Výr velký

O plemenu

Obyvatel západní Palearktiky, Afriky i Orientu. Je rozšířen ve 14 formách. Je to naše největší sova, která však žije skrytě. Aktivní je od soumraku a v noci. Ve dne odpočívá. 

I u tohoto druhu je samice větší samce, její hmotnost je udávána mezi 1 900–3 100 g, u samce 1 300–2 300 g. 

Je to lesní pták dávající přednost krajině se skalami. Údolí Sázavy, Berounky, Vltavy. Poslední údaje hovoří o 600–950 hnízdících párech. Živí se většími savci a ptáky. Dříve využíván k lovu škodné „na výrovku“. Dnes zakázáno.

Zdraví / nemoci

Kontrolovat nohy kvůli otlakům. 

Popis a charakteristika

Mohutný pták celkově hnědého, skvrnitého vybarvení, na břiše světlejší. Na hlavě nápadná ouška z peří a velké oranžové oči. Rozpětí křídel až 170 cm. Rozpětí jeho spárů je tak velké, že dokáže sebrat dospělého ježka. Při nočním lovu se řídí hlavně sluchem, proto je ježek, který je hlučný, jeho častou kořistí. 

Denními dravci a krkavcovitými je nenáviděn, útočí na něho. Útočící dravci a vrány byli stříleni ze zálohy, když útočili na výra připoutaného k posedu. Na posed se výr nosil sedící na ruce.

Jak chovat

Výr býval často držen myslivci, zpravidla v menší, spoře osvětlené místnosti. Byl poután řemeny za nohy pomocí dvojitých kroužků. To mu umožňovalo relativně volný pohyb na omezenou vzdálenost. 

Byl cvičen, aby přijímal potravu z ruky. Za tím účelem byla vybírána mláďata z hnízd, ale býval krocen i dospělý pták. Doporučovalo se třeba, aby mu byla potrava z ruky nabízena zpočátku při světle svíčky. K zacházení s výrem se tradovala celá metodika. 

Nároky na prostor

Protože výra lze chovat jak na úvaze, tak ve voliérách, lze říci, že velké nároky na prostor nemá, musíte však brát v úvahu jeho velikost.

Potrava a krmení

Výr je samozřejmě dravec, který bere všechno od velikosti myši až po králíka či zajíce. Nepohrdne jednodenním kuřetem ani holubem. Nejméně část potravy musí být s kostmi a srstí či peřím. Při krmení pouhým libovým masem by jej zahubila přerostlá sliznice zažívacího traktu.