Anglický špringršpaněl

Anglický špringršpaněl
Anglický špringršpaněl
FCI Skupina VIII - Retrívři, slídiči a vodní psi, Sekce 2 - Slídiči, Číslo standardu FCI: 125
Velikostní zařazení Střední plemena
Země původu Velká Británie
Kohoutková výška cca. 51 cm
Hmotnost v dospělosti cca. 22 kg
Věk 13-15 let
Typ srsti středně dlouhá
Náročnost na výchovu střední
Povaha učenlivá, aktivní, sebevědomá

Špringr je lovecký pes větší střední velikosti, s elegantním, dobře vyváženým tělem atletického vzhledu. Je mohutně osvalený, avšak nepůsobí nadměrně lymfaticky, síla není na úkor hbitosti a rychlosti.  

Hlava působí ušlechtile, tlama je poněkud hranatá, velké oči mají temně oříškovou barvu. Ušní boltce jsou menší a lehčí, než je tomu u kokršpanělů, dobře přiléhají a svým tvarem připomínají vinné listy.

Historie

Nejstarší dochované písemné zmínky a jiné dokumenty zobrazující podobné slídiče typu španěl pocházejí z Anglie 10. století.  

I když název „španěl“ ukazuje na hispánský původ těchto loveckých psů, Španělsko bylo pouze zemí, ze které se tito psi dostali do Británie. Skutečnou pravlastí španělů je nejspíš oblast dnešní Makedonie.

Od 16. století již lovečtí i společenští španělé patřili k běžné a téměř „povinné“ součásti všech větších šlechtických dvorů a jejich psinců. I když se důraz kladl zejména na pracovní upotřebitelnost, přesto se postupně vyvíjeli i exteriérem jasně odlišné typy. Lovečtí španělé se rozdělili na vodní a zemní, mezi které patřili právě špringrové. 

Další rozdělení od sebe odlišilo anglické špringršpaněly (o trochu větší, játroví nebo černí s bílou) a velšské špingršpaněly (menší, červení s bílou).

Anglický Kennel club špringršpaněla uznal roku 1902, v USA se tak stalo o osm let později.

Povaha

Tento přizpůsobivý a poslušný pes má příjemnou, přátelskou povahu. Navíc velmi lne ke svému majiteli, snaží se mu vyhovět a ochotně spolupracuje.  Opatrnost je zapotřebí při výletech do přírody, špringršpaněl má velmi rozvinutý lovecký pud a nemáte-li stoprocentně zvládnuté přivolání, hrozí riziko útěku za zvěří nebo její stopou.  

Oproti temperamentním menším španělům má špringr mnohem klidnější a mírnější povahu. Nemívá sklony k nervozitě ani k agresi. Dobře si rozumí i s dětmi, se kterými si rád hraje a riziko že by jim úmyslně ublížil je velmi malé, špringršpaněl je vůči nim zkrátka tolerantní dobrák.  

Bezkonfliktní bývá i kontakt s ostatními psy, špringršpaněl nevyhledává konflikty, je družný a hravý, avšak přiměřeně sebevědomý.  

Špringršpaněl miluje pohyb a potřebuje každodenní dlouhé procházky, běh či sportovní aktivity, proto se příliš nehodí pro majitele, kterému zdravotní stav či zaměstnání nedovolují trávit se psem hodiny venku.

Výcvik

Jak již bylo napsáno výše, špringršpaněl je bystrý pes, který s majitelem ochotně spolupracuje, zvládne ho tedy i začínající chovatel.  

Základem úspěchu je klidný a laskavý přístup, avšak také důslednost a pevné vymezení hranic a místa v rodině. I když špringršpaněl může potřebovat občas usměrnit, vyvarujte se přílišného křiku či tvrdých tělesných trestů.

Nejste-li aktivním myslivcem, najdete ve špringrovi výborného psa pro mnoho disciplín sportovní kynologie, například obedience, agility nebo i dogdancing. Někteří špringrové se úspěšně věnují také canisterapii nebo asistenční práci s hendikepovanými.

Krmení

Jako většina španělů, také anglický špringršpaněl má rád jídlo a poměrně snadno tloustne. 

Ať už tedy krmíte granulemi, BARFem nebo vařenou stravou, vždy dbejte na adekvátní velikost porcí a psa nepřekrmujte. Pokud právě není sezóna lovu nebo psích sportů či pes nemá z jiného důvodu svou obvyklou fyzickou aktivitu, je vhodné přiměřeně snížit krmné dávky, aby zvíře zbytečně nepřibíralo. 

I když jsou pamlsky vhodnou odměnou během výcviku, neplýtvejte jimi a volte co možná dietní varianty (kolečka mrkve, granule, libové maso).

Srst a péče

Srst anglického špringršpaněla je rovná, středně dlouhá, dobře přiléhající a poskytuje účinnou ochranu před nepřízní počasí. Na omak nesmí být hrubá, na uších, zadních stranách nohou a na spodku hrudi a břicha se nacházejí mírné praporce tvořené delší srstí.  

Jediným přípustným zbarvením je černá či játrově hnědá v kombinaci s bílou, případně navíc s pálenými znaky.  

Srst je zapotřebí pravidelně vyčesávat, případně upravit zastřižením nůžkami či trimováním.

Zdraví

Díky lehčím a menším boltcům netrpí špringrové tolik na potíže s ušima, kterými jsou proslulí kokršpanělé. Tu a tam se u nich může vyskytnout  abnormalita očních víček (entropium) a zejména ve vyšším věku pak hrozí šedý zákal.  

Z chronických onemocnění byl zaznamenán mírně zvýšený výskyt  epilepsie a potravinových alergií.