King charles španěl

Sháníte king charles španěla nebo máte štěňata king charles španěla na prodej?

Základní informace

FCI Skupina IX- Společenská plemena, Sekce 7- Angličtí nelovečtí (toy) španělé, Číslo standardu FCI: 128
Velikostní zařazení Malá plemena
Země původu Velká Británie
Kohoutková výška 25-30 cm
Hmotnost v dospělosti 3,6-6,3 kg
Věk 10-13 let
Typ srsti delší, hladká nebo mírně zvlněná
Náročnost na výchovu nízká
Povaha něžná, společenská, učenlivá

O plemenu

Tohoto malého společenského španěla občas zaměňují s jeho hojněji chovaným příbuzným, Kavalír King Charles španělem.

Hlavním rozlišovacím znakem těchto příbuzných, ale oddělených plemen je hlava, která je u Kinga větší, výrazně kulatá, s klenutou mozkovnou a zkrácenou čenichovou partií. (Nabízí se mnemotechnická pomůcka - delší název=delší čenich.) Dále je King přibližně o 5cm v kohoutku nižší a také o 1-2kg lehčí.  

Historie

Počátkem 17. století,  za vlády Stuartovců, začali Angličané chovat drobné lovecké španěly jako domácí mazlíčky. Velké oblibě se těšili zejména u šlechty, nevyjímaje samotného krále - Karel II., po kterém plemeno dostalo své jméno, si údajně tyto elegantní španěly velmi oblíbil a bez jejich doprovodu téměř neudělal krok. Traduje se také, že když jednoho psíka daroval jisté urozené dámě, neodpustil si poznámku, že psík má lepší původ, než ona šlechtična.  

Typické znaky, odlišující ho od Kavalíra, získal King na sklonku 18. století, kdy vrcholila móda psů se zkráceným čenichem a kulatou hlavou, protože tak jejich tvář připomínala obličej člověka. K dosažení žádoucího vzhledu byli k malým španělům přikříženi pravděpodobně mopsi a brachycefalická (krátkolebá) orientální plemena, zejména pekingský palácový psík.  

Ve druhé polovině 19. století začaly snahy části chovatelů o obnovu původního „španěla krále Karla“,  což vedlo k rozdělení chovu na Kingy a Kavalíry. Takto oddělené plemenné standardy byly schváleny Kennel Clubem roku 1945 a s pouze malými změnami existují dosud, chov Kavalírů je ale výrazně početnější. 

Povaha

King má klidnou a vyrovnanou povahu, své rodině projevuje náklonnost, k cizím bývá poněkud rezervovaný.  

Dobře se snáší s ostatními psy a při správné výchově toleruje i zvířata jiného druhu, staletí v roli společníka potlačila jeho lovecký pud na minimum.  

Kinga nelze doporučit k malým dětem, i když nebývá agresivní, těžce snáší neobratné mazlení a příliš divoké hry. Za to se výborně hodí ke starším lidem, jejich klidné životní tempo mu zcela vyhovuje, uvítá také možnost trávit se svým pánem co nejvíce času. 

Výcvik

Výchovu Kinga zvládne i začínající chovatel. Základem je socializace v raném věku (štěně poznává různá prostředí, zvyká si na manipulaci a hygienu, učí se kontaktu s ostatními zvířaty atd.) a klidný, ale důsledný přístup.  

Vzhledem ke zkrácené čenichové partii se King příliš nehodí pro vrcholový sport, ale rád si vychutná rekreační vycházku nebo se naučí i různým trikům a sportům, ovšem v přiměřeném tempu a intenzitě.

Krmení

Nejjednodušším způsobem, jak zajistit svému psovi každodenní vyváženou porci jídla je podávání kvalitních granulí či kapsiček. Výběru značky a produktové řady je dobré věnovat pozornost, protože trh nabízí velmi rozdílnou kvalitu (pozor na podezřele levné granule z marketů, složení obvykle bývá žalostné).  

Někteří chovatelé dávají přednost doma připravované stravě, proti čemuž nelze nic namítat za předpokladu, že majitel má dostatečné znalosti o výživě psů a dokáže tak zajistit svému zvířeti vyvážené krmení z kvalitních surovin opravdu každý den. 

Zdraví / nemoci

Vedle ušních a stomatologických onemocnění jsou Kingové také náchylní na podráždění a infekce očí, které jsou velké a mělce uložené.  

Dále se v chovu sleduje luxace pately a vhodná jsou i screeningová kardiologická vyšetření, protože výskyt srdečních vad sice není  u Kingů tak častý jako u Kavalírů, ale určité predispozice k nim mají.