Kanadský retrívr

O plemenu

Toller je nejmenším a také historicky nejmladším z šesti plemen retrívrů. Svou velikostí se řadí spíše ke středním než velkým rasám, je však kompaktní a dobře vyvážený, s dobrým osvalením a těžší kostrou.

Vyznačuje se hlavou poněkud klínovitého tvaru, s lehce zaoblenou, širokou mozkovnou. Hnědé oči mandlového tvaru sedí daleko od sebe, uši jsou vysoko nasazené a u hlavy mírně vzpřímené (náznak poloklopení).

Historie

Domovinou tohoto malého retrívra je Nové Skotsko, kde se v 17. století začali křížit játrově hnědí labradorští retrívři s dnes již neexistujícím svatojánským vodním psem (St. John´s water dog), anglickými loveckými španěli, koliemi/šeltiemi a zejména s irským setrem, jehož krvi toller vděčí za svou typickou barvu.  

Cílem chovatelů však nebyl pouze menší aportér vodního ptactva, tollerův úkol začínal ještě před výstřelem lovce. Pes měl za úkol běhat a hrát si podél břehu, čímž na sebe upoutal pozornost ptáků, nejčastěji kachen. Když se hejno přiblížilo na dostřel, lovec, do té chvíle pečlivě ukrytý, vystřelil z pušky. Toller byl poté vyslán do vody, aby přinesl zasažené kachny na břeh. Tuto činnost ostatně dokumentuje samotný název plemene, který lze přeložit jako „kachny lákající retrívr z Nového Skotska“.  

Velké zásluhy o čistokrevný chov a ustálení plemenného standardu má Cyril Colwell, díky němuž plemeno roku 1945 uznal Kanadský Kennel klub (CKC). V letech po druhé světové válce počty tollerů stoupaly, FCI plemeno uznala roku 1981 a o patnáct let později byl první toller importován do ČR. 

Povaha

Co se týká inteligence, ovladatelnosti a přátelského vztahu k lidem i zvířatům, toller nijak nevybočuje z řady ostatních retrívrů, kteří se v tomto směru těší vynikající pověsti.  

Díky genům anglických ovčáckých psů (kolie, šeltie) má však jako jediný z retrívrů rozvinuté teritoriální cítění a je tedy dobrým hlídačem.  

Toller je společenský pes, který se nehodí pro nepřetržitý pobyt venku, naopak potřebuje blízkost své rodiny. Dále se neobejde bez dostatku pohybu i zaměstnání mysli, je-li příliš dlouho ponechán sám sobě, může se začít zabavovat sám, zpravidla ne právě vítanými způsoby.

Výcvik

Toller je vhodným psem pro začátečníky, pokud jsou dostatečně aktivní a umožní mu vhodné vybití energie.  

Jako všichni retrívři, také toller ochotně spolupracuje, je pracovitý a svému majiteli se snaží vyhovět. U mladých psů může představovat komplikaci roztěkanost a potíže se soustředěním, v žádném případě se však neuchylujte k metodám tvrdého drilu a hrubých trestů. Naopak důsledný, avšak vlídný a laskavý přístup dokáže divy.  

Toller je poměrně všestranný pes, uplatnění najde v mnoha odvětvích sportovní kynologie. Hodí se zejména na obedience, pachové práce, agility, canicross nebo vodní aktivity. 

Zdraví / nemoci

Toller patří mezi zdravá plemena, nicméně i u něj se může vyskytnout dysplazie kyčelních kloubů, PRA (progresivní retinální atrofie sítnice oka) či hluchota.

Protože má delší, zavěšené ušní boltce, je zapotřebí věnovat zvýšenou péči hygieně zvukovodu - udržovat ho suchý a čistý, jinak hrozní podráždění a zánět. Zvláště důležité je ošetření uší po koupeli či plavání.  

Krmení

Obecné zásady správné výživy platí i pro tollery. Ideálním krmením jsou buď kvalitní granule (nedejte na reklamu a pečlivě čtěte složení, případně konzultujte váš výběr se zkušeným chovatelem) nebo doma připravovaná strava. 

Vedle vařené potravy se stále častěji objevuje také tzv. barfování, tedy podávání syrového masa a přílohy, což se přibližuje přirozené stravě psů a vlků. 

Tolleři mají dobrý apetit a zejména při snížení fyzické aktivity (zimní sezóna, zranění či nemoc) snadno tloustnou, proto nezapomeňte kontrolovat hmotnost vašeho psa a případně včas upravit krmné dávky.

Chovatelské stanice

• Od Plumlovské přehrady