angličtí buldoci právě zdatní plavci, takže tuto pomůcku jistě ocení. 

Na přepravu autem je nutností buď vhodný přepravní box nebo speciální postroj připevňovaný na pás auta. 

Oblečky pro buldoka?

Buldok je sice odolnější než malí společenští molossové (mops, francouzský buldoček), přesto i on může někdy obleček ocenit. Buď v případě obzvlášť tuhé zimy, nebo jde-li o štěně, seniora či o zvíře nemocné a v rekonvalescenci. Obleček by měl v prvé řadě chránit před větrem a vlhkem, roztomilé pletené svetříky proto nejsou vhodné. 

Obleček musí psovi dobře sedět, krýt hrudní koš, většinu břicha a sahat až přes kořen ocasu. Zároveň nesmí omezovat v pohybu a samozřejmě musí umožňovat komfortní a hygienické vyprazdňování. 

Je-li chladno, nikdy, ani v sebelepším oblečku, psa nenechávejte venku příliš dlouho a zvláště ne jen tak postávat. Základním opatřením vždy zůstávají častější krátké procházky ve svižném tempu, stará nebo nemocná zvířata klidně venčíme pouze na nezbytné vyprázdnění. 

Zajímavosti o plemenu?

Anglického buldoka proslavil americký seriál Jake a Tlusťoch, kde jeden z hlavních hrdinů, nekompromisní prokurátor McCabe, vlastní a hýčká buldoka Maxe. 

Odlišnosti od podobných plemen?

Buldok je jen obtížně zaměnitelný. Lze si ho splést s od něj odvozeným staroanglickým či kontinentálním buldokem, ti jsou však u nás poměrně vzácní. Z rozšířených plemen se mu nejvíce podobá asi francouzský buldoček. Ten je však o poznání menší a spolehlivě ho odliší i velké netopýří uši. 

Články - Anglický buldok

Anglický buldok

Anglický buldok

Anglický buldok

Jeho historie nejdávnější je společná s ostatními plemeny dogovitého typu. Snad všichni znalci kynologů se shodují v tom, že se jedná o zmenšenou form...

Anglický buldok

Anglický buldok

Anglický buldok

V Anglii je chován po dlouhá staletí. Dosáhl celosvětové obliby a podílel se na vzniku nových plemen. Plemeno bylo používáno pro zápasy s býky. Když b...