Šiperka
Sháníte šiperku nebo máte štěňata šiperky na prodej?
Základní informace
| FCI | Skupina I - Plemena ovčácká, pastevecká a honácká, Sekce 1 - Ovčácká a pastevecká plemena, Číslo standardu FCI: 83 |
|---|---|
| Velikostní zařazení | Malá plemena |
| Země původu | Belgie |
| Kohoutková výška | 22-33 cm |
| Hmotnost v dospělosti | ideálně 4-7 kg |
| Věk | 14-16 let |
| Typ srsti | středně dlouhá |
| Náročnost na výchovu | nízká |
| Povaha | přátelská, ostražitá, ovladatelná |
Charakteristika plemene
O plemenu
Šiperka je nejmenším ovčáckým plemenem, které dnes plní především úlohu společníka.
Má kvadratické tělo pevné kostry a přiměřeného osvalení, končetiny jsou stavěné jemněji, podobně jako je tomu u kolií a šeltií. Hlava je klínovitého tvaru s vyvinutou mozkovnou a kratším čenichem, uši jsou malé, vztyčené, ideálně tvaru rovnoramenného trojúhelníku.
Zvláštností šiperek je, že se často rodí buď se zakrnělým ocáskem nebo zcela bez něj, zejména v minulosti se také často kupíroval.
Historie
Vlámský název „schipperke“ překládají někteří jako „ovčáček“, jiní jako „malý lodník“ a od toho také odvozují jeho původní využití - buď jako drobný hlídač stád ovcí a koz, nebo průvodce námořníků, strážce přístavních skladišť a hubitel krys a jiných škůdců.
Ačkoliv spolehlivě máme šiperky doložené až ze 17. století, předpokládá se jejich existence již o 200 let dříve. Známá historka, jak Viléma Oranžského varovali před atentátníky dva malí černí psi, staví do role zachránců buď mopse, nebo právě šiperku.
O rozšíření šiperek do vyšších kruhů se postarala královna Marie- Henrietta Belgická, první šiperky byly předvedeny na výstavě roku 1882 a o pět let později se rozšířili až do USA. Chovatelský klub a následně i plemenný standard vznikl roku 1888 a je tak nejstarším chovatelským klubem v Belgii.
Povaha
Aktivní, činorodá a mrštná šiperka je výborným rodinným psem. Ke svým lidem velmi přilne a špatně snáší samotu. K cizím je zpočátku nedůvěřivá a rezervovaná, potřebuje čas na to, aby si na nového člověka zvykla.
I když je vynikající a ostražitý hlídač, nebývá agresivní a lze ji doporučit i pro začínající chovatele nebo starší děti.
Jejími slabinami jsou tvrdohlavost, uštěkanost (navíc má vysoký a pronikavý hlas) a určité majetnické sklony ke svým lidem. Šiperka může žárlit jak na nového člena rodiny (partnera, dítě, dalšího psa), tak i poskytovat nežádoucí ochranu a například při hře „jejích“ dětí s cizími mít tendenci ty své přehnaně střežit.
Výcvik
Šiperku zvládne vychovat i začínající chovatel, pokud k ní bude přistupovat přátelsky a citlivě, avšak důsledně.
Ke spokojenému soužití se šiperkou je potřeba zajistit jí dostatek pohybu a zaměstnání, ať už formou dlouhých procházek, kynologických sportů či aktivit jako je dogdancing či hersenwerk.
Nemá-li šiperka příležitost uplatnit svůj temperament vhodným způsobem, může se chovat nervózně, jevit známky stereotypního chování (obcházení podél zdi, drbání a okusování), ničit vybavení bytu či nadměrně štěkat.
Zdraví / nemoci
Většina šiperek se dožije zralého věku, aniž potřebuje zvýšenou pozornost veterináře. Vyskytnout se může především luxace pately a autoimunitní (neinfekční) tyreoiditida - zánět štítné žlázy. Mírně zvýšený výskyt je také zaznamenán u epilepsie.
Krmení
Drobná šiperka nespotřebuje mnoho potravy, tím spíše je však vhodné dopřát jí krmení vysoké kvality. Vhodná strava přispívá k udržení dobrého zdraví a má nezanedbatelný vliv také na hustotu a lesk srsti.
Většina majitelů psů dává stále přednost krmení granulemi, avšak narůstá také počet těch, kteří chtějí svému zvířeti podávat krmení, jaké konzumovali jeho divocí předci - BARF, tedy syrové maso s kostmi a bezobilnou přílohou. Aby byl tento způsob výživu šiperce ku prospěchu, je zapotřebí mít nastudované potřebné informace o výživě, kupovat kvalitní suroviny a každý den připravovat čerstvou krmnou dávku.
