Vím, ze za mě nikdo rozhodnutí neudělá ale je to hrozné těžký…. Máme anglického buldoga 11 let… od jara už se na něm stari projevuje, pocurava se , takže nosí plinku, snížila se chut k jídlu i chut se hýbat… od června mám spis doma psa lezaka, ani už nás nevita, jen by ležel a spal… poslední dva týdny se ale začal zhoršovat, přestal zrat, pije hodně málo, a ven už vůbec nechce, a když už ho ven dostanu je to utrpení, tím, ze tam jen stojí, max se vycura… od patka nám začal i omdlevat, což je šílený, když zakloni hlavu, oci v sloup a svalí se k zemi a je tak minutu jak houba… na veterine jsme byly, krev, moc, sono vše vyšetřeno. Závěr je takový, ze nám zřejmě krvaci v zazivacim traktu, v mocaku má zánět, a na jedné ledvine nádorové bujeni a výsledky krve ukazuji špatne ledvinové hodnoty… veterinarka mu od neděle podává injekčně atb, léky na bolest, včera byl na kapacce ale pes od neděle po nasazení léčby bez zlepšení… sice teď poslední dva večery sežere alespoň dvě lžíce konzervy, ale na 29 kg psa je to hodně málo… v pelisku vypadá spokojene ale jakmile ho má opustit je z nej troska a mě to trhá srdce. Veterinarka nám ještě dnes doporučila případnou hospitalizaci na jiné vet aby dostával kapacky 3-4 dny v kuse ale sama nám nepoví jak moc budou účinné a zdali vůbec a o jak moc mu život tím prodlouzime… takže vůbec nevím co mám dělat a jak se rozhodnout …
Na to krvácení dostal léky… s tím, ze by mu možná mohli pomoct ty kapacky, ale včera mě po té první zvracel. Navíc to není jediný problém který má… vet mu chce dat šanci, zdali se z toho alespoň trochu dostane. Každopádně nějak nevěřím tomu, ze dostane 4 kapacky a bude z nej zas ten pes co má chut žít … ale nevím nemá s takovým trapenim někdo tady zkušenost? Zdali ty kapacky dokazi vůbec pomoci… anebo zdali je to jen otázka par dnu…
Ježiš, jestůi krváci do dutiny břišní? A má špatný ledviny-nádo, a močák a omdlívá a kolabuje-pokud jsem to dobře pochopila, nejí, nepije..........pohled na něj vám trhá srdce, tak nad čím přemýšlet? Dopřejte mu klidný odchod bez prodlužování trápení. Víte co? podívejte se na to svýma očima? Chtěla byste takhle žít? S bolestí, jen ležet a čekat...........na smrt? To si přece žádný tvor nezaslouží.
Uživatel s deaktivovaným účtem

Sama píšete, že už než se dostal do tohoto kritického stavu, tak v podstatě jen ležel. Na nic nečekejte, abyste si jednou to váhání nevyčítala. Jako já.
Uživatel s deaktivovaným účtem

Já si myslím, že nadešel čas. Pro pejska už to není žití. Chápu, že je to pro vás těžký rozhodnutí, ale osobně mám za to, že kapačky nepomůžou tak, aby ten život byl kvalitní.
Je to na vás a přeju, ať se rozhodnete správně. Ne pro sebe, ale pro pejska.
Uživatel s deaktivovaným účtem

Promiňte, ale na co ještě čekáte? Až mu bude ještě hůř? Máte ho přece ráda, tak ho nenechte dál trápit a nechte ho odejít... ve své náruči...
Vím, jak je to těžké rozhodnutí, ale tady už není opravdu na co čekat. Experimenty veterinářky nechávám bez komentáře, ta první vám měla doporučit euthanázii...
Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
Promiňte, ale na co ještě čekáte? Až mu bude ještě hůř? Máte ho přece ráda, tak ho nenechte dál trápit a nechte ho odejít... ve své náruči...
Vím, jak je to těžké rozhodnutí, ale tady už není opravdu na co čekat. Experimenty veterinářky nechávám bez komentáře, ta první vám měla doporučit euthanázii...
Bohužel ne každý veterinář vám euthanázii doporučí. Náš předchozí pes měl dlouhodobé problémy se srdcem. Byli jsme rozhodnuti, že až přijde náznak, že pes trpí, nebo se ukáže plicní edém, necháme pejska uspat. Když se pes v noci začal už ošklivě dusit, jeli jsme na pohotovost s tím, že ho necháme uspat. Pan veterinář nám řekl, že ho prostě neuspí, ikdyž na rentgenu už vidí vodu na plicích. Že tam chodí psi v mnohem horším stavu... Napíchal nám psa několika injekcemi a řekl, že to bude dobré, že ještě pár let vydrží. No.. dojeli jsme domů a pes nám po pár minutách zemřel v náručí
Zakladatelko, přeju hodně síly. Vím jak je tohle rozhodování těžké, ale myslete na toho psa, on si tohle nezaslouží. Dopřejte mu odchod bez více bolesti, zaslouží si to.
Uživatel s deaktivovaným účtem

Archoun
napsal(a):
Bohužel ne každý veterinář vám euthanázii doporučí. Náš předchozí pes měl dlouhodobé problémy se srdcem. Byli jsme rozhodnuti, že až přijde náznak, že pes trpí, nebo se ukáže plicní edém, necháme pejska uspat. Když se pes v noci začal už ošklivě dusit, jeli jsme na pohotovost s tím, že ho necháme uspat. Pan veterinář nám řekl, že ho prostě neuspí, ikdyž na rentgenu už vidí vodu na plicích. Že tam chodí psi v mnohem horším stavu... Napíchal nám psa několika injekcemi a řekl, že to bude dobré, že ještě pár let vydrží. No.. dojeli jsme domů a pes nám po pár minutách zemřel v náručí
Zakladatelko, přeju hodně síly. Vím jak je tohle rozhodování těžké, ale myslete na toho psa, on si tohle nezaslouží. Dopřejte mu odchod bez více bolesti, zaslouží si to.
To je mi líto, že máte takovou zlou zkušenost. Nechápu toho veterináře. My máme naštěstí bezvadného/bezvadné, je to otec s dcerou, chodíme k nim už aspoň dvacet let. Když jsme potřebovali, pan doktor přijel k nám, pes mi vydechl v náručí...
Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
To je mi líto, že máte takovou zlou zkušenost. Nechápu toho veterináře. My máme naštěstí bezvadného/bezvadné, je to otec s dcerou, chodíme k nim už aspoň dvacet let. Když jsme potřebovali, pan doktor přijel k nám, pes mi vydechl v náručí...
My máme také skvělou paní veterinářku, když už dědův pes na tom byl špatně, přijela ho uspat k nim domů. Ale bohužel se to sešlo tak, že naše veterinářka v tu dobu měla dovolenou a ve 2 ráno v neděli měla otevřeno jen jedna pohotovost, kde jsme předtím nikdy nebyli. Ale při pohledu na dusícího se psa, co na náš vytřeštěně koukal co se to děje bychom jeli kamkoli, abychom mu pomohli...
Gabi1975
napsal(a):
Na to krvácení dostal léky… s tím, ze by mu možná mohli pomoct ty kapacky, ale včera mě po té první zvracel. Navíc to není jediný problém který má… vet mu chce dat šanci, zdali se z toho alespoň trochu dostane. Každopádně nějak nevěřím tomu, ze dostane 4 kapacky a bude z nej zas ten pes co má chut žít … ale nevím nemá s takovým trapenim někdo tady zkušenost? Zdali ty kapacky dokazi vůbec pomoci… anebo zdali je to jen otázka par dnu…
hlavně z toho má vet prachy , udržovat ho za každou cenu? proč? vždyť je to chudák Pobyt na veteráni mu rozhodně taky nepřidají
Uživatel s deaktivovaným účtem

Gabi1975
napsal(a):
Na to krvácení dostal léky… s tím, ze by mu možná mohli pomoct ty kapacky, ale včera mě po té první zvracel. Navíc to není jediný problém který má… vet mu chce dat šanci, zdali se z toho alespoň trochu dostane. Každopádně nějak nevěřím tomu, ze dostane 4 kapacky a bude z nej zas ten pes co má chut žít … ale nevím nemá s takovým trapenim někdo tady zkušenost? Zdali ty kapacky dokazi vůbec pomoci… anebo zdali je to jen otázka par dnu…
Moc vám rozumím, oddalujete a doufáte. Ale tohle nejde vyléčit, jen se protahuje něco, co musí skončit. Dle vašeho popisu bych rozhodně už psa netahala nikam na kapačky, na hospitalizaci. Nepomůže to, nevyléčíte, jen se konec oddálí o pár dní? hodin? Také může pes s tolika problémy při kapačkách umřít, nebudete ani u něj a budete si to vyčítat.
Nechte ho uspat, běžet přes duhový most, nebude ho nic trápit. Veterináři málokdy svým klientům řeknou, že by už bylo třeba psa uspat, toto rozhodnutí je vždy jen na páníčcích.
Dejte si v sobě termín, deadline na uspání pejska, užijte si každý okamžik do té chvíle a nechte parťáka odejít. Doma nebo na veterině, smiřovat se budete ještě hodně dlouho, ale poslední službu si pesan zaslouží. Co popisujete, už není k životu.
Uživatel s deaktivovaným účtem

Gabi1975
napsal(a):
Na to krvácení dostal léky… s tím, ze by mu možná mohli pomoct ty kapacky, ale včera mě po té první zvracel. Navíc to není jediný problém který má… vet mu chce dat šanci, zdali se z toho alespoň trochu dostane. Každopádně nějak nevěřím tomu, ze dostane 4 kapacky a bude z nej zas ten pes co má chut žít … ale nevím nemá s takovým trapenim někdo tady zkušenost? Zdali ty kapacky dokazi vůbec pomoci… anebo zdali je to jen otázka par dnu…
Nedostane. Je to prodlužování utrpení.
Uživatel s deaktivovaným účtem

Gabi1975
napsal(a):
Tak je to dnes naše poslední noc a zitra den Vůbec nevím jak to zvládnu, hrozné ae toho bojím.
Zvládnete. Musíte. Kvůli němu.
Uživatel s deaktivovaným účtem

Gabi1975
napsal(a):
Tak je to dnes naše poslední noc a zitra den Vůbec nevím jak to zvládnu, hrozné ae toho bojím.
Držte se a buďte silná. Zvládnout to musíte, užijte si poslední chvíle v pohodě. Vyprávějte pejskovi klidně pohádky, vzpomínejte na veselé příběhy, zkuste být před ním statečná. Vybulet a zhroutit se můžete, až pejsek nebude. Aspoň tak se to snažím dělat já, když už není život psího kámoše k žití.
Je mi to moc líto, ale vzhledem ke všem popsaným problémům pejska bych jej nechala odejít, došel na konec cesty. Sama vím, jak je tohle rozhodnutí těžké, před rokem a půl jsem tím také prošla - tehdy jsem v návalu šoku a emocí (stalo se to během pár hodin) nechala operovat skoro 11letého psa s prasklým nádorem na slezině - po operaci se už neprobudil. Dodnes si vyčítám, že jsem jej nenechala odejít doma. Je to to poslední, co pro našeho kamaráda můžeme udělat - nenechat ho trápit, když už, podle Vašeho popisu, šance na zlepšení není. Hodně sil!
Ach jo :-( nějak se s tím nemůžu pořad srovnat. Trapim se vycitkami zdali jsem udělala správně… pejska sem tedy doprovodila a vydržela s ním az do konce a bylo to hrozné i když jsem se u toho držela abych ho doprovodila v klidu, tak uvnitř co jsem prožívala se nedá ani popsat. Nejhorší je asi i to jak to bylo plánované a já se musela pro toto rozhodnout, cely den přemýšlíte zdali to udělat nebo ne… i když víte, ze je to asi správné rozhodnutí stejně výčitky mě dohnali…. Navic mi je po něm hrozné smutno, vidím ho jak sedaval na terase, jak ležel v pelisku, chybí mi jeho chrápání… je to tak těžký se s tím srovnat.
Uživatel s deaktivovaným účtem

Gabi1975
napsal(a):
Ach jo :-( nějak se s tím nemůžu pořad srovnat. Trapim se vycitkami zdali jsem udělala správně… pejska sem tedy doprovodila a vydržela s ním az do konce a bylo to hrozné i když jsem se u toho držela abych ho doprovodila v klidu, tak uvnitř co jsem prožívala se nedá ani popsat. Nejhorší je asi i to jak to bylo plánované a já se musela pro toto rozhodnout, cely den přemýšlíte zdali to udělat nebo ne… i když víte, ze je to asi správné rozhodnutí stejně výčitky mě dohnali…. Navic mi je po něm hrozné smutno, vidím ho jak sedaval na terase, jak ležel v pelisku, chybí mi jeho chrápání… je to tak těžký se s tím srovnat.
Jste statečná Gábi a není pochyb, podle stavu, v jakém pejsek byl, že jste udělala správnou a přitom hodně těžkou věc. Vím, jak se cítíte..je to zlé..dělejte intuitivně to, co Vám udělá dobře nebo aspoň o fous zlepší ten stav, zmírní bolest. Někdo je raději sám a mlčí, jiný se chce ze všeho vypovídat, být s nejbližšími, kteří mají pochopení...tady Vám pejskaři rozumí 🌷držte se děvče! 🌷
Uživatel s deaktivovaným účtem

Kdo to zažil, nepotřebuje popis. Hladím na dálku a upřímnou soustrast. Jste silná, že jste to dokázala. Já měla takový "harmonogram" pro fenku s osteosarkomem. Pamatuji si, že v den D jsem nechtěla vstát, tulila jsem ji v posteli, ukrádala jsem každou vteřinu, kdy jsem ještě s ní. Výčitky jsou asi automatické, srovnat se s tím je ještě těžší a trvá to... Držte se.
Gabi1975
napsal(a):
Ach jo :-( nějak se s tím nemůžu pořad srovnat. Trapim se vycitkami zdali jsem udělala správně… pejska sem tedy doprovodila a vydržela s ním az do konce a bylo to hrozné i když jsem se u toho držela abych ho doprovodila v klidu, tak uvnitř co jsem prožívala se nedá ani popsat. Nejhorší je asi i to jak to bylo plánované a já se musela pro toto rozhodnout, cely den přemýšlíte zdali to udělat nebo ne… i když víte, ze je to asi správné rozhodnutí stejně výčitky mě dohnali…. Navic mi je po něm hrozné smutno, vidím ho jak sedaval na terase, jak ležel v pelisku, chybí mi jeho chrápání… je to tak těžký se s tím srovnat.
"Nejhorší je asi i to jak to bylo plánované a já se musela pro toto rozhodnout, cely den přemýšlíte zdali to udělat nebo ne…"
Ne, to nejhorsi je, kdyz se vam pes z niceho nic dusi v naruci a umira a vy s tim nemuzete vubec nic udelat. To, ze jste mela moznost "uzit" si se svym psem posledni den a udelat mu jeho odchod hezky, to povazuji za obrovsky dar.
Uživatel s deaktivovaným účtem

Gabi1975
napsal(a):
Ach jo :-( nějak se s tím nemůžu pořad srovnat. Trapim se vycitkami zdali jsem udělala správně… pejska sem tedy doprovodila a vydržela s ním az do konce a bylo to hrozné i když jsem se u toho držela abych ho doprovodila v klidu, tak uvnitř co jsem prožívala se nedá ani popsat. Nejhorší je asi i to jak to bylo plánované a já se musela pro toto rozhodnout, cely den přemýšlíte zdali to udělat nebo ne… i když víte, ze je to asi správné rozhodnutí stejně výčitky mě dohnali…. Navic mi je po něm hrozné smutno, vidím ho jak sedaval na terase, jak ležel v pelisku, chybí mi jeho chrápání… je to tak těžký se s tím srovnat.
Udělala jste správně, i když jste to podle mého názoru měla udělat dřív. I když je to těžké rozhodnutí, člověk musí mít především na mysli, že tím pomáhá svému nejlepšímu příteli, aby už netrpěl. Jakékoliv prodlužování života, který už není k životu, je jen sobectví.
Každý, kdo to se svým zvířetem prožil, ví jak vám je. Srovnáte se s tím, vždyť teď už je mu dobře, nic ho nebolí a netrápí. A žije dál ve vašich vzpomínkách.