Peruánský naháč

FCI Skupina V - Špicové a primitivní plemena, Sekce 6 - Primitivní plemena, Číslo standardu FCI: 310
Velikostní zařazení Malá a střední plemena
Země původu Peru
Kohoutková výška malý: 25-40 cm, střední: 41-50 cm, velký: 51-65 cm
Hmotnost v dospělosti malý: 4-8 kg, střední: 8-12 kg, velký: 12-30 kg
Věk 12-14 let
Typ srsti žádná/krátká
Náročnost na výchovu střední
Povaha živá, oddaná, ostražitá

Naháč je štíhlý pes aristokratické postavy, spíše suchý, avšak dobře osvalený, rychlý a hbitý. Nepřehlédnutelným ho činí jeho holá kůže, vzbuzující stále ještě mezi lidmi pozornost.  

Příčinou absence osrstění je genetická mutace, rodí se však i chlupatá štěňata, v dospělosti se ale musí krýt pouze s bezsrstým psem. Krytí dvou osrstěných jedinců je v čistokrevném chovu zakázáno. 

Historie

Z archeologických nálezů lze usuzovat na velmi starý původ tohoto nevšedního plemene. Nejde tedy o šlechtitelský výstřelek moderní doby, jak by se na první pohled mohlo zdát, některé dochované malby bezsrstých psů jsou staré několik tisíc let. Ačkoliv je peruánský naháč spojen především s inckými vládci a šlechtici, patrně obýval jižní Ameriku dříve, než slavná indiánská říše vznikla.

Inkové psa nazývali „orchidejovým psem“ či „psem měsíční květiny“. Jedna z teorií vysvětlující tyto poetické názvy říká, že si Inkové  nejvíce cenili psů se světlou kůží, s jakou se rodí štěňata. Aby se vlivem slunečního svitu nezabarvila do tmava, chránili jejich majitelé své psy před sluncem, buď pomocí svazků vzácných rostlin a nebo je přes den drželi v obydlích a ven psy pouštěli pouze v noci, za měsíčního svitu.  

Po příchodu Španělů a rozvrácení říše Inků plemeno téměř zaniklo, k jeho renesanci došlo až v polovině 20. století.  

Roku 1985 byl plemenný standard registrován FCI a naháč byl uznán jako peruánské národní plemeno pod oficiálním názvem Perro sin Pelo del Peru, který definitivně nahradil původní „Inca Orchid Moonflower Dog“ .

Povaha

Peruánec nepostrádá povahové rysy společné všem plemenům primitivního typu, jako je samostatnost a nezávislost. Na své rodině dosti lpí a potřebuje mít své lidi na blízku, avšak vůči cizím lidem vystupuje spíše odtažitě až nedůvěřivě.  

Navzdory tiché povaze je dobrým hlídačem, vyniká inteligencí a učenlivostí, avšak nemá rád dril a nelze od něho očekávat bezvýhradnou poslušnost.  

Chovatelé naháče si zvláště cení jeho empatie a specifických projevů, jaké u žádného jiného plemene nenajdete, jako je výrazná mimika, používání předních tlapek podobně jako rukou nebo nezaměnitelné zvukové projevy. 

Výcvik

Navzdory bystré povaze není naháč vhodným psem pro pokročilý výcvik. Má svou hlavu, rád se rozhoduje nezávisle a bývá poněkud náladový.  

Na druhé straně má od přírody příjemnou a bezproblémovou povahu, proto jeho chov zvládne i ne příliš zkušený kynolog. Nácvik základní poslušnosti se nejlépe daří pomocí pozitivních metod, vhodné je cvičení proložit i hrou.  

Aktivní a obratný naháč má vlohy pro mnohé psí sporty, ve slunečné dny ho však venku nezapomeňte chránit opalovacím krémem před slunečními paprsky. 

Krmení

Činorodý naháč se neobejde bez potravy bohaté na živiny i energii. Zlatým standardem zůstává kvalitní suché krmivo, podávané v jedné až dvou denních dávkách.  

Krmení BARFem (syrovou stravou) je možné, tato metoda však klade poměrně vysoké nároky na znalosti o výživě psů, má-li každá porce obsahovat správné množství živin ve správném poměru. 

Srst a péče

U bezsrsté varianty vyniká zbarvení kůže, které může nabývat různých odstínů černé, šedé, hnědé, modré i světle plavé. I když se preferuje jednobarevné zbarvení, mohou být také přítomny bílé až narůžovělé skvrny, které však nesmí pokrývat více než třetinu těla.  

Osrstění psi mají stejnoměrnou, krátkou srst v libovolné barvě nebo barevné kombinaci.  

Péče o naháče se v mnohém podobá péči o kůži lidskou, včetně potřeby ochrany před slunečním zářením.  

Naháč je často zmiňován jako „pes pro alergiky“, avšak obvyklou příčinnou alergických reakcí nebývají chlupy, ale kožní sekrety, které naháč také vylučuje. Je pravdou, že naháč bývá alergiky lépe snášen, nelze ho však prezentovat jako zcela nealergizující plemeno.  

Zdraví

Peruánský naháč je překvapivě zdravé plemeno, vyskytnout se může luxace pately a dysplazie kyčelních kloubů, u velkých naháčů existuje i zvýšené riziko torze žaludku (akutní břišní příhody vyžadující rychlý chirurgický zásah).  

Vrozená absence srsti s sebou nese sklon k chudozubosti a stomatologickým problémům, proto je na místě pravidelná kontrola chrupu a jeho adekvátní ošetření.