Irský vlkodav

Irský vlkodav
Irský vlkodav
Irský vlkodav
FCI Skupina X - Chrti, Sekce 2 - hrubosrstí chrti, Číslo standardu FCI: 160
Velikostní zařazení Velká plemena
Země původu Irsko
Kohoutková výška feny nad 71 cm, psi nad 79 cm
Hmotnost v dospělosti feny nad 40,5 kg, psi nad 54,5 kg
Věk 6-8 let
Typ srsti hrubá, střední délky
Náročnost na výchovu střední
Povaha mírná, přátelská, odvážná

Vlkodav je největší z chrtovitých plemen a nejvyšší ze psích ras vůbec. Oproti svému skotskému příbuznému, deerhoundovi, je mohutnější a statnější kostry, jinak jsou tato plemena velmi podobná.  

V chovu se preferují velcí a silní jedinci, ovšem velikost nesmí být na úkor celkové harmonie a typických plemenných znaků. 

Historie

Již na počátku našeho letopočtu chovaly keltské kmeny v Irsku nápadně velké, hrubosrsté psy připomínající obrovské chrty. Existenci těchto psů nám dokládají zápisy římských vojáků a úředníků, kteří v Irsku pobývali ve 4. století a několik jich dokonce poslali do své vlasti.  

Zlatým věkem vlkodavů byl středověk. Velcí a majestátní psi se postupně šířili Evropou, coby ceněné a žádané dary mezi vládnoucími rody. Dnešní pojmenování vlkodav dostal patrně v 15. století, kdy se ochrana pasoucího se dobytka před vlky stala jejich hlavní pracovní náplní.

Novověk však přinesl rozvoj palných zbraní a změnu způsobu lovu, kterému lépe vyhovovali menší ohaři, honiči nebo španělé. Rovněž populace vlků slábla, takže na konci 17. století zbýval jen zlomek původního počtu vlkodavů.  

K oživení plemene došlo koncem 19. století, kdy se zvedla vlna patriotismu a polozapomenutý vlkodav byl náhle vzkříšen, jakožto symbol irské kultury a historie. Vůdčí osobností znovuzrození vlkodavů byl kapitán G.A.Graham, který citlivě využil barzoje, německé dogy a především skotské deerhoundy, aby omezil příbuzenskou plemenitbu v malé populaci původních vlkodavů a přitom zachoval jejich typické vlastnosti.  

Moderní chovatelský klub byl založen roku 1885 a plemeno se začalo vracet do dob své slávy. 

Povaha

Navzdory krvelačně znějícímu jménu je vlkodav mírné, klidné a laskavé povahy, díky které je dnes úspěšným společenským psem.  

Má výjimečný cit k dětem, přistupuje k nim opatrně a má rád jejich pozornost. S ostatními psy vychází dobře, nemá zapotřebí bojovat o dominantní postavení. Zvířata jiného druhu většinou snáší, zvlášť, je-li na jejich přítomnost od mládí zvyklý.  

Je-li třeba, vyniká odvahou a neváhá uplatnit svou sílu. Dříve to bývalo při lovu, nyní se uplatní spíše při ochraně osob a majetku, i když většinu nevítaných hostů odradí již jeho přítomnost. 

Výcvik

S výchovou je třeba začít již v mládí, s klidem, trpělivostí a důsledností. Největším problémem u vlkodavů je sklon k paličatosti a tendence pronásledovat rychle se pohybující „kořist“, v našich podmínkách bohužel často představovanou běžcem nebo cyklistou.  

Vlkodav je snaživý, základní poslušnost se učí obvykle bez problémů, někteří psi zvládnou i náročnější zkoušky z poslušnosti.  

Ačkoliv se nejedná o typické dostihové plemeno, má svou závodní kategorii jak na oválné dráze, tak i v coursingu.

Krmení

Nejjednodušší metodou krmení jsou superprémiové granule, u kterých máte jistotu, že pes dostává vše co potřebuje. Navíc krmnou dávku snadno a rychle připravíte a také skladování není nijak náročné.  

V posledních letech nabývá na oblibě krmení syrovou stravou, tzv. BARFem. Tento návrat k přirozené potravě psu svědčí, pokud má chovatel potřebné znalosti a dokáže každý den připravit adekvátní porci vyváženého jídla.  

Velmi důležitá je prevence torze žaludku - rozdělení krmení do dvou až tří denních dávek, dodržení klidového režimu po jídle, podávání navlhčených granulí a misky umístěné do zvýšené pozice. 

Srst a péče

Srst vlkodava je po celém těle i končetinách velmi tvrdá a hrubá, střední délky. Obočí a vous jsou delší a zvlášť výrazně drátovité.  

Nejznámější barvou vlkodavů je šedá, standard však uznává také žíhanou, červenou, černou, žlutou či čistě bílou.  

Hrubá srst nepotřebuje příliš péče, stačí občasné vykartáčování, koupel je potřebná pouze při silném znečištění. Můžeme ho i citlivě upravit nůžkami a trimováním, aby osrstění podtrhlo žádoucí tvar těla. 

Zdraví

Také pro vlkodava platí většina specifických vlastností chrtů, které mohou méně zkušenému veterináři zamotat hlavu - mívají odlišné některé hodnoty krevních testů a také jejich srdeční rytmus se liší od ostatních plemen. Závažné důsledky může mít podcenění jejich přecitlivělosti na některá léčiva a anestezii.  

Bohužel se nedožívají příliš vysokého věku, častou příčinou úhynu jsou nádorová onemocnění, zejména osteosarkomy (tumory kostí) a choroby srdce a cév.