American Bully

O plemenu

Tento nejmladší člen rodiny teriérů typu bull je zatím málo známý a kvůli svému názvu bývá často zaměňován s americkým buldokem.

Vyskytuje se v několika velikostních rázech, mírně se lišících také stavbou těla. V zásadě jde o psa obdélníkového tělesného rámce, s až kulturisticky silným osvalením a velkou, hranatou hlavou. Tyto znaky však nesmějí zacházet do přílišného extrému, musí být zachován harmonický vzhled a především dobré zdraví a fyzická zdatnost.

Podobně jako pitbulteriér, ani americký bully není uznáván FCI a českou ČMKU, čistokrevný chov probíhá pod organizací ABKC (American Bully Kennel Club), případně UKC (United Kennel Club) a několika dalšími organizacemi.

Historie

První snahy o „vyladění“ nového teriéra typu bull začaly v 90. letech 20. století ve Spojených státech. První pokusy proběhly křížením vybraných jedinců plemen americký pitbulteriér a americký stafordširský teriér, později byl využit také buldok. Cílem bylo vytvořit společníka a rodinného psa, který by měl stejně unikátní fyzický fond jako stafordi a pitbulové, avšak zcela bezproblémovou a nekonfliktní povahu jak vůči lidem, tak i vůči psům.  

Roku 2004 byli registrováni první psi pod záštitou nově založeného chovatelského klubu American Bully Kennel Club (ABKC), United Kennel Club (UKC) plemeno uznal roku 2013.  

V ČR jde zatím o vzácné plemeno, které má své zastánce i kritiky.

Povaha

Mnozí chovatelé psa označují jako kliďase až flegmatika, i když svou rodinu chrání a hlídá. Fyzickému zásahu však vždy předchází zřetelné varování, vzhledem k bullyho zevnějšku obvykle zcela postačující.

Ve vztahu k ostatním psům je bully spíše netečný než přátelský. Vřelejší kontakty navazuje spíše s opačným pohlavím, jedince stejného pohlaví ignoruje, ovšem netoleruje z jejich strany snahy o dominanci či omezování.  

K dětem je správný bully spolehlivý a tolerantní. Protože se však jedná o velkého psa a především o mladé, dosud ne zcela ustálené plemeno, je na místě zvýšená opatrnost. Vyskytují se jak klidní a mírní, tak i agresivní a nadměrně dominantní jedinci. Plemeno je proto vhodné pouze pro zkušené chovatele. 

Výcvik

Vzhledem k výše zmíněnému mládí plemene a jeho velké síle nelze bullyho doporučit nezkušenému chovateli.  

Potřebuje klidné a důsledné vedení zkušeného majitele, kterého bude bully respektovat.  

Výborně se hodí pro silové sporty vyhrazené téměř výlučně plemenům typu bull, jako je high jump (skok do výšky se zákusem do zavěšeného peška), weight pulling (tah vozíku se zátěží až několik tun), tug of war (dva psi se přetahují na laně) a mnoho dalších.  

Zdraví / nemoci

Bully byl šlechtěn s důrazem na zdraví a odolnost. Na hodnocení jeho náchylnosti k onemocněním je zatím brzy, nicméně lze předpokládat výskyt  od určité velikosti všudypřítomné dysplazie kyčlí či loktů.  

Při náročných sportovních disciplinách může docházet k úrazům, jako je ruptura (roztržení) předního zkříženého kolenního vazu, distorze (podvrtnutí) zápěstí nebo poranění svalů. Prevenci představuje prohřátí a protáhnutí psa před fyzickým výkonem a především dobře zvládnuté techniky daného sportu.

Krmení

Vhodnou stravou bullyho jsou buď kvalitní granule pro velká plemena, případně pro bully a molossy nebo správně připravená domácí strava.  

Výhodou podávání suchých krmiv je rychlá příprava krmné dávky a bezproblémové skladování. Při volbě dobré značky a adekvátní produktové řady si můžete být jisti, že pes dostává veškeré potřebné živiny ve správném poměru. Výběru je třeba věnovat péči, důkladně přečíst složení a/nebo se poradit se zkušeným chovatelem.

Krmení domácí stravou klade vyšší nároky na znalosti o výživě a je také logisticky náročnější. Výhodou je, že můžete složení krmné dávky pružněji přizpůsobit stavu a zátěži psa a víte zcela přesně, co dostává vaše zvíře do misky.

Chovatelské stanice

• American Muscle Bullys
• Blue Rebel's Bullies
• Pazuzu Bullies
• Complete Bullies
• Royal Bully Bears