Entlebušský salašnický pes

Sháníte entlebušského salašnického psa nebo máte štěňata entlebušského salašnického psa na prodej?

Foto: Shutterstock
Foto: Shutterstock
Foto: Pixabay
Foto: Shutterstock
Foto: Pixabay
Foto: Shutterstock
Foto: Shutterstock
Foto: Shutterstock
Štěně, foto: Shutterstock
Štěně, foto: Shutterstock
Foto: Shutterstock

Základní informace

FCI Skupina II – Pinčové, knírači, plemena molossoidní a švýcarští salašničtí psi, Sekce 3 – Švýcarští salašničtí psi, Číslo standardu FCI: 47
Velikostní zařazení Střední plemena
Země původu Švýcarsko
Kohoutková výška 42-52 cm
Hmotnost v dospělosti 20-30 kg
Věk 12-14 let
Typ srsti krátká, hustá
Náročnost na výchovu nízká
Povaha učenlivá, ostražitá, přátelská

Charakteristika plemene

Velikost Střední (Hodnocení 3/5)
Nároky na pohyb Spíše vyšší (Hodnocení 4/5)
Cvičitelnost Střední (Hodnocení 3/5)
Vhodný pro Mírně pokročilého chovatele (Hodnocení 2/5)
Množství chlupů v domácnosti Malé (Hodnocení 2/5)
Péče o srst Nenáročná (Hodnocení 2/5)
Vztah k dětem Spíše pozitivní (Hodnocení 4/5)
Zdravotní problémy Občasné (Hodnocení 2/5)
Finanční náročnost Střední (Hodnocení 3/5)
Schopnost být sám Střední (Hodnocení 3/5)
Inteligence Nadprůměrná (Hodnocení 4/5)
Lovecký pud Malý (Hodnocení 2/5)
Jaký je hlídač Dobrý hlídač (Hodnocení 4/5)

O plemenu

Středně velký, hladkosrstý „entlebuch“ je nejmenším ze čtyř plemen švýcarských salašnických psů.  

Od o málo většího Appenzellského salašnického psa ho na první pohled odlišuje poměr kohoutkové výšky ku délce těla, který je u entlebucha 8:10, zatímco appenzell je téměř kvadratický.  

Další výraznou odlišností je ocas, appenzell ho při pohybu nese stočený těsně nad záď, entlebuchovi naopak směřuje spíše dolů nebo je vrozeně  pahýlovitý.

Historie

Společný předek všech čtyř švýcarských salašníků přišel do této oblasti pravděpodobně ve starověku spolu s římskými vojáky. Hornatá krajina byla po staletí příčinou izolace jednotlivých oblastí a tedy i odděleného vývoje různých typů salašnických psů.  

Entlebušský salašnický pes dostal své jméno podle údolí Entlebuch poblíž Luzernu. První popis plemene „Entlibucherhund“ byl zapsán roku 1889, přesto k oficiálnímu odlišení od podobného appenzellského salašnického psa došlo až roku 1913, kdy byl zásluhou profesora Alberta Heima entlebušský salašnický pes zanesen jako samostatné plemeno do švýcarské plemenné knihy psů.

Rozvoj plemene a jeho čistokrevného chovu však zbrzdila první světová válka. Teprve roku 1926 byl založen Švýcarský klub pro entlebušské salašnické psy a o rok později vznikl první standard plemene.

Povaha

Rodinně založený entlebuch potřebuje úzký kontakt se svou lidskou smečkou, na které doslova visí. K cizím lidem přistupuje obezřetně, dokáže se ale brzy skamarádit.  

I když je nekonfliktní a přátelsky založený, má silný hlídací pud.  Je známý tím, že na jím střežený prostor nevpustí cizí osobu, pokud jeho pán nedá svolení.  

Stejně jako ostatní švýcarští salašničtí psi, i on má výjimečně vřelý vztah k dětem a rád s nimi dovádí.  

S jinými psy vychází dobře a nevyhledává konflikty, při napadení se však dokáže bránit a stejně tak nedá dopustit na členy své rodiny.  

Není těžké zvyknout ho na soužití se zvířaty jiného druhu, jeho lovecký pud je minimální. Navzdory nízké potřebě lovit má výborný nos, dobře se uplatňuje při pachových pracích.

Výcvik

Úspěšná výchova se neobejde bez včasné a důkladné socializace. Zejména ve štěněcím věku se vyplatí seznámit entlebucha s co nejširším spektrem prostředí a situací, jaké ho mohou v životě potkat. Nedostatečná socializace nebo omezený kontakt s člověkem může hodně pokazit, náprava pak bývá zdlouhavá a s nejistým výsledkem.  

Výchova tohoto inteligentního psa má být důsledná a pevná, založená na vzájemné důvěře a silném vztahu. Zejména společné sportovní či pracovní aktivity velmi prospívají komunikaci mezi psem a jeho majitelem, také s nimi je vhodné začít co možná nejdříve.  

Entlebušský salašnický pes je inteligentní a učenlivý, při troše snahy zvládne jeho výchovu i začátečník.

Zdraví / nemoci

Toto odolné a houževnaté plemeno si většinou zachovává dobrý zdravotní stav do vysokého věku.  

V chovu se sleduje především dysplazie kyčelního kloubu, zodpovědní chovatelé také provádějí genetické testy na oční onemocnění PRA (progresivní retinální atrofie sítnice), které může přenášet i klinicky naprosto zdravé zvíře. 

Krmení

Pro stravování entlebušského salašnického psa platí obecné výživové zásady a pravidla.  Můžeme podávat doma připravované krmení, buď vařené, nebo zkusit dnes oblíbený BARF (syrovou stravu). Domácí kuchyně představuje pro majitele obtížnější způsob výživy psa, protože klade určité nároky na znalosti i čas na každodenní přípravu, na druhé straně ale máte dokonalý přehled, co psu dáváte.  

Chybí-li čas, znalosti nebo jen chuť, zlatým standardem zůstávají kvalitní granule pro střední plemena přiměřeného věku. Pokud se věnujete nějakému sportu nebo máte pracovního psa, lze zvolit také řadu určenou pro zvířata se zvýšenou fyzickou zátěží.

Chovné stanice

Články - Entlebušský salašnický pes

Entlebušský salašnický pes
Eva Nohelová

Entlebušský salašnický pes

Entlebušský salašnický pes

Entlebušský salašnický pes
Eva Nohelová

Entlebušský salašnický pes

Entlebušský salašnický pes

Švýcarské salašnické psy je možné rozdělit na 2 střední velikosti a 2 velké velikosti. Nebo také na 3 krátkosrsté a 1 dlouhosrstou variantu. Entlebušs...